Výrok
I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
1. Shora označeným rozsudkem bylo rozvedeno manželství účastníků s odkazem na ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), přičemž podmínkou ve smyslu ust. § 755 odst. 2 písm. b) o. z. se soud nezabýval, neboť manželé spolu nežijí víc jak 3 roky (od [měsíc, rok], kdy se manžel ze společné domácnosti odstěhoval).
2. Co se týká příčiny rozvratu manželství, pak tuto soud neshledal výlučně ani na straně manžela ani na straně manželky, z jejich výpovědi bylo soudu zřejmé, že fungování manželství do [měsíc, rok] vnímají odlišně, byť oba jako nikoliv bezproblémové.
3. Proti tomuto rozsudku, a to proti oběma jeho výrokům, podala manželka včasné a přípustné odvolání a namítala, že soud se měl důkladněji zabývat příčinami rozpadu manželství, které manželka spatřuje výlučně na straně manžela, který během manželství nadměrně požíval alkoholické nápoje, hrál na automatech a navázal vztah s jinou ženou. Chování manžela spočívající v tom, že vybral peníze ze společných úspor, považuje za rozporné s dobrými mravy a příčiny rozvratu manželství tak dle manželky spočívají na straně manžela.
4. Navrhla změnu rozsudku soudu I. stupně tak, že jí bude přiznána náhrada nákladů řízení a stejně tak i náhrada nákladů řízení odvolacího.
5. Manžel v písemném vyjádření k odvolání označil rozsudek soudu I. stupně za správný, když soud provedl rozsáhlé dokazování a správně vyhodnotil příčiny rozvratu manželství účastníků, které shledal na obou stranách. Poukázal na obsah odvolání, kdy manželka požaduje změnit pouze výrok o náhradě nákladů řízení, z čehož je patrné, že s výrokem ve věci samé souhlasí, když manželství považuje za trvale rozvrácené bez možnosti obnovení společného soužití, i když příčiny rozvratu shledává výlučně na straně manžela. Proti odůvodnění rozsudku však není možné podat odvolání.
6. Navrhl potvrzení rozsudku soudu I. stupně a přiznání náhrady nákladů řízení odvolacího, neboť odvolání považuje za nedůvodné, účelové, vedené snahou řízení prodloužit, a to i s ohledem na přiznané výživné manželky, které manžel hradí ve výši 5.000 Kč měsíčně.
7. Odvolací soud poté, co přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně z pohledu uplatněných odvolacích důvodů, učinil následující závěry:
8. Jak vyplývá z průběhu jednání před soudem I. stupně i z písemných podání účastníků, na příčině rozvratu manželství se manželé neshodli.
9. Manželka příčinu rozvratu spatřovala v navázání mimomanželského vztahu manžela k jiné ženě, respektive v chování manžela již před [měsíc, rok], kdy manžel měl nadměrně požívat alkoholické nápoje, věnovat se hazardu, svým koníčkům a rodinu zanedbával.
10. Manžel příčinu rozpadu manželství a své následné odstěhování dává do souvislosti s nevěrou manželky a jejím hrubým a vulgárním chováním vůči němu před [měsíc, rok], což se rozhodl řešit odstěhováním.
11. Tvrzení manželů a jejich výpovědi ohledně příčin rozvratu manželství soud I. stupně vyhodnotil jako nevěrohodné, když tyto shledávali manželé na straně druhého z nich, nicméně dospěl k závěru, že manželství účastníků bezproblémové nebylo, oba měli výhrady k chování toho druhého a problémy pak eskalovaly po návratu manžela z lázní v [měsíc, rok] a vyústily v jeho odchod ze společné domácnosti a jeho soužití s přítelkyní , jméno FO12. Odvolací soud se ztotožnil s tímto hodnocením příčin rozvratu manželství účastníků soudem I. stupně, tedy že tyto nelze shledávat výlučně na straně jednoho z manželů, když jako v každém manželství v průběhu doby vznikaly problémy, neshody, které se manželům nepodařilo vyřešit a které vyústily celkovým rozvratem vztahů.13. Ani jeden z manželů rozvrat vztahů nezpochybnil a žádný z nich neprojevil víru v možné obnovení soužití, i když manželka s rozvodem nesouhlasila (nesouhlasí ani v obsahu podaného odvolání), manželé však spolu nežijí po dobu více jak 4 let a ani ke dni jednání odvolacího soudu nedošlo k žádné změně, jsou tak splněny podmínky pro rozvod manželství dle ust.§ 755 odst. 1 o. z.14. Vzhledem k tomu, že nebyla zjištěna převážná příčina rozvratu manželství na straně některého z manželů, nejsou ani splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z nich dle ust. § 23 věta druhá zákona č. 292/2013 Sb. (dále jen z. ř. s.).15. Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil v jeho obou výrocích dle ust. § 219 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).16. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení se rovněž opírá o ust. § 23 z. ř. s.