Výrok
I. Odvolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
1. Rozsudkem soudu I. stupně bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele listinou s datem 21. 12. 2011 je neplatné (výrok I.) a žalovaný byl zavázán k povinnosti zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku žalobci k rukám jeho advokáta [anonymizována dvě slova] [ulice] částku 8.400 Kč (výrok II.) a České republice na účet Okresního soudu v Blansku soudní poplatek z žaloby ve výši 2.000 Kč (výrok III.).
2. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a objektivně i subjektivně přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.) odvolání, kterým byla dotčena právní moc rozsudku soudu I. stupně jako celku (§ 206 odst. 2 věta druhá o.s.ř.). Ještě dříve, než bylo o odvolání rozhodnuto, vzal ho žalobce podáním doručeným soudu 12. 6. 2022, v celém rozsahu zpět, a to s ohledem na situaci, kdy žalobce, který údajně podal již další žaloby, odmítá u žalovaného pracovat a odmítá jakékoli snahy žalovaného o uzavření dohody o skončení pracovního poměru ke dni 26. 5. 2022 za současné výplaty mzdových nároků, na které by měl žalobce nárok.
3. Podle § 207 odst. 2 věta první o.s.ř. dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, je možno vzít je zpět; v takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví.
4. Vzhledem k procesnímu úkonu žalovaného (zpětvzetí odvolání) postupoval odvolací soud podle citovaného zákonného ustanovení a odvolací řízení zastavil.
5. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití § 146 odst. 2 věty první ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by žalobci v souvislosti s odvolacím řízením nějaké náklady nevznikly.