Výrok
I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje v té části, v níž byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci částku 1 230 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 1 230 000 Kč od [datum] do zaplacení, a dále v části, v níž byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci částku 1 267 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 1 467 000 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 1 267 000 Kč od [datum] do zaplacení.
II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. mění v té jeho části, v níž byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci další částku 200 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od [datum] do zaplacení tak, že se žaloba zamítá.
III. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 4 676 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku III. mění tak, že se žalovanému povinnost uhradit soudní poplatek neukládá.
Odůvodnění
1. Soud prvního stupně výše označeným rozsudkem, jeho výrokem I., zavázal žalovaného zaplatit žalobci ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku částku 1 467 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od [datum] do zaplacení a částku 1 230 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Výrokem II. zavázal žalovaného zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení ve výši 3 093 Kč a výrokem III. zavázal žalovaného zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou do tří dnů od právní moci rozsudku soudní poplatek ve výši 134 850 Kč na blíže označený účet.
2. Po provedeném dokazování zjistil, že na základě dvou písemných smluv o zápůjčce ze dne [datum] poskytl insolvenční dlužník na účet žalovaného částky ve smlouvách uvedené, tj. 1 467 000 Kč a 1 230 000 Kč. Žalovaný nevyvrátil, že by smlouvy ze dne [datum] (správně má být 2018) s insolvenčním dlužníkem uzavřel a současně neprokázal, že by insolvenčnímu dlužníkovi či žalobci zapůjčené částky, byť částečně, vrátil. K obraně žalovaného, že dne [datum] uhradil na dluh 200 000 Kč k rukám Ing. [jméno] [příjmení], uvedl, že se žalovanému nepodařilo prokázat, že by tato osoba byla oprávněna přijímat jakékoli plnění jménem insolvenčního dlužníka. Za nevýznamné považoval, kdo byl majitelem účtu, z něhož byly finanční prostředky na účet žalovaného odeslány, jelikož věřitel může dlužníkovi zaslat zápůjčku z jakéhokoli účtu. Ani žalovaným navržená smlouva o zápůjčce uzavřená mezi žalovaným a Ing. [příjmení] by dle soudu prvního stupně nemohla mít žádný vliv na výsledek sporu mezi účastníky. Aktivní věcnou legitimaci žalobce dovodil z ustanovení § 249 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., nárok na jistinu z ustanovení § 2390 občanského zákoníku a nárok na úrok z prodlení z § 1970 občanského zákoníku a z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu ve spojení s vyhláškou č. 589/2020 Sb., o soudním poplatku pak dle § 2 odst. 3 a § 11 odst. 2 písmeno n/ zákona o soudních poplatcích a platného sazebníku.