Výrok
I. Rozsudek soudu I. stupně se v odstavcích I., III. a V. ve výrocích o platební povinnosti žalované a VII. ve výroku o náhradě nákladů řízení potvrzuje.
II. Žalovaná je povinna nahradit každému ze žalobců náklady odvolacího řízení v částce 6 920 Kč k rukám právního zástupce žalobců do tří dnů právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Shora citovaným rozsudkem uložil soud I. stupně, aby žalovaná do tří dnů od právní moci rozsudku každému ze žalobců zaplatila částku 122 927,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 16. 12. 2022 do zaplacení (výroky I., III. a V.), zamítl žalobu žalobců, jíž se každý z nich domáhal zaplacení dalších 135 702,64 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 16. 12. 2022 do zaplacení (výroky II., IV. a VI.), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VII.).
2. Ve svém rozhodnutí vyšel z toho, že se každý ze žalobců domáhal zaplacení částky 258 630 Kč s příslušenstvím, která představovala cenu za zhotovené stavební dílo provedené žalobci pro žalovanou, vyfakturovanou zálohovou fakturou č. [hodnota] z 1. 12. 2022 na částku 500 000 Kč a konečnou fakturou č. [hodnota] z 8. 12. 2022 na částku 275 890 Kč, které žalovaná žalobcům neuhradila. Žalobci tvrdili, že mezi účastníky byla sjednána akce na izolatérské práce označené jako „[Anonymizováno] “ na základě ručně psaného rozpisu rozpočtáře žalované [adresa] s hrubou výměrou a položkami, které měly být na uvedené stavbě žalobci provedeny. Tuto listinu žalobci považují za objednávku žalované, které předcházela verbální komunikace s jednatelem žalované. Účastníci se znali, neboť žalobci prováděli pro žalovanou práci na jiném díle již dříve. Původní dohodnutá cena činila 514 113,10 Kč a byla navržená žalovanou. K navýšení ceny došlo až následně, když žalobci detailně přeměřili jimi reálně zhotovenou práci, což žalovaná v průběhu provádění prací nikdy nerozporovala, a konečná suma tak odpovídá provedeným pracím. Podkladem pro kalkulaci a fakturaci byl písemný dokument nazvaný „[Anonymizováno] “, aniž byl účtován materiál, neboť žalobci odváděli pouze práci. Žalovaná odmítla práci žalobců po dokončení díla převzít, proto dokument o dokončení díla a jeho předání hlavnímu investorovi žalovanou si žalobci vyžádali od hlavního investora obchodní společnosti [právnická osoba]. Žalovaná částka pak představuje nezaplacenou část díla na budově E, celou nezaplacenou částku za zhotovení díla na budově F a dále dopravu u obou budov.
3. Žalovaná zpochybňovala aktivní legitimaci všech tří žalobců v daném řízení, ovšem mezi žalovanou jako [Anonymizováno] na straně jedné a všemi třemi žalobci jako [Anonymizováno] na straně druhé byla uzavřena dne 17. 2. 2022 Smlouva o spolupráci, kterou připravoval rozpočtář žalované [adresa]. Podle jeho svědecké výpovědi i výpovědí žalobců jako účastníků řízení všichni tři žalobci poptávali předmětnou zakázku, i když se komunikovalo hlavně se žalobcem [Jméno žalobce B]. Všichni tři žalobci jsou pak podřazeni pod slovo [Anonymizováno]. Jednalo se o obecnou smlouvu a pak následovaly dílčí objednávky. Z toho má soud I. stupně prokázáno, že smlouva se týkala všech žalobců a žalované i za situace, že následně byla podepsána za smluvní stranu [Anonymizováno] pouze žalobcem [Jméno žalobce A]. Jednání před uzavřením smlouvy se účastnili všichni tři žalobci, jak uvedl i žalobce [Jméno žalobce A], ale jelikož to byl on, kdo se žalovanou vešel v prvotní telefonický kontakt při shánění zakázky, smlouvu také podepsal. Podpis jen jednoho ze žalobců nemá vliv na závaznost této smlouvy i pro další dva žalobce. Jedná se dle § 1724 a násl. o. z. o rámcovou smlouvu, na základě jí vymezených pravidel se pak její účastnící řídí při tzv. realizačních smlouvách, pokud by nebylo v konkrétní smlouvě ujednáno něco jiného. Takové smlouvy již nemusí mít obligatorně písemnou formu a žalobci musí prokázat, že realizační smlouvy byly uzavřeny. To zde žalobci prokazují na základě objednávky žalované v podobě hrubého rozpočtu vyhotoveného rozpočtářem žalované [adresa] a nazvaného „[jméno FO], [adresa], [Anonymizováno] [Anonymizováno] “, v kontextu s e-mailem tohoto rozpočtáře ze dne 5. 5. 2022, který byl zaslán žalobcům [Jméno žalobce B] a [Jméno žalobce A] s názvem [Anonymizováno] C. nabídka se týkala i budovy s označením [Anonymizováno] Žalovaná připravila i listinu nazvanou [Anonymizováno] “ na jméno žalobce [Jméno žalobce A]. Jednotlivě ručně psané položky představovaly návrh ceny, kterou byla žalovaná ochotna za práci žalobcům zaplatit. Svědek [adresa] dále uvedl, že rozpočet na budovu E byl totožný i na budovu F, neboť se jedná o stejné budovy a stejný rozsah prací, které měli žalobci na budovách provádět. Aktivní legitimaci všech žalobců lze dovodit i přesto, že provedenou práci fakturoval pouze žalobce [Jméno žalobce B] dvěma fakturami (zálohovou a závěrečnou), aniž by bylo zřejmé, že je fakturováno i za další dva žalobce. Zhotovitel se však může domáhat zaplacení ceny díla i tehdy, pokud nevystavil fakturu. Vystavení faktury má povahu účetního daňového dokladu, nikoliv právního úkonu, kterým by se zakládala nebo měnila povinnost objednatele zaplatit. Nárok na zaplacení ceny za provedení díla vzniká podle § 2586 a násl. o. z., nebylo-li stranami ujednáno jinak. Neobsahuje-li smlouva ujednání, že splatnost ceny nastává až vystavením faktury, je cena splatná okamžikem řádného dokončení díla. Na základě toho soudní praxe opakovaně zdůrazňuje, že věřitel nevystavením faktury nemůže bránit vzniku splatnosti a udržovat dlužníka v trvalé nejistotě, jak plyne z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn 32 Cdo 1019/2011. Pro tuto věc z těchto skutečností plyne, že i další dva žalobci [Jméno žalobce A] a [Jméno žalobce C] jsou aktivně legitimováni i za situace, že fakturu vystavil pouze žalobce [Jméno žalobce B], neboť na provedení díla pracovali a žalovanou jim za jejich práci nebylo zaplaceno. Fakturovaná částka představuje cenu za práci všech tří žalobců, nikoli pouze žalobce [Jméno žalobce B], který fakturu vystavil. Přestože žalovaná tvrdila, že se žalobci žádné (ústní) smlouvy o dílo neuzavřela, nepopřela, že žalobci na stavbě budov E a F pracovali a podíleli se na jejich realizaci. To znamená, že byl sjednán předmět díla jako podstatná náležitost smlouvy o dílo, ale i cena díla, jak vyplývá z listiny nazvané [Anonymizováno] a návrhu cen dílčích prací navrženého žalobci, korigovaného rozpočtářem žalované svědkem [adresa]. Tím došlo k dohodě o ceně díla, což je naplnění další nezbytné náležitosti smlouvy o dílo ve smyslu § 2586 odst. 1 o. z. a § 2587 věta druhá o. z. Soud I. stupně proto uzavírá, že mezi účastníky byly uzavřeny ústní smlouvy o dílo v intencích jimi uzavřené písemné rámcové smlouvy, a to na izolatérské práce na budově „E“ a „F“ v ceně hrubého odhadu 514 113,10 Kč za každou z nich.
4. Že žalobci pro žalovanou dílo prováděli, vyplynulo z výpovědí každého ze žalobců jako účastníka řízení. Dle žalobce [Jméno žalobce A] se jednalo o dvě bytové jednotky na akci [Anonymizováno]. U jedné udělali střechu a dílo vyfakturoval žalobce [Jméno žalobce B] a bylo zaplaceno. Pak pokračovali na další střeše, kde dělali atiky, ale již začaly problémy, neboť jednatel žalované jim řekl, že zaplatí až to dodělají. Oni práci nedodělali, ale faktury, které za práce vystavili a jsou předmětem daného řízení, jsou za práce, které skutečně dokončili. Předcházelo jim přesné přeměření skutečně zhotoveného díla na vyžádání hlavního investora. Přeměřovali výměry pásmem, které odsouhlasil jednatel žalované [právnická osoba]. Tyto podklady poslali rozpočtáři panu [jméno FO], který je vždy odsouhlasil a na základě toho se vystavovali faktury. Takto to fungovalo až na poslední zakázku. Dle žalobce [Jméno žalobce B] rozpočtář žalované [adresa] nejdříve zpracoval hrubý rozpočet na jednu celou budovu s tím, že až se vše dodělá, změří se reálné metry, kolik bylo skutečně uděláno. První vyfakturovaná střecha byla bez problému zaplacena. Až když se měla platit druhá střecha a další práce, jednatel žalované řekl, že si vše sám přeměří a pak již nic nezaplatil. Další práce představovali veškeré parotěsy, lepenky apod. a odečteny byly práce, které dělali „chlapy ze [právnická osoba] “. To se jednalo o střechu jedné budovy, dále markýzy na obou budovách, terasy v 8. patře na obou budovách, atiky v 8. patře na obou budovách a atiky v přízemích na obou budovách. Pak ještě dělali parotěs garáže na jedné z budov, druhou budovu dělali pracovníci žalované. Pokud účtovali nějaké hodiny, ty se týkaly výpomoci, např. za vysávání střechy, a v takovém případě byl jednatel žalované upozorněn i na to, že nebudou jezdit na stavbu zdarma, takže účtovali i dopravu. Výpomoc se týkala i izolace balkonů na obou budovách. Dílo mělo být zaplaceno až bude celé hotové, i když jim po celou dobu nebylo nic vytýkáno, pouze čas, protože žalovaná nestíhala, ale termín zhotovení a předání díla mezi žalovanou a žalobci určen nebyl. Fakturace pak byla provedena pouze za odvedenou práci, aniž dílo bylo jako celek dodělané. Žalobce [Jméno žalobce C] pak uvedl, že dílo z jejich strany bylo doděláno v rozsahu 90 %, potvrdil, že pokud byly účtovány hodinové odměny, týkaly se výpomocí, a ty účtoval každý žalobce sám za sebe. Pokud se účtovalo za jízdy autem, jezdili vždy jedním autem všichni tři.
5. K tomu, v jakém rozsahu žalobci provedli dílo pro žalovanou, byli slyšeni i svědci [jméno FO], mistr u obchodní společnosti [právnická osoba]., [jméno FO], stavbyvedoucí u obchodní společnosti [právnická osoba]., [jméno FO] a [jméno FO], kteří se podíleli na provádění díla, dále jednatel žalované [právnická osoba] a dva pracovníci žalované [jméno FO], který v rozhodné době působil na několika pozicích (skladník, stavbyvedoucí a logistik), a [adresa], tehdy rozpočtář žalované. Dle výpovědí těchto svědků a jednatele žalované na zakázce pro společnost [Anonymizováno] pracovali žalobci, kteří prováděli zateplovaní ploché střechy na obou budovách, hydroizolace a asfaltové pásy a dále montáž atik z nějakých desek. Proto tam žalovaná posílala nějaké další lidi, kteří dělali fólie na balkony a oplechování. Nejednalo se však o žádné vícepráce ani předělávání nějakých vadných předchozích prací, ale o součást zakázky, která byla sjednána. Hrubým odhadem žalobci zhotovili dílo v rozsahu 80 %. Rozsah prací prováděných žalobci potvrdil i svědek [jméno FO] s tím, že podle něj a jeho hrubého odhadu zpracovali asi 50 % zakázky, a to skladbou činností, které jsou uvedeny v rozpočtu zpracovaném rozpočtářem [adresa]. Podle tohoto svědka žalobci měli sjednanou cenu dle rozpočtu na každou budovu zvlášť ve stejné výši. Praxe byla taková, že dostal soupis prací včetně výměr, což dal někdy do tabulky, někdy se spokojil jenom s tím soupisem prací, a přidělil k nim ceny. To předal panu [Anonymizováno], který měl na starosti fakturaci, a ten pokračoval v hierarchii dál. Fakturant po projednání se stavbyvedoucím, případně s jednatelem žalované, sdělil žalobcům částku, kterou potom fakturovali. Pokud nebylo možné práci ocenit výměrou, byla uvedena hodinová sazba, a pak vyžadoval od zhotovitelů výkaz hodin. Podle svědka [jméno FO] se pak se žalobci řešilo hlavně dodělání zakázky, a to střechy, balkonů, teras, atik, prostupů, vpustí, celá střešní skladba a tepelná izolace na obou budovách E a F. Na budově E žalobci fungovali ve značeném množství a dostali zaplaceno. Na budově F udělali práci asi z 1/4 či z 1/5, pak se ještě podíleli na odstraňování vad a nedodělků na první budově. Práce museli dodělávat pracovníci žalované, ale nebyli to její zaměstnanci, byli to rovněž „ičaři“. Podle svědka [jméno FO] žalobci udělali celou střechu komplet a dále pracovali na zavěšení atik na spodních hranách, kde pracovali v hodinové sazbě, i on tak byl honorován na základě dohody uzavřené v písemné podobě se žalovanou. Práce prováděná konkrétně žalobci nebyla zaznamenána ve stavebním deníku, kterou žalovaná vedla o akci [Anonymizováno], neboť byly uváděny záznamy o druhu prováděné činnosti, a až krátce před dokončením stavby zde byly vyjmenováváni pracovníci, kteří práce na stavbě prováděli, a to [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. Pokud dále byly předkládány ze strany žalované faktury, které žalovaná uhradila těmto zhotovitelům, z těch nejsou zřejmé rozpisy prací, které byly pro žalovanou prováděny, přestože ve fakturách jsou označeny přílohy, které by tyto rozpisy měly obsahovat, a rovněž také není zřejmé, že by se mělo jednat o zakázku týkající se akce [Anonymizováno].
6. Na základě těchto skutečností soud I. stupně dovodil důvodnost žaloby žalobců, ovšem pokud porovnal položky, které jsou uvedeny v listině nazvané konečná fakturace [Anonymizováno] a blíže a přehledněji formulované do tabulky [Anonymizováno] pak nebyly přiznány níže specifikované položky: z položky markýza nad 8. nadzemním podlažím 2x nebyl přiznán účtovaný zádržný systém v ceně 600 Kč, neboť nikde v ceníku není uveden a ani v rozpočtu rozpočtáře [jméno FO], ze stejného důvodu nebyla v položce terasa v 8. nadzemním podlaží 2x přiznána montáž vnitřního rohu 90,6 bm po 80 Kč v celkové částce 7 248 Kč, montáž vnějšího rohu 78,8 bm po 80 Kč v ceně 6 304 Kč, z položky nazvané 1. MP atika 2x nebyla přiznána montáž vnějšního rohu na hlavě atiky 76,9 bm za 70 Kč, tj. 5 383 Kč, z položky nazvané střecha 1 kus v ceně 262 523 Kč nebylo přiznáno ničeho, neboť žalobci tvrdí, že se jedná o cenu za kompletní provedení střechy, která byla vypočtena rozpočtářem firmy [právnická osoba], což však nevyplývá ze žádného z důkazů (zejména z rozpočtu [adresa] ani z [Anonymizováno]), z položky montáž práce v hodině, doprava nebyla přiznána práce v hodinové sazbě v částce 94 850 Kč, což nebylo předmětem smlouvy o dílo dle rozpočtu od [adresa], ani uplatněná částka dopravy 55 200 Kč, ze které bylo přiznáno pouze 25 000 Kč, což odpovídá částce v rozpočtu zpracovaném žalovanou. Žalobci pak žádnými důkazy, např. knihou jízd, neprokázali důvodnost přiznání další částky za cenu dopravy nad sjednaných a dohodnutých 25 000 Kč. V součtu tedy každému ze žalobců byla přiznána částka 122 927,36 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od doby, kdy nastala splatnost vyúčtované pohledávky, a ve zbytku byla žaloba žalobců zamítnuta. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř.
7. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání (dále doplněné při odvolacím jednání), a to pouze proti výrokům I., III., V., jimiž bylo žalobě žalobců zčásti vyhověno, a proti souvisejícímu výroku VII. o náhradě nákladů řízení. Namítla, že soud I. stupně na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a věc i nesprávně právně posoudil, když především se chybně vyrovnal s aktivní legitimací žalobců. Rámcovou smlouvu podepsal za stranu [Anonymizováno] jen žalobce [Jméno žalobce A], žalobce [Jméno žalobce C] připouští nejistotu, zda byl vůbec podpisu smlouvy přítomen. Nebylo vysvětleno ani to, z jakého právního a skutkového podkladu soud I. stupně dovodil rovný podíl každého žalobce na 1/3 žalované částky. Není ani dostatečně odůvodněn závěr soudu I. stupně o požadavku žalobců na úrok z prodlení již od 16. 12. 2022, pokud faktury vystavil pouze žalobce [Jméno žalobce B] a nebylo prokázáno, že uplatnil pohledávky jménem ostatních žalobců. Žalovaná nesouhlasí ani s názorem soudu, že žalobci prokázali skutečný rozsah provedených prací. Ti předložili na výzvu soudu seznam prací, který měl být proveden, to ovšem není důkaz o tom, že tyto práce a v tomto rozsahu byli žalobci provedeny. Žalobní návrh žalobců nebyl perfektní a tento nedostatek se nepodařilo zhojit po celou dobu soudního řízení. Není tedy vyjasněno, z jakého důvodu na straně žalobců vystupují tři osoby, pokud faktury vystavila pouze jedna z nich. Žalovaná odmítá, aby osobám, které nikdy nevystavily daňový doklad a nikdy nevyzvaly k hrazení, byl přiznán zákonný úrok z prodlení. V průběhu řízení také nemělo být přenášeno důkazní břemeno na žalovanou, aby prokázala negativní tvrzení ohledně neprovedení prací ze strany žalobců, naopak by mělo být na žalobcích, aby prokázali, že práce v předloženém rozsahu vykonali. Nelze brát zřetel na výpovědi žalobců jako účastníků řízení, neboť se jedná o zcela účelová tvrzení. Je také zarážející, že žalobci uváděli, že vykonali na budově F práce v hodnotě 775 890 Kč, tedy téměř dvojnásobně oproti budově E, a o více něž 250 000 Kč oproti původnímu návrhu rozpočtu, přestože se jedná o totožné budovy, a navíc budova F nebyla dokončena. Žalovaná fakturovanou částku nikdy neodsouhlasila, uhradila pouze fakturu za budovu E, a pokud žalobci tvrdí, že něco ohledně této části díla zapomněli, nemůže to jít k tíži žalované. Žalobci objednanou práci nezvládali, což je prokázáno výpovědí všech svědků, byť se z jejich strany lišili názory na to, jaká část prací byla žalobci provedena. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně v částech dotčených odvoláním, a i v tomto rozsahu byla žaloba žalobců zamítnuta.
8. Žalobci navrhli potvrzení rozsudku soudu I. stupně, neboť námitky žalované zaznívají po celé řízení stále stejné. Soud I. stupně se věcí zabýval řádně a s námitkami žalované se vypořádal. Žalobci považují za spravedlivé, že bylo rozhodnuto o nárocích všech tří žalobců. Pokud se týká rozsahu prací, zde okresní soud vyšel z určitého průměrování prací, které byly provedeny. Podstatné je, že účastníci se znali z dřívějška z jiných zakázek a do té doby žádné problémy nebyly, nastaly až na konci této stavby. Bylo-li uváděno, že průběh prací nebyl zcela perfektní, k této věci se podrobně vyjádřil svědek [jméno FO], který potvrdil, že žalobci na zakázce pracovali.
9. Odvolání bylo podáno včas, k tomu oprávněnou osobou. Proto odvolací soud projednal věc dle § 212 o. s. ř. a přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v rozsahu dotčeném odvoláním žalované, tj. pouze ve výrocích I., III. a V., jimiž bylo rozhodnuto o platební povinnosti žalované ve vztahu ke každému ze žalobců, a v souvisejícím výroku VII. o náhradě nákladů řízení. Rozsudek soudu I. stupně ve výrocích II., IV. a VI. nebyl odvoláním žalované dotčen a v těchto částech nabyl dle § 206 odst. 2 věta první o. s. ř. samostatně právní moci.
10. Odvolání žalované není důvodné.
11. Soud I. stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek skutkových podkladů, které následně hodnotil dle § 132 o. s. ř. jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech. Na základě toho přijal skutkové závěry, které vychází z provedených důkazů a které na sebe logicky navazují. Následně věc hodnotil po stránce právní. Vše přitom podrobně rozvedl dle zásad stanovených v § 157 odst. 2 o. s. ř. v odůvodnění svého rozsudku, na které odvolací soud v plném rozsahu odkazuje, když odvolání žalované je svojí podstatou opakováním již dříve uplatněných námitek.
12. Odvolací soud v prvé řadě uvádí, že ani on nepovažuje žalobu žalobců, po jejím doplnění, za neprojednatelnou. Žalobci v původní žalobě ve smyslu § 79 odst. 1 o. s. ř. vylíčili, kromě obecných náležitostí dle § 42 odst. 4 o. s. ř., rozhodné skutečnosti týkající se právního vztahu mezi účastníky, a to smlouvu o spolupráci ze dne 17. 2. 2022, konkrétní zakázku, odkázali na ceník za sjednané dílo, uvedli, jak bylo dílo prováděno a vyúčtováno, a jak probíhala předžalobní komunikace mezi účastníky (jejich právními zástupci), včetně označení důkazů, ze kterých skutková tvrzení vycházejí. V závěru žaloby je uveden i návrh, jak má soud rozhodnout. Pokud žalobci byli ze strany soudu I. stupně vyzváni k doplnění žalobních tvrzení a jejich prokázání při přípravném jednání dne 31. 5. 2024, žalobci tak učinili podáním ze dne 4. 7. 2024, ve kterém blíže rozvedli, proč žalují každý sám úhradu konkrétní částky za dílo, jak bylo dílo prováděno, význam listin, které se týkaly ceny díla a rozsahu díla, navíc označili svědky, kteří by měli být k jejich tvrzením vyslechnuti, zejména k otázce provedení (rozsahu) díla. Žalobci tedy v souladu s § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. v průběhu řízení doplnili pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, takže nic nebránilo tomu, aby soud I. stupně mohl o podané žalobě věcně rozhodnout.
13. Aktivní legitimaci žalobců k podání žaloby lze dovodit jak z předsmluvní komunikace účastníků (žalobců i jednatele žalované), kteří ať jednotlivě, či minimálně v jednom případě všichni tři, domlouvali podmínky dodávek díla žalobci žalované. Výsledkem bylo uzavření rámcové smlouvy o spolupráci dne 17. 2. 2022. Byť byla podepsána pouze žalobcem [Jméno žalobce A], pak v záhlaví této smlouvy je na straně jedné označena žalovaná jako [právnická osoba] a na straně druhé jsou označeni všichni tři žalobci specifikovaní jako samostatné podnikatelské subjekty (IČO, DIČ, sídla podnikání) s tím, že dále budou označováni jako „[Anonymizováno] “. Žalované tedy muselo být zřejmé, že v rámci této smlouvy budou vykonávat činnost pro žalovanou všichni tři žalobci; soud I. stupně v této souvislosti přiléhavě poukázal na výpověď svědka [adresa], který uvedl, že připravoval smlouvu o spolupráci a že zakázku poptávali všichni tři žalobci. Soud I. stupně tak dospěl k důkazně podloženému závěru, že žalovaná si u žalobců objednala izolatérské práce na akci [Anonymizováno], které byly totožné, přičemž (s ohledem na položkový rozpis) byl sjednán rozsah díla a zároveň byla sjednána i cena díla (listina [Anonymizováno]). Proto lze považovat za správný závěr soudu I. stupně, že mezi účastníky byly uzavřeny, v intencích rámcové smlouvy o spolupráci, dvě ústní smlouvy o dílo dle § 2586 a násl. o. z. s předmětem díla izolatérské práce na budovách „E“ a „F“ v ceně hrubého odhadu cca 514 113,10 Kč za každou z nich.
14. Rozsah díla žalobci prokázali tak, jak podrobně rozvedl soud I. stupně. Výpovědi žalobců byly podpořeny výpověďmi svědků, a to zejména dalších pracovníků, kteří se podíleli na zakázce žalované pro objednatele společnost [právnická osoba]., konkrétně svědky [jméno FO] a [jméno FO], kteří hovořili nejen o rozsahu díla, ale o konkrétních pracích žalobců. Výpovědi těchto svědků, stejně jako dalších svědků [jméno FO] a [jméno FO] považoval soud I. stupně z jím rozvedených důvodů oprávněně za věrohodné a objektivní (uvedení svědci nejsou v žádném vztahu k účastníkům řízení), a to na rozdíl od výpovědi svědka [jméno FO], zaměstnance žalované, který se snažil ovlivnit výpověď svědka [jméno FO]. Pokud s uvedenými svědeckými výpověďmi korespondovaly výpovědi žalobců jako účastníků řízení, není důvod na ně nahlížet jako na účelové a nevěrohodné. Proto soud I. stupně důvodně dospěl k závěru, že žalobci prokázali rozsah jimi zhotoveného díla pro žalovanou. Pokud zároveň uzavřel, že se žalované nepodařilo prokázat rozsah díla, které dle jejího tvrzení museli jiní pracovníci (mimo jiného i [jméno FO] a [jméno FO]) dodělávat za žalobce (uvedení svědci to sami vyloučili), nešlo o přenesení důkazního břemena na žalovanou ani o prokazování negativní skutečnosti (jak je namítáno v odvolání), ale o prokazování pozitivního tvrzení žalované, že práce za žalobce provedl někdo jiný. Žalobci pak neměli možnost dílo dokončit, došlo-li mezi účastníky k neshodě o úhradu dosud provedeného díla; ostatně žalobci nebyli jediní, komu žalovaná odvedené dílo neuhradila. Nicméně v řízení bylo prokázáno, že žalobci požadují zaplatit pouze ten rozsah díla, který skutečně provedli, a to včetně výpomocných prací, které v rámci smlouvy o dílo z hlediska jejich profesního zaměření provádět neměli.
15. Úhrada ceny díla ze strany žalované žalobcům měla být provedena na základě rozpočtu vypracovaného pracovníkem žalované rozpočtářem [adresa]. V průběhu řízení bylo prokázáno, že první faktura byla uhrazena žalobcům bez problémů. Finanční požadavky žalobců za druhou část díla byly přehodnoceny svědkem [jméno FO], konkrétně žalobci uváděli, že bylo něco rozpočtářem [adresa] vyškrtáno, s čímž žalobci souhlasili. Soud I. stupně proto správně vycházel z těchto doložených skutečností. V souvislosti s úhradou ceny díla je třeba zdůraznit především to, že mezi účastníky se vyvinula praxe, podle které před zhotovením díla rozpočtář žalované svědek [adresa] předložil žalobcům hrubý návrh prací včetně jejich ocenění, které představovali rozsah díla, a dílo bylo ze strany žalobců prováděno. Až k jeho konci došlo ke zpřesnění rozsahu díla ze strany žalobců, odsouhlasení částky pro fakturaci. Pak tedy nemá opodstatnění námitka žalované, že žalobci požadovali po žalované uhradit cenu díla, aniž toto dílo provedli.
16. Pokud všichni tři žalobci společně realizovali sjednané dílo, aniž byl dohodnut rozsah každého z nich na provádění díla, spravuje se společná pohledávka žalobců vůči žalovanému na úhradu ceny díla dle § 1868 odst. 1 o. z. podle zásad o spoluvlastnictví, tedy ve smyslu § 1122 odst. 3 o. z. se má za to, že podíly žalobců na pohledávce jsou stejné. Proto se každý ze tří žalobců domáhal správně zaplacení jedné třetiny neuhrazené ceny díla. Je pak nerozhodné, že fakturaci ceny díla prováděl žalobce [Jméno žalobce B] za všechny tři žalobce dohromady, byla-li od počátku spolupráce účastníků na základě smlouvy ze 17. 2. 2022 zavedena tato praxe, což žalovaná nezpochybňovala; přitom dle výpovědi žalobce [Jméno žalobce B] se stejný způsob fakturace realizoval i u jiných zakázek a nebyl v tom žádný problém. Pak lze dovodit vůli účastníků takto postupovat i v dané věci, a proto všichni žalobci mají dle § 1970 o. z. nárok i na úhradu úroku z prodlení od stejného data, vycházeje z fakturace žalobce [Jméno žalobce B], vyvolávající splatnost celé dlužné částky.
17. Proto odvolací soud za situace, kdy soud I. stupně rozhodl bezchybně i o náhradě nákladů řízení podle výsledku řízení, rozsudek soudu I. stupně v přezkoumávaných výrocích dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.
18. Jelikož žalovaná se svým odvoláním neuspěla, vzniklo žalobcům dle § 142 odst. 1 o. s. ř ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Ty představují pro každého z nich náklady na právní zastoupení, a to za jeden úkon právní služby spočívající v účasti právního zástupce žalobců při jednání odvolacího soudu dne 15. 9. 2026, přičemž odměna dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen „AT“), činí pro každého ze žalobců z tarifní hodnoty 122 927,36 Kč částku 6 020 Kč, ke které náleží paušální částka náhrady nákladu 450 Kč (§ 13 odst. 1, 4 AT), celkem 6 470 Kč. Dále se jedná o náhradu cestovních výdajů 750 Kč a náhradu za promeškaný čas za cestu ze sídla advokáta v [adresa] a zpět za 4 půlhodiny po 150 Kč, tj. 600 Kč dle § 14 odst. 1 a 3 AT; z této celkové částky 1 350 Kč činí 1/3 pro každého ze žalobců 450 Kč. Žalovaná je tedy povinna uhradit každému ze žalobců v zákonné lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich právního zástupce [Jméno advokáta A] částku 6 920 Kč (§ 160 odst. 1, § 149 odst. 1 a § 211 o. s. ř.)