Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekZměněno

Spisová značka

47 Co 124/2026

Soud: Krajský soud v Hradci KrálovéDatum rozhodnutí: 9. 9. 2026Č. j.: 47 Co 124/2026-119Předsedkyně senátu: JUDr. Martina BorovcováAgenda: Odvolací (civilní) (Co)Zveřejněno: 30. 10. 2026Předmět řízení: o zaplacení 70 496,31 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:KSHK:2026:47.Co.124.2026.1
náklady řízeníbezdůvodné obohacenílhůtysmlouva o úvěrupeněžité plněnínáhrada nákladůodvolání
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (40) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části výroku II, jíž byla zamítnuta žaloba o zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, mění pouze tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, jinak se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího advokáta náklady řízení před okresním soudem ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před krajským soudem.

Odůvodnění

1. Označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku [částka] v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy do každého 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku pod ztrátou výhody splátek (výrok I) a žalobu zamítl co do zaplacení částky [částka] se specifikovaným příslušenstvím (výrok II). Vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž mu poskytla bezúčelový úvěr až do výše [částka] s možností opakovaného čerpání. Žalovaný čerpal celkem [hodnota] Kč, splatil [částka]. Úrok z úvěru činil 54 % ročně, RPSN 70,81 %. Celý zůstatek úvěru byl pro prodlení žalovaného se splácením ke dni [datum] zesplatněn a žalovaný vyzván k okamžité úhradě. Poté byla pohledávka postoupena na žalobkyni.

3. Okresní soud dále zjistil, že v době poskytnutí úvěru nebyla předchůdkyní žalobkyně dostatečně pečlivě posouzena úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele. Takto zjištěný skutkový stav posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že předmětná úvěrová smlouva je z důvodu absence řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného neplatná. Plnění poskytnuté žalobkyní tak bylo poskytnuto bez právního důvodu a představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Žalovaný je povinen toto plnění žalobkyni vrátit. V řízení neprokázal, že by se tak v rozsahu [částka] stalo. Okresní soud tuto částku uložil žalovanému zaplatit žalobkyni v měsíčních splátkách po [částka], přičemž stanovil podmínky splácení včetně ztráty výhody splátek. Ve zbývajícím rozsahu naopak žalobu zamítl. Žalobkyni nepřiznal ani úroky z prodlení s odůvodněním, že splatnost dluhu se stanoví až jeho rozhodnutím. Dříve se žalovaný v prodlení neocitl.

4. Proti rozsudku okresního soudu podala odvolání žalobkyně. Její odvolání směřovalo pouze do části zamítavého výroku II, a to do zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny [částka] od [datum] do zaplacení.

5. Žalobkyně měla za to, že na věc je třeba vztáhnout obecnou úpravu občanského zákoníku, podle níž byl žalovaný v prodlení od výzvy k plnění. Žalovaný se ocitl v prodlení se splněním dluhu nejpozději uplynutím lhůty uvedené ve výzvě k plnění tj. od [datum]. Povinnost vrátit jistinu tedy nevznikla žalovanému až rozhodnutím soudu. Žalovaný navíc netvrdil ani neprokázal, že by nebylo v jeho možnostech dluh uhradit. Jednalo se o jeho břemeno tvrzení a důkazní. Žalobkyně má proto právo na úroky z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. Navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu v napadené části výroku II tak, že jí právo na zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny přizná od [datum] do zaplacení.

6. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.

7. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v rozsahu dotčeném odvoláním bez nařízení jednání, neboť odvolání bylo podáno jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 214 odst. 3 o. s. ř.). Odvolání shledal částečně důvodným.

8. Odvolací soud považuje za správný a náležitě odůvodněný závěr okresního soudu o tom, že v daném případě nebyla řádně poskytovatelkou úvěru posouzena úvěruschopnost žalovaného a posuzovaná úvěrová smlouva je z tohoto důvodu ve smyslu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru neplatná. Proti tomuto závěru okresního soudu ostatně nebrojila v rámci svého odvolání ani žalobkyně.

9. Žalovaný tedy je povinen podle výše citovaného ustanovení dluh vrátit v době přiměřené jeho možnostem. Odvolací soud souhlasí s názorem žalobkyně, že obecně je věcí žalovaného spotřebitele, aby poskytl ohledně svých možností splácet dluh soudu potřebné informace a aby případně takto tvrzené možnosti též věrohodně doložil. K tomu v daném případě nedošlo. Soud neměl ohledně možností žalovaného zaplatit dluh žádné informace, neboť žalovaný byl v řízení procesně zcela nečinný a se soudem nikterak nekomunikoval.

10. Odvolací soud je toho názoru, že pokud soud možnosti žalovaného splatit dluh nezná, nemá důvod se při stanovení lhůty k plnění odchýlit od její obvyklé, zákonem předpokládané délky 3 dnů ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. Nicméně v souzené věci okresní soud stanovil splnění dluhu ve splátkách, jejichž výši stanovil dle vlastního uvážení a žalobkyně proti výroku I nikterak nebrojila.

11. I takto určená lhůta je však lhůtou stanovenou podle § 87 cit. zák., tedy lhůtou novou, před jejímž uplynutím se spotřebitel neocitá v prodlení. V tomto směru lze opětovně odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], z něhož se podává, že uvedené ustanovení (§ 87 zák. č. 257/2016 Sb.) upravuje dobu vrácení nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tedy splatnost dluhu. Jde o ustanovení, které je speciální vůči obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Upravuje novou dobu splatnosti, a to buď mezi účastníky dohodnutou, nebo určenou soudem. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Doba splatnosti, kterou takto určí, neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době stanovené podle § 87 cit. zák. Do té doby není dlužník v prodlení.

12. Nebylo proto možné přisvědčit názoru žalobkyně, že žalovaný byl v prodlení se splněním dluhu již ode dne následujícího po uplynutí lhůty dle doručené výzvy k plnění. Žalovaný v prodlení nebyl a nemohl se do něj dostat dříve, než marně uplynula okresním soudem stanovená lhůta k plnění podle § 87 cit. zák.

13. Okresní soud rozhodl o vrácení zbylé části jistiny ve výroku I rozsudku, v němž určil lhůtu k plnění v měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy do každého 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku. Výrok I nebyl odvoláním dotčen a samostatně nabyl právní moci dne [datum]. Žalovaný byl povinen stanovenou první splátku splnit [datum] a druhou splátku [datum]. Žalovaný v řízení netvrdil, že by tak učinil. Vzhledem k této procesní situaci lze v řízení vyjít z toho, že jistina není vracena a žalovaný se ocitl v prodlení s jejím splácením od [datum], resp. od [datum]. Podle § 1970 o. z. má žalobkyně od těchto dat nárok na zaplacení úroku z prodlení z těchto splátek. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá jejich výše roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů. Jelikož k prodlení žalovaného došlo u první splátky v prvním pololetí roku 2026, činí u ní úroková sazba 11,50 % ročně, a u druhé tj. červencové splátky již činí 11,75 % ročně. Proto bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z obou dlužných splátek v těchto sazbách ode dne následujícího po splatnosti každé z nich až do zaplacení (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).

14. V části, jíž byla žaloba zamítnuta ohledně zákonných úroků z prodlení z celé dlužné jistiny za dobu předcházející od [datum] až do splatnosti stanovené soudem, naopak byl rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrzen (§ 219 o. s. ř.).

15. V souladu s ust. § 224 odst. 2 a § 142 odst. 2 o. s. ř. odvolací soud znovu rozhodl o nákladech řízení před okresním soudem. Jelikož procesní úspěch obou účastníků byl jen částečný, byla podle něj poměrně rozdělena náhrada nákladů. Žalobkyně uspěla ohledně dlužné jistiny [částka] tj. 64 % z celého předmětu prvoinstančního řízení, jenž k datu rozhodnutí okresního soudu včetně požadovaného a vyčísleného příslušenství činil [částka]. Po zohlednění úspěchu žalovaného 36 % a úspěchu žalobkyně 64 % náleží v tomto stupni procesně úspěšnější žalobkyni náhrada v rozsahu 28 % z jí účelně vynaložených nákladů. Ty sestávaly z odměny advokáta za čtyři úkony právní služby po [částka] (tarifní hodnota [částka]) a čtyř paušálních náhrad po [částka], což s připočtením DPH v sazbě 21 % tj. [částka] a náhradou za zaplacený soudní poplatek [částka] činí [částka] celkem (§ 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/, § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění; § 137 odst. 3 o. s. ř.). Poměrných 28 % pak představuje částka [částka].

16. O náhradě nákladů odvolacího řízení, jehož předmětem byly zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny za dobu cca 10 měsíců, bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 2 o. s. ř. Oba účastníci zde procesně uspěli jen zčásti, přičemž úspěšnějšímu žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací