Výrok
I. Rozsudek soudu I. stupně se mění tak, že se zamítá žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni [Anonymizováno] Kč s úrokem z prodlení 7,5 % ročně z částky [Anonymizováno] Kč od [datum] do zaplacení.
II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému na nákladech řízení před soudem I. stupně [Anonymizováno] Kč k rukám zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému na nákladech odvolacího řízení [Anonymizováno] Kč k rukám zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Usnesení soudu I. stupně se mění tak, že žalovaný není povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně soudní poplatek za žalobu v částce [Anonymizováno] Kč.
Odůvodnění
1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně ve výroku I zavázal žalovaného k zaplacení částky [Anonymizováno] Kč s příslušenstvím žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku, ve výroku II o povinnosti žalovaného nahradit žalobkyni na nákladech řízení před soudem I. stupně částku [Anonymizováno] Kč rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku.
2. Proti rozsudku soudu I. stupně podal odvolání žalovaný. Uvedl, že celý dluh se stal splatným dne [datum]. Žaloba byla podána dne [datum], tedy opožděně. Právo žalobkyně je tak promlčeno. Soud I. stupně chybně nestanovil počátek a konec promlčecí doby. Splatnost celého dluhu nenastala až [datum], nýbrž již [datum]. Vázanost právním názorem odvolacího z předchozího kasačního rozhodnutí se neuplatní, neboť závěr odvolacího soudu v bodě 21 odůvodnění je podmíněný, nikoli kategorický. Soud I. stupně odmítl provést dokazování směřující k prokázání splatnosti celé pohledávky žalobkyně (jejího právního předchůdce) a tento postup neodůvodnil. Žalovaný v této souvislosti zmínil judikaturu Ústavního soudu k opomenutým důkazům a dovozoval, že rozsudek soudu I. stupně je z tohoto důvodu nepřezkoumatelný. Dále žalovaný označil důkazy k prokázání tvrzení, že ke splatnosti celé částky došlo již dne [datum]. K promlčení práva na zaplacení [Anonymizováno] Kč tak došlo, když řízení bylo zahájeno až dne [datum]. Soud I. stupně se nesprávně vypořádal s otázkou aktivní věcné legitimace žalobkyně, když nárok na doplacení kupní ceny byli povinni uplatnit všichni čtyři původní spoluvlastníci nemovitostí. Z ustanovení § 567 starého občanského zákoníku vyplývalo, že dluh je uhrazen až připsáním na účet věřitele. Pokud se tak stalo teprve dne [datum], přičemž první splátka byla splatná do dne [datum], stalo se tak až po splatnosti a tím se stal splatným celý dluh. Jestliže soud I. stupně neprovedl navržené důkazy k posouzení počátku a doby běhu promlčecí doby, zatížil řízení vadou, jež měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci samé. Žalovaný žádal, aby rozsudek soudu I. stupně byl změněn tak, že žaloba bude zamítnuta a budou mu přiznány náklady řízení, in eventum aby rozsudek soudu I. stupně byl zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.
3. Pro shora uvedené argumenty bylo odvolání podáno též proti usnesení soudu I. stupně ze dne 3. 11. 2025, č. j. 249 C 17/2022-179, neboť žalovaný by neměl být zavázán povinností platit soudní poplatek ze žaloby. Žalovaný žádal, aby toto usnesení soudu I. stupně bylo zrušeno.
4. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání rekapitulovala dosavadní průběh řízení. Pokud jde o aktivní legitimaci žalobkyně, z provedeného dokazování vyplývá, že nárok na doplatek kupní ceny vůči žalovanému byl pouze zůstavitele [tituly před jménem] [jméno FO], nároky na úhradu kupní ceny ostatních prodávajících byly ze strany žalovaného plně uhrazeny. Z tohoto důvodu je aktivně legitimován pouze žalobce jako právní nástupce zůstavitele. Pokud jde o promlčení nároku, platí desetiletá promlčecí doba. V dohodě o narovnání ze dne [datum] se účastníci dohodli na přiměřené slevě z kupní ceny v celkové výši [Anonymizováno] Kč. Tato pohledávka žalovaného jako kupujícího byla započtena na pohledávku zůstavitele jako prodávajícího na úhradu doplatku kupní ceny. Splátky zůstaly beze změn v původním znění. Žalovaný před uzavřením dohody o narovnání zaplatil zůstaviteli [Anonymizováno] označených shora. Poté již nic nemělo žalovanému bránit v uhrazení zbytku kupní ceny ve splátkách. Jestliže žalovaný nesplnil splátku splatnou ke dni [datum], stala se splatnou celá zbývající část kupní ceny ke dni [datum]. Žaloba byla podána dne [datum]. K promlčení práva proto nedošlo. Závěrem žalobkyně žádala, aby rozsudek soudu I. stupně byl potvrzen a žalovaný byl zavázán nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení v celkové výši [Anonymizováno] Kč.
5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. – občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) – po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contrario) – přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející a dospěl poté k závěru, že odvolání žalovaného je opodstatněné.
6. Podle § 3028 odst. 3 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.
7. Podle § 110 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., starý občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Bylo-li právo dlužníkem písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za 10 let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty.
8. Podle § 110 odst. 2 obč. zák. stejná promlčecí doba platí i pro jednotlivé splátky, na něž bylo plnění v rozhodnutí nebo v uznání práva rozloženo; promlčecí doba u jednotlivých splátek počíná ode dne jejich splatnosti. Stane-li se nesplněním některé ze splátek splatný celý dluh (§ 565), počne běžet desetiletá promlčecí doba od splatnosti nesplněné splátky.
9. Podle § 111 obč. zák. změna v osobě věřitele nebo dlužníka nemá na běh promlčecí doby vliv.
10. Podle § 565 obč. zák. jde-li o plnění ve splátkách, může věřitel žádat o zaplacení celé pohledávky pro nesplnění některé splátky, jen bylo-li to dohodnuto nebo v rozhodnutí určeno. Toto právo však může věřitel použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.
11. Podle § 567 odst. 2 obč. zák. plní-li dlužník peněžitý dluh prostřednictvím peněžního ústavu nebo provozovatele poštovních služeb, je dluh splněn připsáním částky na účet věřitele vedený u peněžního ústavu nebo vyplacením částky věřiteli v hotovosti, není-li dohodnuto jinak.
12. Podle § 585 odst. 1 obč. zák. dohodou o narovnání mohou účastníci upravit práva mezi nimi sporná nebo pochybná. Dohoda, kterou mají být mezi účastníky upravena veškerá práva, netýká se práv, na něž účastník nemohl pomýšlet.
13. Podle § 516 odst. 1 obč. zák. účastníci mohou dohodou změnit vzájemná práva a povinnosti.
14. Podle § 516 odst. 2 obč. zák. nevyplývá-li z dohody nepochybně, že sjednáním nového závazku má dosavadní závazek zaniknout, vzniká nový závazek vedle dosavadního závazku, jsou-li pro jeho vznik splněny zákonem požadované náležitosti.
15. Podle § 516 odst. 3 věta první obč. zák. zajištění práv, jichž se dohoda týká, trvá nadále.
16. Podle § 558 obč. zák. uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek, jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení.
17. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
18. Na věc je nutno s ohledem na dobu uzavření kupní smlouvy a dohody o splnění pohledávky mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (den [datum]) aplikovat jednotlivá ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. citovaná shora.
19. Jestliže někdo uzná svůj dluh určený co do důvodu i výše, uplatní se z hlediska promlčení ustanovení § 110 odst. 1 a 2 obč. zák. Při včasném nezaplacení některé ze splátek dluhu se stane splatným celý dluh. Desetiletá promlčecí doba poté počne běžet od splatnosti nesplněné splátky. Peněžitý dluh je splněn teprve připsáním částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele, není-li dohodnuto jinak.
20. Z judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudky ze dne 22. 2. 2006, sp. zn. 33 Odo 1630/2005, velkého senátu ze dne 16. 5. 2012, sp. zn. 31 Cdo 717/2010 nebo ze dne 19. 2. 2009, sp. zn. 25 Cdo 5331/2007) se podává, že ustanovení § 565 obč. zák. nelze aplikovat, pokud je sjednáno automatické zesplatnění celého dluhu už samotným nezaplacením splátky. V takovém případě nepřichází v úvahu volba věřitele, zda využije ztrátu výhody splátek, nesplacením některé ze splátek se stane bez dalšího splatný celý zůstatek dluhu. Věřitel je tak podle smlouvy oprávněn žádat celý zbytek dluhu poprvé dne, který následoval po dni, jenž smluvní strany určily za okamžik splatnosti nezaplacené splátky. Od tohoto dne se pak odvíjí doba promlčení práva žalobce žádat zaplacení celého zůstatku dluhu. V případě uznání dluhu jde o desetiletou promlčecí dobu.
21. Dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva vůči němu, neboť tento zákonný institut přispívá k jistotě v právních vztazích. Rozpor vznesené námitky promlčení s dobrými mravy lze shledat pouze zcela výjimečně tam, kde je výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatněného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti musí být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby odůvodnily tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2021, sp. zn. 28 Cdo 3573/2020 a judikáty v odůvodnění tohoto rozsudku uvedené, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2421/2012).
22. V nyní projednávané věci odvolací soud zjistil z notářského zápisu ze dne [datum], sepsaného notářem [tituly před jménem] [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno], že účastníci [tituly před jménem] [jméno FO] a [Jméno žalovaného] (žalovaný) uzavřeli dohodu o splnění pohledávky se svolením k vykonatelnosti, kdy mimo jiné v článku „Za prvé“ osoba povinná (žalovaný) tento závazek uznala co do důvodu a výše a zavázala se jej uhradit způsobem a ve lhůtě uvedené v notářském zápisu, přičemž tento způsob a lhůta jsou uvedeny v článku „Za druhé“ notářského zápisu. Zde je uvedeno též, že nezaplacením kterékoli ze splátek se stává splatný celý dluh, a to ke dni následujícímu po termínu splatnosti řádné splátky, s níž je osoba povinná v prodlení.
23. Z výpisu z účtu č. [Anonymizováno] vedeného [právnická osoba] majitele [Jméno žalovaného] (žalovaný) za dobu od [datum] do [datum] je zřejmé, že na účet protistrany č. [Anonymizováno] byla dne [datum] zaslána první splátka jako doplatek kupní ceny ve výši [Anonymizováno] Kč s poznámkou „[jméno FO] – první splátka dopl. [adresa] “ a dne [datum] druhá splátka [Anonymizováno] Kč se stejnou poznámkou.
24. Z potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum] založeného ve spise Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [Anonymizováno] je zřejmé, že platba [Anonymizováno] Kč z účtu č. [č. účtu] došla na účet (vkladní knížku) [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum].
25. Z návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí ze dne [datum] se podává, že oprávněný byl označen jako [tituly před jménem] [jméno FO], povinný [Jméno žalovaného] a v odůvodnění návrhu je mimo jiné uvedeno, že poslední splátka, kterou oprávněný obdržel, je ze dne [datum] ve výši [Anonymizováno] Kč, další splátku, která měla být uhrazena ke dni [datum] již oprávněný neobdržel.
26. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalovaný v odporu ze dne [datum] proti platebnímu rozkazu soudu I. stupně a dále také v podání ze dne [datum] odvozoval počátek doby promlčení od data [datum]. Rovněž žalobce již v žalobě ze dne [datum] tvrdil, že první dvě splátky po [Anonymizováno] Kč žalovaný zaplatil a neuhradil až splátku třetí, splatnou dne [datum]. Z hlediska vznesené námitky promlčení se soud I. stupně v prvních dvou rozhodnutích a v návaznosti na toto posouzení soudem I. stupně též odvolací soud v usnesení ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], zabýval posouzením této námitky právě ve vztahu k datu [datum] jako počátku běhu promlčecí doby, nikoli snad k datu jinému.
27. Je ovšem skutečností, že hned u prvního jednání, které se ve věci konalo, ve smyslu § 118 o. s. ř. dne [datum] žalovaný prostřednictvím zástupce svou námitku promlčení žalobkyní uplatněného práva upřesnil tak, že v prodlení se ocitl již s první splátkou dluhu, která měla být zaplacena do dne [datum]. Tím se stal splatným celý dluh a uplynula i desetiletá promlčecí doba, pokud žaloba byla podána až v [Anonymizováno]. K tvrzení žalovaný doložil důkaz (výpis z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum]), který soud I. stupně provedl přečtením této listiny u téhož jednání dne [datum]. V žádném ze tří následujících rozhodnutí soud I. stupně z této listiny neučinil skutkové zjištění.
28. S ohledem na právní názor odvolacího soudu o desetileté promlčecí době, ze kterého nyní vyšel soud I. stupně (jsa vázán tímto právním názorem odvolacího soudu z předchozího kasačního rozhodnutí) při projednání a posouzení věci, bylo povinností soudu učinit skutkové zjištění z již provedeného důkazu (výpis z účtu žalovaného zmíněný výše) a v případě, že tento důkaz nebyl dostatečný (nebylo možno na základě provedení pouze tohoto důkazu dospět ke zjištění, zda první splátka dluhu ve výši [Anonymizováno] Kč byla žalovaným zaplacena včas či opožděně), poučit žalovaného podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti označit další důkazy k prokázání svého tvrzení o zesplatnění celého dluhu ke dni [datum].
29. Soud I. stupně výše uvedeným způsobem nepostupoval. Odvolací soud z tohoto důvodu jednak zopakoval dokazování výpisem z účtu žalovaného (§ 213 odst. 3 o. s. ř.) a dále provedl důkazy (§ 213 odst. 4 o. s. ř.) označené žalovaným již v řízení před soudem I. stupně, které ovšem i s přihlédnutím k principu neúplné apelace uplatňujícím se v odvolacím řízení mohl žalovaný uplatnit též v odvolacím řízení (§ 213b odst. 1 ve spojení s § 205a písm. d) o. s. ř). Z takto doplněného dokazování je zřejmé, že si účastníci v návaznosti na kupní smlouvu ze dne [datum] dohodli v notářském zápisu ze stejného dne zmíněného výše splácení části kupní ceny v pravidelných měsíčních splátkách po [Anonymizováno] Kč (s odlišnou výší splátky poslední) vždy do 10. dne v měsíci počínaje [datum]. Dále bylo ujednáno, že nezaplacením kterékoli ze splátek se stává splatný celý dluh, a to ke dni následujícímu po termínu splatnosti řádné splátky, s níž je osoba povinná v prodlení. Je tedy zřejmé, že § 565 obč. zák. (s ohledem na výše zmíněné judikatorní závěry Nejvyššího soudu) se v nyní projednávané věci neuplatní. Právní předchůdce žalobkyně nebyl povinen činit žádné právní úkony směřující k zesplatnění celého zbytku dluhu.
30. Z dohody o narovnání uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně (a dalšími prodávajícími) a žalovaným je zřejmé, že tato změnila obsah notářského zápisu ze dne [datum] pouze ve výši poslední splátky kupní ceny, když namísto [Anonymizováno] Kč mělo být zaplaceno [Anonymizováno] Kč, což bylo výsledkem dohody, kterou mezi sebou vyřešili sporné právo z titulu slevy z kupní ceny pro zjištěné vady. Dohoda o narovnání kromě výše uvedeného v jiném rozsahu neměnila ujednání v notářském zápise v jeho bodě „Za druhé“, a to včetně splatnosti celého dluhu při neuhrazení některé splátky. Jinými slovy, mezi účastníky nebylo sporné nebo pochybné ve smyslu § 585 obč. zák., jaká byla výše doplatku kupní ceny, v jakých termínech má být doplatek kupní ceny žalovaným zaplacen a jaký důsledek bude mít opožděné zaplacení kterékoli splátky (zesplatnění celého dluhu), sporné bylo pouze, zda převáděná věc měla či neměla vady a zda tedy náleží kupujícímu (žalovanému) sleva ze sjednané kupní ceny či nikoliv, tedy má právo na započtení své pohledávky z titulu slevy z kupní ceny oproti pohledávce prodávajícího [tituly před jménem] [jméno FO] na zaplacení doplatku kupní ceny. Dohoda o narovnání se také nijak nedotkla prohlášení kupujícího (žalovaného) týkajícího se uznání dluhu (bod „Za prvé“ notářského zápisu). Odvolací soud proto setrvává na právním názoru uvedeném v bodech 17 až 20 předchozího rozhodnutí ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno].
31. Jinými slovy, mezi účastníky nebylo sporné nebo pochybné ve smyslu § 585 obč. zák., v jakých termínech má být doplatek kupní ceny žalovaným zaplacen a jaký důsledek bude mít opožděné zaplacení kterékoli splátky (zesplatnění celého dluhu), sporné bylo pouze, zda převáděná věc měla či neměla vady a zda tedy náleží sleva ze sjednané kupní ceny či nikoliv. Práva a povinnosti z dohody právního předchůdce žalobkyně a žalovaného o splnění pohledávky ze dne [datum] a dohody o narovnání uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně (a dalšími prodávajícími) a žalovaným ze dne [datum] tedy mohou obstát vedle sebe, dohoda o narovnání nerušila původní závazek ze dne [datum], nýbrž pouze změnila výši poslední splátky dluhu (kumulativní novace ve smyslu § 516 obč. zák.).
32. Částka první splátky dluhu vůči právnímu předchůdci žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] byla připsána na jeho účet jako věřitele nejdříve dne [datum], tedy po dohodnuté době splatnosti (právní splátka dluhu [Anonymizováno] Kč byla splatná do dne [datum]). Dne [datum] se tak stal splatným celý dluh a od tohoto data počala plynout desetiletá promlčecí doba ve smyslu § 110 odst. 1 a 2 obč. zák. Tato skončila dne [datum]. Řízení v nyní projednávané věci bylo zahájeno dne [datum]. Dovolal-li se tedy žalovaný promlčení žalobkyní uplatněného práva, jde o námitku důvodnou.
33. Poukaz žalobkyně na nemravnost vznesené námitky promlčení neobstojí. Mezi žalobkyní a žalovaným není žádný blízký vztah, z obsahu spisu se nepodává, že by snad žalovaný žalobkyni např. ujišťoval, že dluh uhradí a žádal o posečkání s úhradou z důležitých důvodů, které však ve skutečnosti neexistovaly (zneužití práva žalovaným). Byla to sama žalobkyně, která zavinila marné uplynutí promlčecí doby, když již v [datum] mohla svůj tvrzený nárok uplatnit u soudu. Usnesení Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], na základě kterého žalobkyně nabyla žalovanou pohledávku [Anonymizováno] Kč jako odúmrť, se stalo podle tvrzení samotné žalobkyně pravomocným dne [datum].
34. I když žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě v [datum], z reakce žalovaného [datum] bylo evidentní, že požadovanou částku uhradit nehodlá. Žalovaný se tak nijak nesnažil oddálit plnění a neměl žádný vliv na to, kdy žalobkyně svůj tvrzený nárok u soudu uplatní.
35. Tvrzení žalobkyně z podání ze dne [datum] týkající se nemravnosti žalovaným vznesené námitky promlčení není relevantní, neboť se týká okolností vzniku uplatněného nároku, resp. okolností vzniku tvrzeného nároku žalovaného, nikoli skutečností nastalých po vzniku tvrzených nároků. Jak je uvedeno též v odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2021, sp. zn. 28 Cdo 3573/2020, rozpor námitky promlčení s dobrými mravy je třeba dovozovat toliko z okolností, za kterých byla námitka promlčení uplatněna, nikoli z okolností a důvodů, z nichž je dovozován vznik uplatněného nároku (dále např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2007, sp. zn. 33 Odo 561/2006, nebo ze dne 29. 7. 2010, sp. zn. 33 Cdo 126/2009). Žalobkyně netvrdila žádné takové okolnosti nemravného jednání žalovaného, které by se vázaly přímo na promlčení nároku.
36. K této části tedy lze uzavřít, že odvolací soud neshledal žádné takové závažné okolnosti věci, které by odůvodňovaly odepření práva uplatnit námitku promlčení a mohly by tak prolomit princip právní jistoty účastníků právního vztahu o doplacení kupní ceny.
37. Vše shora uvedené odůvodňuje závěr, že právo žalobkyně na zaplacení částky [Anonymizováno] Kč s příslušenstvím je promlčeno. Pokud žalovaný v průběhu řízení námitku promlčení vznesl, nelze žalobkyní uplatněný nárok přiznat. Rozsudek soudu I. stupně byl proto ve výroku I o věci samé po doplnění dokazování změněn podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že žaloba byla zamítnuta.
38. Dalšími odvolacími námitkami žalovaného se pak již odvolací soud z důvodu hospodárnosti řízení nezabýval.
39. Podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. byla plně úspěšnému žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů. Námitka žalobkyně, že sám žalovaný je advokát a není proto účelné jeho zastoupení advokátem, neobstojí, neboť účastníka nelze sankcionovat tím, že mu nebude přiznána náhrada nákladů za zastoupení advokátem s odůvodněním, že se mohl bránit sám (k tomuto více např. nález Ústavního soudu ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. I. ÚS 3819/13).
40. V řízení před soudem I. stupně učinil zástupce žalovaného – advokát celkem 9 úkonů právní služby. Pokud jde o prvních 7 úkonů, lze odkázat na bod 32 rozsudku soudu I. stupně ze dne 4. 3. 2025, č. j. 249 C 17/2022-131. Dále se žalovaný prostřednictvím zástupce vyjádřil k věci samé s návrhem na doplnění dokazování podáním ze dne [datum] a účastnil se jednání soudu I. stupně dne [datum]. Jde tedy celkem o 9 úkonů právní služby po [Anonymizováno] Kč (§ 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif), 6x náhradu hotových výdajů po 300 Kč a 3x náhradu hotových výdajů po 450 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve znění do [datum] a od [datum]) a DPH 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem [Anonymizováno] Kč.
41. V odvolacím řízení zaplatil žalovaný soudní poplatek z odvolání [Anonymizováno] Kč. Zástupce žalovaného učinil 2 úkony právní služby (sepis odvolání a účast u jednání odvolacího soudu dne [datum]). Odměna činí [Anonymizováno] Kč, dále 2x náhrada hotových výdajů po 450 Kč a 21 % DPH, celkem [Anonymizováno] Kč.
42. S ohledem na znění § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, bylo usnesení soudu I. stupně ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], změněno tak, že žalovaný není povinen zaplatit soudní poplatek za žalobu, neboť žaloba od poplatku osvobozené žalobkyně byla zamítnuta.