Výrok
I. Rozsudek soudu I. stupně se v odvoláním napadené části ve výroku I. ohledně povinnosti žalovaného ve výroku specifikovaný byt [číslo] sestávající se ze tří pokojů, kuchyně a příslušenství, nacházející se v 1. nadzemním podlaží domu [adresa] č. or. [anonymizováno], na ulici [ulice] v [obec], vyklidit a vyklizený předat žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku a ve výroku II. o nákladech řízení potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
1. Rozsudkem soud I. stupně rozhodl takto:
I. Žalovaný je povinen vyklidit byt [číslo] sestávající se ze tří pokojů, kuchyně a příslušenství, nacházející se v 1. nadzemním podlaží domu [adresa] č. or. [anonymizováno], na ulici [ulice] v [obec], a předat jej žalobci do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 5.600 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
2. Proti tomuto rozsudku, a to pouze proti v něm určené lhůtě k vyklizení, podal odvolání žalovaný. Žádal o odklad lhůty k vystěhování, aby si mohl najít nové bydlení s tím, že předmětný byt předá nejpozději do 8. 3. 2022 zpět žalobci.
3. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v odvoláním napadené části, řízení jeho vydání předcházející i obsah spisu a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Přezkoumávána byla pouze stanovená lhůta k plnění, když žalovaný uloženou povinnost k vyklizení bytu v odvolání nezpochybňuje, pouze uvádí, že pro vyklizení potřebuje čas do 8. 3. 2022. Odvolání žalovaného v tomto rozsahu přitom soud I. stupně přezkoumal ve smyslu ust. § 214 odst. 2 písm. e/ o. s. ř. bez nařízení jednání.
4. Z obsahu spisu vyplývá, že žalovanému vzniklo k předmětnému bytu právo nájmu na dobu určitou od 15. 5. 2021 do 14. 8. 2021, kdy nájemní vztah skončil uplynutím sjednané doby a žalovaný byl v daný den povinen odevzdat byt pronajímateli dle ust. § 2292 OZ. Žalovaný však i přes výzvu žalobce ve smyslu § 2285 OZ svou povinnost byt vyklidit nesplnil a byt nadále užívá bez právního důvodu. Soud I. stupně proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému tento byt vyklidit v zákonné patnáctidenní lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
5. Soud I. stupně postupoval zcela správně, pokud stanovil žalovanému zákonnou patnáctidenní lhůtu k vyklizení předmětného bytu, neboť z obsahu spisu se nepodávají žádné okolnosti, svědčící pro závěr, že by lhůta k vyklizení měla být z nějakého důvodu prodloužena. Konečně i sám žalovaný již několikrát písemně sděloval soudu, že předmětný byt vyklidí, a„ odklad vyklizení“ požadoval do 8. 3. 2022, kteréžto datum již před více než 2 měsíci uplynulo. Žalovaný však soudu I. stupně ani na jeho dotaz nesdělil, zdali předmětný byt již vyklidil či nikoli, v každém případě je povinen tak v zákonné patnáctidenní lhůtě učinit.
6. S ohledem na vše uvedené byl rozsudek soudu I. stupně v odvoláním napadené části ve výroku I. ohledně povinnosti žalovaného ve výroku specifikovaný byt vyklidit a vyklizený předat žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku a rovněž i ve věcně správném výroku II. o nákladech řízení (u něhož odvolací soud odkazuje na přesné odůvodnění rozsudku soudu I. stupně) dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrzen.
7. O nákladech řízení odvolacího rozhodoval odvolací soud dle § 224 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř., když v odvolacím řízení nebyl žalovaný úspěšný a žalobci v odvolacím řízení náklady nevznikly.