74 CO 36/2021

Odůvodnění

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem prodlení ve výši 9,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], 9,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], 8,10 % ročně z částky [částka] [datum] do [datum] a za dobu od [datum] do zaplacení z částky [částka] ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu referenční sazby [anonymizováno] národní banky a osmi procentních bodů, přičemž uvedená sazba úroku z prodlení je pro příslušné kalendářní pololetí vyhlašována sdělením ministra rozvoje [anonymizováno] republiky v Úředním věstníku [anonymizováno] republiky (I. výrok) a částku [částka] (III. výrok). Zamítl žalobu zčásti o zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do [datum] (II. výrok) a zčásti o zaplacení částky [částka] (IV. výrok). Žalovanému dále uložil nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka] (V. výrok). S ohledem na cizí prvek spočívající v sídle žalobce na území [anonymizováno] republiky, soud prvního stupně dovodil pravomoc českých soudů dle čl. 4 odst. 1 nařízení [příjmení] [číslo] 2012 v návaznosti na sídlo žalovaného na území České republiky. Po skutkové stránce vzal za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků, že mezi [právnická osoba] Sp. z o. o. se sídlem [země], [anonymizováno], jako dodavatelem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva s názvem„ Všeobecné podmínky pro poskytování služeb e-servis, schválení způsobu potvrzování dodávek“, na jejímž podkladě se mezi stranami v době od roku 2012 do roku 2017 realizovala obchodní spolupráce. Dle smlouvy ze dne [datum] dodavatel umožnil žalovanému využívání internetové komunikační platformy (e-servisu), jejímž prostřednictvím žalovaný mohl od dodavatele objednávat zboží (náhradní díly a součástky na motorová vozidla), byl sjednán i detailní způsob potvrzování objednávek dodavatelem (str. 2, bod 2) i potvrzování dodávek žalovaným (str. 2, bod 6). Žalovanému internetová platforma dále umožňovala nahlížet do všech obchodních dokladů, hlásit reklamace, podávat žádosti o vrácení zboží a potvrzovat shodu druhu a množství dodaného zboží (str. 1, bod 3). Ze sjetiny ze systému dodavatele s názvem„ podrobný výpis objednávek“ a„ výpis dodacích listů k dodanému zboží“ ve spojení s fakturami vystavenými dodavatelem, vzal za prokázané, že dodavatel žalovanému k jeho objednávkám dodal díly a automobilové součástky uvedené ve fakturách. Tuto skutečnost měl za potvrzenou i e-mailem žalovaného ze dne [datum], ve kterém žalovaný v reakci na výzvu žalobce k úhradě dluhu uvedl, že na svůj dluh může splácet s ohledem na své možnosti toliko částku [částka] měsíčně. Z pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobcem a dodavatelem [anonymizováno] Sp. z o.o. ze dne [datum] zjistil, že žalobce se zavázal poskytnout dodavateli pojistné plnění (odškodnění) v případě, že mu ze strany zákazníků nebudou uhrazeny jeho splatné pohledávky. Součástí smlouvy bylo ujednání o 10 % spoluúčasti na škodě a dohoda o tom, že veškerá práva dodavatele do výše vyplaceného odškodnění v okamžiku zaplacení škody přecházejí ze zákona na žalobce. Sdělením žalobce dodavateli ze dne [datum] a potvrzením banky ze dne [datum] měl za prokázané, že žalobce dodavateli vyplatil pojistné plnění v částce [částka], a to jako odškodnění pro nezaplacení (celých či částí) faktur, kterými dodavatel žalovanému vyúčtoval dodané zboží. Soud prvního stupně aplikoval na souzenou věc polské právo, zejména ustanovení § 828 odst. 1 polského občanského zákoníku, dle kterého ke dni, kdy pojistitel zaplatí plnění, přechází ze zákona nárok pojištěného vůči třetí osobě odpovědné za škodu na pojistitele, a to až do výše vyplaceného plnění. Vzhledem k tomu, že žalovaný potvrzoval, že žalovanou částku dodavateli neuhradil, shledal žalobu v rozsahu požadované jistiny jako důvodnou. Úrok z prodlení z žalované částky přiznal od [datum], když počátek prodlení odvíjel od výzvy ze dne [datum]. Žalobu v části, ve které bylo požadováno příslušenství za předcházející období, zamítl. Žalobu shledal dále důvodnou v rozsahu jedné paušální náhrady nákladů spojených s vymáháním pohledávky v rozsahu [částka] ([částka]) odpovídající jedné vymáhané pohledávce žalobce. Uzavřel, že žalobce neuhradil dodavateli paušální náklady související s každým jednotlivým obchodním případem (40 faktur x [částka]), žalobu proto co do požadované částky [částka] zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl s odkazem na ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Konstatoval, že žalobce byl úspěšný co do 90,5 % předmětu řízení. Neúspěch zaznamenal v rozsahu 9,5 % předmětu řízení, ve kterém byla žaloba zamítnuta. Žalobci proto přiznal právo na 81 % náhrady účelně vynaložených nákladů sestávajících z odměny za zastoupení advokátem za čtyři úkony právní služby po [částka] (počítáno z tarifní hodnoty [částka], převzetí právního zastoupení, sepis žaloby, podání ze dne [datum] a účast u jednání [datum]), za jeden úkon právní služby ve výši [částka] (1/2 z [částka], jednoduchá předžalobní výzva), pěti náhrad hotových výdajů v paušální výši po [částka], náhrady za promeškaný čas ve výši [částka], cestovného ve výši [částka], z náhrady DPH v sazbě 21 % DPH ve výši [částka], náhrady ve výši [částka] za zpracování překladů listin a ze zaplaceného soudního poplatku [částka].

2. Proti I., III. a V. výroku rozsudku podal žalovaný dne [datum] odvolání. Namítal nesprávná skutková zjištění soudu prvního stupně a nesprávné právní posouzení věci. Vytkl soudu prvního stupně, že z fotokopií sjetin z internetové platformy [právnická osoba] Sp. z o.o. nadepsaných jako„ podrobný výpis objednávek“ a„ výpis dodacích listů k dodanému zboží“ učinil skutkový závěr o dodání zboží. Takový závěr žalovaný odmítá. Zdůraznil, že v řízení nebyl předložen jediný důkaz k takovému tvrzení, a to např. ve formě dodacího listu, přepravního listu či jiného potvrzení o faktickém doručení žalovanému. Takovým důkazem nemůže být dle žalovaného listina, o které žalobce tvrdí, že jde o výstup (soudem neověřené) internetové komunikační platformy třetího subjektu. Jestliže žalovaný v řízení neoznačil tvrzení žalobce o dodání zboží za nesporné, stíhá žalobce k tomuto tvrzení důkazní břemeno, které dle žalovaného neunesl. Žalovaný rovněž nesouhlasí se závěry soudu prvního stupně o aktivní legitimaci žalobce. Poukázal na skutečnost, že s žalobcem nikdy nebyl v žádném smluvním vztahu. Jestliže žalobce cokoliv plnil [právnická osoba] Sp. z o.o., ačkoliv nebyla prokázána existence pohledávky této společnosti za žalovaným, nemohlo mít takové plnění za následek přechod pohledávky [právnická osoba] Sp. z o.o. za žalovaným na žalobce, a to bez ohledu na znění pojistné smlouvy ze dne [datum] či ustanovení § 828 polského občanského zákoníku. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně rozsudek změnil tak, že žalobu zamítne a žalovanému přizná právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

3. Žalobce se v replice k odvolání žalovaného ztotožnil se závěry soudu prvního stupně. Navrhl odvoláním napadený rozsudek jako věcně správný potvrdit.

4. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a částky [částka]. Žalobu odůvodnil tím, že je pojišťovnou založenou podle práva [anonymizováno] republiky. Jeho klient [právnická osoba] Sp. z o.o. uzavřel jako dodavatel s žalovaným jako kupujícím dohodu„ Všeobecné podmínky pro poskytování služeb e-servis. Schválení způsobu potvrzování dodávek“, na základě které žalovanému zpřístupnil internetovou komunikační platformu, která sloužila k realizaci vzájemné obchodní činnosti. Tato spočívala v dodávkách automobilových náhradních dílů. Faktury vystavené dodavatelem za období od [datum] do [datum] zůstaly ze strany žalovaného neuhrazeny. Žalobce dodavateli na základě pojistné smlouvy ze dne [datum] uhradil škodu v podobě neuhrazené kupní ceny ve výši [částka]. V důsledku pojistného plnění se žalobce stal na základě § 828 polského občanského zákoníku věřitelem pohledávky za žalovaným. Žalovaný dne [datum] uhradil žalobci částku [částka], žalobce proto žalobou uplatnit vůči žalovanému zbývající část pohledávky ve výši [částka]. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, nárok uplatněný žalobou neuznal. Učinil nesporným, že mezi ním a [právnická osoba] Sp. z o. o. existovala obchodní spolupráce spočívající v dodávkách náhradních dílů a příslušenství pro automobily. Uvedl však, že není schopen potvrdit, zda žalobcem tvrzené zboží od dodavatele převzal ani, zda předmětné faktury dodavatele uhradil či nikoli. Zdůraznil zejména, že nebyl nikdy v žádném smluvním vztahu s žalobcem. Zaplatil-li žalobce dodavateli cokoli bez předchozího souhlasu žalovaného, nemůže toto plnění vymáhat po žalovaném. Upozornil dále na to, že žalobce nepředložil žádné listiny prokazující postoupení pohledávky. Nesouhlasil ani s žalobním nárokem na úhradu čtyřiceti náhrad nákladů spojených s uplatněním pohledávek, když žalobce je hypoteticky držitel pohledávky jediné. Navrhl žalobu zamítnout. U jednání dne [datum] žalovaný popřel, že by mu bylo dodáno předmětné zboží. Ke sjetinám ze systému dodavatele uvedl, že se jedná o listiny vytvořené dodavatelem a pouze touto společností potvrzené. Tyto listiny dle žalovaného nemohou nahradit dodací list či jinou obdobnou listinu, kterou by potvrdil i žalovaný. Za důkaz dodání nemůže sloužit ani skutečnost, že předcházející spolupráce probíhala mezi lety 2012 až 2017 bez problémů. Namítl dále, že nebyla ztotožněna IP adresa, z níž se měla vést elektronická komunikace. Po provedení dokazování listinnými důkazy soud prvního stupně vyhlásil odvoláním napadený rozsudek dne [datum].

5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s ustanovením § 212 a § 212a o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek a řízení mu předcházející, v mezích, ve kterých se odvolatel přezkoumání rozhodnutí domáhal, i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny, a po nařízeném jednání (§ 214 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

6. Podle § 828 odst. 1 polského občanského zákoníku (zákon [číslo] ze dne [datum]) ke dni, kdy pojistitel zaplatí plnění, přechází ze zákona nárok pojištěného vůči třetí osobě odpovědné za škodu na pojistitele, a to až do výše vyplaceného plnění, není-li dohodnuto jinak. Pokud pojistitel pokryl pouze část škody, má nárok pojištěného na zbylou část přednost před nárokem pojistitele.

7. Odvolací soud souhlasí se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně ve vztahu k pojistnému vztahu žalobce a [právnická osoba] Sp. z o.o., jakož i ve vztahu k úhradě částky [částka].

8. Odvolací soud v souladu s ustanovením § 213 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 213a odst. 1 o. s. ř. zopakoval dokazování smlouvou e-servis ze dne [datum], výpisem z objednávek, potvrzením o odběru zboží a e-mailem z [datum].

9. Ze smlouvy ze dne [datum] nadepsané jako„ Všeobecné podmínky pro poskytování služeb e-servis. Schválení způsobu potvrzování dodávek“ bylo zjištěno, že polská [právnická osoba] Sp. z o.o. žalovanému jako kupujícímu dohodou zpřístupnila využívání své internetové komunikační platformy. Tato platforma je dostupná přes webovou stránku [webová adresa] Dle bodu 2 smlouvy je třeba při přihlašování uvést tři parametry (č. [anonymizováno], č. [anonymizováno], č. [příjmení]) Tyto parametry jsou unikátní a definují firmu kupujícího. Dle bodu 3 platforma nabízí zejména možnost průběžně nahlížet do všech obchodních dokladů, nahlašování reklamací, potvrzování žádostí o vrácení zboží. Součástí dohody jsou ujednání o schválení způsobu potvrzování dodávek, přičemž v bodě 1 kupující prohlásil, že souhlasí s potvrzováním dodávek prostřednictvím platformy. V bodě 2 je pak obsažena dohoda o tom, že potvrzovaní dodávky v e-servisu se provádí umístěním značky vedle příslušné faktury. Takové potvrzení znamená, že zboží bylo dodáno v souladu s fakturou co do druhu a množství a pohledávka [právnická osoba] Sp. z o.o. se stává nesporná.

10. Z výpisu z objednávek (ve spojení s překladem na č. l. 103) bylo zjištěno, že tento výpis obsahuje specifikaci všech předmětných faktur. V rámci každé jednotlivé faktury obsahuje specifikaci objednaného zboží, datum a čas objednávky, IP adresu kupujícího ([číslo]).

11. Z potvrzení o odběru zboží pak má odvolací soud (ve shodě se soudem prvního stupně) prokázáno dodání předmětného zboží. Listina obsahuje specifikaci všech předmětných faktur, datum a čas jejich vystavení, kupní cenu. V kolonce„ stav“ je u každé jednotlivé faktury uvedeno písmenko„ P“ jako potvrzeno. V kolonce„ potvrdil“ je pak u každé jednotlivé faktury uvedeno písmenko K“ jako klient. U každého jednotlivého potvrzení je uvedeno datum a čas, kdy k potvrzení došlo. V poslední kolonce je pak u každého jednotlivého potvrzení uvedena IP adresa potvrzující osoby ([číslo]).

12. Z e-mailu z [datum] je prokázáno, že žalovaný v reakci na výzvu žalobce k úhradě žalované částky tomuto sdělil„ Dobrý den, vzhledem k tomu, že teď pracuji za minimální mzdu, tak si můžu dovolit splácet zatím jen tak [částka], až se to zlepší tak víc. Víc zatím není v mých možnostech a nic nemám, tak nemůžu nic prodat. S pozdravem [jméno]“.

13. Odvolací soud po zopakování části dokazování souhlasí se skutkovým závěrem o dodání zboží. Žalovaný vystavěl svoji obranu na argumentaci, že žalobcem vyhotovená listina (potvrzení o odběru zboží) nemůže z povahy věci prokázat dodání zboží. Vytýkal žalobci, že nepředložil soudu listinné dodací listy podepsané žalovaným, případně doklady o přepravě zboží. Z provedeného dokazování smlouvou mezi účastníky však bylo prokázáno, že smluvní strany si smluvily způsob potvrzování dodávek právě v systému e-servis v rámci internetové platformy dodavatele. Obsah žalobcem předložené listiny dokládající dodání zboží tak zcela odpovídá dohodě účastníků. Je třeba zdůraznit, že žalovaný pouze namítal, že listina byla vyhotovena žalobcem, nikdy však v průběhu řízení nenamítal pravost či správnost žalobcem předložených listin. Skutečností ovšem je, že žalobce předložil soudu ucelený soubor důkazů, kdy předložil soudu objednávky, potvrzení o dodávce zboží a vystavené faktury. Všechny tyto listiny věrohodným a navazujícím způsobem vypovídají o dodání zboží žalovanému. Vytýká-li žalovaný listinám, že byly vyhotoveny žalobcem, pomíjí významnou skutečnost, že obsah listin sám spoluvytvářel způsobem předvídaným výše specifikovanou smlouvou, zejména objednávkou zboží a potvrzením přijetí zboží. Žalovaný nikdy nesporoval, že by objednávky neučinil. Nadto nelze přehlédnout, že k odvolacím soudem provedeným důkazům, neměl žalovaný na jednání odvolacího soudu žádných konkrétních námitek. Žalobcem předložené listiny nejsou v žádném rozporu ani s reakcí samotného žalovaného, který k výzvě žalobce přislíbil úhradu dluhu. Ze skutkových závěrů soudu prvního stupně (které nebyly jakkoli žalovaným sporovány) plyne, že žalovaný na dluh žalobce uhradil částku [částka]. Námitka žalovaného, že nebyla ztotožněna IP adresa, není významná, neboť ze smlouvy plyne, že kupující nebyl identifikován IP adresou, ale unikátními kódy, se kterými se musel žalovaný do systému přihlašovat. Z tohoto pohledu je nerozhodné z jakého konkrétního počítače či zařízení tak činil. Pro úplnost lze dodat, že ze sjetin provedených k důkazu plyne, že objednávky i potvrzení dodávek bylo činěno ze stejné IP adresy, přičemž potvrzení dodávek bylo učiněno žalovaným jako klientem. Na tomto podkladě je pak zcela správný i právní závěr soudu prvního stupně včetně závěru o aktivní legitimaci žalovaného. Odvolací soud pro stručnost na tyto závěry odkazuje.

14. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně dle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil ve I. a III. vyhovujícím výroku. Pokud jde o V. nákladový výrok, soud prvního stupně zjevně pochybil, pokud tarifní hodnotu sporu nevyčíslil na podkladě aktuálního vzájemného kurzu polské zlotého a české koruny samostatně ke každému dni, kdy byl učiněn příslušný úkon právní služby. Odvolací soud proto tarifní hodnotu přepočítal, přičemž tato se pohybovala v rozmezí [částka] až [částka]. Hodnota jednoho úkonu [částka], se kterou uvažoval soud prvního stupně, zůstala i po přepočtu stejná. Odvolací soud proto tento výrok rovněž potvrdil jako věcně správný (I. výrok tohoto rozsudku).

15. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný nebyl se svým odvoláním úspěšný. Žalobci proto náleží plná náhrada nákladů odvolacího řízení spočívající v :
i) odměně za jeden úkon právní služby ve výši [částka] (tarifní hodnota [částka] ([částka] x 5, [částka] za [částka]); vyjádření žalobce k odvolání [datum]) dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.,
ii) odměně za jeden úkon právní služby ve výši [částka] (tarifní hodnota [částka] ([částka] x 5, [částka] za [částka]); účast u jednání odvolacího soudu [datum]) dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.,
iii) dvou náhradách hotových výdajů v paušální výši po [částka] k úkonům ad i) až ii) dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb.,
iv) cestovném ve výši celkem [částka] k jednání soudu dne [datum] osobním vozidlem [registrační značka] na trase [obec] [obec] a zpět při ujetí 410 km při průměrné spotřebě 6,6 l nafty na 100 km, ceně [částka] PHM a sazbě základní náhrady 4,70 Kč/km dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.,
v) náhradě za promeškaný čas s cestou na jednání odvolacího soudu v rozsahu 9 půlhodin po [částka], tj. celkem [částka], dle ustanovení § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.,
vi) náhradě DPH v sazbě 21% ve výši [částka] (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.);
celkem tedy [částka]. Všechny tyto náklady odvolací soud shledal účelnými pro bránění práva v odvolacím řízení plně úspěšným žalobcem. Současně neshledal žádné okolnosti, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. (II. výrok tohoto rozsudku).