RozsudekZměněno

Spisová značka

28 Co 177/2023

Soud: Krajský soud v BrněDatum rozhodnutí: 2024-11-19Č. j.: 28 Co 177/2023-113Předseda senátu: JUDr. Jiří VávraAgenda: Odvolací (civilní) (Co)Zveřejněno: 2025-03-05Předmět řízení: o zaplacení částky 20 035,61 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 27. června 2023, č. j. 21 C 123/2023-78ECLI:CZ:KSBR:2024:28.Co.177.2023.1
peněžité plnění
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení.

Použité předpisy

Označená místa (12) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v částech I. a II. výroku, ve kterých bylo rozhodnuto o úroku z prodlení, mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10% úrok z prodlení z částky 20 035,61 Kč od 16. 3. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 4 964,40 Kč k rukám jejího zástupce, advokáta [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly za jménem], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 7 679,20 Kč k rukám jejího zástupce, advokáta [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly za jménem], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 20 035,61 Kč s úrokem z prodlení od 16. 3. 2019 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, nejvýše však v rozsahu 10 % ročně, vše do tří dnů od právní moci rozsudku (I. výrok). Zamítl žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení z částky 20 035,61 Kč od 16. 3. 2019 do zaplacení ve výši přesahující repo sazbu stanovenou Českou národní bankou zvýšenou o sedm procentních bodů platnou k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, do výše sazby 10 % ročně (II. výrok). Rozhodl, že žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 4 964,40 Kč k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (III. výrok).

2. Proti tomuto rozsudku, pouze proti části I. výroku, ve které byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci úrok z prodlení z částky 20 035,61 Kč od 16. 3. 2019 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, nejvýše však v rozsahu 10 % ročně, a proti II. a III. výroku, podal odvolání žalobce. Uvedl, že sazba zákonného úroku z prodlení měla být určena podle sazby účinné od prvního dne prodlení žalovaného (1. 4. 2000), neboť podle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném od 15. 7. 1994 do 27. 4. 2005, výše úroků z prodlení činí ročně dvojnásobek diskontní sazby stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu. V období roku 2000 byla vyhlášena diskontní sazba 5 %, její dvojnásobek činí 10 %. Soud prvního stupně stanovil úroky z prodlení nesprávně ve výši podle repo sazby. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud změnil napadenou část I. výroku a II. výrok rozsudku a žalobci přiznal úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 035,61 Kč od 16. 3. 2019 do zaplacení. Žalovanému aby uložil povinnost nahradit žalobci náklady odvolacího řízení.

3. Žalovaný k odvolání na jednání soudu dne 12. 11. 2024 uvedl, že je ochoten žalobci zaplatit již přisouzenou částku 20 035,61 Kč i požadované úroky z prodlení s tím, že žalobce poté vezme své odvolání zpět.

4. Na jednání soudu dne 19. 11. 2024 se žalovaný bez omluvy nedostavil; žalobce uvedl, že žalovaný mu sice dne 12. 11. 2024 zaplatil částku 20 035,61 Kč, nikoli však úroky z prodlení, a proto na odvolání trvá.

5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, a poté dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

6. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobce se v žalobě, která byla soudu doručena dne 6. 10. 2022, domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 20 035,61 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od 16. 3. 2019 do zaplacení. V žalobě uvedl, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] IČO [IČO] uzavřel se žalovaným smlouvu o finančním leasingu, na jejímž základě byl leasingovému nájemci předán osobní automobil [Anonymizováno] k užívání na dobu 36 měsíců. Smlouva byla předčasně ukončena ke dni 1. 4. 2000 a žalovanému vznikla povinnost zaplatit leasingovému pronajímateli finanční vyrovnání ve výši 20 035,61 Kč. Pohledávka byla smlouvou postoupena žalobci. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení před soudem prvního stupně zůstal nečinný. Soud prvního stupně rozhodl ve věci napadeným rozsudkem, který v části prvního výroku, ve které byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 20 035,61 Kč s úrokem z prodlení od 16. 3. 2019 do zaplacení nabyl právní moci. Předmětem odvolacího řízení byla jen výše úroku z prodlení. Soud v odůvodnění rozsudku uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena dne 3. 12. 1998 nepojmenovaná smlouva podle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku (leasingová smlouva č. 95691020), na základě které se žalovaný stal leasingovým nájemcem vozidla [Anonymizováno]. Smlouva byla předčasně ukončena ke dni 1. 4. 2000 a žalovanému vznikla povinnost zaplatit dlužnou jistinu na základě kalkulace. Nárok na úrok z prodlení je důvodný jen zčásti, žalobce požadoval úrok podle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak soud má za to, že mu přísluší úrok z prodlení podle § 517 odst. 2 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení. V rozdílu proto žalobu zamítl. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek.

7. Odvolací soud podle § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval dokazování sdělením obsahu listiny, dopisu právního předchůdce žalobce nadepsaného „Výsledné kalkulace pojistného plnění k leasingové smlouvě č. [Anonymizováno] ze dne 2. 7. 1999“. Zjistil, že právní předchůdce žalobce vyúčtoval žalovanému svou pohledávku z leasingové smlouvy po likvidaci pojistné události ve výši 20 035,61 Kč, která byla splatná na základě vystavené faktury č. [Anonymizováno] dne 15. 7. 1999.

8. Odvolací soud vycházel stejně jako soud prvního stupně z toho, že mezi účastníky, podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, byla uzavřena nepojmenovaná smlouva podle § 262 odst. 2 obchodního zákoníku s ohledem na přechodná ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalovanému vznikla ze smlouvy povinnost zaplatit žalobci (právnímu nástupci leasingového pronajímatele) částku 20 035,61 Kč do 15. 7. 1999.

9. Podle § 365 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle § 369 odst. 1 věty první zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

11. Podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění platném od 15. 7. 1994 do 27. 4. 2005 (s ohledem na přechodné ustanovení článku II. nařízení vlády č. 163/2005 Sb.), výše úroků z prodlení činí ročně dvojnásobek diskontní sazby, stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu.

12. Podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění platném od 28. 4. 2005 do 30. 6. 2010, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

13. Ke dni prvního dne prodlení žalovaného činila diskontní sazba ČNB 6 %, a tak v žalobě požadovaná výše úroků z prodlení je nižší, než sazba zákonná. Soud prvního stupně nesprávně přiznal žalobci úroky z prodlení ve výši podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění platném od 28. 4. 2005 do 30. 6. 2010, a tak odvolací soud toto pochybení napravil, když podle § 220 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. změnil rozsudek soudu prvního stupně v částech I. a II. výroku, ve kterých bylo rozhodnuto o úroku z prodlení tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 10% úrok z prodlení z částky 20 035,61 Kč od 16. 3. 2019 do zaplacení, k 12n1ěmuž podle sdělení žalobce již došlo dne 12. 11. 2024.

14. Protože došlo ke změně rozsudku, odvolací soud znovu rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.) podle § 142 odst. 1 o. s. ř.; žalobce byl v řízení plně úspěšný, a proto mu přísluší náhrada nákladů řízení vzniklých zaplacením soudního poplatku ve výši 802 Kč a zastoupením advokátem ve výši 4 162,40 Kč (mimosmluvní odměna třikrát 300 Kč v souvislosti se třemi úkony právní služby, převzetím a přípravou zastoupení, zasláním předžalobní výzvy a podáním žaloby podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.), mimosmluvní odměna 1940 Kč v souvislosti s jedním úkonem právní služby, účastí na jednání soudu podle § 11 odst. 1 písm. g/ a. t., tři režijní paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a/ a. t., jeden režijní paušál za 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 a. t., náhrada za daň z přidané hodnoty 722,40 Kč podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.).

15. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř.; žalobce byl v řízení plně úspěšný, a proto mu soud přiznal náhradu nákladů, které mu vznikly zaplacením soudního poplatku za odvolání ve výši 1 000 Kč a zastoupením advokátem ve výši 6 679,20 Kč (mimosmluvní odměna 1 540 Kč v souvislosti se třemi učiněnými úkony právní služby z tarifní hodnoty 10 072,60 stanovené podle § 8 odst. 2 v souvislosti s podáním odvolání a účastí na dvou jednáních soudu podle § 11 odst. 1 písm. d/, g/ a. t., 3 režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 a. t., náhrada za daň z přidané hodnoty 1 159,20 Kč podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací