Výrok
I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích II., III. a IV. potvrzuje.
II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení v částce 38.850 Kč, do tří dnů od jeho právní moci k rukám zástupkyně žalovaného.
Odůvodnění
1. Rozsudkem soudu I. stupně byla zamítnuta žaloba na nahrazení projevu vůle a to přijetí návrhu žalobkyně na uzavření specifikované kupní smlouvy, dále bylo z malé části vyhověno a z velké většina zamítnuta žaloba na zaplacení specifikovaní finanční částky a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.
2. Včasným odvoláním žalobkyně napadla rozsudek ve všech jí nepříznivých výrocích. Namítla, že dle ní byly splněny všechny podmínky pro uzavřená kupní smlouvy dle uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, přičemž pokud uplatnila právo na slevu z kupní ceny, učinila tak ze zákonných důvodů a včasně, jinak by o takovou možnost přišla, když se na nemovitosti vyskytovaly skryté vady, které zjistila až po uzavření smlouvy o smlouvě budoucí. Dle ní pak byly splněny i podmínky pro zaplacení specifikovaných finančních částek, ať již jde o smluvní pokutu, tak i nákladů spojených s výpůjčkou nemovitosti. Tyto námitky pak blíže rozvedla i ve stanovisku k vyjádření žalovaného a navrhla, aby bylo rozhodnutí soudu I. stupně změněno ve vyhovující žalobě.
3. Žalovaný ve vyjádření k odvolání i pozdějším vyjádření k dalšímu stanovisku žalobkyně navrhl potvrzení napadeného rozsudku, přičemž se vyjádřil k námitkám odvolatelky tak, že se ztotožnil se závěry soudu I. stupně a tento svůj náhled podrobněji rozvedl.
4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
5. Lze zcela odkázat na skutkové závěry soudu I. stupně, jak jsou uvedeny v odůvodnění napadeného rozsudku. Rovněž i právní závěry odvolací soud považuje za správné. K námitkám odvolatelky v odvolání nutno především zdůraznit, že stav, kdy žádala nikoliv nevýznamnou slevu z budoucí kupní ceny z důvodu vad a činila to fakticky v odpovědi na výzvu k uzavření kupní smlouvy dle smlouvy o smlouvě budoucí, musel být hodnocen tak, že žádá změnu v podstatní náležitosti kupní smlouvy, a to ceny prodávané věci. Důsledky takového postupu pak nemohou být jiné, než jak je zhodnotil soud I. stupně a uvedl je v bodech 29 a 30 odůvodnění, tedy, že došlo k zániku závazku uzavřít kupní smlouvu dle § 1788 odst. 2 věta druhá o.z. Odvolací soud pak podotýká, že k takovému důsledku došlo, i když jej žalobkyně případně nezamýšlela. Dopis žalobkyně z [datum] by pak sice bylo možno hodnotit jako novou nabídku na uzavření kupní smlouvy, zde však již nebylo povinností žalovaného takovou smlouvu uzavřít a pokud tak sám neučinil, jednal tak zcela po právu a nepřichází v úvahu jej k tomu nutit soudním rozhodnutím či jeho projev vůle tímto nahrazovat.
6. Obdobně správné jsou i právní závěry soudu I. stupně ohledně nedůvodnosti žaloby na finanční plnění (až na nenapadený výrok I. rozsudku ohledně malé části nároku žalobkyně), jak jsou uvedeny v bodech [číslo] a bodu 40 odůvodnění napadeného rozsudku ohledně výpůjčky předmětné věci, rovněž jako v bodu 41, pokud jde o smluvní pokutu, na tyto závěry odvolací soud odkazuje zcela.
7. Vzhledem ke správnosti napadeného rozsudku odvolací soud ve všech napadených výrocích rozsudek soudu I. stupně potvrdil dle § 219 o. s. ř.
8. V odvolacím řízení úspěšnému žalovanému byla přiznána náhrada nákladů dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., tyto sestávají z nákladů zastoupení, a to tří úkonů po 10.380 Kč, tří paušálů po 300 Kč, vše dle advokátního tarifu, k tomu cestovné 68 Kč, vše zvýšeno o 21% DPH.