15 Co 150/2025

Odůvodnění

1. Soud I. stupně rozsudkem zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku [Anonymizováno] Kč s [Anonymizováno] % úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (výrok I.) a na náhradě nákladů řízení částku [Anonymizováno] Kč k rukám jeho zástupce (výrok II.).

2. Proti rozsudku podala odvolání žalovaná, která navrhla jeho změnu tak, že žalobě bude vyhověno, žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako správného.

3. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné a včas podané osobou oprávněnou (§ 202, § 204 odst. 1 a § 201 občanského soudního řádu - dále „o. s. ř.“), přezkoumal napadený rozsudek i řízení předcházející (§ 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalované důvodné není.

4. Soud I. stupně rozhodoval o žalobě žalobce jako bývalého zaměstnance žalované na zaplacení částky, která v jistině představuje mzdu žalobce za [Anonymizováno] ve výši [Anonymizováno] a za [Anonymizováno] ve výši [Anonymizováno] Kč, kterou žalobce odůvodnil tak, že v té době ještě trval jeho pracovní poměr a práci dle pracovní smlouvy pro žalovanou odvedl, avšak žalovaná mu za tyto dva měsíce nezaplatila mzdu, jejíž výše odpovídá mzdovému výměru žalobce a výplatním lístkům, které žalovaná vystavila. Žalovaná nezpochybňuje mzdový nárok žalobce v uplatněné výši, respektive v průběhu řízení došlo ke shodným tvrzením účastníků, že v uvedených měsících žalobce vykonal pro žalovanou práci v rozsahu, jaký vyplývá z dokladů o mzdě žalobce vystavených žalovanou, ale namítá, že žalobci byla mzda za uvedené měsíce v uvedených částkách vyplacena, a to v hotovosti, ovšem bez písemného potvrzení, jímž by mohla tuto platbu prokázat. Mzda za [Anonymizováno] měla být žalobci vyplacena [datum] v bydlišti žalobce a za září [datum] na stavbě (tvrzení žalované v podání ze [datum]), což v prvním případě bylo „někde v [Anonymizováno], asi na adrese [adresa] “ a ve druhém „v dílně v [Anonymizováno] “ (upřesněné, resp. změněné tvrzení žalované u jednání [datum]). Žalobce tyto platby popírá a soud I. stupně provedl rozsáhlé dokazování především o této sporné skutečnosti, a to nepřímými důkazy, neboť přímý důkaz o těchto platbách žalovaná nenavrhla ani nepředložila.

5. Především vyplynuly z dokazování soudu I. stupně skutečnosti mezi účastníky nesporné, že v [Anonymizováno] trval pracovní poměr žalobce u žalované založený pracovní smlouvou z [datum], že podle mzdového výměru z [datum] měl žalovaný určenou základní mzdu v hrubé výši [Anonymizováno] Kč měsíčně, měla být vyplácena bankovním převodem na bankovní účet určený v pracovní smlouvě nebo jinak zaměstnavateli zaměstnancem oznámený, který však nebyl ani určen ani oznámen, dále, že pracovní poměr žalobce u žalované byl rozvázán dohodou z [datum] k [datum] a že dle výplatných lístků byla žalobci zúčtována mzda za [Anonymizováno] vždy v částce [Anonymizováno] Kč hrubého a [Anonymizováno] Kč čistého a že za [Anonymizováno] dotčený čerpáním dovolené žalobce byla mzda zaplacena.

6. Z nepřímých důkazů, jimiž měla žalovaná unést důkazní břemeno o platbách zde sporných mezd žalovanému, a to po správném zákonném poučení soudu I. stupně, jsou nejvýznamnější doklady o výběru finančních částek [Anonymizováno] Kč dne [datum] a [Anonymizováno] Kč dne [datum] z bankovního účtu žalované u [právnická osoba], a to v prvním případě z bankomatu na [adresa] v [Anonymizováno] a ve druhém případě z bankomatu na [adresa] v [Anonymizováno], z nichž podle tvrzení žalované měly být obě mzdy žalobci v těchto dnech vyplaceny. Dále provedl soud I. stupně svědecké výslechy zaměstnanců žalované [adresa] a [jméno FO], manželky jednatele žalované [jméno FO], účastnické výslechy žalobce a jednatelů žalované [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO], jakož i svědecký výslech [Anonymizováno] [právnická osoba] [tituly před jménem] [jméno FO] ve vztahu ke kontrole [Anonymizováno] z [datum] provedené u žalované, k čemuž provedl dokazování i sdělením tohoto orgánu o dokladech žalovanou k této kontrole předložených. K tvrzení žalované, že [datum] v [Anonymizováno] hodin a poté v [Anonymizováno] hodin telefonoval její jednatel [tituly před jménem] [jméno FO] žalobci na jeho telefonní číslo [tel. číslo] obsah hovoru má potvrzovat tvrzení žalované o výplatě mzdy na [adresa] dne [datum] provedl soud I. stupně dokazování výpisem hovorů v síti [Anonymizováno] z telefonního čísla [tel. číslo] a sdělením [právnická osoba]. o evidenci telefonního čísla [Anonymizováno] a o povinnosti provozovatele této telekomunikační sítě sdělovat pouze identifikaci účastníka a nikoli další provozní údaje.

7. Po zhodnocení dokazování tak, jak je uvedeno v odůvodnění napadeného rozsudku, dospěl soud I. stupně k závěru, že žalovaná těmito nepřímými důkazy neprokázala zaplacení mzdy žalobci za [Anonymizováno], a to s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2682/2013, že skutečnost prokazovanou jen nepřímými důkazy, mít za prokázanou, jestliže na základě výsledků hodnocení těchto důkazů lze bez rozumných pochybností nabýt jistoty (přesvědčení) o tom, že se tato skutečnost opravdu stala (že je pravdivá), neboť nestačí, lze-li usuzovat pouze na možnost její pravdivosti, tedy na její pravděpodobnost. Výběry z účtu žalobce z bankomatů v [Anonymizováno] a na [adresa] v uvedených datech nemohou podle soud I. stupně prokázat, že z vybraných peněz jednatel žalované žalobci mzdu uhradil, vybrané částky nesouhlasí s částkami mezd, které měly být žalobci vyplaceny, přičemž tvrzení žalované o výplatách již [datum] a [datum] jsou narušeny výsledky provedeného dokazování, dle kterého byla mzda často vyplácena se zpožděním v důsledku problémů žalované (účastnické výpovědi obou jednatelů žalované) a to ve výši zřejmě jiné než dle výplatního lístku (výpověď jednatele žalované [tituly před jménem] [jméno FO]), a k podpisu zaměstnance stvrzujícího přijetí mzdy někdy došlo a jindy nikoliv (výpověď jednatelky žalované [jméno FO]). To, že žalobce s jednatelem žalovaného dne [datum] spolu telefonicky 2x mluvili po [Anonymizováno]. hodině, skutečnost o výplatě mzdy také nepotvrzuje. Verzi žalobce o nezaplacené mzdě potvrdil i svědek [jméno FO], s nímž se žalobce vypravil za jednatelem žalované [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž z toho, co z dokazování také vyplynulo, že žalobce před manželkou jednatele žalované svou dlužnou mzdu výslovně nezmínil a při setkání mlčel, nelze automaticky dovodit, že mu v té době mzda zaplacena byla. Ze skutečností, které mají zpochybnit věrohodnost žalobce, nelze ve spojení s dalšími důkazy ve spojení s dalším důkazem, že by si žalobce celou konstrukci o nezaplacení mzdy vymyslel. Proto z provedeného dokazování plyne podle soudu I. stupně celá řada pochybností o pravděpodobnosti úhrady mzdy žalobci tak, jak ji žalovaný tvrdí, a nelze hovořit i tom, že by provedené nepřímé důkazy vytvářely ucelený systém, jehož jednotlivé články jsou v souladu mezi sebou i dokazovanou skutečností. Proto žalovaná neunesla důkazní břemeno o těchto výplatách a nelze dospět k závěru, že žalobci mzdu za [Anonymizováno] zaplatila.

8. Žalovaná proti těmto závěrům soudu I. stupně namítá, že odůvodnění závěru o neunesení jejího důkazního břemene je nedostatečné, neboť soud se dle jejího názoru nevypořádal s provedenými důkazy dostatečně podrobně a nehodnotil je v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech. Žalovaná je přesvědčena, že předložila soudu ucelený řetězec nepřímých důkazů, ze kterých bez rozumných pochybností soud I. stupně mohl a měl nabýt jistoty, že se žalovanou tvrzená skutečnost - tedy zaplacení mzdy za [Anonymizováno] - skutečně stala. Ve spojení s problematickou osobností žalobce, jehož výpověď byla vnitřně rozporná a byla rozporná i s dalšími důkazy, měl soud I. stupně uvěřit pravdivému tvrzení žalované, že žalobci mzdu za rozhodné období zaplatila v hotovosti bez podpisu výplatnice tak, jak to ostatně činila v minulosti u žalobce mnohokrát. Žalovaná nesouhlasí s tím, že by z provedeného dokazování vyplynula celá řada pochybností o této skutečnosti, a má za to, že pochybnosti soudu I. stupně o svém tvrzení vyvrátila, a naopak je bez rozumných pochybností prokázala.

9. Výše uvedené závěry soudu I. stupně jsou správné a odvolací námitky žalované proti nim důvodné nejsou. Odvolací soud se ztotožňuje s postupem soudu I. stupně, který správně zhodnotil veškeré dokazování jednotlivě i ve vzájemné souvislosti v souladu s § 132 o. s. ř. způsobem vyplývajícím z rozhodnutí Nejvyššího soudu, na něž odkázal, vzhledem k tomu, že šlo o prokazování rozhodné skutečnosti jen nepřímými důkazy. S odůvodněním závěrů soudu I. stupně, proti němuž žalovaná v odvolání brojí, že z provedeného dokazování nevyplynuly významné pochybnosti o pravdivosti tvrzení žalované o výplatě sporných mezd žalobci, se odvolací soud ztotožňuje a pro stručnost odkazuje na dostatečné odůvodnění napadeného rozsudku. Nad rámec tohoto odkazu odvolací soud doplňuje, že obsahově nejvýznamnější důkaz o vyplacení sporných mezd v hotovosti žalobci měla být výpověď jednatele žalované [tituly před jménem] [jméno FO], který měl osobně obě mzdy žalobci v hotovosti vyplatit. Důkazní význam výpovědi účastníka řízení, jímž je v případě právnických osob i výpověď jejich statutárních zástupců, tedy u společnosti s ručením omezeným jejich jednatelů, je sice pro prokázání rozhodné skutečnosti jen nepatrně významný, neboť fakticky jde o zopakovaná, případně jen podrobnější, tvrzení účastníka, přesto může být takový důkaz významný, pokud obsah výpovědi z hlediska její konkrétnosti a podrobnosti koresponduje s jinými důkazy, z nichž by bylo možné závěr o pravdivosti tvrzené skutečnosti učinit. Jednatel žalované [tituly před jménem] [jméno FO] ve své účastnické výpovědi na jednání soudu I. stupně dne [datum] uvedl, že „co se týče těch sporných měsíců, tak jedenkrát došlo k výběru z bankomatu na [adresa], jednou na [Anonymizováno], takže v tom září to bylo vyplaceno na té [adresa] a za ten říjen to bylo vybráno na té [Anonymizováno], v říjnu tedy bylo zaplaceno na té dílně“. Dále uváděl již pouze to, že podpis na „výplatnici“ k dispozici nemá, neboť zaměstnanci a žalovaná si věřili. Takto obecná tvrzení o údajném osobním předání předmětných částek by i v případě svědecké výpovědi byla jen málo způsobilá ke srovnání s ostatními důkazy a vším, co za řízení vyšlo najevo, například s účastnickou výpovědi žalobce, v jejímž rámci mohl být teoreticky dotazován být na žalovanou tvrzené konkrétní podrobnosti údajné výplaty obou mezd. V této souvislosti lze poukázat na správný závěr soudu I. stupně, že prokázané výběry z bankomatů žalované na [adresa] – [Anonymizováno] neprokazují skutečnost, že v těch dnech byly žalované částky předány žalobci, na jakém přesně místě (v [Anonymizováno]), v jakém přesně čase, případně v jakých bankovkách, zda předaných volně či v nějaké obálce a podobně.

10. Odvolací námitka žalované, že soud I. stupně nezhodnotil provedené dokazování dostatečně a úplně, je důvodná jen v malé části, a to ohledně důkazů svědčících v neprospěch žalované, tudíž tato procesní vada nemá pro správnost napadeného rozhodnutí význam. Soud I. stupně provedl dokazování i výdajovými pokladními doklady o výplatě mezd žalobci za [Anonymizováno], které ale nebyly podepsány žalobcem a byly pro jeho podpis jen nachystány, jak vyplývá ze shodných tvrzení účastníků, nicméně jednatelka žalované [jméno FO] k nim v účastnické výpovědi uvedla, že to byla „evidence mezd, které měly být vyplaceny“ a že data tam doplňovala podle toho, „kdy mohlo dojít k předání těch peněz“. Přitom z těchto pokladních dokladů vyplývá, že na prvním z nich je uvedena částka [Anonymizováno] Kč jako „mzda [Anonymizováno] “ a dnem vystavení dokladu je [datum], na druhém z nich je uvedena částka [Anonymizováno] Kč jako „mzda [Anonymizováno] “ a dnem vystavení dokladu je [Anonymizováno]. Byť druhý z uvedených dokladů se netýká zde požadované dlužné mzdy, je z nich obou zřejmé, že tam uvedená data, v nichž by mělo dle jednatelky žalované daty k předání mezd dojít, nekorespondují s obdobími, za něž mají být tyto mzdy vyplaceny. Mzda za [Anonymizováno] nemohla být vyplacena již v polovině tohoto měsíce a mzda za [Anonymizováno] (byť není předmětem tohoto řízení) již [Anonymizováno] I tato skutečnost koresponduje se zjištěními soudu I. stupně o způsobu výplaty mezd zaměstnancům, včetně žalobce, a o pochybnostech z toho vyplývajících, které brání zhodnocení celého provedeného dokazování ve prospěch závěru, že žalovaná prokázala svá tvrzení o výplatě dlužných mezd žalobci. S tím koresponduje zjištění z kontroly oblastního inspektorátu práce, že žalovaná nepostupovala při plnění povinností vůči zaměstnancům v souladu s příslušnými pracovněprávní předpisy, pokud jim neposkytovala mzdu na bankovní účet, jak bylo sjednáno ve smlouvě, a nepředložila kontrolnímu orgánu žádné doklady o tom, že tato dohoda byla změněna, ani o tom, že by mzdu těmto zaměstnancům vyplatila jinak.

11. Pochybnosti o tom, jakým způsobem žalovaná realizovala výplaty mezd a jejich evidence, vyplývají i z druhé účastnické výpovědi žalobce, podle níž měl údajně s jednatelem žalované [tituly před jménem] [jméno FO] „domluveno“, že v rozporu s pracovní smlouvou bude pobírat [Anonymizováno] Kč za hodinu, tedy cca [Anonymizováno] Kč měsíčně, z čehož bude žalovaná „posílat na exekuci“ žalobce každý měsíc [Anonymizováno] Kč. To koresponduje s e-mailovou korespondencí mezi žalobcem a [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], v níž žalobce požaduje „poslat zase těch [Anonymizováno] Kč na tu exekuci“. Žalobce však tuto skutečnost neuplatnil pro zde požadovaný nárok a nenavrhl k ní žádné dokazování, proto k jejímu zjištění v řízení nedošlo. Na správnosti závěru o nároku žalobce na mzdu ve zde požadované výši by nic nezměnilo ani případné zjištění skutečnosti o tvrzené domluvě žalobce s jednatelem žalované ani její zhodnocení, zda se tím dopouští žalovaná, a s ní případně také žalobce, nelegálního jednání postižitelného podle jiných právních předpisů. Proto odvolací soud tuto žalobcem tvrzenou, ale neprokázanou skutečnost, při přezkumu napadeného rozsudku nehodnotí.

12. Odvolací soud připouští, že ani konstrukce skutkového stavu dle tvrzení žalobce zcela neodpovídá provedenému dokazování, a výhrady žalované ke snížené věrohodnosti žalobce mohou být zčásti důvodné. Důkazní břemeno o této sporné skutečnosti však tíží žalovanou, jak o tom byla soudem I. stupně správně poučena, a pouhá pravděpodobnost toho, že dlužné mzdy mohly být vyplaceny, nemůže vést k závěru o tom, že k tomu skutečně došlo, jak soud I. stupně správně uvedl. Proto je správný závěr soudu I. stupně, že výplata mezd žalobci za [Anonymizováno] nebyla prokázána a nárok žalobce na jejich výplatu prokázán byl, respektive pro něj významné skutečnosti byly oběma účastníky tvrzeny shodně. proto je žaloba na zaplacení obou požadovaných částek důvodná. Pokud má podle dnes již ustálené judikatury vyšších soudů zaměstnanec právo požadovat v soudním řízení výplatu mezd v „hrubé“ výši, je soud vázán návrhem žalobce, který požaduje výplatu těchto mezd v nižší „čisté“ výši a v této části je nárok žalobce samozřejmě důvodný.

13. Pokud se týká nároku žalobce na úrok z prodlení, který mu soud I. stupně napadeným rozsudkem také přiznal, je i ohledně něj žaloba důvodná z důvodů, které soud I. stupně v odůvodnění rozsudku uvedl. Odvolací soud jen doplňuje, že podle předžalobní výzvy z [datum] se žalobce domáhal zaplacení dlužných mezd za [Anonymizováno] do [datum], tudíž v případě doručení této výzvy byl první den prodlení žalované [datum], nikoli až den podání žaloby, od něhož žalobce úrok z prodlení požaduje. Tímto časovým vymezením je sice soud vázán, ale pro zohlednění repo sazby, z níž je výše úroku z prodlení konstruována, je významný skutečný první den prodlení. Pro druhé pololetí roku [Anonymizováno] však byla rozhodná repo sazba stanovená ve výši [Anonymizováno] %, tudíž žalobní požadavek na úrok ve výši [Anonymizováno] % je důvodný, i kdyby první den prodlení nastal před [datum].

14. Pokud jde o rozhodnutí soudu I. stupně o nákladech řízení ve výroku II. rozsudku, jejichž náhradu přiznal úspěšnému žalobci podle § 142 odst. 1 o. s. ř., i toto rozhodnutí je věcně správné ohledně základu i výše tohoto nároku. S odůvodněním jeho správnosti odvolací soud pro stručnost také odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku v příslušné části, s nímž se ztotožňuje.

15. Výrok II. tohoto rozsudku odvolacího soudu o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn také ust. § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., neboť i v odvolacím řízení byl žalobce zcela úspěšný. V něm mu vznikly náklady za zastoupení advokátkou, která učinila jediný úkon právní služby, a to účast u jednání odvolacího soudu, za který přísluší odměna [Anonymizováno] Kč (§ 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a paušální částka náhrady hotových výdajů [Anonymizováno] Kč (§ 13 odst. 1 a 3 téže vyhlášky ve znění účinném od [datum]), což celkem činí [Anonymizováno] Kč.