Výrok
I. Rozsudek soudu prvního stupně se v odvoláním napadené části II. výroku mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 23 111,17 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 20. 5. 2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 1 893 Kč, k rukám zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 6 261,1 Kč, k rukám zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. V záhlaví označeným rozsudkem Okresní soud v Břeclavi (dále jen „soud“ či „soud prvního stupně“) uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 78 245,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 20. 5. 2025 do zaplacení (I. výrok), zamítl žalobu o zaplacení částky 64 470,87 Kč spolu s veškerým zbývajícím příslušenstvím (II. výrok) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (III. výrok).
2. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že:a) Žalovaný uzavřel dne 21. 6. 2022 s [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále jen „předchůdce žalobce“ nebo „[právnická osoba] “), smlouvu o úvěru, na základě které předchůdce žalobce žalovanému poskytl téhož dne na jeho bankovní účet úvěr ve výši 150 000 Kč s úrokovou sazbou 12,99 % ročně (dále jen „Smlouva“). Žalovaný se zavázal úvěr splácet v devadesáti pěti pravidelných měsíčních splátkách po 2 555 Kč.b) Bankovní účet žalovaného vedený předchůdcem žalobce vykazoval v předcházejícím období od 1. 7. 2021 do 30. 6. 2022 záporný zůstatek, případně zůstatek nižší, než činila sjednaná splátka.c) Předchůdce žalobce úvěr zesplatnil ke dni 3. 4. 2024.d) Žalovaný na svůj dluh ze Smlouvy uhradil pouze 48 643 Kč.e) Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2024 předchůdce žalobce postoupil pohledávku ze Smlouvy společnosti [Anonymizováno] [IČO] IČO, .f) Žalobce se stal na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 2. 7. 2024 věřitelem pohledávky ze Smlouvy pouze do výše 78 245,83 Kč.
3. Na základě výše zjištěného skutkového stavu dospěl soud v rovině právního posouzení věci vycházeje z § 2395 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), § 86, § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) – k následujícím závěrům:a) Uzavřená Smlouva je smlouvou o úvěru.b) Předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr, přestože z jemu dostupných údajů o příjmech a výdajích žalovaného na jeho běžném účtu, který pro něj vedl, vyplývaly důvodné pochybnosti o tom, že žalovaný bude schopen po dobu 95 měsíců splácet částku 2 555 Kč.c) Smlouva je ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná.d) Žalovaný by měl být povinen vydat žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 101 357 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou částkou a úhradou žalovaného.e) Vzhledem k tomu, že na žalobce byla postoupena pohledávka ze Smlouvy pouze ve výši 78 245,83 Kč, soud vyhověl žalobě pouze v této části.f) Žalobci vznikl nárok na úroky z prodlení z přiznané částky ode dne 20. 5. 2025.g) Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch každého z účastníků byl pouze částečný.
4. Proti části II. výroku, ve které soud zamítl žalobu o zaplacení částky 23 111,17 Kč s úroky z prodlení ve výši 12 % ročně od 20. 5. 2025 do zaplacení, a III. výroku, podal žalobce odvolání. Nenapadal závěr soudu o neplatnosti Smlouvy. Nesouhlasil však se závěrem soudu, že mu byla postoupena žalobou uplatněná pohledávka pouze v rozsahu částky 78 245,83 Kč. Poukázal na čl. 2 smlouvy o postoupení pohledávek, kterou jako postupník uzavřel s postupitelem – společností [Anonymizováno] [IČO] IČO, , dle něhož došlo k postoupení pohledávek v celém rozsahu, včetně veškerého příslušenství. Současně bylo v témže článku pro případ neplatnosti Smlouvy dohodnuto, že se postupuje i závazek z titulu bezdůvodného obohacení. Uvedení částky v příslušné příloze smlouvy o postoupení pohledávek nemůže být vykládáno jako limitace postoupené pohledávky, ale toliko jako orientační údaj sloužící k její identifikaci. Vznikl mu proto nárok na úhradu celé částky 101 357 Kč. Navrhl proto, aby mu byla přiznána i zbývající částka 23 111,17 Kč s příslušenstvím.
5. Žalovaný se k podanému odvolání nevyjádřil.
6. Žalobce se z účasti na jednání odvolacího soudu nařízeného na 29. 7. 2026 omluvil. Souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání odvolacího soudu bez omluvy nedostavil. Odvolací soud proto věc projednal a rozhodnul v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti obou účastníků.
7. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v mezích, ve kterých se odvolatel přezkoumání rozhodnutí domáhal i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny, a po nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že podané odvolání je důvodné.
8. Odvolací soud vyšel z pravomocného I. výroku rozsudku, ve kterém soud uložil žalovanému zaplatit žalobci část vzniklého bezdůvodného obohacení ve výši 78 245,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 20. 5. 2025 do zaplacení, ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, a z pravomocné (odvoláním nenapadené) části II. výroku, ve které byla žaloba zčásti zamítnuta.
9. Žalobce v odvolacím řízení sporoval závěr soudu, že se stal na základě postoupení pohledávky věřitelem žalovaného pouze v rozsahu částky 78 245,83 Kč. S ohledem na obsah odvolacích námitek byla předmětem odvolacího přezkumu pouze otázka, zda byla žalobci postoupena celá pohledávka ze Smlouvy či pouze její část.
10. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně hodnotí Smlouvu jako neplatnou dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobce tento závěr o neplatnosti Smlouvy ani nenapadal.
11. Plnění z neplatné Smlouvy jako neplatného právního jednání je přijetím bezdůvodného obohacení (§ 87 zákona o spotřebitelském úvěru), které je obohacený povinen ochuzenému vydat.
12. Z neplatné Smlouvy nemohou žalobci náležet žádné smluvní nároky (úroky, poplatky či smluvní pokuty), když ke vzniku smluvního vztahu mezi účastníky nedošlo.
13. Bezdůvodné obohacení představuje v daném případě rozdíl mezi žalovaným nabytými hodnotami a tím, co žalovaný věřiteli vrátil. Žalovaný se v souvislosti neplatnou Smlouvou bezdůvodně obohatil o částku 101 357 Kč. Žalobci byla soudem prvního stupně pravomocně přiznána pouze část tohoto obohacení, konkrétně částka 78 245,83 Kč.
14. Odvolací soud v souladu s § 213 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 213a odst. 1 o. s. ř. provedl dokazování smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2024, přílohou č.1/B - seznamem pohledávek ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 24.6. 2024, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 4. 7. 2024, poštovním podacím archem ze dne 4. 7. 2024, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 7. 2024, přílohou č. 1 ze dne 2. 7. 2024, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 7. 2024 a poštovní podacím archem ze dne 17. 7.2024.
15. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2024 má odvolací soud za prokázané, že [právnická osoba] jako postupitel postoupila společnosti [Anonymizováno] jako postupníkovi pohledávky za svými klienty specifikované v seznamu pohledávek.
16. Z příslušné přílohy č.1/B – Seznamu pohledávek ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2024 má odvolací soud za prokázané, že mezi postupovanými pohledávkami figurovala i pohledávka ze Smlouvy, specifikovaná číslem Smlouvy, jménem a příjmením žalovaného, s uvedením zůstatku ve výši 139 724,70 Kč a celkové výše pohledávky ve výši 152 241,51 Kč.
17. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 7. 2024 bylo prokázáno, že [právnická osoba] žalovanému oznámila postoupení pohledávky ze Smlouvy na postupníka. Dle příslušného poštovního podacího archu bylo oznámení žalovanému zasláno dne 4. 7. 2024.
18. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 7. 2024 má odvolací soud za prokázané, že [Anonymizováno] jako postupitel postoupil žalobci jako postupníkovi pohledávky specifikované v seznamu pohledávek, výslovně v celém jejich rozsahu, s veškerým příslušenstvím.
19. Z Přílohy č. 1 ze dne 2. 7. 2024 obsahující seznam pohledávek je prokázáno, že obsahuje mimo jiné i předmětnou pohledávku, specifikovanou číslem Smlouvy, jménem a příjmením žalovaného s uvedením výše jistiny 78 245,83 Kč.
20. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 7. 2024 bylo prokázáno, že [Anonymizováno] oznámil žalovanému postoupení pohledávky ze Smlouvy na žalobce.
21. Dle příslušného poštovního podacího archu bylo oznámení žalovanému zasláno dne 17. 7. 2024.
22. Ze zopakovaného dokazování vyplynulo, že žalovanému bylo oznámeno postoupení celé pohledávky ze Smlouvy, a to jak ze strany prvního, tak druhého postupitele. V obou smlouvách o postoupení pohledávky byla pohledávka specifikována mimo jiné číslem Smlouvy. Z obsahu postupních smluv, z obsahu příslušných oznámení o postoupení pohledávky, ani z obsahu spisu nevyplývá, že by bylo vůlí smluvních stran postoupit pouze část pohledávky. Takovou skutečnost v řízení ani nikdo z účastníků netvrdil. Dle rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007 navíc plyne, že oznámil-li postupitel dlužníku, že pohledávku postoupil postupníkovi, pak dlužník nemá vůči postupníku ve sporu o úhradu pohledávky k dispozici obranu založenou na námitce neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky. Nárok žalobce na úhradu zbývající části bezdůvodného obohacení je proto důvodný, a to včetně úroku z prodlení počítaného od soudem prvního stupně (pravomocně) stanoveného data 20. 5. 2025, když žalovaný nesporoval, že by nebylo v jeho možnostech dluh z titulu bezdůvodného obohacení k předcházejícímu dni splatnosti uhradit (srov. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru).
23. S ohledem na vše výše uvedené odvolací soud rozsudek podle § 220 odst. 1 o. s. ř v odvoláním napadené části II. výroku změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 23 111,17 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 20. 5. 2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (I. výrok tohoto rozsudku).
24. O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně odvolací soud nově rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 2 o. s. ř. Odvolací soud přepočítal poměr úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci, když zohlednil i požadavek na žalobou uplatněné příslušenství, které kapitalizoval ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně, tj. ke dni 15. 9. 2025 (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08). Žalobce uplatnil žalobou nárok v celkové výši 199 018,60 Kč. Úspěch žalobce je pak představován částkou 105 322,41 Kč, představující 53 % předmětu řízení, jeho neúspěch proto představuje pouze 47 %. Žalobce tak má právo na náhradu 6 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobce v řízení před soudem prvního stupně sestávají ze:i) zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 709 Kč,ii) odměny za tři úkony právní služby po 6 820 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 142 716,70 Kč; převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva ze dne 16. 7. 2024 a sepis žaloby ze dne 22. 8 2024) dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“),iii) tří náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu ve znění do 31. 12. 2024,iv) náhrady DPH v sazbě 21 % ve výši 4 485,6 Kč počítané z náhrad ad ii) až iii) (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.);celkem tedy 31 554,6 Kč, z toho 6 % činí 1 893 Kč. Všechny tyto náklady odvolací soud shledal účelnými pro uplatňování či bránění práva úspěšnějším žalobcem, a co do výše i úměrnými k předmětu řízení. Odvolací soud nepřiznal odměnu a režijní paušál za neúčelný úkon spočívající v sepisu doplnění žaloby ze dne 23. 7. 2025, kterým žalobce doplňoval skutková tvrzení, která měla být již součástí žaloby. Odvolací soud neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci § 150 o. s. ř. (II. výrok tohoto rozsudku).
25. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v odvolacím řízení zcela úspěšný, náleží mu proto plná náhrada nákladů odvolacího řízení sestávající ze:v) zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 224 Kč,vi) odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní služby ve výši 2 060 Kč [počítáno z tarifní hodnoty 23 111,17 Kč; sepis odvolání ze dne 30. 10. 2025 dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu],vii) náhrady hotových výdajů ve výši 450 Kč k úkonu ad ii) dle § 13 advokátního tarifu ve znění od 1. 1. 2025,viii) náhrady DPH v sazbě 21 % ve výši 527,1 Kč počítané z náhrad ad ii) až iii) (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.);celkem tedy 6 261,1 Kč. Všechny tyto náklady odvolací soud shledal účelnými pro bránění práva v odvolacím řízení plně úspěšným žalobcem. Současně neshledal žádné okolnosti, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci § 150 o. s. ř. (III. výrok tohoto rozsudku).