59 CO 87/2022

Odůvodnění

1. V záhlaví citovaným rozsudkem Okresní soud ve [obec] (soud I. stupně) rozhodl tak,že řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně na žalovaném domáhala vyklizení části pozemků p. [číslo] p. č. St. [číslo], p. č. St. [číslo], [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v katastrálním území [k.ú.], která je zakreslena rukou v geometrickém plánu Ing. [jméno] [příjmení][číslo] přičemž toto zakreslení tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku (I.), zamítl žalobu, kterou se žalobkyně na žalovaném domáhala a) určení, že žalobkyně je vlastnicí části pozemků p. [číslo] p. č. St. [číslo], p. č. St. [číslo], [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v katastrálním území [k.ú.], která je zakreslena rukou v geometrickém plánu Ing. [jméno] [příjmení][číslo] přičemž toto zakreslení tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku,b) přesného zaměření hranice mezi pozemky p. č. St. 720 a [parcelní číslo] na straně jednéa pozemky p. [číslo] p. č. St. [číslo], p. č. St. [číslo], [parcelní číslo] a [parcelní číslo] na straně druhé nacházejícími se v katastrálním území [k.ú.] (II.) a zavázal žalobkyni nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 14.668 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného (III.).

2. V podstatných důvodech svého rozhodnutí uvedl, že žalobkyně se v tomto řízení domáhala určení svého vlastnického práva ke konkrétně určené části pozemků evidovaných v katastru nemovitostí coby pozemků žalovaného. Tuto část také pro potřeby zahájení a vedení tohoto řízení dostatečně určitě vymezila, když ji rukou zakreslila do geometrického plánuIng. [jméno] [příjmení] [číslo] (viz citovaný plán). Žalobkyně tak tvrdila,že skutečnou hranici mezi jejími pozemky a pozemky žalovaného lze objektivně zjistit. Nešlo tedy o případ žaloby podle § 1028 o. z., kdy by skutečný průběh hranice mezi pozemky účastníků nebyl zjistitelný. Soud se proto zabýval otázkou, zda jsou tvrzení žalobkyněo„ skutečném“ průběhu vlastnické hranici mezi pozemky účastníků pravdivá či nikoliv.

3. Podle geometrického (polohopisného) plánu ze dne [datum] na rozdělení pozemkůp. [číslo] byla z pozemku [parcelní číslo] oddělena část„ a“ o výměře 163 m2 a tato byla sloučena do pozemku p. [číslo] zatímco z pozemku [parcelní číslo] byla oddělena část„ b“ o výměře 117 m2 a tato byla sloučena do pozemku [parcelní číslo]. Nově tak měl mít pozemek[parcelní číslo] výměru 514 m2 a pozemek [parcelní číslo] měl mít výměru 226 m2, přičemžnové hranice byly v přírodě omezníkovány kameny. Uvedená změna pak byla zachycenai v pozemkové knize zápisem z [datum] pod číslem deníku [číslo] (stejné číslo deníku je uvedeno i na citovaném geometrickém plánu). Již na geometrickém plánu z roku 1931 je přitom patrné, že nově určená hranice mezi pozemkem p. [číslo] (nyní pozemky žalovaného) svým zakresleným průběhem neodpovídá průběhu tvrzenémua kreslenému žalobkyní (viz zakreslení průběhu této hranice žalobkyní v geometrickém plánu Ing. [jméno] [příjmení] [číslo]). Zejména se linie této hranice na uvedeném geometrickém plánu směrem k severovýchodu neláme ve vzdálenosti 9,2 m na jihovýchod. Současně je z tohoto geometrického plánu patrné, že šíře pozemku [parcelní číslo] na jeho jihozápadní straně (u ulice [příjmení]) měla být 8,5 m a ve vzdálenosti 25 m od severovýchodní hranice pozemku p. č. St. 720 měl být pozemek [parcelní číslo] široký 6,8 m.

4. Jak bylo soudem zjištěno na podkladě trhové smlouvy ze dne [datum], prodali touto smlouvou manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] paní [jméno] [příjmení] dům [adresa] postavený na pozemku p. č. St. 720 a pozemek [parcelní číslo] za cenu 60.000 Kč. Z uvedeného je patrné, že uvedenou smlouvou byl právním předchůdcům žalobkyně prodán pozemek [parcelní číslo] geometricky (polohově) určený shora citovaným geometrickým plánem z roku 1931.

5. Na podkladě znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] vypracovaného v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 35 C 307/2018 dospěl soud k závěru,že skutečný průběh vlastnické hranice mezi pozemky žalobkyně a žalovaného odpovídá stávající evidenci v katastru nemovitostí a odpovídá (s přípustnou odchylkou) hranici těchto pozemků určené geometrickým plánem již z roku 1931. Znalec v posudku konstatoval,že snímek katastrální mapy určuje hranici mezi pozemky p. č. St. 720, [číslo] a [číslo],St. [číslo], [číslo] a [číslo], přičemž hranice prochází ve směru z ulice [příjmení] směrem k ulici [ulice] po souřadnicových bodech, z nichž některé měly kód kvality 3, což znamenalo,že poloha takového bodu byla určena geodetickými metodami a má základní střední souřadnicovou chybu mxy 0,14 m (chyba vůči nejbližším bodům polohového pole) a mezní polohovou chybu 0,28 m. Některé souřadnice polohy podrobných bodů v místě sporu měly kód kvality 6, což znamená, že poloha takového bodu nebyla určena geodetickými metodami, ale byla odvozena digitalizací z analogové mapy a má základní střední souřadnicovou chybu mxy 0,21 m a mezní polohovou chybu 0,42 m. Znalec provedl zaměření vlastnické hranice, kdy jednotlivé pro zaměření použité body měřické sítě byly nalezeny a ověřeny metodou GNSS, přičemž podrobné body byly zaměřeny polární metodou. Zaměřeny byly i kontrolnía ověřovací body pro kontrolu homogenity s katastrální mapou. Při kontrolním měřenípak bylo zjištěno, že ani jednou nebyla překročena mezní polohová chyba 0,28 m a body zaměřené na hranici splňují kritéria přesnosti měření a tvoří vlastnickou hranicimezi uvedenými pozemky. V grafické příloze uvedeného znaleckého posudku je mimo jiné světle modrou barvou rekonstruována poloha zaměřených hranic podle geometrického plánu z roku 1931. V závorce je uvedena hodnota z geometrického plánu a nad kótou hodnota, která je z platné katastrální mapy. Rozdíly jsou 6,80 – 6,60 = 0,20 m a 8,50 – 8,36 = 0,14 m. Tyto rozdíly jsou opět v tolerancích pro měření v katastru a mohly být podle znalce způsobeny například měřením jiného okraje kamenného mezníku, přiložením pásma na jinou spáru v hranici mezi pozemky p. č. St. 720 a p. č. St. 719 apod. Postup měření na uvedeném geometrickém plánu zachycoval jen oměrné míry, ale nebyla zajištěna úhlová přesnost, protože u měření nebyl teodolit, maximálně měřický dvojitý pentagon, kterým bylo možno řešit„ jen“ pravé úhly. Ve výsledku tak podle znalce odpovídá i současná katastrální mapa rozměrům zachyceným v geometrickém plánu kolem roku 1931. Obdobně znalec vypovídal k průběhu vlastnické hranice mezi předmětnými pozemky již v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 35 C 94/2006 (viz protokol o jednání ze dne [datum]).

6. Soud nemá důvodu pochybovat o správnosti závěrů jmenovaného znalce, který uzavřel,že současná katastrální mapa správně určuje vlastnickou hranici mezi předmětnými pozemky účastníků a tvrzení žalobkyně o jiném průběhu vlastnické hranice tak neodpovídají skutečnosti. Snad nejvýmluvněji správnost závěrů znalce potvrzuje obsah geometrického plánu z roku 1931, jehož se žalobkyně v řízení vedeném pod sp. zn. 35 C 94/2006 sama dovolávala coby stěžejního podkladu pro určení průběhu vlastnické hranice (viz například protokol o jednání ze dne [datum]). Tento geometrický plán zjevně průběhem hranice koresponduje se stávající katastrální mapou, jak ostatně potvrdil sám znalec. Naopak je to sama žalobkyně, kdo se již v předchozích řízeních dovolávala, a v tomto řízení se dovolává opětovně zcela jiného průběhu vlastnické hranice, který je na první pohled odlišnýod geometrického plánu z roku 1931. Zejména se linie této hranice na uvedeném geometrickém plánu směrem k severovýchodu neláme ve vzdálenosti 9,2 m na jihovýchod. Současně je z tohoto geometrického plánu patrné, že šíře pozemku [parcelní číslo]na jeho jihozápadní straně (u ulice [příjmení]) měla být 8,5 m a ve vzdálenosti 25 mod severovýchodní hranice pozemku p. č. St. 720 měl být pozemek [parcelní číslo] široký 6,8 m, což podle závěrů znalce s přípustnou odchylkou odpovídá stávajícímu stavu katastrálnímapy, která tak zachycuje správný průběh vlastnické hranice mezi pozemky účastníků,jak k tomu ostatně dospěly soudy v obou předchozích řízeních.

7. Vzhledem k tomu, že shora citovaný znalecký posudek byl opatřen ve sporu vedenémmezi týmiž účastníky, přičemž jeho závěry jsou úplné a přesvědčivé, nepovažoval soudza nutné k těmto závěrům znalce opětovně vyslýchat. To i z toho důvodu, že již sám znalecký posudek dává přesvědčivé odpovědi na všechny námitky, které k jeho správnosti žalobkyně vznesla. Při své výpovědi dne [datum], které byla žalobkyně přítomna, znalec rovněž přesvědčivě vysvětlil, že odchylka výměry pozemků v geometrickém plánu z roku 1931(380 m2) a výměry těch samých pozemků v novoměřickém náčrtu z roku 1935 (343 m2),tj. odchylka 37 m2, možná je. To proto, že se při novém zaměření výměra přepočítává, přičemž dřív bylo měřeno v měřítku 1: [číslo], avšak při novoměřickém mapování již bylo použito měřítko 1: [číslo]. Díky této vyšší přesnosti tak mohlo dojít k uvedené odchylce. Námitky žalobkyně ve vztahu k odchylce evidované výměry pozemků k jejich výměře uváděné původně v geometrickém plánu z roku 1931 považuje soud za irelevantní nejen z důvodů již uvedených, ale zejména i proto, že výměra pozemku není a nikdy nebyla závazným údajem katastru nemovitostí. Závaznými údaji bylo vždy parcelní čísloa geometrické a polohové určení pozemku. Výměra je údajem odvozeným, který se může doplňovat a zpřesňovat.

8. Pokud pak žalobkyně navrhovala, aby bylo na místě provedeno další nové zaměření vlastnické hranice, považuje soud toto za zcela nadbytečné, neboť taková měření byla provedena opakovaně a s ohledem na shora popsané poznatky není třeba o jejich správnosti pochybovat. Naopak je to žalobkyně, kdo se opakovaně dovolává průběhu vlastnické hranice, který je zcela v rozporu nejen se stávajícím stavem katastru nemovitostí (s geometrickýma polohovým určením jednotlivých parcel), ale je rovněž na první pohled v rozporu s průběhem této hranice tak, jak byl vymezen v geometrickém plánu z roku 1931 (viz shora).

9. Na podkladě provedených důkazů a z nich učiněných závěrů považuje soud požadavek žalobkyně na určení, že je vlastnicí části pozemků p. [číslo] p. č. St. [číslo],p. č. St. [číslo], [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v katastrálním území [k.ú.], která je zakreslena rukou v geometrickém plánu Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] jakož i požadavek na přesné zaměření hranice mezi pozemky p. č. St. 720 a [parcelní číslo] na straně jedné a pozemkyp. [číslo] p. č. St. [číslo], p. č. St. [číslo], [parcelní číslo] a [parcelní číslo] na straně druhé,za požadavky zcela zřejmě nedůvodné, a proto žalobu v rozsahu, v němž nebyla vzata zpět jako nedůvodnou zamítl.

10. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně, a to do celého jeho rozsahu.

11. V něm podrobně vysvětluje a namítá nedostatky rozhodnutí soudu I. stupně stran nesprávného posouzení uplatněného nároku.

12. Uvedla, že odprodávané výměry pozemků jsou zapsány ve vložce [číslo] pozemkové knihy v části“ A“, běžné [číslo] podle situačního nákresu, geometrický (polohopisný) plánna rozdělení pozemků p. [číslo] [parcelní číslo]. Oddělované a slučované části pozemků byly určeny výměrami a zapsány ve výkazu ploch – nový stav, pozemky p. [číslo]výměra 514 m2, parc. č. St. 720, výměra 154 m2, p. [číslo] výměra 226 m2.

13. Dále bylo ve vložce [číslo] běžné [číslo] zapsáno dne [datum] č. d. [číslo], že se připisuje část pozemkové parcely [číslo] ve výměře 3 m2 ze seznamu veřejného statkuč. II s poznamenáním, že byla sloučena s pozemkovou parcelou [parcelní číslo] s právním účinkem dne [datum]. Z toho vyplývá, že odkoupený pozemek p. [číslo] má po roce 1939 výměru 229 m2 a je připojený k pozemku St. 720 s výměrou 154 m2 a tvoří celkovou výměru pozemků 383 m2.

14. V geometrickém plánu č. d. [číslo] je označen v rovině horní části rohu domu 606 rozměr šířky stavební plochy St 720 v rozměru 8,5 m do délky 18 m.

15. Oddělením části pozemku [parcelní číslo] ve výměře 163 m2 se slučuje s oddělenou části parcely [číslo] ve výměře 63 m2. Po sloučení těchto dvou částí pozemků byl zaevidován pozemek parc. [číslo] s výměrou 226 m2. Nově vytvořený pozemek tak tvoří svým okrajemparc. [číslo] vlastnickou hranici k pozemku [parcelní číslo]. Tento geometrický plánč. d. [číslo] ze dne [datum] byl vyhotoven na rozdělní pozemků v jednom vlastnictví, proto bylo vyhotoveno rozdělení pozemků pro zamýšlený odprodej domu [ulice a číslo], [obec], pozemků St. 720, [parcelní číslo].

16. K zákresu geometrického plánu je popsáno oddělování a připojování částí pozemkůp. [číslo]. K zákresu je uvedena pouze výměra oddělovaných pozemků, není však v tomto geometrickém plánu zakreslená a zakótovaná oddělovaná část pozemku [parcelní číslo] ve výměře 163 m2 a sloučena s částí oddělované parcely [parcelní číslo] ve výměře 63 m2.

17. Z toho jasně vyplývá, že v žádném případě nemůže vlastnická hranice probíhat v kontaktu s okrajem stavební plochy St. 720.

18. Po dostavění zkolaudovaného domu [ulice a číslo], [obec], vlastníci manželé [příjmení] požadovali na katastrálním úřadu o zaevidování dne [datum] č. d. [číslo] podle ohlašovacího listu [číslo] aby byla pozemková parcela [číslo] rozdělena na parc. [číslo] stavební parcelu [číslo]. Toto zaevidování bylo zapsáno v knihovní vložce [číslo].

19. Pro zaevidování domu [číslo] do katastru nemovitostí měl být doložen nový geometrický plán, vypracovaný pro odprodání domu [ulice a číslo], [obec], s pozemky St. 720 a [parcelní číslo] v roce 1932. Doložený geometrický plán z roku 1931 je nedostatečný pro zaevidování, protože rozměrově nevymezuje rozdělované pozemky p. [číslo] p. [číslo] ale pouze určuje novými výměrami, podle kterých nebyly zakótovány rozměry pozemků.

20. Zaevidování pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] stavebního pozemku [číslo]na katastru nemovitostí ve [obec] a vytvoření průběhu vlastnické hranice, podle doložených dokumentů, nebylo správně zaevidováno v dobré víře manželi [jméno] a [jméno] [příjmení] do katastru nemovitostí ve [obec] dne [datum] a došlo tak k porušení vlastnických práv, zkrácením pozemku parc. [číslo] o 38 m2, vlastnici nemovitosti paní [jméno] [příjmení].

21. V polním náčrtu [číslo] vytvořeném v červnu 1935, jako součást novoměřičského mapování je zcela chybně zakreslený a zapolohovaný průběh vlastnické hranice mezi pozemky parc.[číslo] parc. [číslo] St. [číslo] a pozemky St. 720 a parc. [číslo].

22. Zaevidovaný průběh vlastnické hranice v operátu katastrálního úřadu ve [obec] zkracuje výměru pozemku parc. [číslo] o 41 m2 a tím porušuje vlastnická práva vlastníka nemovitostí nabytá podle smlouvy trhové [číslo] ze dne [datum].

23. Při vytvoření polního náčrtu [číslo] byla bez vědomí vlastníka nemovitostí s domem[ulice a číslo], [obec], změněna kategorizací část pozemku [parcelní číslo] ve výměře 22 m2 splynutím na stavební parcelu St. 720, zvětšena tato výměra na 176 m2.

24. Tato změna výměry St. 720 nebyla zapsána ve vložce [číslo] pozemkové knihy. Důvodem změny výměry St. 720 na 176 m2, bylo podle názoru žalobkyně to, že chybným průběhem vlastnické hranice na okraji pozemku St. 720, došlo k uzavření odloučení části pozemku[parcelní číslo] ve výměře 22 m2 a proto provedl katastrální úřad změnu v zaevidování výměrySt. 720 na 176 m2.

25. Na základě těchto tvrzení žalobkyně pokládá vyhotovený znalecký posudek [číslo] dokládaný ve vyjádření ze dne [datum] žalovaným k Okresnímu soudu ve [obec],který kopíruje chybně zaevidovaný průběh vlastnické hranice a tímto porušuje vlastnická práva vlastníka pozemku [parcelní číslo] zkrácením pozemku o 41 m2, jako za důkaz nepřijatelný.

26. V odůvodnění Okresního soudu ze dne [datum] podle bodů 10, 12, 14, 15 a 16žalobkyně nesouhlasí s tímto vyjádřením a tvrzením, které zcela chybně popisuje skutečnosti a které jsou v rozporu s dokumenty dokládanými jako důkazy v přílohách [číslo] – 8,ze dne [datum] a z důkazu v příloze [číslo] ze dne [datum].

27. Dále namítá, že celkové náklady ve výši 14.668 Kč považuje za nepřiměřené.

28. Žalobkyně považuje za zcela chybné právní posouzení provedené soudem I. stupněa proto navrhla, aby rozsudek soudu I. stupně byl v celém rozsahu zrušen.

29. Původně žalovaný ve svém vyjádření k odvolání uvedl, že s podaným odvoláním nesouhlasía rozsudek soudu I. stupně považuje za zcela správný. Navíc nad rámec odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně uvádí, že i pokud by skutečně došlo ve 30. letech minulého století k chybnému vyznačení hranic předmětných pozemků (což bylo provedeným dokazováním vyloučeno), potom by již ze strany právních předchůdců žalovaného došlo k vydržení vlastnického práva k předmětným pozemkům v rozsahu, v němž byly po celou dobu takřka 90 let v dobré víře užívány.

30. Navrhl proto, aby rozsudek soudu I. stupně byl potvrzen.

31. Krajský soud v Brně, pobočka ve [obec], jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.), po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu oprávněným účastníkem(§ 201 o. s. ř.), toto je přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contrario), obsahuje způsobilé odvolací důvody, přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející(§ 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), a aniž by byl vázán uplatněnými odvolacími důvody (§ 212odst. 1 o. s. ř.), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

32. V průběhu odvolacího řízení došlo ke změně vlastnictví pozemků, které byly předmětem tohoto řízení s tím, že žalobkyně navrhla v této souvislosti, aby do řízení na místo původního žalovaného [jméno] [příjmení] nastoupil nový nabyvatel předmětných pozemků jako právní nástupce, a to [právnická osoba] [právnická osoba], se sídlem [obec].

33. O tomto návrhu bylo odvolacím soudem rozhodnuto usnesením ze dne 22. září 2022,č. j. 59 Co 87/2022-132 tak, že na místo žalovaného vstupuje do řízení nabyvatelka vlastnického práva [právnická osoba] [právnická osoba], se sídlem [obec a číslo].

34. Odvolací soud pak pokračoval s tímto nástupcem v odvolacím řízení a dospěl k závěru,že soud I. stupně dospěl ke správným skutkovým zjištěním a vyvodil i správné právní závěry, na které může odkázat tak, jak jsou obsaženy v odůvodnění napadeného rozhodnutí.

35. Ani v průběhu odvolacího řízení nepředložil žalobce žádné nové důkazy, které by vedly odvolací soud ke změně či zrušení rozhodnutí soudu I. stupně. Pokud žalobce odkazovalna okolnost, že předložil geometrický plán na vymezení nových hranic pozemků,pak je nutno konstatovat, že tímto geometrickým plánem došlo pouze k přesnému označení vymezení předmětu nároku ze strany žalobce, jakkoli tento již byl vymezen v řízenípřed soudem I. stupně, kdy nedílnou součástí rozsudku soudu I. stupně je geometrickýplán Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] přičemž v tomto geometrickém plánuje zakreslená část pozemku, u něhož se domáhá žalobkyně jejich vlastnictví. Je nutno konstatovat, že vzhledem k tomu, že došlo k zamítnutí žaloby, vyhotovený znalecký plán nic nemění na skutečnosti, že uplatněný nárok ze strany žalobkyně byl shledán nedůvodným.

36. Za tohoto stavu proto rozsudek soudu I. stupně byl jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrzen.

37. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že byla přiznána úspěšné žalované.

38. Na náhradě nákladů řízení ji pak naleží odměna za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast u jednání) á 3.100 Kč dle § 11 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. b) vyhláškyč. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (AT), paušální náhrada hotových výdajů za 2 úkony shora uvedené se sazbou náhrady ve výši 300 Kč za úkon podle § 13 odst. 3 AT, náhrada za ztrátu času ve výši 200 Kč stráveného cestou z [obec] do [obec] a zpět v délce2 půlhodin á 100 Kč dle § 14 odst. 3 ve výši 100 Kč za půlhodinu, náhrada jízdních výdajůve výši 360 Kč za cestu z [obec] do [obec] a zpět (50 km) vozidlem[registrační značka] s průměrnou spotřebou 5,6 l na 100 km a při sazbách náhrad podle vyhláškyč. 116/2022 Sb., celkem 7.360 Kč, které je žalobkyně povinna uhradit žalované do 3 dnůod právní moci rozhodnutí k rukám zástupce žalované.