23 Co 172/2024

Odůvodnění

1. Okresní soud shora uvedeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 376.479,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 376.479,60 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I); žalobní návrh zamítnul co do částky 17.838 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17.838 Kč od [datum] do zaplacení (výrok II); žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení v částce 223.219,36 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky žalobce (výrok III); žalobci uložil povinnost nahradit České republice na účet [adresa] náklady řízení v částce 1.108,86 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok IV) a žalovanému uložil povinnost nahradit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích náklady řízení v částce 23.532,42 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok V).

2. Rozhodoval o požadavku žalobce na zaplacení žalované částky z titulu náhrady škody. Tvrdil, že žalobce odcizil a nechal převézt do výkupu kovošrotu (mimo jiné) čtyři kusy výkovků z majetku žalobce, které byly kvůli nevhodnému uskladnění ve venkovním prostředí znehodnoceny, staly se bezcennými a neprodejnými. Žalobce se domáhá škody skládající se z pořizovací ceny výkovků (2.680 EUR/ks, tj. 73.579,40 Kč/ks) a ceny za jeho opracování (25.000 Kč/ks).

3. Žalovaný navrhoval žalobu jako nedůvodnou zamítnout a tvrdil, že škodu způsobenou žalobci již uhradil. K tomu namítal, že výkovky nebyly žalobcem natolik přesně specifikovány, aby bylo možné dovodit, že se jedná o výkovky převezené do sběrných surovin. Tvrdil také, že v areálu žalobce byly skladovány na otevřené ploše bez zvláštní péče, proto není důvod tvrdit, že by k jejich poškození mělo dojít převozem do kovošrotu. Naopak ze skutečnosti, že je kovošrot přijal, aniž by to vzbudilo podezření, lze dovodit, že výkovky z areálu žalobce již byly žalovaným předávány do kovošrotu ve stavu pokročilé koroze. Byly zakoupeny nejpozději v roce [datum] a od té doby nebyly využity. Proto jejich hodnota spočívala jen v ceně kovu, z něhož byly vyrobeny.

4. Okresní soud vzal za prokázané, že rozsudkem [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byl žalovaný (mimo jiné) uznán vinným, že se v areálu bývalého podniku [název] [adresa], postupně o víkendech ve dnech [datum], [datum] a [datum], zmocnil 81 kusů výkovků o celkové hmotnosti 61.555,90 Kč v celkové hodnotě 4.787.448,16 Kč z majetku žalobce, který v areálu, do něhož měl žalovaný přístup jako výrobní ředitel společnosti [název] -[právnická osoba]., [adresa], také sídlil a společně s firmou [název] -[právnická osoba]. užíval jak vnitřní prostory výrobní haly, tak venkovní část areálu. Z těchto 81 kusů výkovků nechal 65 kusů o hmotnosti 49 341,10 kg v ceně 4.117.349,23 Kč převézt do výkupny kovošrotu firmy [právnická osoba]., kde je prodal jako nepotřebný kovoodpad z majetku společnosti [název] -[právnická osoba]. Společnost [právnická osoba]. zaplatila na bankovní účet žalovaného dvě platby v celkové výši 332.085 Kč. Zbylých 16 kusů výkovků o hmotnosti 12 214,80 kg v hodnotě 670.098 Kč žalovaný z areálu odvezl pryč a naložil neznámým způsobem, čímž žalobci způsobil na odcizených výkovcích škodu ve výši 4.787.448,16 Kč. Přisvojil si tedy cizí věc tím, že se jí zmocnil, a způsobil tak svým činem značnou škodu, čímž spáchal pokračující zločin krádeže podle § 205 odst. 1, odst. 4 písm. c/ tr. zákoníku, za což (spolu se spácháním dalšího pokračujícího zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d/ tr. zákoníku) byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let s podmíněným odkladem výkonu trestu na zkušební dobu v trvání 5 let a současně k náhradě škody (mimo jiné) žalobci ve výši 701.977,93 Kč. Se zbytkem svého nároku ve výši 394.317,60 Kč, který představoval náhradu za z ničení čtyř kusů opracovaných výkovků, byl žalobce odkázán na občanskoprávní řízení.

5. Žalobce koupil dne [datum] od [Anonymizováno] společnosti [název] kódem produktu výrobce dne [datum] za cenu 2.680 EUR/ks, celkem tedy za 5.360 EUR.

6. Cena opracování jednoho výkovku, označeného jako „[název 1], společností [právnická osoba] [adresa], vyúčtovaná daňovým dokladem dne [datum], činila při opracování 6 kusů těchto dílů částku 25.000 Kč bez DPH/ks. Znalec z oboru strojírenství, specializace posuzování stavu strojů a zařízení, a z oboru ekonomika, ceny a odhady strojů a zařízení, [tituly před jménem] [jméno FO], který v dané věci zpracoval znalecký posudek č. [hodnota] dne [datum], dospěl k závěru, že výkovky lze identifkovat podle vyraženého čísla na vnější válcové ploše příruby. Nelze je mezi sebou zaměnit, protože vyražené číslo je jedinečné. Lze vyloučit, že by kovové ingoty byly zakoupené v opracované podobě, v níž byly zajištěny policií na šrotišti a předány žalobci. Opracované zkorodované výkovky je možné obrobit tak, aby byla koroze odstraněna, ale tím dojde ke změně rozměrů a nelze je dále použít k primárnímu účelu, pro který je žalobce pořizoval, mají tak pouze cenu šrotu. Ta se může v čase měnit, v době zpracování posudku byla 5 Kč/kg. Při hmotnosti výkovku 891,9 kg činila jeho výkupní cena částku 4.459,50 Kč včetně DPH. Cena nepoškozených výkovků se odvíjí od jejich tržní hodnoty dané nabídkou a poptávkou trhu, který je pro toto zboží omezený s ohledem na velikosti výkovků a náročnosti jejich výroby. Cena nepoškozených výrobků je proto srovnatelná s cenami, za které žalobce tyto výkovky standardně v inkriminovaném období poloviny roku 2018 svým zákazníkům prodává. Výrobky umístěné v hale žalobce, kde proběhlo ohledání posuzovaných výkovků, byly skladovány řádně. V budově nebyly žádné kaluže, ze střechy ani během deště na výkovky nezatékalo, byly umístěny na dřevěných paletách, tedy uskladněny ve vzdušném prostředí zabraňujícím srážení vlhkosti na povrchu výkovků. Díky tomu je prakticky nemožné, aby se v těchto skladovacích podmínkách výkovky poškodily korozí. V době prohlídky střídavě pršelo a padal sníh. Příruby byly zaprášené a prach na nich byl suchý. Na povrchu přírub nebyla kondenzovaná vlhkost srážející se na chladných površích, kolem ohledávaných přírub byly uskladněny nově opracované příruby, jejichž povrch byl suchý bez známek koroze. Na oknech ani stropu a zdí v místě kde se výrobky nacházely, znalec žádnou vlhkost neviděl. Na opracovaném výkovku se povrchová koroze může objevit v případě uskladnění ve vlhkém prostředí i v řádu několika malých jednotek dnů, nevratně poškozen korozí může být výkovek již po 5 až 10 dnech. Pokud není výkovek včas povrchově ošetřen, koroze se v čase postupně prohlubuje. I posuzované výkovky byly zaprášené, před jejich posouzením je musel znalec od prachu očistit, z čehož vyplývá, že ke korozi došlo před jejich zaprášením. Pokud by vznikala koroze souběžně se zaprášením, na prachu by to bylo patrné. Příruby mají své specifické použití, není je možné užít dalšími způsoby. Pokud byly výkovky řádně uskladněny, tak jak tomu bylo v době znalecké prohlídky, korozí trpět nemohly.

7. Po právní stránce soud prvého stupně posoudil zjištěný skutkový stav podle § 2910 o.z. a zabýval se tím, zda v dané věci byly dány předpoklady pro vznik odpovědnosti za škodu, kterými jsou zaviněné porušení povinnosti stanovené zákonem, zásah do absolutního práva poškozeného, vznik škody jako majetkové újmy a příčinná souvislost mezi zaviněným porušením zákonné povinnosti a vznikem majetkové újmy.

8. Zaviněné porušení povinnosti stanovené zákonem měl za prokázané odsouzením žalovaného rozsudkem [Anonymizováno] dne [datum], č. j. [spisová značka], kterým byl uznán vinným za (mimo jiné) pokračující zločin krádeže podle § 205 odst. 1, odst. 4 písm. c/ tr. zákoníku, když se zmocnil výkovků žalobce a nechal je odvézt do výkupny kovošrotu, kde je prodal jako nepotřebný kovoodpad.

9. Tímto protiprávním jednáním zasáhl do absolutního (vlastnického) práva žalobce k movitým věcem (§ 1011 a § 1012, věta první, o.z.). Soud prvého stupně tak měl za prokázaný i druhý předpoklad pro vznik odpovědnosti za škodu.

10. Z hlediska předpokladu vzniku škody jako majetkové újmy vyšel okresní soud z částky, za které žalobce jednak výkovky od italské společnosti [název 2]. (2.680 EUR/ks, tj. přepočteno 73.579,40 Kč/ks) a z částky, za kterou brněnská firma [právnická osoba], výkovky obrobila (25.000 Kč/ks bez DPH). To s přihlédnutím ke zjištění znalce [právnická osoba], že cena nepoškozených výkovků se odvíjí od jejich tržní hodnoty a je srovnatelná s cenami, za které žalobce výrobky standardně prodává. Znalec současně při místním šetření v [datum] shledal skladování výrobků žalobce řádným, umístěným na dřevěných paletách, tj. uskladněným ve vzdušném prostředí zabraňujícím srážení vlhkosti, v důsledku čehož je prakticky nemožné, aby byly poškozeny korozí. Přitom na posuzovaném výkovku znalec zjistil jak povrchovou plošnou korozi, tak i hloubkovou korozi, v jejímž důsledku již tyto díly nelze použít k původnímu účelu a mají pouze cenu šrotu. Proto soud prvého stupně od žalobcem vyčíslené škody ve výši 394.317,60 Kč, zahrnující náklady na nákup přírub a jejich opracování, odečetl částku odpovídající ceně šrotu určenou znalcem ve výši 5 Kč/kg, která při hmotnosti jedné příruby 891,90 Kč představuje částku celkem 4.459,50 Kč x 4, tj. 17.838 Kč.

11. Poslední předpoklad – příčinnou souvislost mezi zaviněným porušením zákonné povinnosti a vznikem majetkové újmy – shledal naplněný jednáním žalovaného, který příruby v hale žalobce odcizil a umístil je ve venkovním areálu kovošrotu společnosti [právnická osoba]., tím došlo k poškození těchto výrobků korozí a jejich znehodnocením na hodnotu šrotu. Proto je v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného majetková újma v celkové výši 376.479,60 Kč. Žalobci k ní přiznal ještě příslušenství v podobě úroků z prodlení v zákonné výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku, tedy co do částky 17.838 Kč s příslušenstvím, žalobu zamítnul.

12. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodoval soud prvého stupně podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a zohlednil, že žalobce měl v řízení úspěch v části 95,5 %, od kterého odečetl úspěch žalovaného 4,5 %. Žalobci tak přiznal právo na náhradu 91 % jeho účelně vynaložených nákladů. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. v závislosti na míře úspěšnosti ve věci uložil účastníkům nahradit náklady státu v rozsahu, v němž nebyly kryty zálohami, a to za znalečné vyplacené znalci [jméno FO] a svědečné vyplacené svědku [jméno FO].

13. Rozsudek okresního soudu napadl žalovaný odvoláním. Namítal špatné skutkové i právní závěry okresního soudu. Z hlediska skutkového vytýkal neprovedený důkaz dotazem na společnost [právnická osoba]., která měla halu dlouhodobě pronajatou. Kdyby z ní soud zjistil, že byly výrobky skladovány v naprosto nevhodném prostředí, v hale do které opakovaně zatékalo, a kde byla vysoká vzdušná vlhkost, výrazně by to podpořilo tvrzení žalovaného, že ke korozi výrobků mohlo dojít při jejich skladování v hale. Žalovaný brojil proti jednostrannému hodnocení znaleckého posudku a výpovědi znalce [právnická osoba], jehož závěry soud upřednostnil proti výpovědím svědků [jméno FO] a [jméno FO], kteří v hale dlouhodobě pracovali. Okresní soud měl také více promítnout poznatky z místního ohledání, při němž bylo vidět několik poškození omítek způsobených zatékáním vody, i rez na stroji, v jehož blízkosti byly výrobky skladovány. Za neprokázané měl žalovaný i vznik koroze během krátké doby, co byly výrobky umístěny ve sběrných surovinách. Považoval za logické, že pokud byly pořízeny v [datum], k jejich odcizení mělo dojít v [datum], tedy za 3,5 roku, a po celou tu dobu byly skladovány v hale za podmínek vyvolávajících vznik koroze. Proto je spíš pravděpodobné, že zkorodovaly za dobu skladování v hale, než za krátkou dobu ve sběrných surovinách. Žalovaný také namítal prodejnost předmětných obrobků, jejichž cena při dodatečně realizovaných obchodech může být jiná, pokud byly dlouhou dobu skladovány. Tvrdil také, že u předmětných kusů po obrobení ploch nebyla provedena jejich konzervace, protože se vědělo, že tyto kusy již nikdy nebudou vyžity k původnímu účelu a zacházelo se s nimi jako s odpadem. Vždy se mluvilo pouze o šrotu. Takový postup byl v rozporu s pracovním postupem při obrábění a skladování výrobků, podle něhož po jejich obrobení, pokud se s díly nebude dále pracovat, musí přijít vždy proces konzervace proti korozi (malé i hloubkové). K předložené výrobní dokumentaci žalobce žalovaný namítal, že není nikým podepsána a je pochybné, že by ČKD armatury a.s. schvalovalo sovětskou výrobu a její dokumentaci v azbuce. U předložených smluv na prodej výrobků zpochybňoval, zda tyto ruskojazyčné společnosti neovládají tytéž osoby, a zda tak mají předložené smlouvy vůbec nějakou důkazní hodnotu. Z hlediska právního hodnocení žalovaný vytýkal okresnímu soudu, že při stanovení ceny za poškozené výrobky v celkové výši 394.317,60 Kč vyšel nekriticky z trestního rozsudku, přestože jím z hlediska stanovení výše škody, ani jejího rozsahu, není vázán (např. 23 Cdo 4142/2016). Z těchto důvodů navrhl změnu napadeného rozhodnutí a zamítnutí žaloby.

14. Žalobce navrhoval rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdit. Proti odvolacím námitkám uváděl, že znalec podmínky skladování výkovků posuzoval na konci [datum] při nevlídném počasí s častými srážkami a sněžením, které postupně roztávalo. Proto je jeho zjištění v tomto ohledu ještě více přesvědčivé. Odvolával se také na místní šetření okresního soudu, při němž faktický stav všech zbylých výkovků nevykazoval žádná trvalá ani jiná poškození, která by měla vliv na jejich funkčnost. Přestože na několika místech mohlo dojít k poškození omítky haly, určitě to nebylo v rozsahu odpovídajícím velkému nebo soustavnému průsaku vody. Odpovídá to i zjištění, že na výkovcích byl zjištěn výrazný nános prachu, který by se na nich nemohl usadit, pokud by byly dlouhodobě vystaveny výrazné vlhkosti nebo případně přímému působní vody. Za správný považoval i postup okresního soudu při dovození příčinné souvislosti mezi jednáním žalovaného a vznikem škody, jejíž výše byla prokázána pořizovací cenou výkovků a cenou následného opracování do požadovaného stavu. Připomněl, že uplatňuje pouze škodu v podobě pořizovací ceny a nákladů spojených s opracováním výkovků, nikoliv cenu tržní, která by byla výrazně vyšší.

15. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu podle § 212, § 212a o.s.ř. a dospěl k následujícím závěrům.

16. S ohledem na odvolací námitky žalovaného ohledně prodejnosti předmětných obrobených výkovků, poučil odvolací soud žalobce podle § 118a odst. 1 o.s.ř, že musí označit a předložit důkazy k možné obchodovatelnosti těchto výkovků a cenu, za kterou byly tyto obrobky, nebo by mohly být, prodány.

17. Současně podle § 118a odst. 1 o.s.ř. poučil žalovaného o tom, že pro svůj úspěch musí tvrdit a prokázat, že obrobené výkovky, které jím byly neoprávněně přemístěny do kovošrotu, byly již v té době poškozeny, a že v tomto směru nestačí pouhá možnost jejich poškození.

18. Žalobce poskytl po poučení tvrzení, že poškozené výkovky byly obrobeny na základě „Uzavření návrhu a vývoje kulových kohoutů [hodnota], a dle mezinárodně uznávaných norem tak, aby mohly být distribuovány po celém světě. Tyto normy jsou blíže specifikovány v „[Anonymizováno] pro [jméno FO] “. U poškozených [název] ventilů se nejednalo o jednorázový obchod, který nebude možné již znovu opakovat. Jedná se o standardizované části produktovodů, které je možné dále distribuovat. Od roku [datum] došlo k výraznému poklesu zájmu o tyto výrobky v návaznosti na mezinárodní sankce uvalené na [stát], ale žalobce o ně v poslední době zaznamenal opět zvýšený zájem. Podařilo se také prodat několik výkovků, mezi nimi byly i typy [hodnota]. To žalobce dokládá uzavřenou smlouvou včetně dodatku mezi společností [adresa]. se společností [právnická osoba] na dodání celé soustavy různých ventilů, jejichž součástí byly i ventily typu [hodnota]. Žalobce zjistil, že tento konkrétní typ ventilů již nemá skladem nepoškozený, a proto kupující od této dodávky na základě dodatku č. [hodnota] ke smlouvě ze dne [datum] odstoupil a koupil pouze menší část výkovků podle dodatku č. [hodnota] ze dne [datum]. Podle těchto smluv se cena výrobků [hodnota] v současné době pohybuje v rozmezí od 21.000 do 32.000 [právnická osoba] těmto listinám žalobce předložil výpis z bankovního účtu společnosti [adresa] [právnická osoba], faktury za dodané výrobky, „[hodnota] pro [jméno FO] společnosti [Anonymizováno], „[právnická osoba] návrhu a vývoje kulových kohoutů [Anonymizováno] [hodnota] výkres vyhotovený žalobcem „[Anonymizováno] “, č. výkresu [hodnota], ze dne [datum]. K prokázání, že v současné době probíhá ve světě několik projektů, v nichž by bylo možné uplatnit nepoškozené výkovky, předložil žalobce tzv. snímky obrazovky z veřejné zakázky [stát] projekt [hodnota], v jehož rámci jsou poptávány i kulové ventily [hodnota], dále snímky z obrazovky k veřejné zakázce [stát] projekt [hodnota], dále snímky obrazovky z veřejné zakázky č. [hodnota] -[datum] [stát] – všeobecné stavební práce pro kladení potrubí pro distribuci plynu nebo tepla.

19. Žalovaný po poučení odvolacího soudu doplnil své tvrzení v tom směru, že škoda žalobci nevznikla odcizením výrobků, neboť ty byly vráceny, ale jejich zrezivěním. Mělo by tak podle jeho názoru ležet na žalobci důkazní břemeno, že k napadení korozí těchto výrobků došlo právě v těch několika dnech, kdy byly uloženy ve sběrných surovinách. Připomněl, že pokud dojde o obrobení plochy tzv. načisto, a nebude se s ní bezprostředně dále pracovat, musí přijít vždy proces konzervace proti malé i hloubkové korozi. U daných dílů ale konzervace provedena nebyla, protože se vědělo, že tyto kusy nebudou již využity k původnímu účelu, a proto se s nimi nakládalo jako s odpadem a vždy se mluvilo pouze o šrotu. Pokud se po tolika letech našel zájemce o tyto výrobky, jedná se zřejmě o zájemce fiktivního a žalobce by měl vysvětlit a doložit, jakým způsobem se mají výrobky používat.

20. S ohledem na doplněné tvrzení žalobce a jím předložené důkazy, krajský soud doplnil dokazování podle § 213 odst. 4 o.s.ř. o přečtení níže uvedených listin, z nichž učinil následující zjištění.

21. Z technických podmínek [hodnota], pro kulové kohouty, že žalobce vypracoval tyto technické podmínky, mimo jiné i pro kulové kohouty [Anonymizováno].[hodnota] Tyto ventily mají sloužit jako uzávěry průmyslových armatur na potrubích, nádržích a jiných průmyslových zařízeních (1. Úvod). [jméno FO] kohouty musí odpovídat požadavkům těchto technických podmínek a dokumentace podle [název] /americké normy/ a STO Gasprom /ruské normy/(2.1. Základní parametry). Transportovanými látkami mohou být, mimo jiné, neagresivní přírodní plyn, metanol, voda, oxid uhličitý (2.1.1. Transportované látky). Celkové rozměry kulových kohoutů byly označeny v příloze č. [hodnota] (2.2. Základní vlastnosti). Konstrukční provedení kulových kohoutů bylo uvedeno v příloze č. [hodnota] (2.3. Celek kulových kohoutů). Těleso kulového kohoutu se skládá ze tří částí – samotného tělesa (střední válcová část) a dvou vík, spojenými kruhovým svárem (2.3.1.1. Těleso). Značení na tělesu DN představuje nominální průměr, PN nominální tlak (bod 2.7.2.1.). Víko kulového kohoutu musí být označeno označením materiálu, číslem tavby a tepelného opracování (2.7.2.2. Označení na víku). Konstrukční provedení a materiály kulového kohoutu provedení K21 jsou součástí přílohy č. [hodnota], a to včetně norem podle kterých jsou jednotlivé díly vyráběny, a typu materiálu, z něhož jsou zhotoveny (příloha č. [hodnota], strana 27, 28 technických podmínek). Technické podmínky obsahovaly seznam použitých norem – EN (evropské normy), ISO (mezinárodní normy), EN ISO (evropské a mezinárodní normy, standardy), API (americké normy – Americký ropný institut), ASME (americké normy – Americká společnost strojních inženýrů), ASTM (americké normy – Americká společnost pro testování a materiály), MSS (společnost pro normalizaci výrobců ventilů a armatur), GOST (ruské normy – státní normy), STO – GASPROM (normy firmy GASPROM).

22. Z výkresu č. [hodnota] a, z [datum], [Anonymizováno], že jde o technickou dokumentaci pro výrobu dvou ze tří částí kulového kohoutu, a to víka. Víko je určeno pro zhotovení tělesa kulového kohoutu typ [hodnota] o nominálním průměru 700 mm (DN 700) a pro nominální tlak max. 4 MPa (PN 40). Grafické a textové informace obsažené na výkresu jsou duševním majetkem žalobce, k jejich používání nebo poskytnutí třetí osobě je třeba souhlasu statutárního orgánu žalobce.

23. Ze smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum], že společnost [právnická osoba], jako prodejce, jednající jednatelem [jméno FO], uzavřela smlouvu se společností [právnická osoba], [adresa], Republika [stát], jako kupujícím, kupní smlouvu na dodávku zboží obsaženém v příloze této smlouvy. Podmínky dodávky byly sjednány FCA [adresa] (předchozí sídlo žalobce).

24. Z přílohy č. [hodnota] ke smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum], že předmětem dodávky podle kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi společnostmi [právnická osoba] a firmou [právnická osoba] byly (mimo jiné) kulové kohouty [hodnota], za cenu 20.595 EUR/ks. [adresa] nakládky v České republice bylo podle dodacích podmínek FCA [adresa].

25. Z přílohy č. [hodnota] ze dne [datum] smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum], že jím byla specifikována dodávka, mimo jiné, jednoho kusu kulového kohoutu [hodnota], za cenu 21.670 EUR, jednoho kulového kohoutu [hodnota], za cenu 63.600 EUR a jednoho kulového kohoutu [hodnota], za cenu 21.748 EUR, s termínem dodání [datum], místem nakládky podle dodacích podmínek FCA [adresa].

26. Z přílohy č. [hodnota] ze dne [datum] ke smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum], že jím došlo k uzavření nového dodatku č. [hodnota] ke smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum], na jehož základě měly být dodány pouze dva kusy kulového kohoutu [název], za cenu 8.324 EUR/ks s termínem dodání 10 dní od obdržení platby předem s dodacími podmínkami FCA [adresa] (nové sídlo žalobce).

27. Z přílohy č. [hodnota] ze dne [datum] ke smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum], že jím došlo ke koupi, mimo jiné, jednoho kusu kulového kohoutu [název], za cenu 32.230 EUR s termínem dodání 10 dnů po podpisu tohoto dodatku s dodacími podmínkami FCA [adresa].

28. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum], vystavené společností [právnická osoba] společnosti [právnická osoba], že touto listinou byla vyúčtována (mimo jiné) dodávka tří kusů kulového kohoutu [hodnota], za cenu 20.595 EUR/ks, s termínem splatnosti [datum], na základě dodatku č. [hodnota] ke smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum].

29. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum], že jím společnost [právnická osoba] vyúčtovala společnosti [právnická osoba] dodávku dvou kusů kulového kohoutu [hodnota], za cenu 8.324 EUR/ks, s termínem splatnosti [datum], podle dodatku č. [hodnota] ke smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum].

30. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum], že jí společnost [právnická osoba] vyúčtovala společnosti [právnická osoba] dodávku (mimo jiné) jednoho kusu kulového kohoutu [hodnota], za cenu 32.230 EUR, se lhůtou splatnosti 15. 6 2024, podle dodatku č. [hodnota] ke smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum].

31. Z výpisu z cizoměnového účtu společnosti [právnická osoba] č. [č. účtu], že dne [datum] zaplatila firma [právnická osoba] společnosti [právnická osoba] za dodávku zboží vyúčtovanou fakturou č. [hodnota] ze dne [datum], dále dne [datum] zaplatila za dodávku zboží podle faktury č. [hodnota] ze dne [datum]. Dále společnost [právnická osoba] zaplatila žalobci dne [datum] za dodávku kulových kohoutů celkem částku 103.380,90 EUR, dne [datum] za dodávku kulových kohoutů celkem částku 26.701,60 Kč a dne [datum] za dodávku kulových kohoutů celkem částku 100.262,40 EUR.

32. Po takto doplněném dokazování dospěl odvolací soud k následujícím závěrům.

33. Předně je třeba uvést, že okresní soud z důkazů které provedl, učinil správná skutková zjištění, a proto na ně odvolací soud odkazuje.

34. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dané řízení se týká 4 kusů obrobených dílů – přírubových vík, která žalovaný spolu s dalšími 61 kusy (mimo jiných) odcizil z areálu bývalého podniku [právnická osoba] [adresa], z majetku žalobce, během víkendů ve dnech [datum], [datum] a [datum], a nechal je převézt do výkupny kovošrotu firmy [právnická osoba]., za což byl odsouzen rozsudkem [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Dále nebylo sporu o tom, že žalobce byl citovaných trestním rozsudkem s uplatněným nárokem na náhradu škody za tyto 4 kusy zničených opracovaných dílů odkázán na občanskoprávní řízení.

35. Za této situace bylo třeba, aby pro úspěch ve věci žalobce prokázal, že až po odcizení 4 kusů obrobených dílů – přírubových vík vyrobených podle výkresu č. [hodnota], vyhotoveného žalobcem (pod svou dřívější obchodní firmou [právnická osoba] – došlo k jejich nenávratnému poškození korozí.

36. Tato otázka byla znalecky vyřešena. [tituly před jménem] [jméno FO], znalec z oboru strojírenství, odvětví posuzování strojů a zařízení, a z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady strojů a zařízení, předně vysvětlil, že jednotlivé díly – přírubová víka – jsou přesně identifikovatelné, protože mají podle výkresu na vnější válcové ploše příruby vyražené číslo. Znalec zhlédnul všechny čtyři příruby, jednu z nich pak detailně identifikoval. Příruby byly napadeny korozí, kterou by bylo možné odstranit dalším obráběním, ale muselo by se z nich odebrat tolik materiálu, že by již nebyly v rozměrech (a tolerancích) podle výkresu. Dále vyložil, že ve vlhkém prostředí může být příruba nevratně poškozena hloubkovou korozí v řádu setin milimetrů po pěti až deseti dnech. Pokud byly příruby uskladněny tak, jako v době znalecké prohlídky, tak korozí trpět nemohly.

37. Žalovaný se i v odvolacím řízení snažil zpochybnit tento znalecký závěr o správném skladování přírub, tvrdil, že ze svědeckých výpovědí [jméno FO] Bíži a [jméno FO] vyplývá, že do doby znalecké prohlídky byly skladovány nevhodně. K takovému skutkovému zjištění navrhoval vyžádat si zprávu od firmy [právnická osoba]. a jí pak provést důkaz. Jinými slovy žalovaný chtěl takovým důkazem prokazovat, že příruby mohly být zkorodované ještě před jejich odcizením a převozem do sběrných surovin. Takové eventuální skutkové zjištění o pouhé možnosti poškození přírub před jejich převozem do sběrných surovin ale ke zvrácení znaleckého závěru o správném skladování přírub, a o nemožnosti jejich hloubkového zkorodování při takovém skladování, nepostačuje. Žalovaný o tom byl odvolacím soudem výslovně poučen. I proto odvolací soud zprávu od firmy [právnická osoba]. nevyžádal, protože podle tvrzení žalovaného by z ní měl vyplývat špatný stav skladovací haly a vlhkost v ní, a že ke korozi výrobků mohlo dojít při jejich skladování v hale. Tedy nikoliv zjištění, že příruby byly poškozeny již v době převozu do kovošrotu.

38. Nadto odvolací soud nepřehlédl, že v průběhu trestního řízení ve věci žalovaného svědek [jméno FO] vypověděl, že přehled o materiálu v rámci areálu měl pouze zběžný (bod 11 odůvodnění trestního rozsudku, č. j. [spisová značka]).

39. Svědek [jméno FO] před soudem prvého stupně vypověděl, že do té části haly, kde byly skladovány ventily (tak nazýval kulové kohouty), chodil spíš výjimečně, a kde přesně do haly zatékalo, neví.

40. Svědek [jméno FO] obdobně vypověděl, že do části haly, kde byly uskladněny ventily, moc nechodil a nadto uvedl, že příruby zobrazené ve znaleckém posudku na č.l. 164 spisu, obrázek 3, byly skladovány pod igelitem.

41. I proto ani případná rez na zařízení pro tlakovou zkoušku kulových kohoutů (standu), na kterou upozorňoval žalovaný již před soudem prvého stupně, byť mohly být umístěny ve stejné hale, neprokazuje vznik hloubkové koroze na přírubových víkách ještě před jejich odvozem do kovošrotu.

42. Lze tak učinit dílčí závěr, že přírubová víka byla skladována řádně, že před jejich převozem do sběrných surovin [právnická osoba]. nebyla napadena hloubkovou korozí, která se u nich musela rozvinout až při nechráněném skladování v kovošrotu.

43. Další odvolací námitkou bylo tvrzení, že přírubová víka byla určena na konkrétní zakázku, ta realizována nebyla, a nyní již mají pouze hodnotu šrotu, protože na jinou zakázku je použít nelze.

44. V této souvislosti odvolací soud poučil žalobce, že je třeba tvrdit a prokázat další obchodovatelnost těchto výrobků včetně ceny, za kterou by mohly být prodány.

45. Po doplnění žalobních tvrzení a provedení doplňujícího dokazování bylo možné uzavřít, že žalobce byl a je dodavatelem kulových kohoutů (někdy i v angličtině označovaných jako kulové ventily), které vyrábí (byť minimálně z části dodavatelsky) na základě vlastní výrobní dokumentace a tyto kulové kohouty prodává jako tzv. vlastní výrobek. Jejich základní dokumentace byla obsažena v Technických podmínkách [hodnota], pro kulové kohouty. Z nich je patrno, že žalobce má ve své nabídce kulové kohouty vyráběné v různých rozměrech (nominálních průměrech označených DN) a pro různé tlaky v produktovodech (pro nominální tlaky označené PN), které jsou přesně specifikované ve výrobní dokumentaci splňující kritéria mezinárodních norem. To umožňuje použít tyto kohouty, skládající se ze tří částí - samotného tělesa kohoutu a dvou přírubových vík k napojení na další potrubí – do konkrétních projektů potrubí, nádrží a různých průmyslových zařízení sloužících k dopravě různých látek (neagresivní přírodní plyn, voda, metanol, oxid uhličitý atp.). Pokud si zákazník nechá zpracovat projektovou dokumentaci pro takové zařízení, do níž projektant použije kulové kohouty žalobce, ten je pro takovou zakázku dodává. To je jedna rovina jejich využití, kterou žalobce prokazoval nejen předloženou kupní smlouvou ze dne [datum], č. [hodnota], včetně jejich dodatků, ale k důkazu nabízel i listiny (včetně odkazů na webové stránky) o vyhlášených výběrových řízeních na akce v [Anonymizováno] (těmito [stát] ale odvolací soud pro nadbytečnost dokazování neprováděl).

46. Z logiky věci pak vyplývá druhý způsob využití kohoutů, a to z jejich předchozího použití v konkrétních projektech, kde při repasování takové stavby může vyvstat potřeba dodat kulový kohout nový, případně některou z jeho částí.

47. Z těchto důvodů nemohla být obrana žalovaného, že se jednalo o výrobky určené pro konkrétní zakázku, a protože ta se nakonec nerealizovala, jsou již nepoužitelné a mají pouze hodnotu šrotu, úspěšná. Naopak z charakteru těchto výrobků vyplývá, že není nic neobvyklého, že kohout, který se nepoužije na konkrétní zakázku, může být využit, byť třeba s větším časovým odstupem, na zakázku jinou.

48. Žalobci se to podařilo prokázat zjištěními z předložené smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum], uzavřené mezi společností [právnická osoba] (jejím jednatelem je předseda představenstva žalobce) a společností [právnická osoba] z [stát], že konkrétně kulový kohout typ [Anonymizováno] [hodnota] pro jehož montáž je třeba dvou kusů přírubových vík, zhotovených podle výkresu č. [hodnota], a která jsou předmětem tohoto řízení, z nabídky žalobce byla konkrétním zákazníkem požadována a byla ohledně něj uzavřena i kupní smlouva (dodatek č. [hodnota] ze dne [datum] ke smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum]), s kupní cenou za tento typ kohoutu 21.670 EUR. Prodej poškozených přírubových vík tak byl pouze otázkou času, než někdo kulový kohout, jehož jsou součástí, použije do projektu nebo jej bude potřebovat jako náhradní díl.

49. Žalobce též prokázal, že v roce [datum] byly firmou [právnická osoba] realizovány prodeje kulových kohoutů v různých velikostech a pro různé tlaky produktovodů z nabídky žalobce. Prokázal i jejich kupní cenu. Z takto zjištěných prodejních cen kulových kohoutů lze posoudit důvodnost požadavku žalobce na zaplacení žalované částky vycházející z nákupní ceny polotovaru přírubového víka 73.579,40 Kč (2.680 EUR) a ceny za jeho obrobení 25.000 Kč (911 EUR). Na kulový kohout je potřeba dvou kusů přírubových vík a jeho střední válcová část. Za 2 víka požaduje žalobce po žalovaném 197.158,80 Kč (7.182 EUR). Pakliže (v případě kupní ceny objednaného kohoutu z [datum]) je prodejní cena 1ks kulového kohoutu 21.670 EUR, nejeví se žalobcem požadovaná částka nedůvodná. Tedy žalobcem vyčíslená škoda ve výši nákupní ceny za 4 kusy polotovaru přírubového víka a ceny za jejich opracování po odečtení hodnoty šrotu v podobě poškozených přírubových vík, představuje újmu, která žalobci skutečně vznikla.

50. Ve zbytku je pak možné odkázat na právní hodnocení soudu prvého stupně, tedy na naplnění předpokladů pro vznik škody, důvodu odpočtu hodnoty šrotu v podobě zkorodovaných přírubových vík a jejího odečtu od vyčíslené škody 394.317,60 Kč, i důvod pro přiznání příslušenství k žalované částce v podobě úroků z prodlení včetně jejich výše.

51. Soud prvého stupně správně vyčíslil i výši nákladů řízení žalobce (přiznaná výše odměny advokáta žalobce odpovídá zákonné úpravě – vyhlášce č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu /dále také jen AT/) a nákladů státu, které správně podle úspěchu ve věci určil k úhradě žalovanému (v případě nákladů řízení žalobce), ale i oběma účastníkům (v případě nákladů státu).

52. Odvolací soud je ale přesvědčen, že nebyl důvod pro stanovení delší, než zákonné, lhůty k plnění v délce 15 dnů podle § 160 odst. 1, věta za středníkem, o.s.ř. Pro delší lhůtu splatnosti nebyl tvrzený žádný relevantní důvod. Proto je odvolací soud přesvědčen, že je namístě, aby byla aplikována standardní třídenní lhůta k plnění podle § 160 odst. 1, věta před středníkem, o.s.ř.

53. Z těchto důvodů odvolací soud podle § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil rozsudek okresního soudu v odvoláním napadených výrocích I, III až V, pouze v části splatnosti, a ve zbývajících částech výroky I, III až V podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

54. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodováno podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. a zcela úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na jejich náhradu. Náklady odvolacího řízení spočívají v odměně advokáta za 7 úkonů právní služby po 9.900 Kč (§ 8 odst. 1, § 7 bod 6 AT) za jednání s klientem přesahující 1 hodinu dne [datum], vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu dne [datum], jednání s klientem přesahující 1 hodinu dne [datum], písemné podání doplnění důkazů a tvrzení, písemné podání v podobě označení probíhajících veřejných zakázek, účast na jednání krajského soudu dne [datum], dále odměně za úkon právní služby v poloviční výši 4.950 Kč (§ 8 odst. 1, § 7 bod 6, § 11 odst. 2 písm. f/ AT) za účast při vyhlášení rozhodnutí odvolacího soudu, dále v paušální náhradě hotových výdajů 3 x 300 Kč (§ 13 odst. 3 AT ve znění advokátního tarifu do [datum]), paušální náhradě hotových výdajů 5 x 450 Kč (§ 13 odst. 3 AT ve znění advokátního tarifu po [datum]), náhradě cestovného z [adresa] a zpět za cestu k jednání odvolacího soudu při vzdálenosti 249 km tam a zpět ve výši 2.136 Kč v roce 2024 (při sazbě základní náhrady a ceně pohonných hmot dle § 1, § 4 vyhlášky č. 398/2023 Sb.), náhradě cestovného z [adresa] a zpět za cestu k jednání soudu při vzdálenosti 249 km tam a zpět ve výši 2.139 Kč v roce 2025 (dle sazby základní náhrady a ceny pohonných hmot dle § 1, § 4 vyhlášky č. 475/2024 Sb.), náhradě za promeškaný čas ve výši 6 půlhodin po 100 Kč (§ 14 odst. 1, 3 AT ve znění advokátního tarifu do [datum]), náhradě za promeškaný čas ve výši 6 půlhodin po 150 Kč (§ 14 odst. 1, 3 AT ve znění advokátního tarifu po [datum]) a v DPH 21 % ve výši 18.199 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkové náklady odvolacího řízení žalobce představují částku 104.863 Kč, ale protože žalobce požadoval pouze částku 104.319 Kč, odvolací soud určil, že žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 104.319 Kč k rukám advokáta žalobce v zákonné třídenní lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1, věta před středníkem, o.s.ř.).