Výrok
I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. v části, v níž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, se rozsudek soudu I. stupně potvrzuje.
II. Ve zbývající části ve výroku I. se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že ve zbývající části ohledně částky [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Ve výroku III. se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného.
IV. Ve výroku IV. se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že žalobce je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v [adresa] a žalovaný je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v [adresa].
V. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech odvolacího řízení částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného.
Odůvodnění
1. Rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo rozhodnuto takto:I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka], úrok z prodlení z částky [částka] ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení z částky [částka] ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení.II. Žaloba se zamítá ohledně částky [částka], ohledně úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, ohledně úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, ohledně úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 8,5 % ročně od [datum] do [datum] a ohledně úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 8,25 % ročně za den [datum].III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] advokáta.IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v [adresa].
2. Proti tomuto rozsudku (kromě výroku II.) podal žalovaný odvolání, v němž s citacemi ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení a uvedením toho, co konstatovala samosoudkyně především nesouhlasil s tím, že mu byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka], která odpovídá výši poskytnutých dotací vyplacených žalovanému Státním zemědělským intervenčním fondem. Rozebíral, že v rozsudku absentuje posouzení možnosti, že byla uzavřena ústní pachtovní smlouva s konkludentním souhlasem obou smluvních stran, kdy neshoda na pachtovném by byla zhojena analogickým použitím ustanovení o nájemném v obvyklé výši, na základě dvou znaleckých posudků byla výše obvyklého ročního pachtovného určena správně, ale výměra [Anonymizováno] [Anonymizováno] m², kterou dle soudu žalovaný v rozhodném období užíval nemá oporu v dokazování, když on sám uváděl výměru jen [Anonymizováno] [Anonymizováno] m². Uvedl, že § 3003 o. z. byl nesprávně aplikován. Předmětná dotace [částka] nebyla žalobcem ani v návrhu požadována, nemůže být bezdůvodným obohacením náležejícím žalobci, a i Nejvyšší soud uzavřel, že nárok z odpovědnosti za bezdůvodné obohacení může být opodstatněn pouze tehdy, jestliže povinnost vydat přijaté plnění neupravuje jiný právní titul, přičemž žalovanému byla dotace ze strany Státního zemědělského intervenčního fondu poskytnuta dle zákona č. 256/2000 Sb., jenž upravuje i podmínky vrácení dotace. Sdělil, že předmětná dotace je veřejnoprávním institutem nezávislým na právu soukromém, závěr soudu, že by měla náležet žalobci jakožto nepoctivý příjem žalované dle § 3003 o. z. je zjevně nesprávný a právní vztah, který by v sobě nesl vrácení poskytnutých finančních prostředků by existoval pouze mezi poskytovatelem dotace a jejím příjemcem, tj. mezi Státním zemědělským intervenčním fondem a žalovaným, když žalobce na vydání poskytnuté dotace nemá žádný právní nárok. Dále rozebíral, že náklady řízení měly být rozděleny dle úspěchu a neúspěchu účastníků a náhrada za znalecké posudky měla být uložena žalobci a navrhl, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.
3. Žalobce ve vyjádření k odvolání uvedl, že soud rozhodl spravedlivě a rozebíral, že soud I. stupně rozhodl správně ohledně žalovanému vyplacené dotace [částka] ze strany Státního zemědělského intervenčního fondu, když žalobce nemá od žalovaného získat dotaci dle veřejnoprávních předpisů, ale žalovaným vědomě nepoctivě získané peněžité plnění. Sdělil, že na závěr soudu zohlednit skutečnost, že žalovaný pobíral na užívané pozemky dotace, byl žalovaný upozorněn soudem při jednání [datum] a pokud je možné podřadit uplatněný nárok pod jinou než žalobcem uváděnou normu, je povinností soudu tuto jinou normu aplikovat a plnění žalobci přiznat. Rozebíral, že jednání žalovaného bylo nepoctivé, s možností uzavření ústní pachtovní smlouvy přišel žalovaný až v odvolání a o nákladech řízení rozhodl soud I. stupně správně, když základ nároku byl důvodný a v době podání žaloby neměl žalobce tušení, že místně obvyklé nájemné je tak nízké. Navrhl, aby napadený rozsudek byl potvrzen. Žalobce sám dále doplnil, že žalovaný neplatil nájemné již od roku [Anonymizováno], kdy užíval tytéž pozemky a nejméně od roku [Anonymizováno] pobíral ohledně jemu ukradených pozemků dotace.
4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, řízení jeho vydání předcházející i obsah spisu a dospěl k závěru, že odvolání je z převážné části důvodné (výrok II. nebyl odvoláním napaden a odvolací soud jej nepřezkoumával). Je třeba uvést, že žalobce se žalobou z [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka], coby obvyklé nájemné za užívání nemovitostí žalobce (pozemky v k. ú. [adresa]) v rozsahu výměry [Anonymizováno] [Anonymizováno] m² po [částka] za metr čtvereční a rok a za [Anonymizováno] měsíců, tj. za dobu od [datum] do [datum]. O tomto se vedlo řízení, kdy žalovaný jednak zpochybňoval užívanou výměru (uvedl, že užívá[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] m² vinice, ale neužívá [Anonymizováno] m² neplodné půdy - viz k tomu č. l. 98, 104 či 168 spisu) a dále tvrdil, že částka [částka] za metr čtvereční a rok je příliš vysoká a že ta částka měla být tak [částka] (viz například č. l. 32 či č. l. 44 spisu). Posouzení obvyklého nájemného v dané lokalitě a čase směřovalo ke znaleckému posudku, ovšem ještě před jeho zpracováním u jednání [datum] navrhl zástupce žalobce rozšíření žaloby týkající se užívání pozemků žalovaným o částky [částka] za metr čtvereční za rok, za období následující po již žalovaném období, tedy od [datum] do [datum] ve vztahu k již žalované výměře, což vypočetl na částku [částka], kterou připočetl k částce [částka] a v součtu požadoval celkem [částka] coby náhradu obvyklého nájemného [částka] za metr čtvereční za rok, jenž by platil žalovaný v období od [datum] do [datum] celkem za užívání jeho nemovitostí ve výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m² (pachtovní ani jinou smlouvu pro toto období účastníci neměli). V této souvislosti lze jen zmínit, že soud I. stupně u jednání [datum] toleroval změnu žaloby jen v podobě jedné věty do protokolu a nepožadoval písemnou verzi, kterou by žalobce předložil i s výpočtem a tuto změnu žaloby soud pravomocně připustil usnesením č. l. 174 spisu ze [datum]. Lze ještě doplnit, že období od [datum] do [datum] a částka [částka] nezahrnuje červen [Anonymizováno], protože původní zástupce žalobce požadoval v žalobě peníze jen do [datum] (takto vychází těch původních [částka]) a nový zástupce za počátek následujícího období stanovil [datum].
5. Poté nechal soud zpracovat znalecký posudek znalce [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno] na obvyklé tržní nájemné za 1 m² pozemku a rok, jenž je ve spise na č. l. 186-232 a z něhož plyne (č. l. 202 spisu), že obvyklé nájemné/pachtovné se žalobcem požadované částce [částka] za metr čtvereční za rok vůbec neblížilo, protože se pohybovalo v rozmezí od [částka] za metr čtvereční a rok za rok [Anonymizováno] po [částka] za metr čtvereční a rok v roce [Anonymizováno]; na svém posudku znalec [tituly před jménem] [Anonymizováno] trval i při slyšení u soudu. Protože se ovšem žalobce s tímto zjištěním neztotožnil a dle něj to bylo málo (žalovaný se ztotožnil s výpočty a jen trval na tom, že neužívá uváděnou výměru) ustanovil posléze soud I. stupně dalšího znalce [tituly před jménem] [jméno FO], jehož znalecký posudek je ve spise na č. l. 292-324 spisu a z něhož plyne jednak to, že pozemky, ostatní plocha - neplodná půda (těch [Anonymizováno] m²) jsou pro obdělávání vinic na terasách nezbytné (to jasně podpořilo stanovisko žalobce o rozsahu výměry užívané žalovaným), a především to (viz č. l. 303 spisu), že obvyklé nájemné za metr čtvereční a rok činilo v roce [částka], v roce [částka], v roce [částka], v roce [částka], v roce [částka] a v roce [Anonymizováno] také [částka]; svůj posudek znalec [tituly před jménem] [jméno FO] obhájil jak v dalším písemném vyjádření č. l. 337, tak též u jednání soudu I. stupně [datum], kdy byl vyslechnut. Oba znalecké posudky se od sebe liší v řádu haléřů, soud I. stupně správně vyšel z posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a též správně vypočítal, že dle jím stanoveného obvyklého nájemného v jednotlivých letech při celé výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m² činí obvyklé nájemné, které by byl žalovaný v daných letech za užívání pozemků povinen platit částku [částka] celkem. Jestliže z toho, co bylo předmětem sporu, je důvodná jen částka [částka], byla zbývající částka [částka] na zamítnutí coby nedůvodná (tak nekomplikovaná celá věc po vypracování znaleckých posudků byla). Do celé situace se žalobce dostal sám tím, že si dopředu pořádně nezjistil, jaké nájemné/pachtovné je v daném místě [Anonymizováno] a v daném čase obvyklé a spolehl se jen na dvě zprávy ze vzdálenějších oblastí, a to [Anonymizováno] a obce [adresa] na [Anonymizováno], které se i dle znalců ukázaly nerelevantní pro [adresa]. Žalobci přitom nic nebránilo, aby si před zahájením sporu sám nechal vypracovat znalecký posudek přímo ohledně lokality obce [adresa]. Lze poukázat i na to, že žalobce rozšiřoval žalobu o další období ještě před vypracováním prvního znaleckého posudku, ačkoliv mohl počkat až na to, jak bude obvyklé pachtovné znalcem stanoveno. Pro spor nejsou podstatné ani okolnosti před říjnem [Anonymizováno] ani po [datum], protože jsou mimo rozhodné období.
6. Do takto přehledné situace ovšem vstoupila iniciativa soudkyně. Žalobce až v podání č. l. 135 spisu ze [datum] poprvé uvedl, že v rozhodném období pobírá žalovaný dotace na předmětné pozemky. Sdělil to na podporu svého tvrzení, že žalovaný užívá celou výměru [Anonymizováno] [Anonymizováno] m², ale sám z toho pro spor nic nedovozoval, když uvedl, že otázka oprávněnosti pobírání dotací není předmětem tohoto soudního řízení. Ani posléze žalobce nezměnil návrh o žalovaným pobírané dotace, respektive (při stejné výši žalované částky) ohledně skutkových tvrzení, že část toho, co žaluje, nejsou peníze za užívání nemovitostí po [částka] za metr čtvereční a rok v daném období, ale žalovaným pobírané dotace, které chce vydat a nic takového neuvedl ani v rámci změny žaloby o další období u jednání [datum]. Poté na konci jednání [datum] soudkyně jen zmínila, že by v rozhodnutí přihlížela i k tomu, že žalovaný užíval pozemky bez právního důvodu, tedy, že z nich měl prospěch, aniž by něco žalobci hradil (strany to nekomentovaly, protože nebylo zřejmé, co by z toho mělo vyplývat, když od počátku bylo nesporné, že účastníci žádnou pachtovní smlouvu uzavřenu nemají). Dále u jednání [datum] soudkyně sama řekla, že argumentace žalobce týkající se dotací pobíraných žalovaným v souvislosti s užíváním předmětných pozemků je pro výši bezdůvodného obohacení významná, neboť podle citovaného ustanovení § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil a má za to, že tímto obohacení jsou i přijaté dotace, které by žalovaný bez neoprávněného užívání předmětných pozemků nezískal. Žalobce toto sdělení soudkyně v zásadě nekomentoval (v tom smyslu, že by dotace chtěl od žalovaného vyplatit), a žalovaný poukázal na to, že názor soudu, že by se dotace měly zohledňovat při bezdůvodném obohacení, je pro něj nový a v následném vyjádření (č. l. 280 spisu) uvedl, že pro účely bezdůvodného obohacení by dotace neměly být zohledňovány a o bezdůvodné obohacení ani jít nemůže, když nenastala situace, že by se žalovaný přijetím dotace obohatil na úkor žalobce. V závěrečném návrhu u jednání [datum] zástupce žalobce jen řekl, že soud by měl při rozhodnutí zohlednit i to, že žalovaný vědomě od státu pobíral dotace, které však nevyplácel žalobce, ale třetí subjekt. Poté byl soudem I. stupně vydán rozsudek, jenž se nedržel žalobcem uplatňovaného skutkového stavu a přiznal mu částku [částka] (dotace, kterou v součtu žalovaný obdržel od Státního zemědělského intervenčního fondu), kterou žalobce vůbec nepožadoval a uváděl ji jen na podporu svého tvrzení, že žalovaný užívá výměru pozemků v celém rozsahu a že se chová v rozporu s dobrými mravy, když užívá pozemky žalobce bez pachtovní smlouvy, neplatí za ně a ještě pobírá dotaci od státu.
7. Je pravdou, že soud není vázán ve vztahu k vymezenému skutkovému stavu právním hodnocením účastníků (právní hodnocení ani účastníci nemusí uvádět), ale je vázán vymezeným skutkem, jenž se pak posuzuje. Jestliže například žalobce požaduje vrátit peníze vymezené coby plnění z půjčky poskytnuté žalovanému v únoru, může se stát, že povinnost k zaplacení bude žalovanému uložena z důvodu, že má vrátit bezdůvodné obohacení, pokud by smlouva o půjčce z února byla soudem shledána neplatnou. Co ale možné není, tak je to, že kdyby soud dospěl k závěru, že z toho, co bylo žalobcem tvrzeno o poskytnutí peněz v únoru, nemá žalobce na peníze nárok a v průběhu řízení naznal, že žalovaný dluží ve stejné výši peníze z půjčky v dubnu, tak by žalobci přiznal žalovanou částku z důvodu nevrácené půjčky v dubnu, kterou by žalobce žalobou nepožadoval.
8. Žalovaná částka [částka] byla žalobcem po skutkové stránce požadována coby bezdůvodné obohacení žalovaného ve výši obvyklého nájemného/pachtovného v daném místě a čase po [částka] za metr čtvereční a rok za období od [datum] do [datum] (bez června [Anonymizováno]) za užívání pozemků žalobce o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m², což plyne z obsahu spisu a lze to i propočtem ověřit. Pokud by žalobce požadoval nad rámec částky [částka] ještě částku [částka] odpovídající dotaci, kterou v souhrnu vyplatil Státní zemědělský intervenční fond žalovanému, musel by o tuto částku dále rozšířit žalobu i s doplněním tvrzení, proč má za to, že by mu tuto částku měl žalovaný zaplatit a o tuto částku by změna žaloby spočívající v jejím rozšíření musela být připuštěna. Je součástí standardních komentářů, že změnou žaloby je i změna skutkových tvrzení, od nichž žalobce odvíjí uplatněný nárok, takže i kdyby byla požadována stále jen částka [částka], ovšem v nějaké fázi by žalobce naznal, že coby bezdůvodné obohacení odpovídající obvyklému pachtovnému chce jen částku [částka] a zbytek v rozsahu částky [částka] chce coby žalovanému vyplacenou dotaci (tj. z jiného skutkového stavu) muselo by i tak dojít ke změně žaloby a k připuštění změny žaloby. Žalobcem ve vyjádření k odvolání zmiňované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] není na poměry této věci použitelné právě proto, že je v něm zdůrazněno, že překročením návrhu a porušením dispoziční zásady je, pokud je plnění přiznáno na základě jiného skutkového stavu, než který byl tvrzen v žalobě. Lze k tomu poukázat i na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], jenž také uvedl, že nepřípustným překročením návrhu a porušením dispoziční zásady řízení by bylo pouze přiznání jiného nebo většího plnění, než kterého se žalobce dle žalobního petitu domáhal, nebo přiznání plnění na základě jiného skutkového stavu, než který byl v žalobě vylíčen. Jestliže žalobce úhradu částky [částka] žalobou nepožadoval (do žaloby ji nezahrnul, takže ohledně ní ani nemohlo být rozhodováno o změně žaloby) nebyl postup soudu I. stupně, jenž ji do částky [částka] zahrnul sám (poté, co se ukázalo, že žalobce bude převážně neúspěšný kvůli svým nereálným představám o obvyklém pachtovném) správný a žalovanému Státním zemědělským intervenčním fondem vyplacená dotace [částka] do předmětu sporu nepatří. Jinak je ovšem zřejmé (kdyby dotace byla součástí žaloby či o ni byl posléze předmět sporu na návrh žalobce rozšířen), že žalobce na ni nemůže mít nárok, neboť ji žalovanému on sám nevyplácel ani neměla být vyplacena jemu místo žalovaného (žalobce sám v zemědělství nepodnikal), takže nemůže být ochuzeným ve smyslu § 2991 o. z. (za ochuzeného se pokládá ten, kdo v příčinné souvislosti se vznikem bezdůvodného obohacení utrpěl újmu). Vyplácení i vracení dotace se řídilo zákonem č. 256/2000 Sb., a z § 11a tohoto zákona plyne, že pokud by dotace byla poskytnuta neoprávněně, má nárok na její vrácení Státní zemědělský intervenční fond, nikoliv žalobce. S ohledem na uvedené byl rozsudek soudu I. stupně v odvoláním napadeném výroku I. jen v malé části potvrzen dle § 219 o. s. ř. a žalobci byla přiznána jen ta část jím uplatněného nároku na obvyklé pachtovné odpovídající částce [částka] s příslušenstvím a ve zbývající části ohledně částky [částka] byl dle § 220 o. s. ř. výrok I. rozsudku soudu I. stupně změněn tak, že v tomto rozsahu se žaloba zamítá.
9. Vzhledem ke změněnému poměru úspěchu a neúspěchu stran ve věci samé byl dle § 224 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. změněn i výrok III. o nákladech řízení před soudem I. stupně. Žalobce byl před soudem I. stupně celkově úspěšný jen v částce [částka], což je 13,2 % předmětu sporu, úspěch žalovaného představuje celkově zamítnutá částka [částka], což je 86,8 % z předmětu sporu. Po odpočtu úspěchu žalobce od úspěchu žalovaného má žalovaný právo na náhradu nákladů v rozsahu 73,6 % vzniklých nákladů. Náklady žalovaného sestávají jednak z nákladů právního zastoupení za 5 úkonů právní pomoci po [částka] z původního předmětu sporu [částka] dle § 7 bodu 5, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1, a to za převzetí zastoupení, sepis a odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu, vyjádření z [datum] a účast zástupce u jednání [datum], které přesáhlo 2 hodiny. Dále pak sestávají náklady žalovaného z 9 úkonů právní pomoci po [částka] poté, co došlo ke změně návrhu na částku [částka] dle § 7 bodu 5, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 AT, a to za vyjádření k posudku [tituly před jménem] [Anonymizováno], vyjádření žalovaného z [datum], účast zástupce u jednání soudu [datum], které přesáhlo 2 hodiny, účast u jednání [datum], sepis vyjádření z [datum], sepis vyjádření k posudku [tituly před jménem] [jméno FO] z [datum] a účast zástupce žalovaného u jednání [datum], které přesáhlo 2 hodiny. V součtu činí odměna za úkony [částka] a náleží k ní 14 režijních paušálů po [částka] za tyto úkony dle § 13 AT a náhrada 21% DPH z částky [částka] (součet odměn a paušálů), tj. částka [částka]. Celkové náklady žalovaného tak činí [částka] a z nich má žalovaný právo na 73,6 %, tj. na částku [částka], která mu také byla přiznána a v tomto směru byl výrok III. rozsudku soudu I. stupně změněn.
10. Ve výroku IV. o nákladech státu byl rozsudek soudu I. stupně změněn dle § 224 o. s. ř. a § 148 odst. 1 o. s. ř. a náklady státu vzniklé v částce [částka] za znalecké posudky byly poměrně rozděleny mezi účastníky dle úspěchu a neúspěchu stran. Žalobce byl neúspěšný v rozsahu částky 86,8 %, takže z částky [částka] na něj vychází částka [částka] a neúspěchu žalovaného v rozsahu 13,2 % odpovídá částka [částka].
11. O nákladech řízení odvolacího rozhodoval odvolací soud dle § 224 o. s. ř. a § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal odvolacím řízení převážně úspěšnému žalovanému právo na náhradu vzniklých nákladů. Předmětem odvolacího řízení nebyl výrok II. rozsudku, takže předmětem odvolacího řízení byla pouze částka [částka], z níž byl žalobce úspěšný v rozsahu částky [částka], což je 19,6 % předmětu sporu a žalovaný byl úspěšný v částce [částka], což je 80,4 % předmětu sporu, rozdíl činí 60,8 % a v tomto rozsahu má žalovaný právo na náhradu vzniklých nákladů. Náklady žalovaného sestávají v odvolacím řízení z nákladů právního zastoupení za sepis odvolání a účast zástupce u jednání odvolacího soudu [datum] po [částka] za úkon (počítáno z částky [částka]) dle § 7 bodu 5, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 AT, k čemuž náleží 2 režijní paušály po [částka] za tyto úkony a náhrada 21% DPH z částky [částka], tj. částka [částka]. Náklady žalovaného činí v součtu [částka] a z nich 60,8 % je částka [částka], která také byla žalovanému za odvolací řízení přiznána.