Výrok
I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části výroku I jíž bylo žalovaným uloženo zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 0,3 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a ve výroku II a IV potvrzuje.
II. Žalovaná 1 a žalovaná 2 jsou povinny nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Okresní soud označeným rozsudkem uložil oběma žalovaným do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 0,3 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a smluvní pokutu ve výši [částka], to vše s tím, že plněním jedné ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhé žalované (výroky I a II). V části o zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] žalobu zamítl (výrok III). Dále žalovaným uložil společně a nerozdílně nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] (výrok IV).
2. Vzal za prokázané, že dne [datum] první žalovaná uzavřela se žalobkyní rámcovou kupní smlouvu, na základě níž jí bylo dodáno zboží dle dodacích listů a faktur, za něž žalobkyně vyúčtovala kupní cenu (dílčí kupní smlouva; § 2079 a násl. o. z.). Druhá žalovaná (jednatelka prvé žalované) převzala za splnění dluhu ručitelský závazek. Jelikož k úhradě kupní ceny ve výši [částka] nedošlo, uzavřely dne [datum] žalované se žalobkyní dohodu o uznání dluhu v celkové výši [částka], zahrnujícího též smluvní pokutu [částka] a kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení ve výši [částka] dle čl. III rámcové kupní smlouvy, a o splátkovém kalendáři. První žalovaná se zavázala dluh splatit ve čtyřech splátkách po [částka] resp. [částka] a pro případ prodlení se zaplacením splátky zaplatit jednorázovou smluvní pokutu ve výši 20 % z celkové dlužné částky a smluvní úrok z prodlení 0,3 % z dlužné částky denně (body 3 a 6 dohody). Poslední splátka nebyla uhrazena. Druhá žalovaná převzala ručitelský závazek v bodě 8 dohody o uznání.
3. K právnímu posouzení okresní soud uvedl, že v platně uzavřené písemné dohodě o uznání dluhu vystupovala žalovaná č. 1 coby dlužnice a žalovaná č. 2 coby ručitelka (§ 2053, § 2018 o. z.). Jelikož první žalovaná závazek v přiměřené lhůtě nesplnila, může žalobkyně požadovat splnění na ručitelce – druhé žalované (§ 2021 odst. 1 o. z.).
4. Okresní soud shledal žalobu důvodnou co do zaplacení částky [částka] (tj. nedoplatek za dodané zboží [částka] + smluvní pokuta [částka]) včetně úroku z prodlení 0,3 % denně z částky [částka] dle dohody o uznání. Smluvenou sazbu úroku z prodlení měl za přiměřenou, neboť šlo o závazek mezi podnikatelkami a sankce v podobě povinnosti platit úrok z prodlení byla navázána na opakované porušení platebních povinností žalovaných. Naproti tomu nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 20 % přiznal žalobkyni pouze z neuhrazené čtvrté splátky [částka], tj. ve výši [částka] (výrok II) a ve zbylé části nárok na smluvní pokutu zamítl (výrok III). Dle názoru okresního soudu nelze výkladem čl. 6 dohody o uznání dluhu dovodit právo na smluvní pokutu z celé uznané dlužné částky [částka]. Nadto první tři splátky uhradily žalované jen se zanedbatelným prodlením.
5. Proti výroku I v části ukládající povinnost platit úrok z prodlení ve výši 0,3 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a proti výrokům II a IV podaly odvolání obě žalované. Navrhly rozsudek v napadených částech změnit a žalobu zamítnout. Sjednanou sazbu úroku z prodlení pokládaly za nepřiměřeně vysokou (cca jedenáctinásobek zákonné sazby). I mezi podnikateli podléhá smluvní volnost korektivu dobrých mravů, jenže okresní soud nezkoumal žádnou z okruhu okolností vymezených rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka].
6. Dále dohoda o uznání dluhu obsahovala souběžně tři sankční mechanismy postihující prodlení. Dle názoru žalovaných každá ze sankcí sama o sobě dosahovala výše na hranici přiměřenosti nebo za ní. Výsledný kumulativní dopad na žalované je zjevně excesivní a postrádá vazbu na skutečnou újmu žalobkyně, která je dostatečně pokryta již smluvním úrokem z prodlení. Okresní soud se při posouzení přiměřenosti nároku na smluvní pokutu nezabýval veškerými okolnostmi případu.
7. Žalobkyně žádala rozsudek potvrdit. Žalovaná společnost řádně a včas nesplnila závazek uhradit kupní cenu a porušila pravidla dohod. Sankce byly sjednány v přiměřené výši se zřetelem k tomu, že zadržené finanční prostředky nemohla žalobkyně po značnou dobu dále investovat při svém podnikání.
8. Krajský soud přezkoumal prvoinstanční rozsudek v rozsahu vymezeném odvoláním, jakož i řízení jeho vydání předcházející při nařízeném jednání. Odvolání žalovaných neshledal důvodným.
9. Okresní soud provedl důkazy v rozsahu potřebném pro právní posouzení věci. Tyto důkazy volně (podle své úvahy) hodnotil (§ 132 o. s. ř.) a výsledky hodnocení důkazů promítl do svých závěrů o skutkovém stavu věci. Učinil tak správná a úplná (výše popsaná) skutková zjištění, s nimiž se ztotožňuje i odvolací soud. A za správné pokládá též právní posouzení věci.
10. K odvolacím námitkám třeba uvést, že žalované okresnímu soudu vytýkají absenci posouzení rozporu ujednání o vysokém úroku z prodlení a dožadují se moderace přiznané části smluvní pokuty na nulu, aniž kdy tvrdily jakékoli další konkrétní okolnosti případu způsobilé přivodit závěr o nesouladu ujednání o dané výši úroku z prodlení s dobrými mravy či o nepřiměřeně vysoké smluvní pokutě. Sama skutečnost, že úrok z prodlení byl v dohodě o uznání sjednán mezi podnikatelkami ve výši 0,3 % denně z dlužné částky současně se smluvní pokutou, k závěru o neplatnosti ujednání či k moderaci smluvní pokuty nevede. Krajský soud ve shodě se soudem okresním neshledává důvody, proč by neměla být dohoda o uznání respektována včetně sjednaných úroků z prodlení a smluvní pokuty. Dohoda vzešla ze vzájemného jednání účastnic, žalované jí nedostály a znovu porušily zásadu včas hradit své závazky, přičemž na dobrou platební morálku kladla žalobkyně zvýšený důraz již při uzavření rámcové kupní smlouvy. Žalované doposud neuhradily ani částku [částka], jež byla pravomocně přiznána výrokem I prvoinstančního rozsudku.
11. S přihlédnutím k uvedenému odvolací soud shledal prvoinstanční rozsudek v napadených částech věcně správným, a to včetně závislého nákladového výroku IV, který je rovněž v souladu se zákonem (§ 142 odst. 2, § 219 o. s. ř.).
12. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. V tomto stupni sestávají náklady procesně zcela úspěšné žalobkyně ze dvou paušálních náhrad nezastoupeného účastníka po [částka] – za úkony příprava na jednání a účast na jednání (§ 1 odst. 3 písm. b/, c/, § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.).