Výrok
I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích II a III potvrzuje.
II. Ve výrocích IV a V se rozsudek soudu prvního stupně mění tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ve výroku VI se rozsudek soudu prvního stupně mění tak, že se České republice právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
1. V záhlaví označeným rozsudkem zastavil soud prvního stupně řízení v rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení částky 107.896 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 1. 2. 2019 do zaplacení (výrok I), a v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení další částky 116.871 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,85 % ročně z této částky od 1. 2. 2019 do zaplacení, žalobu zamítl (výrok II). Dále soud prvního stupně nepřiznal ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 1/ žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok III) a žalobkyni stanovil povinnost, aby nahradila žalovanému 2/ náklady řízení ve výši 8.795 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV). Soud prvního stupně rovněž stanovil žalobkyni povinnost, aby nahradila vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného 2/ náklady řízení ve výši 2.700 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V) a aby v téže lhůtě nahradila České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě náklady řízení ve výši 24.912 Kč (výrok VI).