47 Co 128/2025

Odůvodnění

1. Označeným rozsudkem okresní soud uložil žalované do tří dnů od právní moci vydat žalobkyni traktor, lis a tři čelní žací lišty označené ve výroku I. Dále žalované uložil nahradit žalobkyni k rukám advokáta náklady řízení ve výši [částka] v téže lhůtě (výrok II).

2. Vyšel ze zjištění, že třemi kupními smlouvami uzavřenými dne [datum] prodala žalobkyně žalované označené zemědělské stroje – traktor zn. [značka] (dále „traktor“), lis zn. [značka] (dále „lis“) a tři kusy čelních žacích lišt [značka] (dále „žací lišty“) za přesně sjednané kupní ceny splatné do [datum]. Ve všech smlouvách byla v souladu s ust. § 2132 o. z. sjednána výhrada vlastnického práva žalobkyně. Přechod vlastnictví k zemědělským strojům na žalovanou byl podmíněn úplnou úhradou kupní ceny. Bylo ujednáno, že žalobkyně je oprávněna od smluv odstoupit, pokud prodlení žalované s úhradou kupní ceny přesáhne 30 kalendářních dnů. Nebylo sporu, že ze strany žalované nikdy nedošlo ani k částečné úhradě. Po dni [datum] byla žalobkyně oprávněna od kupních smluv odstoupit. Ve vztahu k traktoru a lisu tak písemně učinila dne [datum] a ve vztahu k žacím lištám dne [datum]. Dopisy obsahující projev odstoupení byly doručeny žalované dne [datum] resp. dne [datum]. Důsledkem odstoupení bylo zrušení kupních smluv od počátku a zánik závazku žalobkyně převést vlastnictví ke strojům na žalovanou. Vzhledem k výhradě vlastnického práva a k tomu, že kupní cena žalovanou fakticky zaplacena nebyla, žalobkyně nepřestala být vlastnicí zemědělských strojů a požadavek na jejich vydání je důvodným.

3. Okresní soud se rovněž zabýval obranou žalované, že její závazek zaplatit sjednanou kupní cenu strojů zanikl splněním dříve, než žalobkyně od smluv odstoupila. A sice započtením, tedy jednostranným právním jednáním žalované adresovaným žalobkyni, k němuž došlo dne [datum]. Žalobkyně namítla, že žalovaná použila k započtení proti nezpochybněné pohledávce žalobkyně pohledávku fiktivní a neexistující, tedy k započtení nezpůsobilou ve smyslu ust. § 1987 odst. 2 o. z. Okresní soud s přihlédnutím k judikaturním závěrům (zejm. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] a ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]) vyložil, že k datu provedení zápočtu žalovanou bez pochybností existovala pohledávka žalobkyně za žalovanou z titulu nezaplacené kupní ceny v celkové výši [částka]. Vůči ní použila žalovaná k započtení tvrzenou pohledávku z titulu náhrady škody ve výši [částka]. Ta sestávala z nákladů, jež žalovaná vynaložila na opravu blíže nekonkretizovaného traktoru a lisu (celkem [částka]) a dále z ušlého zisku žalované spočívajícího v tom, že předmětný traktor a lis od žalované právě kvůli vadám nekoupil [jméno FO], jak původně plánovali. Žalovaná přitom uvedla, že [jméno FO] měl zakoupit traktor za [částka] bez DPH (mezi účastnicemi byla sjednána kupní cena [částka] bez DPH) a lis za [částka] bez DPH (mezi účastnicemi byla sjednána kupní cena [částka] bez DPH). Škoda měla žalované vzniknout v příčinné souvislosti s porušením povinnosti žalobkyně „dodat předmět smlouvy bez vad a s obvyklými vlastnostmi“ (viz dopis žalované ze dne [datum]).

4. Dle okresního soudu jsou dány pochybnosti o obou škodních nárocích co do důvodu i výše. Rozhodování o nich by si vyžádalo rozsáhlé dokazování. V prvé řadě posouzení, zda vůbec došlo k porušení povinnosti žalobkyně dodat předměty koupě bez vad a s obvyklými vlastnostmi, přičemž žalovaná u žalobkyně až do ledna 2025 žádné vady neuplatnila (§ 2099 a násl. o. z.). Dle výslovného ujednání kupních smluv byla žalovaná (kupující) povinna využívat k opravám, servisu a údržbě služeb prodávajícího (žalobkyni) a náklady na takové opravy, servis a údržbu měla nést ze svého (čl. VI.3. smluv). Námitku žalované, že měla být při přebírání strojů pracovníkem žalobkyně informována, že žalobkyně nemá dostatečné informace a technologii předávaných strojů nezná, neměl okresní soud za věrohodnou; nebyla zmíněna v žádném z předávacích protokolů.

5. Obdobně vyvolal pochybnosti i druhý z uplatněných nároků. [jméno FO] byl osobně přítomen při jednáních o kupní ceně nových strojů, k nimž došlo mezi účastnicemi i za přítomnosti zahraničního dodavatele strojů na veletrhu dne [datum] (k tomu viz prohlášení na č. l. 56 spisu). Jeví se nevěrohodným, že by za tohoto stavu posléze byl ochoten již použité stroje od žalované koupit za cenu výrazně (cca o polovinu) vyšší. Rovněž posouzení této pohledávky by žádalo rozsáhlé dokazování. A i pokud by se prokázala skutková verze žalované o porušení smluvní povinnosti žalobkyně, bylo by otázkou, zda by nárok na ušlý zisk mohl obstát (k teorii adekvátnosti příčinné souvislosti viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

6. Okresní soud poté uzavřel, že pohledávka ve výši [částka], kterou žalovaná jednostranně započetla proti pohledávce žalobkyně z titulu kupní ceny, byla nejistá. Jelikož žalobkyně bez prodlení namítla neplatnost jednostranného započtení (dopis ze dne [datum]), účinky započtení nenastaly. Žalovaná se tak nemůže dovolávat toho, že její závazek zaplatit kupní cenu zemědělských strojů zanikl započtením a stala se jejich vlastnicí předtím, než žalobkyně od kupních smluv odstoupila. V dané věci předně nejde o vzájemné finanční vypořádání účastnic, nýbrž o ochranu vlastnického (absolutního) práva žalobkyně. Nadto míra nejistoty pohledávek účastnic v době provedení zápočtu žalovanou byla zásadně odlišná (proti jisté a určité pohledávce žalobkyně na úhradu kupní ceny byla započtena pohledávka žalované značně pochybného důvodu i výše). Okresní soud neshledal pohledávku žalované započitatelnou.

7. Za popsaného stavu žalobkyně platně odstoupila od uzavřených kupních smluv pro prodlení žalované s úhradou kupní ceny, čímž zanikl závazek žalobkyně převést na žalovanou vlastnické právo k zemědělským strojům, jež vzhledem k výhradě vlastnického práva nikdy nepozbyla. Žalovaná výzvě k vydání nevyhověla. A ve vztahu k traktoru uplatnila zadržovací právo k zajištění splatného dluhu dle ust. § 1395 o. z. Dle § 1396 odst. 1 o. z. zadržet cizí věc nesmí ten, kdo ji má u sebe neprávem, zejména zmocnil-li se jí násilně nebo lstí. Odstoupením kupní smlouva týkající se traktoru zanikla s účinky ex tunc. Zanikl tedy důvod, pro který žalovaná traktor ve smyslu ust. § 1396 „měla u sebe“. Žalobkyně se dne [datum] dovolala neplatnosti námitky započtení. Zadržovací právo k zajištění tvrzeného sporného dluhu žalobkyně za opravy ve výši [částka] uplatnila žalovaná až dne [datum]. Tedy v době, kdy již neměla právní důvod „mít traktor u sebe“. Dle okresního soudu se žalovaná tímto způsobem jen dodatečně snažila legalizovat neoprávněné držení traktoru, namísto toho, aby traktor (a ostatní věci) vydala žalobkyni. Takový postup nemůže požívat právní ochrany (§ 8 o. z.). K uplatnění zadržovacího práva tak nemohlo dojít v souladu se zákonem. Žalovaná drží stroje specifikované ve výroku I tohoto rozsudku bez právního důvodu a odmítá je vydat. Vindikační žaloba podle ust. § 1040 odst. 1 o. z. byla podána důvodně.

8. Proti rozsudku podala odvolání žalovaná. Navrhla jej zrušit a věc vrátit k dalšímu řízení. Vytýkala vady prvoinstančního řízení. Jednak jí byla odňata možnost jednat před soudem, neboť nebylo vyhověno doložené žádosti advokáta žalované o odročení jednání nařízeného na den [datum]. Dále, nebyla nijak vyrozuměna o odročení tohoto jednání za účelem vyhlášení rozhodnutí na [datum]. A dále, okresní soud porušil právo žalované na spravedlivý proces tím, že bez odůvodnění neprovedl navržené důkazy výslechem jednatele žalované a svědka [jméno FO]. Za další vady, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, označila absenci procesního poučení o koncentraci řízení a o neunesení břemene tvrzení i důkazního vůči nepřítomné žalované. Závěrem dodala, že věci požadované k vydání již nevlastní ani nedrží. Po úhradě kupní ceny započtením vzájemných pohledávek tyto nabyla do vlastnictví a následně s nimi disponovala.

9. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku. Námitky žalované jsou nedůvodné. V dané věci jde zcela zřetelně o to, že se žalovaná účelovými námitkami snaží protáhnout dobu, po niž neoprávněně využívá věci ve vlastnictví žalobkyně v hodnotě několika milionů korun, aniž cokoli zaplatila. Tvrdí-li nyní, že předmětné věci již nemá ve svém držení a zcizila je, jedná se o nepřípustná nová tvrzení žalované. Dle přesvědčení žalobkyně navíc jde o tvrzení účelová a nepravdivá s případným trestněprávním rozměrem.

10. Krajský soud přezkoumal napadený rozsudek, jakož i řízení jeho vydání předcházející, při nařízeném jednání, které se konalo v nepřítomnosti žalované a jejího advokáta (§ 211, § 101 odst. 3 o. s. ř.).

11. K tomuto postupu s přihlédnutím k dosavadnímu obsahu spisu včetně odvolacích námitek krajský soud připomíná, že důležitost důvodu, pro který účastník řízení žádá o odročení jednání (§ 101 odst. 3 o. s. ř.), soud posuzuje vždy s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu. I když účastník řízení ve své žádosti uvádí důvod jinak způsobilý vést k závěru o odročení jednání (dalšího jednání), není soud vždy povinen takový důvod akceptovat, a to zejména tehdy, není-li využíván v souladu se smyslem a účelem ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., ale k záměrným procesním obstrukcím, sledujícím především bezdůvodné protahování občanského soudního řízení a zvyšování nákladů s tím spojených (viz kupř. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3358/2007).

12. V souzené věci bylo jednání odvolacího soudu již jednou odročeno (z [datum]), a to pro kolizi advokáta žalované, ač tuto nikterak nedoložil. Další jednání bylo nařízeno na termín [datum] od 14 hod., který byl pro advokáta možným. Dne [datum] opětovně požádal advokát žalované o odročení s tím, že jednatel žalované [jméno FO] podstoupil dne [datum] hemioplastiku kýly a v pracovní neschopnosti bude i po [datum]. Proto se jednání nebude moci zúčastnit, avšak trvá současně na své osobní účasti i účasti advokáta. Doložil propouštěcí zprávu z [právnická osoba] (celkově dobrý stav) a rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, dle něhož měl již ode dne [datum] v čase od 13 do 19 hod. povoleny vycházky (č. l. 88 až 90 spisu). Odvolací soud sdělil advokátovi žalované, že žádosti o odročení nevyhoví, neboť jednatel má povoleny vycházky v čase nařízeného jednání, a kromě toho jeho osobní přítomnost při zastoupení žalované advokátem není nutná. Advokát žádost o odročení zopakoval s tím, že pracovní neschopnost jednatele trvá – viz zpráva o kontrole jednatele ze dne [datum], který je bez obtíží a bez medikace (č. l. 94 spisu). Nato dne [datum] sdělil advokát, že jednatel by musel k soudnímu jednání absolvovat cestu min. 2,5 hodiny podle navigace, přičemž potíže u něho přetrvávají a bere tlumící léky proti bolesti. Jednatel trvá na své osobní účasti u jednání i na přítomnosti svého advokáta, který jej dlouhodobě zastupuje. Jinými slovy, je vyloučeno konání jednání bez účasti, byť jediného z nich, a proto se jednání [datum] žádný nezúčastní. V den jednání ve 12:49 hod. doručil advokát soudu ještě lékařskou zprávu [právnická osoba]. o tom, že [jméno FO] byl téhož dne ve 12:11 hod. ošetřen pro několik dní bolestivé zarudnutí na levé tváři (č. l. 97 spisu).

13. S přihlédnutím k popsaným okolnostem odvolací soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, jejíž žádost neshledal důvodnou, i jejího advokáta, který žádný vlastní důvod k odročení neměl. Žalovaná nepochybně má právo, aby věc byla projednána za její účasti, k čemuž institut zastoupení právě slouží. Zastoupena kupř. mohla být i pověřeným zaměstnancem, ale především mohla být jednání přítomna prostřednictvím zastupujícího advokáta, který se však bez omluvy nedostavil. Krajský soud z úřední činnosti seznal, že k obdobnému společnému obstrukčnímu postupu se jednatel [jméno FO] (tehdy jednající za žalobkyni [právnická osoba]) a advokát [Jméno advokáta B] uchýlili již dříve v jiné věci vedené u zdejšího soudu, což se podává z odůvodnění rozsudku ze dne [datum], č. j. [spisová značka].

14. Jestliže žalovaná v odvolání spatřuje vadu prvoinstančního řízení v tom, že nebylo vyhověno její žádosti o odročení jednání okresního soudu, třeba uvést, že tato žádost zcela správně nebyla shledána důvodnou ani včasnou (viz body 3 a 4 odůvodnění prvoinstančního rozsudku). Stručně lze zopakovat, že dne [datum] advokát žalované okresnímu soudu potvrdil, že mu daný termín jednání vyhovuje. Dva dny před jednáním však požádal o odročení s tím, že se nemůže jednání zúčastnit z důvodu plánované dovolené. Jako obvykle vypočetl kolizní termíny jiných jednání a zdůraznil, že při jednání musí být přítomen jak on, tak jednatel žalované. Obratem byl okresním soudem zpraven o důvodech nevyhovění žádosti. V době skončení jednání advokát oznámil, že se [datum] oženil a jako jeden ze svatebních darů obdržel pobyt v zahraničí. Jenže zaměstnankyně advokáta nesplnila pokyn včas požádat o odročení jednání. Advokát předložil potvrzení bez data, že má ve dnech od [datum] do [datum] pronajat dům od společnosti se sídlem v [adresa] na označené adrese v [Anonymizováno]. K výslovnému dotazu soudu uvedl, že termín jiného jednání v době dovolené ([datum]), který předtím v žádosti o odročení označil za kolizní, ve svém přehledu jednání neeviduje. Za této situace byl zvolený postup okresního soudu správný a zabránil bezdůvodnému protahování řízení. Pokud se žalovaná ani její zástupce k jednání nedostavili, zbavili se možnosti být o případném nedostatku skutkových tvrzení a důkazních návrhů okresním soudem dle § 118a o. s. ř. poučeni; okresní soud neměl povinnost odročit nařízené jednání za účelem poučení žalované. A odročil-li jej jen za účelem vyhlášení rozhodnutí, nebylo třeba nepřítomnou žalovanou k takovému jednání předvolávat, jak vyplývá přímo z textu zákona (§ 156 odst. 2 ve spojení s § 119 odst. 2 o. s. ř.).

15. K dalším námitkám žalované nutno uvést, že okresní soud provedl důkazy v rozsahu potřebném pro právní posouzení věci. Tyto důkazy volně (podle své úvahy), jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, hodnotil (§ 132 o. s. ř.) a výsledky hodnocení důkazů promítl do svých závěrů o skutkovém stavu věci. Učinil tak správná (výše popsaná) skutková zjištění, s nimiž se ztotožňuje i odvolací soud. Pouze pro stručnost zde odkazuje na výstižné a srozumitelné odůvodnění prvoinstančního rozsudku. A správným shledává odvolací soud též právní posouzení věci.

16. Za popsaného stavu věci nelze spatřovat vadu řízení v tom, že okresní soud výslovně neuvedl, proč nevyhověl důkaznímu návrhu žalované na provedení účastnického výslechu a svědeckého výslechu [jméno FO] (č. l. 40 spisu). Oba měli být slyšeni k ústní dohodě o budoucím převodu vlastnického práva k traktoru a lisu, jež však vzhledem k vysloveným závěrům okresního soudu předmětem dokazování nebyla. A konečně informuje-li žalovaná soud až v odvolání, že „považuje žalobu za nedůvodnou i z toho důvodu, že má být vydána věc, kterou již nemá ve svém vlastnictví a držení“, jedná se o pouze spekulativní úvahu obecného charakteru. Skutečnost, že věci nedrží, by jinak musela řádně tvrdit a prokázat žalovaná, k čemuž zde však nedošlo.

17. Vzhledem k výše uvedenému krajský soud prvoinstanční rozsudek jako věcně správný potvrdil, a to včetně závislého nákladového výroku, který je rovněž v souladu se zákonem (§ 219 o. s. ř.).

18. Podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. má v odvolacím řízení procesně úspěšná žalobkyně právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Jde o náklady právního zastoupení tvořené odměnou za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast při jednání; § 11 odst. 1 písm. g/, k/ vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění) po [částka] (§ 7 cit. vyhlášky). Součást nákladů tvoří rovněž paušální náhrada hotových výdajů advokáta ke dvěma úkonům po [částka], čtvrtina z cestovních výdajů advokáta v celkové výši [částka] a z náhrady za promeškaný čas v rozsahu čtyř půlhodin po [částka], tj. [částka] + [částka], neboť advokát měl v daný den nařízena u zdejšího odvolacího soudu čtyři jednání (§ 13 odst. 1, 4, 5, § 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 cit. vyhl.; dle vyhl. č. 475/2024 Sb. ujeto celkem 100 km při průměrné spotřebě 6,2 litru motorové nafty/100 km, základní sazbě náhrady 5,80 Kč/km a výši průměrné ceny paliva 34,70 Kč/litr). S připočtením DPH v sazbě 21 % tj. [částka] žalobkyni po zaokrouhlení na celé koruny náleží celkem [částka] (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).