Výrok
I. Rozsudek soudu prvního stupně se v odstavci III. výroku co do částky 4 976 Kč mění tak, že žalovaný je povinen ji zaplatit žalobkyni ve splátkách po 800 Kč měsíčně splatných ke každému poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladu odvolacího řízení částku 4 327,50 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně ve splátkách po 200 Kč měsíčně splatných ke každému poslednímu dni příslušeného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.
Odůvodnění
Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zastavil řízení co do kapitalizovaného úroku ve výši 763,07 Kč a úroku ve výši 6,39 % ročně z částky 31 544,63 Kč od 28.9.2023 do zaplacení (odstavec I. výroku). V odstavci II. výroku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 700 Kč ve splátkách po 800 Kč měsíčně splatných vždy ke každému poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek. V odstavci III. výroku pak žalobu zamítl pro částku 32 064 Kč a též pro úroky a úroky z prodlení a v odstavci IV. výroku pak rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.Soud prvého stupně vyšel ze zjištění, že společnost [právnická osoba] na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 27.9.2021, č. [číslo] poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, které se žalovaný zavázal uhradit ve splátkách. Žalovaný na tuto smlouvu uhradil 40 300 Kč. Zbývající pohledávka byla postoupena na žalobce. Soud prvého stupně dovodil, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala řádně úvěruschopnost žalovaného, proto je smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná a žalovanému proto uložil žalobkyni uhradit rozdíl mezi zapůjčenou a uhrazenou částkou, a to ve lhůtě dle § 87 téhož zákona. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto s odkazem na ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy převážně ve věci úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly.