Výrok
I. Žalovaná je povinna vydat žalobkyni pozemky č. parc. [hodnota] nacházející se v katastrálním území [adresa] a vymezené v geometrickém plánu č. [hodnota] ověřeném autorizovaným zeměměřičským inženýrem dne [datum], který je nedílnou součástí rozsudku, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala vydání pozemků č. parc. [hodnota] nacházejících se v katastrálním území [adresa] a vymezených ve výše uvedeném geometrickém plánu.
III. Tento rozsudek nahrazuje rozhodnutí [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu pro Královéhradecký kraj ze dne [datum] č. j. [hodnota] v rozsahu, v jakém je rozsudkem dotčeno.IV. [právnická osoba] je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.V. [právnická osoba] je povinna nahradit [jméno FO] soudu v [adresa] náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že je právní nástupkyní [název] v obci [adresa]. Jejímu právnímu předchůdci byly výměrem ONV v [adresa] č. d. [hodnota] ze dne [datum] odňaty bez náhrady postupem dle zák. č. 46/1948 Sb. pozemky č. parc. [hodnota] nacházející se v katastrálním území [adresa]. Žalobkyně je podle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (dále též jen „zákon“) osobou oprávněnou k vydání pozemků. Žalobkyně podala žádost o vydání pozemků vůči Státnímu pozemkovému úřadu, ten však její žádost rozhodnutím ze dne [datum] č. j. [hodnota] zamítl s poukazem na to, že pozemky jsou dotčeny stavbou veřejně prospěšné dopravní infrastruktury a nelze je vydat. Žalobkyně se proto domáhá vydání pozemků žalobou podanou podle části paté o. s. ř. u soudu.2. [právnická osoba] jako další účastník řízení a osoba povinná dle výše uvedeného zákona s žalobou nesouhlasila. Měla za to, že vydání pozemků brání ve smyslu § 8 odst. 1 písm. f) zákona skutečnost, že jsou podle územního plánu města [adresa] dotčeny veřejně prospěšnou stavbou dopravní infrastruktury, konkrétně přeložkou silnice II/323 (S-Z5) a obnovou místní komunikace (S-Z3). Rozhodnutí [právnická osoba] o nevydání pozemků je správné. Povinná navrhla zamítnutí žaloby.3. Soud provedl v řízení důkaz listinami, z nichž zjistil následující.4. Z rozhodnutí [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že jím došlo ke sloučení sedmi církevních právnických osob, mj. [název], do jedné právnické osoby, kterou je [název], nynější žalobkyně. Žalobkyně je tedy právní nástupkyní [název] v obci [adresa].5. Z výpisu z pozemkové knihy pro katastrální obec [adresa], soudní [adresa], knihovní vložky č. [hodnota] soud zjistil, že původním vlastníkem pozemků č. kat. [hodnota] byl [název] v obci [adresa]. Z téže knihovní vložky soud dále zjistil, že u uvedených pozemků (a většiny dalších) byl poznamenán výkup státem podle zák. č. 46/1948 Sb., a to na základě výměru ONV v [název] ze dne [datum] č. j. [hodnota].6. Ze srovnávacího sestavení parcel vyhotoveného Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj soud zjistil, že žalobou požadované pozemky č. parc. [hodnota] vznikly z původních pozemků č. kat[Anonymizováno] [hodnota]. Soud má tedy za zjištěno, že pozemky, jejichž vydání se žalobkyně domáhá, jsou tytéž, které byly právnímu předchůdci žalobkyně v roce 1949 odňaty.7. Skutkový stav lze tedy shrnout tak, že právní předchůdce žalobkyně byl vlastníkem pozemků v současné době označených č. parc. [hodnota] a nacházejících se v nynějším katastrálním území [adresa]. Pozemky byly právnímu předchůdci žalobkyně odňaty bez náhrady na základě výměru ONV v [název] č.d. [hodnota] ze dne [datum] postupem dle zák. č. 46/1948 Sb.8. Z hlediska právního posouzení věci dospěl krajský soud k závěru, že žalobkyně je jako právní nástupce vlastníka původního majetku (§ 2 zákona) oprávněnou osobou (§ 3), [právnická osoba] je osobou povinnou (§ 4) a žalobou požadované pozemky jsou těmi, které by měly být z důvodu spáchané majetkové křivdy vráceny (§ 6). Až potud nebylo sporu ani mezi účastníky řízení.9. Spornou zůstala pouze otázka, zda vydání pozemků nebrání překážka spočívající v tom, že pozemky, resp. jejich části jsou potřebné pro uskutečnění veřejně prospěšné stavby dopravní nebo technické infrastruktury vymezené ve schválené územně plánovací dokumentaci (§ 8 odst. 1 písm. f/).10. Krajský soud k zodpovězení této odborné otázky ustanovil znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. Z jím vyhotoveného znaleckého posudku zjistil, že pozemky č. parc. [hodnota] jsou podle územního plánu obce [adresa] účinného ke dni podání výzvy k vydání pozemků ([datum]) částečně dotčeny veřejně prospěšnou stavbou silnice II. třídy (WD2, S-Z5) a pozemek č. parc. [Anonymizováno] je podle téhož územního plánu částečně dotčen veřejně prospěšnou stavbou místní komunikace (WD1, S-Z3).11. Znalec zároveň zhotovil geometrický plán, kterým z pozemků oddělil části dotčené plánovanou dopravní infrastrukturou. Jedná se o pozemky č. parc. [hodnota]. U těchto pozemků tedy soud shledal překážku jejich vydání ve smyslu § 8 odst. 1 písm. f) zákona. V tomto rozsahu proto žalobu zamítl.12. Žalobě naopak vyhověl u zbývající části pozemků, které plánovanou dopravní infrastrukturou zasaženy nejsou a u nichž jsou tak splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro jejich vydání žalobkyni z titulu zmírnění majetkové křivdy spáchané komunistickým režimem na jejím právním předchůdci. Jedná se o pozemky č. parc. [hodnota], které byly opět vymezeny ve výše uvedeném geometrickém plánu.13. O nákladech řízení rozhodl krajský soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Za úspěšného účastníka řízení považoval žalobkyni, jíž bylo ohledně všech pozemků, byť jen částečně, vyhověno. K závěru o plném úspěchu žalobkyně vede soud skutečnost, že výsledek řízení byl závislý na znaleckém posudku. Žalobkyně byla v základu svého nároku úspěšná, jen těžko však mohla sama zjistit, zda v daném případě existuje překážka bránící vydání pozemků, případně v jakém rozsahu jsou pozemky takovou překážkou zasaženy. Nástroje k tomuto zjištění měl primárně stát, který mohl v rámci projednání žádosti o vydání pozemků v předcházejícím správním řízení potřebné skutečnosti zjistit, a tomu pak přizpůsobit své rozhodnutí. Pokud tak neučinil, a rozhodl o nevydání pozemků v celém rozsahu, nelze důsledky vyplývající ze znaleckého posudku vypracovaného až v soudním řízení přičítat k tíži žalobkyně.14. Náklady žalobkyně spočívaly v zaplacené záloze na náklady znaleckého posudku ve výši [částka], odměně za zastupování za 2 úkony právní služby po [částka] (§ 7 bod 4., § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném k [datum] – převzetí věci, sepis žaloby), odměně za zastupování za 1 úkon právní služby ve výši [částka] (§ 7 bod. 5., § 9 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném k [datum] – zastoupení při jednání), 2 paušálních náhradách hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 1 a 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném k [datum]), 1 paušální náhradě hotových výdajů ve výši [částka] (§ 13 odst. 1 a 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném k [datum]) a 21% DPH ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem představovaly odvolací náklady žalobkyně po zaokrouhlení na celé koruny [částka].15. O nákladech řízení státu rozhodl krajský soud dle § 148 odst. 1 o. s. ř. Náklady státu jsou podle citovaného ustanovení povinni hradit účastníci podle výsledku řízení. V tomto případě byla zcela neúspěšným účastníkem řízení [právnická osoba], proto byla povinnost nahradit náklady řízení státu uložena jí. Náklady státu spočívaly v části vyplaceného znalečného, jež nebylo kryto poskytnutou zálohou. Konkrétně se jednalo o částku [částka].