Výrok
I. Rozsudek soudu prvního stupně, s přihlédnutím ke změně žaloby připuštěné usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], se ve II. výroku mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [Anonymizováno] Kč s 12,75% úroky z prodlení od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Rozsudek soudu prvního stupně, s přihlédnutím ke změně žaloby připuštěné usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], se ve II. výroku, kterou byla žaloba zamítnuta co do 15% úroků z prodlení z částky [Anonymizováno] Kč od [datum] do [datum] a co do 2,25% úroků z prodlení z částky [Anonymizováno] Kč od [datum] do zaplacení, potvrzuje.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně.
IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši [Anonymizováno] Kč k rukám jejího zástupce [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly za jménem], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. V řízení zahájeném [datum] domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky v celkové výši [Anonymizováno] Kč, a to z titulu tří nároků.K prvnímu nároku uvedla, že její právní předchůdkyně – společnost [právnická osoba], Praha 4[IČO] IČO, , uzavřela se žalovanou [datum] smlouvu o půjčce č. 506265262, na jejímž základě poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši [Anonymizováno] Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit 60týdenních splátek po [Anonymizováno] Kč, avšak uhradila pouze [Anonymizováno] Kč. Žalobkyně uplatnila žalobou nárok na zaplacení částky [Anonymizováno] Kč, kapitalizované (zákonné) úroky z prodlení ve výši [Anonymizováno] Kč, kapitalizované úroky ve výši [Anonymizováno] Kč, 8,05% (zákonné) úroky z prodlení z částky [Anonymizováno] Kč od [datum] do zaplacení a 19,98% úroky z částky [Anonymizováno] Kč od [datum] do zaplacení.K druhému nároku žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně – společnost [právnická osoba], Praha 4[IČO] IČO, , uzavřela se žalovanou [datum] smlouvu o půjčce č. 506230259, na jejímž základě poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši [Anonymizováno] Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit 60týdenních splátek po [Anonymizováno] Kč, avšak uhradila pouze [Anonymizováno] Kč. Žalobkyně uplatnila žalobou nárok na zaplacení částky [Anonymizováno] Kč, kapitalizované (zákonné) úroky z prodlení ve výši [Anonymizováno] Kč, kapitalizované úroky ve výši [Anonymizováno] Kč, 8,05% (zákonné) úroky z prodlení z částky [Anonymizováno] Kč od [datum] do zaplacení a 19,98% úroky z částky [Anonymizováno] Kč od [datum] do zaplacení.K třetímu nároku žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně – společnost [právnická osoba], Praha 4[IČO] IČO, , uzavřela se žalovanou [datum] smlouvu o půjčce č. 502859944, na jejímž základě poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši [Anonymizováno] Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit 60týdenních splátek po [Anonymizováno] Kč, avšak uhradila pouze [Anonymizováno] Kč. Žalobkyně uplatnila žalobou nárok na zaplacení částky [Anonymizováno] Kč, kapitalizované (zákonné) úroky z prodlení ve výši [Anonymizováno] Kč, kapitalizované úroky ve výši [Anonymizováno] Kč, 7,05% (zákonné) úroky z prodlení z částky [Anonymizováno] Kč od [datum] do zaplacení a 21% úroky z částky [Anonymizováno] Kč od [datum] do zaplacení.Městský soud v Brně, u něhož byla žaloba podána, usnesením ze dne [datum], č. j. [č. účtu], ve věci vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o jejím postoupení Okresnímu soudu Brno-venkov.
2. Žalovaná byla po celou dobu řízení pasivní, k žalobě se nevyjádřila a k jednání soudu prvního stupně se bez omluvy nedostavila.
3. Soud prvního stupně odvoláním napadeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [Anonymizováno] Kč s 15% úroky z prodlení od [datum] do zaplacení (I. výrok), ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (II. výrok) a žádné z účastnic nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (III. výrok). Ve velmi stručném odůvodnění uvedl skutková zjištění z jednotlivých smluv o půjčce a výzvy k plnění ze dne [datum] včetně podacího lístku. V rámci právního hodnocení věci soud v prvé řadě zdůraznil, že „úplata za úvěr byla ve všech smlouvách sjednána v extrémní výši, kdy vliv má samozřejmě i sjednaný týdenní mechanismus splácení“. Při stanovení výše RPSN soud vycházel z kalkulačky Finančního arbitra ČR. K otázce (ne)přiměřenosti výše úrokové sazby, jejímu rozporu s dobrými mravy a otázce lichvy poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [Anonymizováno], rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. [Anonymizováno] a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [Anonymizováno]. Dospěl k závěru, že všechny tři smlouvy jsou absolutně neplatné podle § 39 zákona č. 40/1960 Sb., občansky zákoník. Při posuzování nároků žalobkyně proto vycházel ze zásad bezdůvodného obohacení, když bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, přičemž plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Konstatoval, že na částku [Anonymizováno] Kč poskytnutou dle smlouvy o půjčce ze dne [datum] žalovaná zaplatila [Anonymizováno] Kč a bezdůvodné obohacení činí [Anonymizováno] Kč. Na částku [Anonymizováno] Kč poskytnutou na základě smlouvy o půjčce ze dne [datum] žalovaná zaplatila [Anonymizováno] Kč a bezdůvodné obohacení představuje [Anonymizováno] Kč. Na částku [Anonymizováno] Kč poskytnutou dle smlouvy o půjčce ze dne [datum] žalovaná zaplatila celkem [Anonymizováno] Kč a vznikl zde tedy přeplatek ve výši [Anonymizováno] Kč. Soud uzavřel, že žalovaná je povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši [Anonymizováno] Kč ([Anonymizováno] Kč + [Anonymizováno] Kč – přeplatek [Anonymizováno] Kč). Jako důvodný shledal i požadavek žalobkyně na úroky z prodlení (§ 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a § 1968 a § 1970 téhož zákona). K tomu uvedl, že prokazatelnou výzvou k plnění je dopis odeslaný žalované [datum], který se dostal do její dispozice [datum]. Žalovaná měla plnit bez zbytečného odkladu, tedy do [datum] a ode dne následujícího je v prodlení. Výši úroků z prodlení soud stanovil podle § 2 v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. K rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud pouze konstatoval, že v řízení převážně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly, a proto právo na náhradu nákladů řízení žádné z účastnic nepřiznal.
4. Proti části II. výroku a proti III. výroku rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, podala žalobkyně včas odvolání. Navrhla, aby odvolací soud změnil část II. výroku a žalované uložil povinnost zaplatit částku [Anonymizováno] Kč s 15% (zákonnými) úroky z prodlení od [datum] do zaplacení a rovněž povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení před soudy obou stupňů. Žalobkyně uvedla, že nenapadá právní závěr soudu prvního stupně o neplatnosti smluv, nicméně má za to, že soud prvního stupně nesprávně stanovil výši bezdůvodného obohacení. Zdůraznila, že soud dospěl k nesprávnému výpočtu, byť učinil správná skutková zjištění, tedy že rozdíl mezi poskytnutými a žalovanou zaplacenými částkami činí [Anonymizováno] Kč a [Anonymizováno] Kč a dále, že žalovaná na jednu ze smluv „přeplatila“ částku [Anonymizováno] Kč. Je tak zřejmé, že žalovaná je povinna vydat žalobkyni částku [Anonymizováno] Kč ([Anonymizováno] Kč + [Anonymizováno] Kč – přeplatek [Anonymizováno] Kč). Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně již žalobkyni přiznal bezdůvodné obohacení ve výši [Anonymizováno] Kč, požaduje žalobkyně dále částku [Anonymizováno] Kč s příslušenstvím.
5. Žalovaná se k odvolání žalobkyně nevyjádřila, k nařízenému jednání odvolacího soudu se bez omluvy nedostavila.
6. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu, jakož i řízení mu předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je z větší části důvodné.
7. V prvé řadě odvolací soud poznamenává, že soud prvního stupně II. výrokem rozsudku zamítl veškeré příslušenství požadované žalobkyní v žalobě a není tak zřejmé, z jakého titulu přiznal v I. výroku rozsudku žalobkyni nárok na 15% úroky z prodlení. Tento výrok však již nabyl právní moci a nebyl předmětem odvolacího řízení.
8. Soud prvního stupně dále pochybil, když se vůbec nezabýval otázkou aktivní legitimace žalobkyně.
9. Odvolací soud proto podle § 213 odst. 4 o. s. ř. ve spojení s § 213a odst. 2 o. s. ř. doplnil dokazování smlouvou o postoupení pohledávek, včetně části přílohy č. 1 a potvrzení o zaplacení platby a podle § 213 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 213a odst. 1 o. s. ř. zopakoval dokazování oznámením o postoupení pohledávek z [datum], včetně podacího lístku a předžalobní upomínkou z [datum], včetně podacího lístku.
10. Dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba], Praha 4[IČO] IČO, , jako postupitel se žalobkyní jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek specifikovaných v příloze č. 1. Z (části) přílohy č. 1 smlouvy se podává, že postoupeny byly i pohledávky uplatněné žalobou. Podle potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky byla dne [datum] úplata připsána na účet postupitele a tím došlo v souladu se smlouvou k postoupení pohledávek postupníkovi.
11. Na základě provedeného dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že žalobkyně prokázala svoji aktivní legitimaci ve věci.
12. V souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, bylo třeba dané závazkové vztahy (smlouvy o půjčce) posuzovat podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), ve znění do [datum], neboť se jedná o právní poměry vzniklé před [datum], a s ohledem na postavení žalované jako spotřebitelky rovněž podle zákona č. 142/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru.
13. Žalobkyně podaným odvoláním nenapadla skutková zjištění soudu prvního stupně ani jeho závěr o neplatnosti smluv, v důsledku čehož vznikl žalobkyni pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně pouze namítala nesprávnost výpočtu výše bezdůvodného obohacení soudem prvního stupně.
14. Podle § 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
15. Podle § 457 obč. zák., je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.
16. Ze skutkových tvrzení žalobkyně i odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně (viz 8. odstavec) je zřejmé, že v souvislosti se smlouvou o půjčce č. 506265262 z [datum] vznikla žalované povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve výši [Anonymizováno] Kč, v souvislosti se smlouvou o půjčce č. 506230259 z [datum] vznikla žalované povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve výši [Anonymizováno] Kč a v souvislosti se smlouvou o půjčce č. 502859944 z [datum] žalovaná oproti poskytnutým finančním prostředkům ve výši [Anonymizováno] Kč uhradila [Anonymizováno] Kč a vznikl jí tak „přeplatek“ ve výši [Anonymizováno] Kč. Žalobkyni vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení v celkové výši [Anonymizováno] Kč. Za situace, kdy soud prvního stupně již uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [Anonymizováno] Kč, je důvodný nárok žalobkyně uplatněný v odvolání ve výši [Anonymizováno] Kč.
17. Dále se odvolací soud zabýval posouzením nároku žalobkyně na (zákonné) úroky z prodlení.
18. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně se žalobou domáhala i příslušenství představovaného zákonnými úroky z prodlení ve výši 7,05 %, resp. 8,05 %, a v odvolání uplatnila požadavek na úroky z prodlení ve výši 15 %, odvolací soud posoudil její podání jako návrh na změnu žaloby, kterou usnesením ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], připustil. K tomu odvolací soud uvádí, že v odvolacím řízení je změna žaloby přípustná, neboť z § 216 odst. 2 o. s. ř. vyplývá pouze, že v odvolacím řízení nelze uplatnit nový nárok. Novým nárokem se přitom rozumí nárok, který nemá žádnou skutkovou souvislost s dříve – před soudem prvního stupně – uplatněným nárokem. V daném případě žalobkyně v rámci podaného odvolání pouze navýšila sazbu úroků z prodlení požadovaných již v žalobě (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] či rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]).
19. Podle § 563 obč. zák., není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.
20. Podle § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
21. Splatnost závazku k vydání bezdůvodného obohacení nastává, není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník vyzván k plnění (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]). V posuzované věci nebylo tvrzeno ani doloženo, že by mezi žalovanou a žalobkyní, případně její právní předchůdkyní, existovala dohoda o době vydání bezdůvodného obohacení, proto je třeba v souladu s § 563 obč. zák. vycházet z toho, že splatnost nároku na vydání bezdůvodného obohacení nastala následujícího dne poté, co byla žalovaná povinna plnit na základě výzvy žalobkyně. V daném případě odvolací soud nepovažuje oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] za výzvu ve smyslu § 563 obč. zák., neboť z přiloženého podacího lístku se podává, že tato písemnost měla být žalované odeslána až [datum] a žalobkyně ani přes poučení odvolacího soudu (§ 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.) nedoplnila žádná skutková tvrzení a důkazy k prokázání skutečnosti, že tento podací lístek prokazuje odeslání právě oznámení o postoupení pohledávek, když mezi datací tohoto oznámení a dokladem o odeslání písemnosti je dlouhá časová prodleva. Odvolací soud proto uzavřel, že výzvou k plnění je až předžalobní upomínka z [datum], která byla žalované odeslána téhož dne. V této souvislosti odvolací soud pro úplnost poznamenává, že oznámení o postoupení pohledávek bylo nadto zasíláno žalované na adresu, která neodpovídá adrese uvedené v žádné ze smluv, ani evidované adrese trvalého pobytu žalované. Na adresu evidovaného trvalého pobytu byla žalované odeslána teprve předžalobní výzva. V této byla žalované sdělena výše dluhu a stanovena lhůta k plnění do [datum]; ode dne následujícího je žalovaná v prodlení, kdy k tomuto dni činila výše úroků z prodlení 12,75 % (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). K tomu odvolací soud dodává, že již přijetím peněžních prostředků poskytnutých na základě smluv o půjčce si žalovaná musela být vědoma své povinnosti (minimálně) tyto peněžní prostředky žalobkyni vrátit. Žalovaná si měla být vědom i toho, že v případě prodlení s vrácením poskytnutých peněžních prostředků je věřitelka oprávněna domáhat se (minimálně) úroků z prodlení.
22. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil část II. výroku rozsudku soudu prvního stupně a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [Anonymizováno] Kč s 12,75% úroky z prodlení od [datum] do zaplacení.
23. Podle § 219 o. s. ř. odvolací soud potvrdil část II. výroku rozsudku soudu prvního stupně, kterou byla žaloba zamítnuta co do 15% úroků z prodlení z částky [Anonymizováno] Kč od [datum] do [datum] a co do 2,25% úroků z prodlení z částky [Anonymizováno] Kč od [datum] do zaplacení.
24. O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně rozhodl odvolací soud nově podle § 224 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. Odvolací soud kapitalizoval předmět řízení včetně žalobkyní v žalobě požadovaného příslušenství ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]) a dospěl k závěru, že v řízení před soudem prvního stupně byla úspěšnější žalovaná. Z obsahu spisu však nevyplývá, že by žalované nějaké účelně vynaložené náklady vznikly, a proto soud žádné z účastnic právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně nepřiznal.
25. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl soud podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. Odvolací soud kapitalizoval předmět řízení včetně žalobkyní požadovaného příslušenství ke dni svého rozhodnutí a dospěl k závěru, že žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 88,7 %, žalovaná v rozsahu 11,3 % a žalobkyni tak vzniklo právo na náhradu 77,4 % nákladů odvolacího řízení. Náklady žalobkyně sestávají z:- soudního poplatku za odvolání ve výši [Anonymizováno] Kč,- odměny za dva úkony právní služby po [Anonymizováno] Kč (tarifní hodnota [Anonymizováno] Kč), a to za odvolání a účast u jednání odvolacího soudu, dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. k) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném od [datum] (dále jen „advokátní tarif“),- náhrady za dva režijní paušály ve výši [Anonymizováno] Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu,- náhrady za ztrátu času na cestě ve výši [Anonymizováno] Kč (dvě půlhodiny po [Anonymizováno] Kč) dle § 14 odst.1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu,- cestovného ve výši [Anonymizováno] Kč za cestu k jednání soudu [datum] na trase Blansko – Brno a zpět (zpáteční cesta 70 km) vozidlem reg. zn. [SPZ] při průměrné spotřebě 7,2 l benzinu Natural 95 na 100 km, ceně [Anonymizováno] Kč/1 l PHM a sazbě základní [Anonymizováno] Kč/1 km dle vyhlášky č. 573/2025 Sb.,- vše s výjimkou soudního poplatku navýšeno o DPH (21 %) ve výši [Anonymizováno] Kč (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.).Celkové náklady žalobkyně za odvolací řízení činí [Anonymizováno] Kč, z nichž bylo přiznáno 77,4 %, tj. [Anonymizováno] Kč.
26. Všechny shora uvedené náklady shledal odvolací soud účelnými pro uplatňování či bránění práva v řízení před odvolacím soudem převážně úspěšnou žalobkyní a z tohoto pohledu i co do výše úměrnými k předmětu řízení. Současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci § 150 o. s. ř. Nadto nepřiznání náhrady nákladů odvolacího řízení by mělo být jen zcela výjimečným a ojedinělým opatřením (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], uveřejněný pod č. 24/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).