Výrok
I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.
II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení v částce [částka] Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.
Odůvodnění
1. Rozsudkem soudu I. stupně byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení specifikované finanční částky s příslušenstvím a žalobci byla uložena povinnost k náhradě nákladů řízení žalovaného.
2. Žalobce rozsudek napadl včasným odvoláním, přičemž namítal zejména špatné posouzení včasnosti vyřízení reklamace, poukázal přitom na to, že soud měl v jeho prospěch použít extenzivní výklad, když jde o spotřebitelský spor. Namítal zejména, že by nebylo logické, aby dva dny po uplynutí řádné lhůty pro vyřízení reklamace mu žalovaný zasílal mail o ukončení reklamačního řízení. Žalobce byl přesvědčen o tom, že žádný telefonický ani osobní rozhovor nebyl řádným ukončením reklamace a sdělení, že reklamace nebude uznána. Navrhl, aby byl rozsudek změněn tak, že žalobě bude vyhověno.
3. Žalovaný se k odvolání písemně vyjádřil a navrhl, aby byl rozsudek potvrzen jako věcně správný s odkazem na jeho řádné odůvodnění, přičemž poukázal na to, že žalobce opakuje argumentaci, se kterou se soud I. stupně již vypořádal.
4. Odvolací soud napadený rozsudek přezkoumal a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
5. Odvolací soud odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku jak ohledně skutkových, tak i právních závěrů. K námitkám odvolatele dlužno dodat, že závěr soudu I. stupně o včasnosti reklamace je zcela logický (bod 17 odůvodnění) a vychází z provedeného dokazování, ani hodnocení svědeckých výpovědí, na které poukazoval žalobce, není v rozporu s jejich obsahem a závěry soudu I. stupně obstojí i v tomto směru. Také závěr soudu I. stupně o věcné nedůvodnosti reklamace je rovněž logický, stejně správně pak soud poukazuje na to, že tento závěr mohl být vyvrácen jen znaleckým posudkem, tento ale nebyl vypracován pro nezaplacení zálohy ze strany žalobce. Konečně pak pokud žalobce namítl, že ze smluvních podmínek žalovaného plyne povinnost pouze písemného vyřízení reklamace, jde o skutkovou novotu, kterou se odvolací soud s ohledem na zásadu omezené apelace nemohl zabývat, navíc i zde by platily závěry o seznámení žalobce s výsledkem reklamace v bodě 17 odůvodnění.
6. S ohledem na výše uvedené i odvolací soud uzavřel, že nárok žalobce není dán a potvrdil napadený rozsudek jako věcně správný dle § 219 o. s. ř.
7. V odvolacím řízení úspěšnému žalovanému byla přiznána náhrada nákladů dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., tyto tvoří náklady zastoupení, a to dva úkony po [částka] Kč, dva paušály po [částka] Kč, vše dle advokátního tarifu, vše zvýšeno o 21% DPH.