Výrok
I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve II. výroku mění tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 40 032,30 Kč k rukám jeho zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve III. výroku mění tak, že opatrovníkovi žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] se přiznává odměna a hotové výdaje opatrovníka ve výši 19 481 Kč.
III. Ve věci odvolání žalovaného nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
IV. Ve věci odvolání opatrovníka žalovaného nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 150 337 Kč s 0,1% úroky z prodlení denně od 1. 5. 2020 do zaplacení, částku 11 618 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (I. výrok) a dále povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 44 618,20 Kč (II. výrok). Opatrovníkovi žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] přiznal odměnu ve výši 12 826 Kč (III. výrok). O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že v řízení zcela úspěšnému žalobci vznikl nárok na náhradu všech účelně vynaložených nákladů sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku 6 479 Kč, odměny advokáta za čtyři úkony právní služby po 7 580 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby a vyjádření ve věci) podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), náhrady za čtyři režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhrady za DPH ve výši 6 619,20 Kč. Ustanovenému opatrovníkovi žalovaného soud s odkazem na § 140 odst. 2 o. s. ř. přiznal odměnu za dva úkony právní služby po 5 000 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci) podle § 7 a § 12a odst. 1 a 2 advokátního tarifu (a nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 9. 2019, sp. zn. Pl. ÚS 4/19), náhradu za dva režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhradu za DPH ve výši 2 226 Kč.
2. Proti II. výroku rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení, a proti III. výroku, jímž bylo rozhodnuto o odměně opatrovníka, podali odvolání žalovaný (zastoupený opatrovníkem) i opatrovník. Ve vztahu k rozhodnutí o náhradě nákladů řízení žalovaný soudu prvního stupně vytkl, že se nevypořádal s jeho námitkou, že na straně žalobce se nejedná o účelně vynaložené náklady. Z předmětu činnosti žalobce je zřejmé, že disponuje právním oddělením, do jehož náplně bezpochyby patří i zastupování před soudem při vymáhání pohledávek. Žalobce by tedy měl být schopen kvalifikovaně hájit svá práva a zájmy, aniž by musel využívat právní pomoci advokáta. Navrhl proto, aby odvolací soud změnil II. výrok rozsudku tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Opatrovník žalovaného namítl, že mu soud prvního stupně opomněl přiznat odměnu za účast na soudem nařízeném setkání s mediátorkou [příjmení] [jméno] [příjmení] (dne 13. 10. 2021) a také odměnu uhrazenou mediátorce ve výši 242 Kč. Navrhl, aby odvolací soud změnil III. výrok rozsudku tak, že mu bude přiznána odměna a náhrada hotových výdajů v celkové výši 19 481 Kč a rovněž odměna a náhrada hotových výdajů za odvolací řízení.
3. Žalobce ve vyjádření k odvolání uvedl, že žalovaný pouze zopakoval námitku vznesenou již v řízení před soudem prvního stupně, na kterou žalobce reagoval v podání ze dne 31. 1. 2021. Poukázal na to, že právo na zastoupení advokátem je realizací článku 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. 21 Cdo 756/2014 a nález Ústavního soudu ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. I. ÚS 3819/13). Rovněž rozhodnutí soudu o odměně opatrovníka považuje žalobce za správné, neboť ani jemu nebyla přiznána náhrada nákladů za účast na nařízené mediaci. Podle jeho názoru se opatrovník snaží navýšit svoji odměnu přiznáním nákladů za odvolací řízení. Navrhl, aby odvolací soud potvrdil rozhodnutí v odvoláním napadené rozsahu a přiznal mu náhradu nákladů odvolacího řízení.
4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání byla podána k tomu oprávněnými subjekty (§ 201 o. s. ř.), že směřují proti rozhodnutí, proti němuž jsou přípustná (§ 201, § 202 o. s. ř.) a že byla podána včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a odst. 6 o. s. ř. přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné zčásti a odvolání opatrovníka je zcela důvodné.
5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobou doručenou soudu prvního stupně 12. 10. 2020 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 150 337 Kč s 0,1% úroky z prodlení denně od 1. 5. 2020 do zaplacení, smluvní pokuty 11 618 Kč a nákladů spojených s uplatněným pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 10. 10. 2017, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 186 000 Kč za účelem financování koupě osobního automobilu Škoda Superb combi. Pro porušení podmínek smlouvy žalobce úvěr předčasně zesplatnil k datu 11. 10. 2019. Usnesením ze dne 12. 4. 2021, č. j. 8 C 79/2021-52 (právní moc 15. 5. 2021), soud v souladu s § 29 odst. 2 o. s. ř. ustanovil žalovanému opatrovníka [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, neboť zde není osoba oprávněná jednat za žalovaného.
6. Usnesením ze dne 31. 8. 2021, č. j. 8 C 79/2021-83, soud prvního stupně nařídil účastníkům první setkání se zapsaným mediátorem v rozsahu 3 hodin (§ 100 odst. 2 o. s. ř.) a současně řízení na dobu 3 měsíců přerušil. Mediační řízení nebylo úspěšné a soud ve věci rozhodl odvoláním napadeným rozsudkem.
7. Námitku žalovaného, že náklady za zastoupení žalobce advokátem v tomto řízení nepředstavují účelně vynaložené náklady a jejich náhrada mu tedy neměla být přiznána, nepovažuje odvolací soud za důvodnou. V rozhodnutí ze dne 20. 11. 2017, sp. zn. 21 Cdo 4683/2017, Nejvyšší soud uvedl: Dovolací soud již v minulosti dovodil (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2015 sp. zn. 21 Cdo 756/2014), že odměna za zastupování advokátem a jeho hotové výdaje jsou samy o sobě vždy náklady potřebnými k účelnému uplatňování nebo bránění práva, nejde-li o zneužití práva účastníka dát se v řízení zastupovat advokátem na úkor jiného účastníka. O takové zneužití práva by šlo tehdy, kdyby účastník udělil advokátu plnou moc k zastupování nikoliv z toho důvodu, aby mu v řízení před soudem poskytoval právní pomoc, nýbrž proto, aby v souvislosti s tímto zastoupením vznikly náklady, které mu bude s ohledem na jím předpokládaný výsledek řízení povinen nahradit jiný účastník. Na tento závěr však nelze usuzovat jen ze skutečnosti, že účastník zaměstnává„ svého právníka“, neboť právo na zastoupení advokátem má každý účastník řízení, a tedy i právnická osoba bez ohledu na to, zda zaměstnává i osoby s právnickým vzděláním. Má-li právo na náhradu nákladů řízení spojených se svým zastupováním advokátem též účastník, který je sám advokátem (srov. například usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 10. 2001 sp. zn. 10 Co 610/2001, uveřejněné v časopisu Soudní rozhledy č. 2, ročník 2002, s. 43, nebo nález Ústavního soudu ze dne 24. 3. 2014 sp. zn. I. ÚS 3819/13) nebo veřejnou obchodní společností advokátů (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 2939/14), tím spíše nelze toto právo upřít právnické osobě, jejímž předmětem podnikání (činnosti) není poskytování právních služeb.
8. Citované závěry dopadají i na posuzovanou věc. Z obsahu spisu se nepodává, že by žalobce udělil plnou moc advokátu k zastupování nikoliv z důvodu poskytování právní pomoci, ale pouze pro navýšení nákladů řízení, které bude povinen hradit žalovaný. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a není tedy důvod, aby mu nebyla přiznána náhrada účelně vynaložených nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud však posoudil žalobcem doloženou předžalobní výzvu z 23. 7. 2020, s ohledem na absenci skutkového rozboru, pouze jako jednoduchou výzvu k plnění. Účelně vynaložené náklady žalobce tak sestávají z:
-) zaplaceného soudního poplatku 6 479 Kč,
-) odměny za tři úkony právní služby po 7 580 Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby a vyjádření ze dne 31. 1. 2021, podle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu,
-) odměny za jeden úkon právní služby (v rozsahu jedné poloviny) ve výši 3 790 Kč, a to za jednoduchou výzvu k plnění, podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu,
-) náhrady za čtyři režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu,
-) náhrady za DPH (21 %) ve výši 6 619,20 Kč (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.).
Celkové náklady žalobce za řízení před soudem prvního stupně činí 40 032,30 Kč.
9. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil odvoláním napadený II. výrok rozsudku soudu prvního stupně a žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 40 032,30 Kč.
10. Podle § 29 odst. 2 o. s. ř., opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.
11. Podle § 140 odst. 2 o. s. ř., byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně64) a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem57d). V odůvodněných případech stát poskytne advokátovi přiměřenou zálohu.
12. Jestliže byl advokát ustanoven podle § 29 o. s. ř. opatrovníkem účastníka řízení, rozhoduje o jeho odměně soud poté, co ustanovený advokát po skončení řízení své nároky vyúčtuje. Výše odměny i hotových výdajů advokáta se určí podle zvláštního právního předpisu o mimosoudní odměně, tj. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif.
13. Podle § 12a odst. 1 advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2021, sazby mimosmluvní odměny podle § 7 za úkony právních služeb ustanoveného zástupce v občanském soudním řízení, ustanoveného opatrovníka v občanském soudním řízení, ustanoveného obhájce v trestním řízení, ustanoveného zmocněnce v trestním řízení, opatrovníka dítěte podle jiného právního předpisu upravujícího soudnictví ve věcech mládeže, určeného advokáta pro řízení před orgánem veřejné správy nebo řízení před Ústavním soudem se snižují o 20 %. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby ustanoveného zástupce v občanském soudním řízení, ustanoveného opatrovníka v občanském soudním řízení, ustanoveného obhájce v trestním řízení, ustanoveného zmocněnce v trestním řízení, opatrovníka dítěte podle jiného právního předpisu upravujícího soudnictví ve věcech mládeže, určeného advokáta pro řízení před orgánem veřejné správy nebo řízení před Ústavním soudem snížená podle odstavce 1 činí nejvýše 5 000 Kč.
14. V projednávané věci soudem ustanovenému opatrovníkovi žalovaného vznikl nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 12 826 Kč, jak mu byl přiznán soudem prvního stupně (převzetí a příprava zastoupení a vyjádření ve věci ze dne 19. 5. 2021) podle § 12a advokátního tarifu, jenž byl zrušen až s účinností od 1. 1. 2022 (vyhláška č.406/2021 Sb.). Jako důvodnou posoudil odvolací soud námitku opatrovníka žalovaného, že mu měla být přiznána i odměna za účast na mediaci a hotové náklady placené mediátorovi. V usnesení ze dne 3. 4. 2018, sp. zn. IV. ÚS 3658/17, sice Ústavní soud vyslovil, že odměna za zastoupení advokátem v souvislosti s účastí na setkání u zapsaného mediátora není nákladem placeným v bezprostřední souvislosti se soudním řízením, avšak v posuzované věci se tento závěr neuplatní. Za situace, kdy soud prvního stupně ustanovil žalovanému opatrovníka (z důvodu, že zde není osoba oprávněná za žalovaného jednat) a poté účastníkům nařídil setkání s mediátorem, nezbylo opatrovníkovi, než se tohoto setkání zúčastnit, za což mu přísluší odměna 5 000 Kč navýšená o DPH (§ 12a odst. 2 advokátního tarifu a § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.) a rovněž náklady uhrazené mediátorovi ve výši 242 Kč (§ 137 odst. 1 o. s. ř.). Celková odměna opatrovníka tak činí 19 481 Kč.
15. Pro úplnost odvolací soud podotýká, že podle § 100 odst. 2 o. s. ř. soud může nařídit první setkání se zapsaným mediátorem, je-li to účelné a vhodné, což v případě, kdy je účastníku ustanoven opatrovník, neboť zde není osoba oprávněná za účastníka jednat, se takový postup nejeví vhodným ani účelným.
16. Vzhledem k uvedenému odvolací soud podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil III. výrok rozsudku a opatrovníkovi žalovaného přiznal odměnu a náhradu hotových výdajů v celkové výši 19 481 Kč.
17. O nákladech odvolacího řízení ve věci odvolání žalovaného rozhodl soud podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný jako odvolatel byl v řízení úspěšný pouze v rozsahu 10,2 % a měl by proto nahradit žalobci 79,5 % účelně vynaložených nákladů. Náklady vzniklé žalobci v souvislosti s vyjádřením k odvolání však nepovažuje odvolací soud za účelně vynaložené, neboť soud žalobce k vyjádření nevyzýval a žalobce v něm pouze zopakoval argumenty uvedené již ve vyjádření ze dne 31. 1. 2021.
18. Pokud jde o odvolání opatrovníka, ten byl sice v řízení úspěšný, avšak žádnému z účastníků nelze uložit náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť jde pouze o vztah mezi opatrovníkem a státem, který je plátcem jeho odměny.
19. O odměně opatrovníka za odvolací řízení rozhodne soud prvního stupně samostatným usnesením.