Výrok
I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení v částce [Anonymizováno] Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [tituly před jménem] [jméno FO].
Odůvodnění
1. Okresní soud v Jihlavě jako soud I. stupně uložil v záhlaví označeným rozsudkem žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] Kč se specifikovaným příslušenstvím (výrok I.) a na nákladech řízení nahradit částku [částka] Kč (výrok II.), to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
2. Soud I. stupně po provedeném dokazování dospěl při hodnocení námitky promlčení uplatněné žalovaným k závěru, že žalobkyně sice měla od roku [rok] povědomí o tom, že na pojištěních žalovaného mohlo docházet k neoprávněným hlášením pojistných událostí, kterými se zabývá policie, nicméně neměla informace, kterých pojistných událostí se podezření týká a v jakých ohledech byla hlášení pojistných událostí nepravdivá. Žalobkyně pouze poskytovala policii informace, jaké pojištění měl žalovaný sjednané a jaké uplatňoval pojistné události, nikoliv informace, nakolik byla hlášení pojistných událostí nepravdivá. O tom, které pojistné události byly hlášeny nepravdivě se žalobkyně poprvé dozvěděla z přípisu policie z [datum]. Téhož dne se připojila k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody vycházející mj. z pojistných událostí č. [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]. Trestní řízení vedené proti žalovanému skončilo právní mocí trestního příkazu dne [datum], a jelikož byla žalobkyně s nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních, podala dne [datum] žalobu. Ke vzniku škody žalobkyni došlo [datum], kdy bylo žalovanému na jím zvolený účet vyplaceno první pojistné plnění, a od té doby začala plynout tzv. objektivní promlčecí doba v délce 10 let podle § 106 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. platného do 31. 12. 2013. Žalobkyně však v době vzniku škody o škodě nevěděla. O škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, se žalobkyně dozvěděla [datum], kdy dostala informaci, které pojistné události byly hlášeny nepravdivě a jaké byly pravé skutečnosti. Tím, že se připojila již [datum] k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody, došlo podle § 112 starého občanského zákoníku ke stavení promlčecí doby do [datum], kdy nabyl právní moci trestní příkaz, kterým jí bylo právo na náhradu škody přiznáno. Po dobu trestního stíhání žalovaného, žalobkyně řádně pokračovala v řízení o svém nároku na náhradu škody. Promlčecí doba po dobu více než 20 měsíců neběžela. Objektivní promlčecí lhůta měla skončit v [měsíc, rok] a subjektivní promlčecí lhůta v [měsíc, rok]. Jestliže žalobkyně své právo uplatnila žalobou dne [datum], učinila tak před skončením objektivní i subjektivní promlčecí lhůty. Žalobkyni, která byla v řízení plně úspěšná, soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. celkem ve výši [částka] Kč.
3. Proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaný podal odvolání a navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že z důvodu námitky promlčení žalobu zamítne a přizná mu náhradu nákladů soudního řízení. Žalovaný má za to, že soud nedostatečně vyhodnotil podání žalobkyně z [datum], pokud je považuje pouze za předání další dokumentace k pojistným událostem. Podle přesvědčení žalovaného se jedná o dokument, od kterého se odvíjí počátek běhu subjektivní lhůty žalobkyně. Toto podání nazvané jako „Oznámení pro podezření ze spáchání trestné činnosti“ obsahuje analýzu shodných znaků podezřelých pojistných událostí u podezřelých osob, z nichž žalobkyně dovozuje spáchání trestné činnosti. Žalobkyně v tomto oznámení podrobně popisuje shodné znaky uvedených událostí, a to ve směru zprostředkovatele pojištění, předmětu pojištění, způsobu úhrady pojistného, uplatnění práva na pojistné plnění (co do důvodu), okruhu ošetřujících lékařů a bankovní účty, na něž má být zasláno pojistné plnění. Podání obsahuje též výši vyplaceného pojistného plnění. Podle žalovaného byly již v tomto okamžiku známy veškeré okolnosti, od kterých je možno odvíjet běh subjektivní promlčecí lhůty. Při jiném výkladu by bylo nutné dojít k závěru, že žalobkyně se nemohla dozvědět podstatné okolnosti ani z přípisu policie z [datum]. Pokud usnesení o zahájení trestního stíhání proti žalovanému bylo vydáno až [datum], přípis policie ze dne [datum] nemá jinou vypovídací hodnotu, než určitou pravděpodobnost jednání žalovaného jako podezřelého, stejně tak jako tomu bylo v oznámení žalobkyně ze dne [datum]. Pokud soud odvozuje počátek běhu promlčecí lhůty od doručení přípisu policie, který byl vydán v určitém stádiu prověřování žalovaného jako podezřelého, je možné tento počátek běhu promlčecí lhůty dovozovat k okamžiku zjištění rozhodných skutečností při provedení analýzy právního úseku žalobkyně, tedy k okamžiku zpracování „Oznámení pro podezření ze spáchání trestné činnosti“ ze dne [datum].
4. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil jako věcně správný a ve vyjádření k odvolání žalovaného uvedla, že o tom, že žalovaný byl tím, kdo se podílel na vzniku škody, se dozvěděla až doručením poučení poškozeného ze dne [datum]. Žalobkyně podala policii informace o tom, jaké pojištění měl žalovaný sjednané a jaké uplatňoval pojistné události, nikoliv informace, nakolik byla hlášení pojistných událostí nepravdivá. Jaké byly skutečné okolnosti hlášených pojistných událostí, žalobkyně neměla a zjišťovala je až policie během vyšetřování s tím, že žalobkyně se poprvé dozvěděla o tom, které pojistné události byly hlášeny nepravdivě, z přípisu policie z [datum]. Žalobkyně je přesvědčena, že promlčecí lhůta nemohla započít běžet dříve než k [datum]. Žádná ze skutečností sdělených v „Oznámení pro podezření ze spáchání trestné činnosti“ ze dne [datum] nenaznačuje jaké byly skutečné okolnosti konkrétních hlášení pojistných událostí, a proto nelze souhlasit s tím, že promlčecí lhůta počala běžet od učinění tohoto podání. Žalobkyně svá práva uplatňovala aktivně, avšak před tím, než získala výstupy trestního stíhání, neměla k dispozici informace, které nezbytně potřebovala k podání žaloby. Námitka promlčení je tedy neopodstatněná.
5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací, na základě přípustného odvolání (§ 201, § 202 odst. 1 o.s.ř.), které bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o.s.ř.) a se všemi náležitostmi (§ 205 odst. 1 o.s.ř.), přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu napadeném opravným prostředkem, stejně jako řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.
6. Podle § 3028 odst. 3 občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
7. Vzhledem k tomu, že smlouva o životním pojištění č. [číslo] byla uzavřena s počátkem pojištění [datum] a že ke vzniku škody došlo [datum], kdy bylo žalovanému proplaceno první pojistné plnění, postupoval odvolací soud stejně jako soud I. stupně při hodnocení otázky vznesené námitky promlčení, jejíž vyřešení bylo pro rozhodnutí v dané věci zásadní a podstatné, podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění do 31. 12. 2013.
8. Podle § 100 odst. 1, občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.
9. Podle § 106 odst. 1, občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.
10. Podle § 106 odst. 2, občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.
11. Podle § 112 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje nebo je-li ohledně jeho práva zahájena mediace podle zákona o mediaci, promlčecí doba neběží od tohoto uplatnění po dobu řízení nebo od tohoto zahájení po dobu mediace. To platí i o právu, které bylo pravomocně přiznáno a pro které byl u soudu nebo u jiného příslušného orgánu navržen výkon rozhodnutí.
12. Podle § 420 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.
13. Podle § 442 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).
14. Odvolací soud uzavřel, že na straně žalovaného jsou z titulu obecné odpovědnosti podle výše uvedeného občanského zákoníku splněny základní předpoklady pro vznik jeho povinnosti k náhradě způsobené škody, k nimž náleží porušení právní povinnosti, vznik škody jako majetkové újmy a příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vzniklou škodou. Žalovaný se dopustil protiprávního jednání, za které byl trestně stíhán a pravomocně odsouzen. Protiprávním jednáním žalovaného vznikla žalobkyni škoda vyplacením pojistného plnění na základě jím nepravdivě nahlášených pojistných událostí a mezi protiprávním jednáním žalovaného a vzniklou škodou žalobkyni je dána příčinná souvislost, což jednoznačně plyne z trestního příkazu Okresního soudu v Pardubicích ze dne 15. 6. 2022 č. j. 3 T 71/2022 – 1087.
15. Pokud jde o námitku promlčení uplatněnou žalovaným proti žalovanému nároku, odvolací soud má za správný závěr soudu I. stupně, že není důvodná. Odvolací soud je ve shodě se soudem I. stupně, že až z přípisu Policie ČR ze dne [datum] bylo možno učinit úsudek, že žalovaný je osobou odpovědnou za vzniklou škodu způsobenou vyplacením pojistných plnění v návaznosti na jeho úrazy, k nimž mělo dojít [datum], [datum] a [datum]. V oznámení a zprávách žalobkyně, případně její právní předchůdkyně, pro Policii ČR ([datum], [datum], [datum], [datum]) byly sdělovány pouze obecné informace o více uzavřených pojistných smlouvách a pojistných událostech, z nichž nebylo možno jednoznačně dovodit odpovědnost žalovaného za vzniklou škodu. Podle obsahu těchto oznámení a zpráv žalobkyně pro Policii ČR, žalobkyně, příp. její právní předchůdkyně, mohla nabýt vědomost o tom, že na její úkor došlo ke škodě, ovšem nebylo postaveno najisto, kdo za vzniklou škodu odpovídá. Potřebné informace pro závěr, že za vzniklou škodu odpovídá právě žalovaný, se žalobkyně poprvé dozvěděla až z přípisu policie z [datum], z něhož bylo zjištěno, které pojistné události byly hlášeny nepravdivě z pojistných událostí č. [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] týkajících se žalovaného. Na základě těchto informací si žalobkyně mohla teprve vytvořit úsudek o tom, která konkrétní osoba za škodu odpovídá. V této souvislosti se pak žalobkyně řádně připojila k trestnímu řízení vedenému proti žalovanému s nárokem na náhradu škody. Z výše uvedeného vyplývá, že žaloba podaná u soudu I. stupně dne [datum] pak i s ohledem na stavení promlčecí doby podle § 112 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění platném do [datum], byla podána před skončením objektivní i subjektivní promlčecí lhůty, a proto uplatněný nárok žalobkyně není promlčen.
16. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil jako věcně správné (§ 219 o. s. ř.). O náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem rozhodl soud I. stupně správně podle výsledku řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Na odůvodnění jeho výroku o náhradě nákladů řízení odvolací soud pro stručnost odkazuje.
17. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla v odvolacím řízení plně úspěšná, přiznal právo na náhradu jeho nákladů v částce celkem [částka] Kč sestávající se z odměny právního zástupce žalobkyně za poskytnutí 2 úkonů právní služby v sazbě [částka] Kč podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 6, § 11 odst. 1 písm. g), k) v návaznosti na § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění (vyjádření k odvolání, účast u jednání před odvolacím soudem), z náhrady hotových výdajů 2x [částka] Kč režijní paušál podle § 13 odst. 4, z náhrady za promeškaný čas 9x [částka] Kč podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1994 Sb. v platném znění, z doloženého cestovného [částka] Kč za použití prostředku hromadné dopravy ([právnická osoba].) a z 21% DPH [částka] Kč z přiznané odměny, z náhrady hotových výdajů a z náhrady za ztrátu času (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).Lhůtu k náhradě nákladů odvolacího řízení stanovil odvolací soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.