60 CO 226/2022

Odůvodnění

1. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne 12. 9. 2022, č. j. 5 C 109/2022-34,byla výrokem I. uložena žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 33.230,99 Kč do 15 dnůod právní moci rozsudku. Výrokem II. byla žaloba v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 18.051,61 Kč s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 40.107,40 Kčod [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 51.282,60 Kč od [datum] do zaplacení, zamítnuta. Výrokem III. nebylo žádnému z účastníků přiznáno právona náhradu nákladů řízení.

2. Soud I. stupně dovodil, že smlouva o zápůjčce uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je neplatná. Následně přiznal žalobkyni právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 33.230,99 Kč a ve zbytku žalobu zamítl. Smlouvu určil jako neplatnoudle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť právní předchůdce žalobkyně při uzavření smlouvy o zápůjčce nedostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Ve vztahu k zamítnutému nároku žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení 8,25 % ročně z částky 33.230,99 Kč od [datum] do zaplacení dovodil, že z ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákonač. 257/2016 Sb. vyplývá, že poskytoval úvěru má nárok toliko na napadenou jistinuúvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, navíc v nové době splatnosti(buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudu určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákonač. 257/2016 Sb. Nárok na úrok z prodlení žalobkyni nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení. Pokud jde o splatnost povinnosti vrátit poskytnout jistinu zápůjčky, nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti„ v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Soud I. stupně s ohledem na okolnosti případu, které specifikoval v odůvodnění, stanovil lhůtu splatnosti patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

3. Proti části výroku II., kterou byl zamítnut žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 33.230,99 Kč od [datum] do zaplacení,podala žalobkyně odvolání. Dovozuje, že nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplýváz § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb. Jde o zákonný nárok, na který má žalobkyně nárok.

4. Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen o. s. ř.), po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 a § 202 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí,proti němuž je odvolání přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contrario), obsahuje způsobilý odvolací důvod, že rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 205 odst. 2 písm. g/ o. s. ř.), přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející (§ 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že ve věci jsou důvody pro částečné potvrzení a částečnou změnu rozhodnutí soudu I. stupně v napadené části.

5. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
/ § 2390 zákona č. 89/2012 Sb.

6. Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazkuz takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečnýcha přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
/ § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

7. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitelje povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
/ § 87 zákona č. 257/2016 Sb.

8. Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1, 2 zákonao spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případěby se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ust. § [číslo] věty první ve spojení s § 2991 odst. 2 občanského zákoníku), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy.
9. [příjmení] zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadující zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadujípo spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takových úvěrů. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávních sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt,že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost práv si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené penízeze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá,že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele, je neplatnost smlouvyo spotřebitelském úvěru, a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností.Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splacení soud. [příjmení] tedy dojde k tomu,že splátky jistiny budou zcela minimální a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná,že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec.V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím nebo dohodoustran.
10. Obecně shrnuto ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů lichvářských úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti(buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlenípodle § 1970 občanského zákoníku mu vzniká až teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákonao spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.
11. Soud I. stupně posoudil uplatněný nárok na úroky z prodlení zcela v souladus výše uvedeným výkladem, správně dovodil, že žalovaný v době rozhodování souduI. stupně není v prodlení. Odvolací soud z těchto důvodů rozsudek soudu I. stupně v napadené části co do úroku za dobu od [datum] do [datum] podle § 219 o. s. ř. potvrdil.
12. Ze shora uvedeného vyplývá, že v případě určení neplatnosti smlouvy o zápůjčce,má věřitel právo na zaplacení nesplacené jistiny v nové lhůtě splatnosti. Nárok na zákonné úroky z prodlení mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. ve lhůtě, kterou si strany dohodnou nebo pokud dohody není, ve lhůtě určené soudem. V daném případě nenízřejmé, že by se účastníci dohodli po vyslovení neplatnosti smlouvy o zápůjčce na lhůtě splatnosti pro vrácení jistiny. Soud I. stupně rozhodl o vrácení jistiny výrokem I. rozsudku, kterým určil lhůtu pro vrácení jistiny do 15 dnů od právní moci rozsudku. Výrok I. nebyl odvoláním účastníků napaden a nabyl samostatně právní moci dne [datum]. Rozsudekbyl doručen žalobci [datum] a žalovanému byl doručen uplynutím 10 dnů lhůty od uložení na poště dne [datum]. Žalovanému počala běžet lhůta k plnění od právní moci výrokuI. rozsudku, a to lhůta v rozsahu 15 dnů, která marně uplynula [datum]. Žalovanýv řízení netvrdil, že by jistinu žalobci vrátil. Vzhledem k této procesní situaci lze v řízení vycházet z toho, že jistina nebyla vrácena a žalovaný se dostal do prodlení s vrácením jistiny dne [datum]. Podle § 1970 občanského zákoníku má žalobce od tohoto data nárokna zaplacení úroků z prodlení. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroků z prodlení roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 % bodů. Protože k prodlení došlo ve druhém pololetí roku 2022, činí úroková sazba 15 % ročně (repo sazbak [datum] činila 7 %), nicméně žalobce se domáhal úroku 8,25 % ročně, a proto soud nemůže tento návrh překročit. Proto byla žalovanému uložena povinnost zaplatitžalobci úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení. Přesto,že soud I. stupně postupoval v řízení zcela správně, došlo od jeho rozhodnutí ke změně spočívající v tom, že byla pravomocně určena lhůta k vrácení jistiny, a proto odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. částečně změnil rozsudek soudu I. stupně v napadené části.
13. Protože rozsudek soudu I. stupně byl částečně změněn, rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 2 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Účastníci byli v řízení částečně úspěšní, kdy jejich úspěch je ve stejném poměru a proto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy
obou stupňů.