Výrok
I. Rozsudek soudu I. stupně se v odstavci I. ve výroku o platební povinnosti žalovaného a v odstavci III. ve výroku o náhradě nákladů řízení potvrzuje.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení v částce 10 130,78 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [tituly před jménem] [jméno FO].
Odůvodnění
1. Citovaným rozsudkem Okresní soud v Táboře (dále jen soud I. stupně) uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 76 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 1. 2. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (odst. I.), zamítl žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci úroky z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 76 000 Kč od 1. 2. 2024 do zaplacení (odst. II.) a žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení v částce 20 800 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (odst. III.).
2. Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky z titulu dohody o narovnání uzavřené se žalovaným dne 7. 10. 2023, jejíž podepsání žalovaný zpochybňoval s argumentem, že podepsal jen souhlas k výměně hadiček přívodu vody na toaletu. Soud I. stupně rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů. Po jejich zhodnocení dospěl k závěru, že žalovaný dne 7. 10. 2023 uzavřel se žalobcem dle § 1903 odst. 1 o. z. dohodu o narovnání, jejímž předmětem bylo vypořádání sporných práv a povinností týkajících se nedoplatku vyúčtování za dodávky elektřiny do společných prostor, dodávky vody, pojištění domu, úklidu a příspěvku do fondu oprav z let 2013-2022. V této dohodě se žalovaný zavázal uhradit žalobci částku 80 000 Kč ve 40 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč na specifikovaný bankovní účet pod VS [var. symbol], přičemž podpisy na dohodě jsou připojeny pod textem a v dohodě se nic nepíše o výměně hadičky u žalovaného. Na základě obsahu této listiny měl soud za vyvrácené tvrzení žalovaného, že dohodu neuzavřel, že podepsal jen souhlas k výměně hadiček k přívodu vody a že k jeho podpisu někdo něco připsal. Navíc tato listina nebyla jediným důkazem o uzavření dohody o narovnání a o vědomosti žalovaného, že ji uzavřel, neboť z předložených výpisů z účtu žalobce jasně plyne, že žalovaný ve dvou případech postupoval zcela v souladu s předmětnou dohodou, když dne 4. 10. 2023 a 13. 11. 2023 zaplatil 2 platby v dohodnuté měsíční výši 2 000 Kč pod sjednaným variabilním symbolem [var. symbol] a do poznámky k platbám explicitně uvedl, že se jedná o splátky dluhu za ten který měsíc. Za případný proto soud I. stupně považoval i odkaz žalobce na § 2054 odst. 2 o. z., podle kterého žalovaným uskutečněné platby lze považovat za uznání zbytku dluhu. O dluhu žalovaného, který byl vyřešen dohodou o narovnání, svědčí rovněž žalobcem předložené listiny o jeho dluzích na vyúčtování nedoplatku a o neplacení záloh. Protože tedy žalovaný dosud nesplnil, k čemu se v dohodě o narovnání výslovně zavázal, a v důsledku prodlení se splátkami se stal splatným celý zbytek dluhu, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit zbylou dlužnou částku ve výši 76 000 Kč, a to s úrokem z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 14,75 % (platné ke dni 1. 1. 2024), přičemž zamítl část požadovaných úroků z prodlení převyšujících zákonnou výši. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř. a žalobci, který byl neúspěšný v nepatrné části předmětu řízení, přiznal plnou náhradu nákladů řízení za právní zastoupení a zaplacený soudní poplatek v celkové výši 20 800 Kč.
3. Rozsudek napadl žalovaný odvoláním, ve kterém namítl, že žádný splátkový kalendář nepodepsal a žádné 2 splátky nezaplatil. Vše považuje za podvod a zneužití soudu za účelem obohacení [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Žádá soud, aby nechal udělat kontrolu hospodaření společného účtu žalobce č. [č. účtu], do kterého všichni majitelé bytů přispívají.
4. Žalobce považoval odvolání za zmatečné a vadné s tím, že není způsobilé k projednání. Tvrzení žalovaného o poškození bytu a sklepa nájemci [Anonymizováno] [Anonymizováno] jsou smyšlená a nemají žádnou souvislost s předmětem řízení. Žádá-li žalovaný o provedení auditu účtu, je to žalovaný, který dlouhodobě nepřispívá žalobci téměř ničeho a svojí bytovou jednotku obývá prakticky bezplatně. Proto žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku.
5. Odvolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou a je přípustné (§ 204 odst. 1 a § 201 o. s. ř.). Byť odvolání žalovaného obsahuje řadu skutečností, které přímo nesouvisí s předmětem tohoto řízení, zároveň výslovně zpochybňuje podepsání dohody o narovnání (splátkového kalendáře) a zaplacení 2 splátek, tedy skutečnosti, které byly pro rozhodnutí soudu I. stupně zásadní. Proto odvolací soud neshledal důvody pro odstraňování vad odvolání postupem dle § 43 o. s. ř., nýbrž k podanému odvolání rozsudek soudu I. stupně podle § 212 o. s. ř. přezkoumal v dotčeném výroku I. o platební povinnosti žalovaného a v závislém výroku III. o náhradě nákladů řízení; rozsudek ve výroku II. o částečném zamítnutí žaloby nebyl výslovně napaden (k podání odvolání proti tomuto výroku by žalovaný nebyl subjektivně legitimován, žalobce pak odvolání nepodal), a proto ve smyslu § 206 odst. 2 o. s. ř. nabyl samostatně právní moci. Po přezkoumání věci dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.
6. Soud I. stupně rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů v souladu s § 115a o. s. ř. Účastníky předložené listiny, které byly významné pro rozhodnutí ve věci, v odůvodnění napadeného rozsudku vyhodnotil dle zásad uvedených § 132 o. s. ř., tedy jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti, přičemž se vypořádal i s tvrzeními žalovaného. Odvolací soud proto na přiléhavé (po skutkové i právní stránce) odůvodnění napadeného rozsudku plně odkazuje.
7. Zpochybňuje-li žalovaný i nadále uzavření dohody o narovnání ze dne 7. 10. 2023, soud I. stupně logicky a přesvědčivě zdůvodnil, proč ji považuje za řádně uzavřenou a podepsanou i žalovaným a z jakého důvodu neshledal věrohodným tvrzení žalovaného, že měl podepsat jen souhlas k výměně hadiček k přívodu vody na toaletu. Navíc žalovaný při odvolacím jednání po nahlédnutí na dohodu o narovnání uvedl, že podpis na této dohodě může být jeho podpisem. Pakliže dále uvedl, že jeho podpis na dohodu o narovnání byl nejspíše zkopírován, jde sice o tvrzení v odvolacím řízení přípustné (byť je nové), neboť jím má být ve smyslu § 205a písm. c) o. s. ř. zpochybněna věrohodnost důkazního prostředku (dohody o narovnání), na kterém spočívá rozhodnutí soudu I. stupně, nicméně další listinné důkazy provedené soudem I. stupně (písemné vyúčtování z 6. 3. 2022 o výši nedoplatku žalovaného, předcházející dohodě o narovnání, a zejména 2 platby dne 4. 10. 2023 a 13. 11. 2023 odpovídající časově, věcně i popisem splátkám dle uzavřené dohody), zásadním způsobem takové tvrzení žalovaného zpochybňují. Pokud žalovaný zpochybňoval i provedení 2 plateb po 2 000 Kč dle dohody a narovnání, a to s vysvětlením, že je mu vytýkáno, že platby SVJ hradí pozdě a že pokud měl platit později nějakou platbu 1 000 Kč, přidal k ní částku 1 000 Kč a zaplatil dohromady 2 000 Kč, je takové vysvětlení nevěrohodné, neboť kromě variabilního symbolu [var. symbol], který měl být použit v případě hrazení splátky dle dohody o narovnání, byly platby výslovně označeny jako splátka dluhu říjen a splátka dluhu listopad. Tudíž se nemohlo jednat o řádné platby na účet žalobce, které měl žalovaný jakožto vlastník bytové jednotky hradit žalobci vedle splátek dluhu dle dohody o narovnání ze dne 7. 10. 2023. Proto odvolací soud považuje za věcně i právně správný závěr soudu I. stupně, že na základě platně uzavřené dohody o narovnání ze dne 7. 10. 2023 (§ 1903 odst. 1 o. z.) dluží žalovaný žalobci částku 76 000 Kč, jakož i to, že splátkami ze dne 4. 10. 2023 a 13. 11. 2023 dle této dohody o narovnání došlo ve smyslu § 2054 odst. 2 o. z. k uznání zbytku dluhu žalovaným. S ohledem na tyto závěry nebyl důvod provádět audit či prověřování účtu žalobce, na který mají být vlastníky bytových jednotek hrazeny příslušné úhrady ve prospěch žalobce. Další tvrzení žalovaného jak v řízení před soudem I. stupně, tak i v podaném odvolání, která se týkala situace v domě [adresa], ve kterém žalovaný bydlí a má zde bytovou jednotku, tedy zejména chování nájemců ostatních bytů, nebyla pro rozhodnutí ve věci významné, proto se jimi ani odvolací soud nezabýval.
8. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že soud I. stupně napadeným rozsudkem uložil žalovanému důvodně povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku 76 000 Kč s příslušným zákonným úrokem z prodlení. Jelikož soud I. stupně nepochybil ani při rozhodování o náhradě nákladů řízení, mohl být rozsudek v napadených výrocích I. o platební povinnosti žalovaného a III. o náhradě nákladů řízení podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrzen.
9. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., podle kterých v této fázi řízení úspěšnému žalobci náleží i náhrada nákladů odvolacího řízení. Konkrétně jde o náklady právního zastoupení za 2 úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu dne 28. 11. 2024) po 4 140 Kč dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. g) a k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (dále jen AT), 2 režijní náhrady nákladů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 AT, cestovné k jednání odvolacího soudu [právnická osoba] - [adresa] a zpět v částce 850,78 Kč a náhrada za promeškaný čas za tuto cestu za 4 půlhodiny po 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT. Celkem jde o částku 10 130,78 Kč, kterou odvolací soud uložil k úhradě žalovanému k rukám právního zástupce žalobce v zákonné lhůtě 3 dnů (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.).
10. O odměně a hotových výdajích zástupce žalovaného, jmenovaného usnesením soudu I. stupně ze dne 9. 9. 2024, č. j. 8 C 58/2024-53, přísluší ve smyslu § 140 odst. 2 o. s. ř. rozhodnout soudu I. stupně.