21 Co 33/2026

Odůvodnění

1. Usnesením soud I. stupně rozhodl tak, že podání žalobce ze dne [datum] se podle § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítá, neboť žalobce neodstranil vady svého podání ve lhůtě určené mu k tomu soudem (výrok I). Výrokem II soud I. stupně nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení.

2. Proti usnesení podal žalobce dne [datum] odvolání, které k výzvě soudu doplnil podáním ze dne [datum]. V podání ze dne [datum] označil žalobce účastníky řízení tak, že sebe označil termínem odesílatel-žadatel-navrhovatel a dále v záhlaví svého podání uvedl: „Hlavní účastník řízení: Okresní soud v [Anonymizováno] – dědické oddělení“. Odvolatel výslovně uvedl, že napadá usnesení Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a to v celém rozsahu. V textu svého podání zopakoval, o co se ve věci jedná, označil důkazy, pod bodem VIII uvedl „stručné odůvodnění“, resp. chyby, kterých se podle jeho názoru soudu I. stupně v řízení dopustil. V části XXV svého podání navrhl, aby odvolací soud zejména usnesení soudu I. stupně zrušil a vyslovil, že závěť ze dne [datum] je absolutně neplatná. Podáním ze dne [datum] odvolatel k výzvě soudu (výzva k odstranění vad odvolání ze dne [datum], č. j. [spisová značka]) označil účastníky tak, že sebe označil termínem odesílatel-žadatel-navrhovatel a dále v záhlaví svého podání uvedl: navrhovatel/žalobce č. [hodnota] [Jméno žalobce] (tj. žalobce – pozn. odvolacího soudu), navrhovatel/žalobce č. [hodnota] [tituly před jménem] [jméno FO] a dále „Hlavní účastník řízení: Česká republika zastoupená [právnická osoba] “, „Účastník řízení: Okresní soud v Kroměříži – dědické oddělení“, vedlejší účastník řízení: [tituly před jménem] [jméno FO], notář se sídlem v Kroměříži a vedlejšími účastníky žaloby jsou „všichni právní nástupci zemřelé [jméno FO] “. V textu svého podání doplnil důvody odvolání, sděluje, že jím podaná žaloba má charakter „předběžné otázky“ pro dodatečná projednání dědictví po [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a po [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Upozornil na chyby, kterých se, podle něj, měli dopustit jím označení notáři při projednávání uvedených dědických řízení a učinil „skutkové a právní shrnutí“. Odvolatel navrhl, aby Krajský soud v Brně zrušil veškerá usnesení Okresního soudu v Kroměříži vydaná pod sp. zn. [spisová značka], dále aby vyslovil, že závěť ze dne [datum] zůstavitelky [jméno FO] je neplatná, a aby uznal platnost závěti z [datum].

3. Podáním ze dne [datum], které bylo soudu I. stupně doručeno dne [datum], učinila podání stejného obsahu jako odvolání žalobce ze dne [datum] (viz shora odst. 2) také [tituly před jménem] [jméno FO] (matka žalobce).

4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. – občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) – po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), v případě odvolání [Anonymizováno]. [jméno FO] k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contrario) – přezkoumal napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. Odvolání [tituly před jménem] [jméno FO] pak není ani přípustné (viz dále odst. 13).

5. Z obsahu spisu se podává, že žalobce se svým návrhem ze dne [datum] domáhal vyslovení absolutní neplatnosti závěti ze dne [datum] zůstavitelky [jméno FO] s tím, že soud povolá k dědictví dědice ze zákona, popř. žádal vyslovení absolutní neplatnosti závěti zůstavitelky [jméno FO] ze dne [datum] s tím, že soud povolá k dědictví navrhovatele. V původním návrhu nebyli účastníci řízení nikterak označeni, pouze byl uveden „odesílatel“. K odstranění vad označením procesních stran byl žalobce vyzván usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. V doplnění návrhu ze dne [datum] (čl. 24) označil účastníky tak, že navrhovatelem je on sám, účastníkem řízení je [Jméno žalované], notářka a vedlejším účastníkem je bývalé notářské pracoviště, [tituly před jménem] [jméno FO], notářka. Podáním ze dne [datum] (čl. 71) označil účastníky tak, že navrhovatelem je on sám, účastníkem řízení je bývalé notářské pracoviště, [tituly před jménem] [jméno FO], notářka a vedlejším účastníkem je [Jméno žalované], notářka. Podle referátu soudkyně ze dne [datum] (čl. 107) byla věc převedena do rejstříku C a jako účastníci byli označeni žalobce – [Jméno žalobce] a žalovaná – Česká republika, [Jméno žalované], notářka. V podání žalobce ze dne [datum] (čl. 119) nazvaném „žaloba pro zmatečnost proti usnesení o zaplacení soudního poplatku č. j. [spisová značka] “ označil žalobce účastníky tak, že žalobcem (navrhovatelem) je on sám, účastníkem řízení je notářství [tituly před jménem] [jméno FO] a vedlejšími účastníky jsou 1) bývalé notářské pracoviště, [tituly před jménem] [jméno FO], notářka a 2) [Jméno žalované], notářka. V podání ze dne [datum] (čl. 678) žalobce označuje účastníky řízení tak, že žalobcem (navrhovatelem) je on sám, hlavním účastníkem řízení je Okresní soud v Kroměříži – dědické oddělení, účastníkem řízení je notářství [tituly před jménem] [jméno FO] a vedlejšími účastníky jsou 1) bývalé notářské pracoviště, [tituly před jménem] [jméno FO], notářka a 2) [Jméno žalované], notářka.

6. Následně byl žalobce v souladu s pokynem Krajského soudu v Brně (usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka]) znovu vyzván k odstranění vad žaloby spočívajících v nejasném označení účastníků řízení, a to usnesením soudu I. stupně ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Žalobce byl poučen o způsobu, kterým má vady odstranit, i o následcích, pokud výzvě soudu řádně nevyhoví. Na to žalobce reagoval svými podáními ze dne [datum] (čl. 780 a 781 a připojené přílohové obálky), v nichž účastníky řízení označil následovně: navrhovatel: [Jméno žalobce] (tj. žalobce – pozn. odvolacího soudu), hlavní účastník řízení: Okresní soud v Kroměříži – dědické oddělení, účastník řízení: [tituly před jménem] [jméno FO], notář se sídlem v Kroměříži, organizační složka státu a vedlejší účastníci řízení: [tituly před jménem] [jméno FO], bývalá [Anonymizováno] a [Jméno žalované], [Anonymizováno].

7. V souladu s § 43 odst. 1 o. s. ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo 8. Podle § 43 odst. 2 o. s. ř. není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.9. Podle § 79 odst. 1 o. s. ř. se řízení zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech, v nichž je účastníkem řízení svěřenský správce, musí návrh dále obsahovat i označení, že se jedná o svěřenského správce, a označení svěřenského fondu. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních poměrů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou.10. Jak je popsáno shora, žalobce ve svých jednotlivých podáních směrem k soudu opakovaně označoval různé subjekty jako účastníky řízení na straně žalované, resp. jako vedlejší účastníky na straně žalované. Žalobce dále ve svých podáních volně zaměňoval jím určené subjekty v pozici účastníka a vedlejšího účastníka a dále pak i postupně „přidával“ další subjekty na straně žalobce, jakož i na straně žalované (viz např. odvolání žalobce ze [datum]). Je tedy zcela zjevné, že ani přes opakované výzvy soudu k odstranění vad ve smyslu § 43 odst. 1 o. s. ř., žalobce dosud jednoznačně nevymezil okruh účastníků řízení, které má být z jeho vůle vedeno, a žaloba tedy není projednatelná. Jinými slovy, soud dosud ani nemá postaveno najisto, s kým by měl v tomto řízení jednat jako s účastníkem řízení (popř. jako s vedlejším účastníkem řízení), nemůže tedy projednávat věc samu. Ve sporném řízení přitom soud není oprávněn si vymezit okruh účastníků řízení sám. Takovým sporným civilním řízením je přitom nepochybně právě i řízení o určení neplatnosti závěti.11. Soud I. stupně tedy rozhodl zcela správně, když podání žalobce ze dne [datum] ve znění všech dalších doplnění žaloby odmítl a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (k tomu viz zejm. odst. 5 odůvodnění usnesení soudu I. stupně); odvolací soud proto jeho usnesení jako věcně správné v souladu s § 219 o. s. ř. potvrdil (výrok I).12. Výrokem II pak odvolací soud v souladu s § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl odvolání podané [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum], neboť [jméno FO] nebyla a není účastnicí řízení před soudem I. stupně (tj. nepodala žalobní návrh, řízení před soudem I. stupně se dosud žádným způsobem neúčastnila), její odvolání tedy bylo podáno někým, kdo k tomu není oprávněn (§ 201 o. s. ř.).13. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud výrokem III v souladu s § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 3 o. s. ř., když však ostatním účastníkům – podle obsahu spisu -žádné náklady nevznikly.