18 Co 258/2024

Odůvodnění

1. Soud prvního stupně usnesením, které bylo napadeno odvoláním, zamítl návrh žalobkyň ze dne [datum] na vydání opravného usnesení. Vycházel z toho, že žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhaly určení neplatnosti převodu nemovitosti a určení, že [jméno FO], manžel žalované byl ke dni své smrti vlastníkem bytové jednotky č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], nacházející se v budově č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno], bytový dům stojící na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] (stavba i pozemek na LV č. [Anonymizováno]). Rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno a soud tak určil, že [jméno FO], narozený [datum], zemřelý [datum], byl ke dni své smrti vlastníkem jednotky vymezené podle zákona o vlastnictví bytu, č. jednotky [Anonymizováno] /[Anonymizováno], byt nacházející se v budově č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno], bytový dům stojící na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] (stavba i pozemek na LV č. [Anonymizováno]) s tím, že soud do výroku přejal návrh žalobkyň tak, jak jej formulovaly prostřednictvím svého zástupce. Rozsudek nabyl ve výroku I právní moci dne [datum]. Podle soudu prvního stupně nebylo možné provést opravu rozsudku jen z toho důvodu, že katastr nemovitostí odmítá provést zápis, neboť uvedeným rozsudkem byl zcela vyčerpán předmět řízení a oprava rozsudku vydáním opravného usnesení není možná.

2. Proti tomuto usnesení podaly žalobkyně odvolání. V něm uvedly, že již v podané žalobě uváděly, že tato se týká jednotky, vymezené podle zákona o vlastnictví bytů, a s jednotkou souvisejícího spoluvlastnického podílu na společných částech budovy o velikosti [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a rovněž i s jednotkou souvisejícího spoluvlastnického podílu na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] o velikosti [Anonymizováno] /[Anonymizováno], vše v obci a k. ú. [adresa] zapsáno na LV č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno] v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Se spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy přitom nelze ani samostatně disponovat, tento musí být převáděn vždy s jednotkou samotnou, neboť s ní souvisí (§ 6 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů). Z listu vlastnictví, který doložily, bylo patrné, o kterou jednotku se jedná a bylo tedy po celou dobu řízení zřejmé, co je jeho předmětem řízení a k jaké nemovitosti se domáhají určení vlastnického práva. Žalobkyně také v návrhu na vydání opravného usnesení odkazovaly na skutečnost, že soud je vždy povinen vydat vykonatelné rozhodnutí, není povinen přejmout petit žalobcem navrhovaný doslovně, musí vycházet z celého obsahu žaloby, jakož i navazujících podání. Jsou proto přesvědčeny, že byť v petitorní části žaloby byla jednotka specifikována nepřesně, v textu žaloby a též v navazujících podáních zcela jednoznačně vymezily předmět řízení, o němž v závěru soud také rozhodoval. Soud prvního stupně navíc v průběhu řízení žalobkyně k upřesnění žalobního petitu nevyzval a jedná se tak o pochybení na straně soudu. Navrhují proto, aby odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně.

3. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále je „o. s. ř.“), po zjištění, že odvolání bylo podáno osobami k tomu oprávněnými – účastníky řízení (§ 201 o. s. ř.), v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a směřuje proti usnesení, proti němuž je odvolání přípustné (§ 202 o. s. ř. a contrario) přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že jsou důvody pro jeho změnu.

4. Podle § 164 o. s. ř. předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrh chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu v listinných stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložil vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.

5. K námitce uplatněné v odvolání, odvolací soud uvádí, že povinností soudu je, aby plnil vůči účastníkům poučovací povinnost, a to i ve vztahu k formulaci navrhovaného žalobního petitu, který by byl vykonatelný. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobkyně se domáhaly určení vlastnického práva k bytové jednotce č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], vymezené podle zákona o vlastnictví bytů č. 72/1994 Sb., neuvedly však, že žádají určení vlastnictví i ve vztahu k spoluvlastnickým podílům na společných částek budovy, ve které se byt nachází a ve vztahu k spoluvlastnickým podílům k pozemku, na kterém se budova nachází. I když navrhovaný žalobní petit byl neúplný, nelze klást k tíži účastníka řízení, pokud rozsudek soudu, kterým bylo vyhověno jeho návrhu, neobsahuje takové označení nemovitosti, které by bylo způsobilé zápisu do katastru nemovitostí v souladu s katastrálním zákonem. Žalobkyně sice disponují rozsudkem, kterým bylo vyhověno jejich žalobě, nicméně na jeho základě nemohly dosáhnout vkladu do katastru nemovitostí, o čemž svědčí rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], kterým byl zamítnut vklad vlastnického práva k nemovitosti na základě rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], který nabyl právní moci [datum], neboť tato listina nesplňuje náležitosti pro zápis do katastru nemovitostí. Katastrální úřad v odůvodnění rozhodnutí dále uvedl, že rozhodnutí soudu neobsahuje řádné označení nemovitosti včetně katastrálního území, přičemž toto katastrální území není uvedeno ani v jeho odůvodnění a listina tak nesplňuje náležitost listiny pro zápis do katastru.

6. Podle § 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“), v listinách pro zápis do katastru musí být nemovitosti označeny údaji katastru, a to podle písmene e/ jednotka označením budovy v níž je vymezena, pokud není součástí pozemku ani práva stavby, nebo označením pozemku nebo práva stavby, jehož součástí je budova, v níž je vymezena číslem jednotky a jejím pojmenováním, budova, která není součástí pozemku ani práva stavby, označením pozemku na němž je postavena, číslem popisným nebo evidenčním a příslušností budovy k části obce, pokud je název části obce odlišný od názvu katastrálního území v němž se nachází pozemek, na kterém je budova postavena (c) a pozemek parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží a v případě že jsou katastrálním území pozemky vedeny ve dvou číselných řadách a jde o stavební parcelu, též údajem o této skutečnosti, jinak se má za to, že jde o pozemkovou parcelu (a).

7. Odvolací soud má za to, že odvolací námitky žalobkyň jsou oprávněné, neboť v průběhu řízení měly být vedeny ke správnému a úplnému označení bytové jednotky, ke které se vztahovala žaloba na určení vlastnického práva. Je třeba vycházet z toho, že jednotkou vymezenou podle zákona č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů (dále jen „zákon o vlastnictví bytů“), je byt a také spoluvlastnický podíl na společných částech bytového domu, který je sice samostatnou věcí, ale nelze s ní samostatně nakládat. Změna v osobě vlastníka k tomuto podílu je spjata s převodem nebo přechodem jednotky, stejně tak jako k podílu na pozemku, pokud přejdou z vlastníka budova na vlastníky jednotek (§ 6 zákona o vlastnictví bytů).

8. Odvolací soud má za to, že v daném případě lze použít institut opravného usnesení tak, aby byla odstraněna vada rozhodnutí, neboť tím lze dosáhnout nápravy rozhodnutí soudu prvního stupně tak, aby bylo vykonatelné a zároveň nebylo nutné vést nové soudní řízení.

9. Z uvedených důvodů odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně (§ 220 odst. 1 o. s. ř.) tak, že opravil výrok I rozsudku soudu prvního stupně ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], ve spojení s opravným usnesením ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí.