Výrok
Rozsudek soudu I. stupně se mění tak, že odvolací soud schvaluje smír účastníků následujícího znění:- žalovaný se zavazuje na své náklady pořídit a instalovat do trafostanice umístněné na pozemku parc. č. [číslo] v katastrálním území a obci [adresa] transformátor tovární značky Siemens (v nabídce ze dne [datum] označené jako Fit 400 kVA) nebo jiného výrobce, když rozhodující jsou tyto parametry: 400 kVA s výrobcem tvrzeným akustickým tlakem Lp(A)=25 db(A) ve vzdálenosti 0,3 m od stroje krytí IP 00 venkovní provedení,- žalovaný se zavazuje předmětný transformátor u výrobce objednat ve lhůtě 14 dnů od právní moci usnesení o schválení soudního smíru, poskytovat zhotoviteli transformátoru bez zbytečného odkladu jím požadovanou součinnost včetně požadavku na úhradu kupní ceny, kupní cenu uhradit a následně transformátor nainstalovat ve lhůtě 14 dnů od jeho dodání výrobcem a v téže lhůtě demontovat transformátor stávající,- žalobce se zavazuje žalovanému refundovat 1/3 nákladů pořizovací ceny bez DPH dle faktury výrobce předmětného transformátoru do 14 dnů po jeho instalaci do trafostanice a písemné výzvě žalovaného zahrnující přesnou specifikaci těchto nákladů,- žalovaný se zavazuje zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 15 641,67 Kč do 3 dnů od právní moci usnesení o schválení soudního smíru.
Odůvodnění
1. Rozsudkem soudu I. stupně byla zamítnuta žaloba, aby byl žalovaný zavázán povinností zdržet se rušení žalobce neúměrným hlukem pocházejícím z trafostanice, převažujícím 25 dB, umístěné na pozemku parc. č. [číslo] v katastrálním území a obci [adresa] (výrok I.) a žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci na plné náhradě nákladů řízení 120 053 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce (výrok II.).
2. Proti rozsudku soudu I. stupně podal žalobce i žalovaný včasné (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), subjektivně i objektivně přípustné odvolání (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.). V průběhu odvolacího řízení účastníci uzavřeli dohodu, kterou vypořádali vzájemná práva a povinnosti týkající se věci, která je předmětem řízení, i náklady řízení před soudy obou stupňů a navrhli, aby ji odvolací soud schválil formou soudního smíru.
3. Podle § 99 odst. 1 o. s. ř. platí, že připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje. Neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy (§ 99 odst. 2 o. s. ř.). Smír může svým obsahem překročit rámec předmětu řízení (může se týkat i právního vztahu, který nebyl předmětem řízení), vždy však z něho musí být patrno, jak byly vypořádány nároky, které jsou předmětem řízení (srov. stanovisko občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ČSR z [datum], Cpj 44/86, R 16/1987).
4. Odvolací soud dospěl k závěru, že uzavřená dohoda v rozporu s právními předpisy není. Dohoda účastníků vykazuje náležitosti dohody o narovnání podle § 1903 až § 1907 o. z., předmětem dohody jsou sporná práva žalobce uplatněná v tomto soudním řízení, která byla dohodou nahrazena závazkem vyplývajícím z narovnání.
5. Z uvedených důvodů odvolací soud za použití § 220 odst. 2 a § 99 odst. 2 věty první o. s. ř. rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že účastníky uzavřený smír schválil, včetně dohody o náhradě nákladů řízení.