23 Co 213/2023

Odůvodnění

1. Shora uvedeným rozsudkem okresní soud určil, že žalobce je vlastníkem železniční dráhy –vlečky s názvem „[Jméno zainteresované společnosti 0/0] – vlečka [adresa] “, nacházející se na pozemcích parc. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], skládající se ze železničního spodku a svršku, se všemi jejími součástmi a příslušenstvím, přičemž je vlečka zaústěna do celostátní dráhy v železniční stanici [adresa] do koleje č. [hodnota], výhybkou č. [hodnota] v km [Anonymizováno], začíná koncovými styky výhybky číslo [hodnota] v km [Anonymizováno] a je ukončena zarážedly kusé koleje č. 1a v km [Anonymizováno], kusé koleje č. 2a v km [Anonymizováno], kusé koleje č. [hodnota] v km [Anonymizováno] a kusé koleje č. [hodnota] v km [Anonymizováno], skládající se z kolejí č. [hodnota] o délce [Anonymizováno] m, č. 1a o délce [Anonymizováno] m, č. [hodnota] o délce [Anonymizováno] m, č. 2a o délce [Anonymizováno] [Anonymizováno] m, č. [hodnota] o délce [Anonymizováno] m, č. [hodnota] o délce [Anonymizováno] m, č. [Anonymizováno] o délce [Anonymizováno] m, č. [Anonymizováno] o délce [Anonymizováno] m, č. [hodnota] o délce [Anonymizováno] m a č. [hodnota] o délce [Anonymizováno] m, s celkovou stavební délkou [Anonymizováno] m (výrok I). Zamítl vzájemnou žalobu, kterou se žalovaný domáhal určení, že je vlastníkem vlečky v rozsahu všech kolejí nacházející se na pozemkových parcelách č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], na pozemkových parcelách č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a na stavební parcele [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], a to pokračování koleje č. [hodnota] od km [Anonymizováno], pokračování koleje č. [hodnota] od km [Anonymizováno] a pokračování koleje č. [hodnota] od km [Anonymizováno] až po zarážedla na kusých kolejích č. [hodnota] v km [Anonymizováno] a č. [hodnota] v km [Anonymizováno], tedy kolejí č. [hodnota] o délce [Anonymizováno] m, kolejí č. [Anonymizováno] o délce [Anonymizováno] m, kolejí č. [Anonymizováno] o délce [Anonymizováno] m, kolejí č. [hodnota] o délce [Anonymizováno] m a kolejí č. [hodnota] o délce [Anonymizováno] m (výrok II). Současně uložil žalovanému nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka] (výrok III).

2. Rozhodoval o návrhu žalobce na požadovaném určení vlastnického práva k vlečce. Při specifikaci vlečky ji žalobce rozdělil na dvě části. O první tvrdil, že ji nechal vybudovat státní podnik [právnická osoba] (dále také jen [Anonymizováno].), dokončena byla v roce [Anonymizováno]. Ke dni [datum] se jejím vlastníkem stal, na základě schváleného privatizačního projektu, žalovaný, jako právní nástupce [Anonymizováno] Druhou část vlečky, navazující na tu první, nechalo vybudovat družstvo [právnická osoba] (dále také jen [Anonymizováno]), dokončena byla v roce [Anonymizováno], a do majetku [Anonymizováno] byla zařazena dne [datum]. Ke dni [datum] proběhla transformace Družstva na jeho právního nástupce [právnická osoba]., a to s přechodem veškerého jmění, tedy i druhé části vlečky. Dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba]., kupní smlouvu, kterou prodal této společnosti první část vlečky. [právnická osoba]., zanikla ke dni [datum] v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba]. Vlastnické právo k první části vlečky přešlo na žalobce dne [datum] jejím vložením společností [právnická osoba]., do základního kapitálu žalobce. Druhou část vlečky nabyl žalobce ke dni [datum] na základě projektu rozštěpení společnosti [právnická osoba]. a sloučení odštěpované části jmění do nástupnické společnosti žalobce. Od února 2020 začal žalovaný zpochybňovat vlastnické právo žalobce k druhé části vlečky, znemožnil žalobci provádění její údržby, a na základě intervence žalovaného u drážního úřadu, byl v rámci správního řízení o změně provozovatele vlečky vyzván k doložení svého vlastnického práva. Toto správní řízení bylo přerušeno do doby, než o vlastnictví vlečky rozhodne soud. Těmito skutečnostmi žalobce odůvodňoval naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

3. Žalovaný uznal vlastnictví žalobce k první části vlečky, ohledně její druhé části podal vzájemnou žalobu, kterou se domáhal určení svého vlastnického práva k této druhé části vlečky. Tvrdil, že stěžejními listinami jsou „[Anonymizováno] z [datum] spolu s „Aktualizovaným privatizačním projektem k [datum] “ ze dne [datum]. Žalovaný v rámci své argumentace rozdělil druhou část vlečky na dvě podčásti – první, která existovala již v roce [Anonymizováno], a druhou zhotovenou na přelomu 70. a 80. let 20. století. Nabytí vlastnického práva k druhé části vlečky odvozoval z privatizačního projektu, v němž byla vlečka popsána a všichni zúčastnění se k němu mohli vyjádřit a uplatnit své námitky. O vlečce a jejím rozsahu žalovaný účtoval ve svém účetnictví. Z fotografií z let [Anonymizováno] a [Anonymizováno] dovozoval, že koleje již v této době (před výstavbou areálu [Anonymizováno]) vedly za rozhraní první a druhé části vlečky, až za hranu sila, směrem k budoucímu [Anonymizováno]. Poukazoval na cenu za rekonstrukci jednoho běžného metru vlečky, vyplývající z projektu rekonstrukce vlečky, ve výši [částka], která je vyšší než cena za jeden běžný metr nově budované vlečky udávaná v inventárních kartách žalobce.

4. Okresní soud podle § 80 o. s. ř. zjišťoval, zda má žalobce na projednání dané věci naléhavý právní zájem. Dovodil, že mezi účastníky je otázka vlastnictví druhé části vlečky sporná a příslušný správní orgán – drážní úřad – vyzval žalobce k podání této žaloby s tím, že do doby rozhodnutí věci soudem nebude pokračovat v řízení o vydání povolení k provozování příslušné části vlečky. Žalobce se tak domáhá odstranění stavu nejistoty, což má své důsledky pro již probíhající správní řízení. Z těchto skutečností vyplývá naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení.

5. Dále soud prvého stupně vysvětlil, že i když se žalobce domáhá určení vlastnictví k celé vlečce, a přitom je zřejmé, že skutečně spornou je pouze druhá část vlečky, neboť v případě její první části je mezi účastníky nesporné, že jejím vlastníkem je žalobce, má žalobce z důvodu přehlednosti právní zájem i na určení vlastnického práva ohledně první části vlečky. Okresní soud by považoval za přílišný formalismus, pokud by ohledně první části vlečky zamítal žalobu jen proto, že na určení vlastnictví k této části nemá žalobce naléhavý právní zájem.

6. Následně soud prvého stupně vyložil, že pro posouzení věci je rozhodující objasnit, kdo se stal vlastníkem druhé části vlečky. Byť žalovaný v této souvislosti kladl velký důraz na skutečnost, že vlečku jako celek zprivatizoval, soud prvého stupně deklaroval, že žalovaný mohl privatizací nabýt pouze ten majetek, který jeho právní předchůdce, tj. [Anonymizováno], s. p., vlastnil. Majetek, který patřil jinému subjektu, nemohl privatizací na žalovaného přejít.

7. Okresní soud vyšel ze zjištění, že podle historického plánku vlečky ze dne [datum] byla vlečka [adresa] rozdělena na dvě části – vlečka [Anonymizováno] [adresa] (shoduje se s tzv. první částí vlečky) a vlečka [Anonymizováno] [adresa] (shoduje se s tzv. druhou částí vlečky). Podle privatizačního projektu [Anonymizováno]., ze dne [datum] a jeho aktualizace, byla součástí privatizovaného majetku střediska ve [adresa] pod body 17 a 18 železniční vlečka – spodek se způsobem nabytí [Anonymizováno] a železniční vlečka – svršek se způsobem nabytí [Anonymizováno]. Kupní smlouvou a smlouvou o zřízení věcných břemen ze dne [datum], uzavřenou mezi žalovaným jako prodávajícím a společností [právnická osoba]., jako kupujícím, byla převedena první část vlečky. Ta je podrobně specifikována ve znaleckém posudku č. [Anonymizováno] ze dne [datum], zpracovaném [jméno FO]. V inventárních kartách [právnická osoba], společného zemědělského podniku [Anonymizováno], je od [datum] zařazena do útvaru [adresa] vlečka, a to spodní stavba a vrchní stavba, s uvedeným způsobem pořízení – výstavba. Podle záznamu v obchodním rejstříku zanikl [právnická osoba], bez likvidace a jeho veškerý majetek přešel na [právnická osoba].

8. Zjištění o tom, že na žalobce přešla druhá část vlečky – majetek v podobě staveb železniční vlečka svršek a spodek, které byly v majetku společnosti [právnická osoba]., učinil soud prvého stupně z notářského zápisu ze dne [datum], sepsaného [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno], dále z projektu rozštěpení sloučením a se vznikem nové společnosti a ze znaleckého posudku oceňujícího odštěpovanou část jmění společnosti [právnická osoba]. (viz zejména přehled nemovitého majetku na č.l. 291 spisu).

9. Pro rozhodování soudu prvého stupně byla podstatná i následující zjištění.

10. Drážní úřad vydal dne [datum] povolení společnosti [právnická osoba]. k provozování dráhy – vlečky „[Anonymizováno] [adresa], vlečka [adresa] “ s konstatováním, že společnost [Anonymizováno] nevyužila svého práva se vyjádřit. Dne [datum] drážní úřad povolil provozování dráhy – vlečky [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [adresa], vlečka [adresa], provozovateli [Anonymizováno] – [právnická osoba]., přičemž za vlastníka vlečky považoval [Anonymizováno], a. s. a [právnická osoba]. Dne [datum] drážní úřad povolil provozování vlečky fyzické osobě – [tituly před jménem] [jméno FO]. Za vlastníka vlečky byl považován již pouze [právnická osoba]. Dne [datum] bylo drážním úřadem povoleno provozování vlečky společnosti [právnická osoba]., a dne [datum] společnosti , právnická osoba11. Z předložených snímků z let [Anonymizováno] bylo zřejmé, že koleje pokračovaly i za první část vlečky. Současně bylo patrné, že kolejiště vypadalo jinak, než na historickém plánku vlečky z roku [Anonymizováno] a jak vypadá dnes (tento stav soud prvého stupně ověřil místním ohledáním). Z daňových dokladů vystavených dodavatelem [Anonymizováno]. – správa dopravní cesty, kde jako odběratel figuruje žalovaný, vyplynulo, že v období [Anonymizováno], byly na vlečce [Anonymizováno] [adresa] účtovány práce spočívající v údržbě (sdělovacího a zabezpečovacího zařízení, v prohlídce a měření).12. V rozvaze žalovaného za rok 2012 byly v rámci dlouhodobého majetku u budov a staveb uvedeny úbytky [Anonymizováno]. Kč, stejná částka byla uvedena u oprávek vztahujících se k úbytkům. Ze zápisu z jednání představenstva žalovaného ze dne [datum] vyplynulo, že představenstvo rozhodlo o odúčtování plně odepsané vlečky v hodnotě [částka].13. Při skutkovém hodnocení soud prvého stupně vyšel z toho, že z dokazování je zřejmé, že druhá část vlečky (v současné podobě) byla postavena až po roce [Anonymizováno], tedy po výstavbě první části vlečky. Za zásadní důkaz považoval v tomto směru historický plánek vlečky, který ji již ke konci roku [Anonymizováno] rozdělil na dvě části – první jako vlečku [Anonymizováno] (od nádraží ve [adresa] za silo) a druhou – [Anonymizováno] [adresa] (od sila do areálu [Anonymizováno]). Od roku [Anonymizováno] je vlečka evidována i v inventárních kartách [Anonymizováno] s tím, že způsobem nabytí je výstavba. Z toho okresní soud dovozoval závěr, že [Anonymizováno] si vybudoval do svého areálu postaveného na přelomu [Anonymizováno]. let vlečku, kterou napojil na stávající vlečku [Anonymizováno], s. p. [Anonymizováno], pak tato skutečnost se promítla do historického plánu vlečky. Okresní soud dále uvedl, že v řízení nebyl předložen jediný doklad o tom, že by druhá část vlečky byla zhotovena či jinak nabyta [Anonymizováno], s. p. V tomto směru připomněl, že v privatizačním projektu je vlečka ve středisku [adresa] ve vlastnictví [Anonymizováno], s. p., identifikována pouze jako železniční vlečka – spodek, železniční vlečka – svršek, a jako způsob nabytí je uvedeno [Anonymizováno]. Vlečka do [Anonymizováno], ale byla postavena později, nemůže se tedy jednat o vlečku z roku [Anonymizováno] (event. nabytou v roce [Anonymizováno]). Na počátku [Anonymizováno]. let byly stávající koleje, které se v [Anonymizováno]. letech nacházely v prostoru za silem, zcela přestavěny a výrazně prodlouženy (koleje na snímcích ze [Anonymizováno]. let nedosahovaly do areálu [Anonymizováno], který v té době ani neexistoval). Došlo tak ke zhotovení zcela nové stavby jako věci v právním smyslu, a to železniční vlečky nazvané v historickém plánku jako vlečka [Anonymizováno] [adresa]. Proto podle okresního soudu nejde o pouhé administrativní označení, ale o reflexi toho, že byla vybudována zcela nová vlečka. Proto letecké snímky, na nichž jsou zobrazeny koleje v [Anonymizováno]. letech, vedoucí i za první část vlečky (směrem za silo), nejsou dostatečným argumentem pro závěr, že [Anonymizováno], s. p., vlastnil ke dni privatizace i druhou část vlečky, případně její první podčást.14. Na základě tohoto hodnocení dospěl soud prvého stupně k právnímu závěru, že vlastníkem druhé části vlečky se stal [právnická osoba], který tuto část vlečky postavil na začátku [Anonymizováno]. let, zařadil ji do své majetkové evidence a vlečku také provozoval. O rozdělení vlečky na dvě části – první část [Anonymizováno], s. p., druhá část [právnická osoba], hovoří historický plánek vlečky z roku [Anonymizováno]. [Anonymizováno] tedy druhou část vlečky nabyl originárně, zhotovením věci. Posléze po transformaci [Anonymizováno] přešla druhá část vlečky do vlastnictví společnosti [právnická osoba]., a na základě přeměny společnosti – rozštěpením sloučením se vlastníkem druhé části vlečky stal žalobce. Právní předchůdce žalovaného – státní podnik [Anonymizováno] [adresa] – druhou část vlečky nikdy nevlastnil, proto tato část vlečky ani nemohla přejít na žalovaného privatizací státního podniku. Nebylo možné, aby privatizací určitého subjektu přešel na jeho nástupce majetek, který privatizovaný subjekt nevlastnil. V tomto směru pak nemá význam argumentace žalovaného, zda společný družstevní podnik generoval družstevní nebo státní majetek.15. Rozsudek okresního soudu napadl v části jeho výroku I, jímž bylo určeno, že žalobce je vlastníkem železniční dráhy – vlečky s názvem „[Jméno zainteresované společnosti 0/0] – vlečka [adresa] “, nacházející se na pozemkových parcelách č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], na pozemkových parcelách č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a na stavební parcele [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], a to v rozsahu pokračování koleje č. [hodnota] od km [Anonymizováno], pokračování koleje č. [hodnota] od km [Anonymizováno] a pokračování koleje č. [hodnota] od km [Anonymizováno] až po zarážedla na kusých kolejích č. [hodnota] v km [Anonymizováno] a č. [hodnota] v km [Anonymizováno], tedy kolejí č. [hodnota] o délce [Anonymizováno] m, [Anonymizováno] o délce [Anonymizováno] m, č. [Anonymizováno] o délce [Anonymizováno] m, č. [hodnota] o délce [Anonymizováno] m a č. [hodnota] o délce [Anonymizováno] m, skládající se ze železničního spodku a svršku, se všemi jejími součástmi a příslušenstvím, a dále výrok II včetně závislého výroku III včasným odvoláním žalovaný. Domáhal se jeho revize a tvrdil, že vlečka [adresa] nebyla v minulosti rozdělena na dvě části – vlečka [Anonymizováno] [adresa] a vlečka [Anonymizováno] [adresa], ale k jejímu rozdělení došlo až na základě kupní smlouvy ze dne [datum], v době kdy už [Anonymizováno] [adresa] ani [Anonymizováno] [adresa] neexistovaly. Žalovaný nesouhlasil s tím, že by na základě notářského zápisu ze dne [datum], sepsaného [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno], dále na základě projektu rozštěpení sloučením a vznikem nové společnosti, a na základě znaleckého posudku oceňujícího odštěpovanou část jmění společnosti [právnická osoba]., mohl soud prvého stupně dospět ke zjištění, že na žalobce přešlo vlastnické právo k druhé části vlečky. Žalovaný měl naopak za to, že zcela zřejmě k [datum] považoval jak žalobce, tak žalovaný, druhou část vlečky za své vlastnictví, pouze o tom dosud nevedli spor. Citovanými důkazními prostředky mohlo být maximálně zjištěno, že žalobce (jeho právní předchůdce) si v rámci své evidence přeevidoval druhou část vlečky do účetnictví nově vzniklé společnosti. Z hlediska právního hodnocení žalovaný zopakoval své přesvědčení, že vlečka až do svého rozdělení na dvě části kupní smlouvou z [datum] byla jednou věcí. Zopakoval svou argumentaci uplatněnou před soudem prvého stupně o průběhu výstavby druhé části vlečky a doplnil, že pokud existovala původní vlečka jako jedna věc, a následně byl „konec“ této vlečky přebudován, nedošlo ke vzniku nové věci, ale k úpravě věci stávající – v případě první podčásti druhé části vlečky jejím přebudováním a v případě druhé podčásti druhé části vlečky jejím prodloužením. Připomněl své předchozí tvrzení, že historický plánek vlečky, vypracovaný [Anonymizováno] [Anonymizováno], traťová distance [adresa], byl vypracován dříve, než došlo k dostavění vlečky. Má proto sílu pouhého obrázku s minimální důkazní hodnotou a ani není jisté, k jakému účelu byl zpracován. Upozornil také na „[adresa] rekonstrukce kolejí [Anonymizováno] “ z roku [Anonymizováno], jako součást „Projektového úkolu“, který hovoří o budování kolejí směrem do [Anonymizováno] [Anonymizováno] a je označeno jako „[Anonymizováno] “. Z toho žalovaný dovozoval, že i sám právní předchůdce žalobce od počátku počítal s tím, že se bude jednat o úpravu stávající věci, a nikoliv o vznik věci nové. Žalovaný též zopakoval svoji argumentaci o využití materiálu ze stávající vlečky ve vlastnictví právního předchůdce žalovaného při přebudování a prodloužení stávající vlečky, což mělo odraz i v ceně za jeden běžný metr nově budované vlečky. Namítal též, že není možné, aby zaúčtoval účetní doklady za údržbu vlečky v době, kdy podle rozsudku již nebyl vlastníkem žádné vlečky, a v tomto směru tvrdil, že k přefakturaci těchto částek nedošlo, protože se i po uzavření kupní smlouvy ze dne [datum] cítil být vlastníkem druhé části vlečky. Její vlastnictví žalobce nemůže dokazovat inventárními kartami, neboť ty si jeho právní předchůdce vytvořil sám a zaevidoval je do svého majetku. V neposlední řadě se též žalovaný vymezil vůči dílčímu závěru soudu prvého stupně, že žalovaný mohl privatizací nabýt pouze majetek, který vlastnil jako státní podnik.16. Žalobce navrhl rozsudek okresního soudu v napadené části jako věcně správný potvrdit. Zopakoval svá tvrzení z řízení před soudem prvého stupně a připomněl, že veškerý majetek družstva [právnická osoba], nabyla společnost [právnická osoba]., nebyl tak předmětem privatizace. Připomněl také, že žalovaný prodal právnímu předchůdci žalobce pozemek pod vlečkou, přitom není zřejmé, proč by tak činil, pokud by vlečka byla jeho. Naopak se nabízí s ohledem na tento prodej, že došlo ke sjednocení vlastníka pozemku a vlečky.17. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu podle § 212, § 212a o. s. ř. a dospěl k následujícím závěrům.18. Nejprve ale krajský soud z důvodu stručnosti odkazuje na skutková zjištění soudu prvého stupně, která jsou správná a odpovídají provedenému dokazování, a proto je převzal. S ohledem na odvolací námitky žalovaného je a tomto místě třeba uvést, že odůvodnění soudu prvého stupně v bodě 8, tj. že z notářského zápisu [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], z projektu rozštěpení sloučením a se vznikem nové společnosti a ze znaleckého posudku oceňujícího odštěpovanou část jmění společnosti [právnická osoba]., učinil okresní soud zjištění, že na žalobce přešla druhá část vlečky - majetek v podobě staveb železniční vlečka svršek a spodek, které byly v majetku společnosti [právnická osoba]., nepovažuje odvolací soud za skutkové zjištění, ale za dílčí právní závěr.19. Dále je třeba uvést, že, jak správně uvedl okresní soud, základní podmínkou pro vedení daného řízení o určovací žalobě podle § 80 o. s. ř., je splnění předpokladu, že žalobce má na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Ten je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo žalobce ohroženo a současně, jestliže je (objektivně vzato) požadované určení způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce, nebo ohrožení jeho práva. Tato kumulace předpokladů je v dané věci dána, neboť žalobce nemá jinou možnost, chce-li dosáhnout vydání povolení k provozování příslušné části vlečky, než se domáhat požadovaného určení. I v tomto ohledu je možné odkázat na správné odůvodnění soudu prvého stupně, a to včetně jeho závěru o právním zájmu žalobce na určení vlastnického práva i ohledně první části vlečky, a to z důvodu přehlednosti, např. i pro již probíhající správní řízení před drážním úřadem.20. Podle názoru odvolacího soudu bylo pro posouzení dané věci podstatné, jaká věc vznikla na přelomu [Anonymizováno]. a [Anonymizováno]. let při přebudování stávající vlečky a budování další části vlečky. Zda se jednalo o jednu, nebo dvě věci, a kdo ji, nebo je, nabyl do vlastnictví. Vycházel přitom z toho, že podle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 126/1964 Sb., o styku mezi drahami celostátními a vlečkami a o vztazích mezi zúčastněnými organizacemi (vlečkové podmínky), bylo možno nejen spoluužívání jedné vlečky podle § 14 odst. 1 písm. b/ cit. vyhlášky, ale i spoluužívání dvou vleček na sebe navazujících (§ 14 odst. 1, písm. a/ cit. vyhlášky). Vedle toho bylo třeba také zohlednit, že podle § 1 odst. 1, věta první, vyhlášky Ministerstva dopravy č. 68/1964 Sb., o přenesení působnosti státní správy ve věcech drah, vykonávají působnost drážního správního orgánu správy drah celostátních (tj. i [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno]). Při výkonu této působnosti jim přísluší zaujímat stanovisko k přípravné dokumentaci staveb, …, provádět stavební řízení, vydávat stavební povolení a vykonávat státní stavební dohled u drah celostátních a vleček (§ 1 odst. 1 písm. a/ cit. vyhlášky), a provádět kolaudační řízení a vydávat povolení k zahájení provozu na drahách celostátních a vlečkách (§ 1 odst. 1 písm. b/ cit. vyhlášky). Podle § 10 odst. 2 zákona č. 51/1964 Sb., o drahách, který upravuje vlečkovou smlouvu, vyplývá, že návrh vlečkové smlouvy vypracuje drážní podnik provozující celostátní dráhu. Nedojde-li k dohodě o podmínkách vlečkové smlouvy, rozhodne o úpravě vztahu mezi zúčastněnými drážními podniky na žádost drážního podniku, který zřizuje nebo provozuje vlečku (vlečkař) Ministerstvo dopravy po projednání s příslušným ústředním orgánem nebo krajským národním výborem; požádá-li vlečkař do 30 dnů po obdržení návrhu vlečkové smlouvy Ministerstvo dopravy o rozhodnutí, je vlečková smlouva uzavřena ve znění návrhu, který vypracoval drážní podnik provozující celostátní dráhu (Československé státní dráhy).21. Protože dosud nebylo ani jedním z účastníků poskytnuto relevantní tvrzení umožňující posoudit shora specifikovanou stěžejní otázku tohoto sporu, tj. jaká věc vznikla na přelomu [Anonymizováno]. a [Anonymizováno]. let při přebudování stávající vlečky a budování další části vlečky, za současné procesní situace, kdy určení se domáhají obě strany, vyzval je odvolací soud k doplnění jejich tvrzení (§ 118a odst. 1 o. s. ř.) a k navržení důkazů k prokázání takto poskytnutých tvrzení (§ 118a odst. 3 o. s. ř.).22. Žalobce po tomto poučení poskytl tvrzení, že vlečka byla historicky tvořena dvěma samostatnými věcmi. A k prokázání tohoto tvrzení navrhl provést důkaz vlečkovou smlouvou z roku [Anonymizováno] s přiloženým situačním plánem vlečky, v níž se v článku II bod 1 deklaruje, že vlečka je společný majetek [Anonymizováno] a [Anonymizováno], který je dále specifikován přiloženým situačním plánem vlečky. Toto konstatování v záhlaví smlouvy je dle žalobce s ohledem na jednotlivé fáze výstavby vlečky a následnou dispozicí s ní vyložit tak, že existovaly dvě samostatné věci.23. Žalovaný doplnil svá tvrzení tak, že text vlečkové smlouvy vždy pracuje s vlečkou jako s jednou věcí a nikde není ani naznačeno, že by se mělo jednat o dvě k sobě připojené vlečky, jako dvě samostatné věci. K prokázání tvrzení, že se v případě vlečky vždy jednalo o jednu věc ve vlastnictví žalovaného, resp. jeho právního předchůdce, předložil k důkazu vlečkovou smlouvu za období od [datum] do [datum], technickou zprávu [Anonymizováno] [adresa], č. [hodnota], v němž je popsáno zavlečkování závodu [Anonymizováno] [adresa], kopii stavebního povolení [Anonymizováno] střediska[Anonymizováno] [adresa], č. j. [Anonymizováno], z [datum], a „Dodatek ke kupní smlouvě – [Anonymizováno] [adresa] “ z [datum], v němž je barevně konkretizován předmět prodeje a vlastnictví ostatních věcí, včetně druhé části vlečky ve prospěch žalovaného, minimálně její první podčásti.24. Na základě doplněných tvrzení a předložených listin doplnil odvolací soud podle § 213 odst. 4 o. s. ř. dokazování jejich přečtením a učinil z nich následující skutková zjištění.25. Z vlečkové smlouvy ze dne [datum], že byla uzavřena mezi [Anonymizováno], [Anonymizováno], provozním oddílem v [adresa], železniční stanicí [adresa], a [právnická osoba] se sídlem v [Anonymizováno] – sklad [adresa], na období od [datum] do [datum]. Vlečkařem byl [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] a vlečková smlouva byla sjednána pro připojení vlečky závodu [adresa] k železniční stanici [adresa] a o provozu na této vlečce (záhlaví vlečkové smlouvy). Součástí vlečkové smlouvy byl připojený situační plán vlečky (Článek I smlouvy). Vlečka je společný majetek [Anonymizováno] a [Anonymizováno] (Článek II odst. 1 smlouvy), celková stavební délka všech kolejí vlečky je [Anonymizováno] metrů (Článek II odst. 2 smlouvy), podle smlouvy mezi [Anonymizováno] a [Anonymizováno] vystupuje [Anonymizováno] jako jediný vlečkař (Článek II odst. 3 smlouvy). Vlečku spoluužívá podle § 14 odst. 1 písm. b/ vlečkových podmínek (vyhláška č. 126/1964 Sb.) [Anonymizováno] [adresa]. Přistavování vozů spoluuživateli provádí vlečkař svojí posunovací lokomotivou a posunovači (Článek VI odst. 1 smlouvy). Vozy spoluuživatele vlečky se budou vykazovat a poplatky účtovat společně s vlečkařovými. [adresa] vlečky si vyrovná [Anonymizováno] s [Anonymizováno] sám podle smlouvy mezi těmito podniky ze dne [datum], jejíž kopie je uložena v přípojové stanici (Článek VI odst. 2 smlouvy). Tato vlečková smlouva byla sjednána na dobu 5 let s účinností od [datum] do [datum] včetně (Článek VIII odst. 2 smlouvy). Připojený situační plán vlečky je shodný se situačním plánem vlečky založenými ve spise na č. l. 162, jímž okresní soud provedl důkaz. Rozděloval vlečku na vlečku [Anonymizováno] [adresa] a vlečku [Anonymizováno] [adresa]. Vymezení vlečky [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] je shodné s tzv. první částí vlečky a vlečka [Anonymizováno] [adresa] s tzv. druhou částí vlečky. Připojený situační plán vlečky označily [Anonymizováno] číslem jednacím 119/82 a správnost zákresu, tj., že odpovídá skutečnosti, stvrdila dne [datum] [Anonymizováno], [Anonymizováno], traťová distance [adresa].26. Z listiny ze dne [datum] obsahující záhlaví s obchodní firmou žalovaného, adresované společnosti [právnická osoba]., nazvané jako „Dodatek ke kupní smlouvě – areál [Anonymizováno] [adresa] (bývalý komplex cukrovaru)“ bylo zjištěno, že obsahem této listiny, opatřené podpisy [tituly před jménem] [jméno FO], předsedy představenstva [Anonymizováno] v [Anonymizováno], a. s., a [tituly před jménem] [jméno FO], místopředsedy představenstva [právnická osoba]. , bylo sdělení, že předmětem kupní smlouvy uzavřené mezi těmito účastníky, byly nemovité věci podle přiloženého schématu vyhotoveného dle znaleckého posudku [jméno FO] č. [Anonymizováno] ze dne [datum]. Prodaná manipulační plocha byla barevně vyznačena stejně jako vlečky. Výměry měly odpovídat údajům v uvedeném posudku. Přílohou této listiny byl snímek z katastrální mapy, který obsahoval rukou načrtnutou vlečku z části označenou jako vlečku [Anonymizováno], vedoucí přibližně od hranice mezi pozemky [Anonymizováno] směrem k areálu [Anonymizováno], a ve zbytku vlečku [Anonymizováno] vedoucí od tohoto bodu směrem do areálu [Anonymizováno], dále v ní byly šrafovány prodané pozemky a manipulační plocha. Tato příloha byla podepsána bez bližšího označení podepisujících osob.27. Ze stavebního povolení Okresního národního výboru v [Anonymizováno], odboru výstavby a územního plánování, č. j. [Anonymizováno], ze dne [datum], učinil odvolací soud zjištění, že jím byla povolena výstavba [Anonymizováno] ve [adresa]. Předmětem stavebního řízení nebyl objekt 16[Anonymizováno] a [Anonymizováno], které podléhaly samostatnému povolení Správy dráhy [Anonymizováno] v [Anonymizováno] (bod 8 stavebního povolení). Oplocení areálu [Anonymizováno] [adresa] mělo být po prodloužení vlečkového tělesa vhodně upraveno (bod 12 stavebního povolení). Připomínka [Anonymizováno] [adresa] k zajištění garáže lokotraktoru měla být projednána při řízení o povolení vnitrozávodní dráhy (bod 19 stavebního povolení).28. Z technické zprávy [Anonymizováno] [adresa], ze [Anonymizováno], č. [hodnota], bylo zjištěno, že obsahovala zastavovací plán [Anonymizováno] [adresa], podle něhož z nových objektů v areálu bývalého cukrovaru ve [adresa] měla být mimo jiné budována garáž pro lokotraktor a obilní silo 21 tis. tun, a v souvislosti s touto výstavbou měly být v nutném rozsahu provedeny inženýrské sítě, tj. i vlečka. Stávající sítě se jednak odstranily, jednak se měly napojit na nově budované zařízení (bod 3 průvodní zprávy). Na základě jednání odsouhlasila [Anonymizováno] v rámci investiční studie zavlečkování závodu [Anonymizováno] [adresa]. Součástí zavlečkování byly koleje č. [hodnota], sloužící jak odevzdávková kolej, č. [hodnota] jako přejímková a č. [hodnota] jako manipulační a objízdná kolej (bod 5 průvodní zprávy). Součástí technické zprávy byla i situace – [Anonymizováno] [adresa] – zastavovací plán z [Anonymizováno], který byl za podmínek rozhodnutí odboru výstavby ONV v [Anonymizováno] schválen dne [datum].29. Z vlečkové smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [Anonymizováno] – [Anonymizováno], železniční stanicí [adresa] a vlečkařem [právnická osoba], a týkala se připojení vlečky [Anonymizováno] k železniční stanici [adresa] a provozu na vlečce. Celková stavební délka všech kolejí vlečky byla [Anonymizováno] metrů (Článek II bod 2), vlečku podle § 14 odst. 1 písm. b/ vlečkových podmínek spoluužíval [Anonymizováno] [adresa] a společnost [právnická osoba] (Článek V bod 1). [adresa] vlečky si vlečkař měl vyrovnat se spoluuživateli podle smlouvy, jejíž kopii dodají do přípojové stanice (Článek V bod 2). Vlečková smlouva byla sjednána na dobu 5 let s účinností od [datum] do [datum] včetně (Článek VII bod 1).30. Po takto doplněném dokazování je možné učinit závěr, že odvolání žalovaného není důvodné.31. Okresní soud vystavěl své rozhodnutí na úvaze, že je třeba rozlišovat přestavbu první části vlečky od výstavby její druhé části. Vyšel z leteckých snímků ze [Anonymizováno]. let, na nichž je vidět, že již v této době se koleje nacházely i v prostoru za silem, ale vypadaly jinak a měly jiný tvar a rozmístění výhybek, než je tomu po vybudování druhé části vlečky na počátku [Anonymizováno]. let. Měl za to, že na počátku [Anonymizováno]. let byly stávající koleje zcela přestavěny a výrazně prodlouženy a došlo tak k zhotovení zcela nové stavby jako věci v právním smyslu – železniční vlečky nazvané v historickém plánku jako vlečka [Anonymizováno] [adresa], což nevnímal jako pouhé administrativní označení, ale reflexi toho, že byla vybudována zcela nová vlečka. Tu [právnická osoba], nabyl originárně, zhotovením věci, a proto právní předchůdce žalovaného, státní podnik [Anonymizováno] [adresa], druhou část vlečky nikdy nevlastnil a nemohla ani přejít na žalovaného privatizací státního podniku.32. V rámci doplněného dokazování v odvolacím řízení bylo možné tento skutkový stav doplnit o zjištění, že původní vlečka, tedy nikoliv ve tvaru a délce tzv. první části vlečky, byla v [Anonymizováno]. letech minulého století dvakrát přebudovávána. Nejprve se tak dělo v rámci výstavby [Anonymizováno] [adresa] podle technické zprávy [Anonymizováno] [adresa], č. [hodnota] (č. l. 502 spisu), jehož součástí byl zastavovací plán ze září [Anonymizováno], který byl schválen za podmínek rozhodnutí odboru výstavby [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] (č.l. 510 spisu). Podruhé tomu bylo na základě projektového úkolu na stavbu oblastního skladu agrochemikálií ve [adresa] z roku [Anonymizováno] (viz příloha žalovaného na č.l. 390 spisu), který v popisu objektu 14 – vlečka uváděl, že stávající kolejiště, vybudované v rámci výstavby [Anonymizováno] [adresa] bude rekonstruováno, aby vyhovovalo potřebám provozu [Anonymizováno], [Anonymizováno] a[Anonymizováno] sousedního [Anonymizováno] Směrově i výškově měla být niveleta výtažné koleje pro oblastní sklad navržena podle projektu zavlečkování, který se zpracovával pro sousední [Anonymizováno] centrum. Hlavním vlečkařem měl být [Anonymizováno] [adresa]. K uvedení této stavby do trvalého provozu mělo dojít v září [Anonymizováno]. Projektový úkol obsahoval i situační nákres rekonstruovaných kolejí (viz také č.l. 383 spisu). Následně na přelomu [Anonymizováno]. a [Anonymizováno]. let došlo dne [datum] k vydání stavebního povolení na vybudování [Anonymizováno] střediska ve [adresa] s tím, že stavba bude dokončena nejpozději do konce roku [Anonymizováno] (č.l. 499 spisu). Podle stavebního povolení měly být objekty [Anonymizováno] povoleny samostatným povolením [Anonymizováno]. Z textu stavebního povolení se nabízí, že investorem stavby byl sám [právnická osoba] [adresa] (tj. [právnická osoba]), avšak výslovně tato okolnost ve stavebním povolením zmíněna není. Nicméně z této rekapitulace se podává, že vlečka k napojení [právnická osoba], na rekonstruovanou stávající vlečku v rozsahu tzv. první části vlečky, byla zbudována jako nová vlečka, nejednalo se o rekonstrukci nějaké vlečky stávající.33. S ohledem na tyto zjištěné okolnosti vyzval odvolací soud účastníky, aby předložili stavební povolení [Anonymizováno] na objekt Vnitrozávodní dráhy, jak je zmiňováno ve stavebním povolení na [Anonymizováno] středisko ve [adresa] vydané [Anonymizováno] dne [datum], neboť tato listina by mohla objasnit, kdo byl investorem zhotovené vlečky, případně kdo ji pro [Anonymizováno] zhotovil. Účastníci však shodně uvedli, že touto listinou nedisponují, stejně jako nedisponují kolaudačním rozhodnutím na tuto stavbu, ani smlouvou uzavřenou dne [datum] mezi [Anonymizováno] a [Anonymizováno], ve které si strany smlouvy dohodly pravidla pro vyrovnání provozu vlečky, a o níž se zmiňuje vlečková smlouva ze dne [datum].34. Jinými slovy listiny, které mohly změnit náhled odvolacího soudu na vlastnictví vlečky účastníky předloženy nebyly. Důkazně se tedy nepodařilo objasnit období roku [Anonymizováno], kdy vlečka vybudovaná v rámci výstavby VNS [adresa] byla rekonstruována, a kdy se zpracovávala dokumentace k zavlečkování sousedního [Anonymizováno]. Za této skutkové situace odvolací soud argumentaci žalovaného, že byly vybudovány vlečky dvě, případně, že prodloužením stávající vlečky (její první části) do areálu právního předchůdce žalobce (tj. vybudování druhé části vlečky) došlo k tzv. přírůstku původní vlečky, eventuálně argumentaci, že pokud existovala vlečka jako jedna věc a její konec byl přebudován, nedošlo ke vzniku nové věci, ale k úpravě věci stávající a to první podčásti druhé části vlečky jejím přebudováním a ve druhé podčásti druhé části vlečky jejím prodloužením, nemohl přisvědčit. Jako pravděpodobnější se jevila s ohledem na provedené důkazy varianta, že právní předchůdce žalovaného zrekonstruoval koleje vlečky na jejím konci (tj. první části vlečky) a při této rekonstrukci počítal s napojením nové části vlečky sloužící a vybudované pro [Anonymizováno]. Ale ani tato varianta nebyla skutkově objasněna.35. Za této situace tzv. důkazní nouze, bylo třeba vyjít z procesních pravidel, na kterých je založen občanský soudní řád. Z něho vyplývá, že v občanském soudním řízení se uplatňuje zásada projednací, podle níž je zásadně věcí účastníků řízení tvrdit pro věc rozhodné skutečnosti a k jejich prokázání označit důkazy. Tyto povinnosti jsou zakotveny v § 101 o.s.ř. Podle tohoto ustanovení má žalobce povinnost tvrdit všechny skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci (§ 101 dost. 1 písm. a) o.s.ř.), přičemž rozsah tvrzených skutečností je určen tím právním předpisem, který má být použit k právnímu posouzení žaloby. Rozsah důkazní povinnosti (§ 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř.) je určen rozsahem povinnosti tvrdit všechny skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci (v rozsahu dle § 120 odst. 1, 3 o.s.ř.). Následkem nesplnění povinnosti důkazní a povinnosti tvrzení je neúspěch ve sporu, tj. že žaloba musí být zamítnuta.36. Jak bylo uvedeno výše, v dané věci si je možné představit vícero nabývacích titulů k vlečce – přístavbu, přírůstek věci, dokonce i stavbu pro jiného. Svá tvrzení, která by v tomto směru mohla být relevantní, žalovaný neprokázal. Prokázáno naopak bylo, že v průběhu spolupráce právních předchůdců účastníků ohledně vlečky, nastaly dva okamžiky, při kterých jednali ve shodě, komu co patří. Prvním takovým momentem je zhotovení situačního nákresu vlečky v říjnu [Anonymizováno], jejíž shodu se skutečností dne [datum] stvrdila [Anonymizováno], traťová distance [adresa], a která byla použita jako příloha vlečkové smlouvy ze dne [datum], sjednané mezi [Anonymizováno] a [Anonymizováno] pro období od [datum] do [datum]. V tomto nákresu byly vymezeny dvě části vlečky - tzv. její první část jako vlečka [Anonymizováno] a tzv. druhá část jako vlečka [Anonymizováno]. Že právní předchůdci účastníků jednali v tomto okamžiku ve shodě ohledně toho, komu která část vlečky patří, vyplývá i z označené vlečkové smlouvy, podle níž provoz vlečky si vyrovná [Anonymizováno] s [Anonymizováno] sám, podle smlouvy mezi těmito podniky ze dne [datum] (článek VI bod 2 vlečkové smlouvy). Kdyby mezi nimi byl spor o vlastnictví vlečky – nemohli by uzavírat smlouvu o tom, jak se spolu budou ohledně nákladů na její užívání vyrovnávat.37. Druhým momentem, kdy účastníci jednali ve shodě bylo uzavření kupní smlouvy ze dne [datum], kterou žalovaný prodal právnímu předchůdci žalobce ([právnická osoba].) tzv. první část vlečky, která byla popsána ve znaleckém posudky [jméno FO] č. [Anonymizováno] ze dne [datum]. Citovaný znalecký posudek pak uvádí, že se jedná o vlečku zřízenou v roce [Anonymizováno].38. Fakticky vzato kupní smlouva z roku [Anonymizováno] potvrzuje rozdělení vlečky podle jejího situačního nákresu z roku [Anonymizováno].39. Na tomto závěru nemůže ničeho změnit žalovaným v odvolacím řízení poskytnuté tvrzení, že v dodatku ke kupní smlouvě z roku [Anonymizováno], sjednaném dne [datum], přesněji řečeno v jeho příloze č. [hodnota], je konkretizován předmět prodeje a vlastnictví ostatních věcí včetně druhé části vlečky ve prospěch žalovaného, nebo alespoň minimálně její první podčásti.40. Tato listina nazvaná jako „Dodatek ke kupní smlouvě [Anonymizováno] [adresa] “ vzbuzuje hned několik pochybností. Předně není úplně zřejmé, proč místopředseda představenstva společnosti [právnická osoba]., svým podpisem na této listině upřesňuje tzv. své společnosti ([právnická osoba].), co je předmětem kupní smlouvy z [datum], když za tuto společnost kupní smlouvu sám uzavíral. Dále není zřejmé, proč v příloze k tomuto dodatku kupní smlouvy, která je fakticky snímkem z katastrální mapy, jsou rukou přibližným způsobem zakresleny vlečka a prodávané manipulační plochy žalovaného, když jak vlečka tak prodávané pozemky a budovy byly přesně specifikovány v textu kupní smlouvy ze dne [datum]. [právnická osoba] není zřejmé, proč je v dodatku ke kupní smlouvě uvedeno, že vyznačená vlečka v příloze č. [hodnota] odpovídá (i výměrami) posudku [jméno FO] č. [Anonymizováno] ze dne [datum]. Protože to nemůže být pravda, neboť tento označený posudek [jméno FO] se týkal prodávaných nemovitostí mimo vlečky, která byla popsána a ohodnocena v jiném znaleckém posudku č. [Anonymizováno] ze dne [datum].41. Pokud z provedeného dokazování vyplynulo, že účastníci, případně jejich právní předchůdci, jednali shodně jak v roce [Anonymizováno] při vzniku situačního nákresu vlečky, která následně sloužila jako příloha k vlečkové smlouvě ze dne [datum], tak při uzavírání kupní smlouvy ze dne [datum], pak takové situaci odpovídá rozhodnutí soudu prvního stupně.42. Podstatné také bylo, že tzv. druhá část vlečky byla funkční a hospodářsky spojena s areálem právního předchůdce žalobce, který se po celou dobu považoval za vlastníka této části vlečky a využíval ji k obsluze svého areálu. Kupní smlouvou ze dne [datum] nebyla prodána právnímu předchůdci žalobce žalovaným pouze tzv. první část vlečky, ale i pozemky, na kterých byla vybudována tzv. druhá část vlečky (např. p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]). Nabízí se tedy spíše úvaha, že touto kupní smlouvou si účastníci narovnali své vztahy k vlečce do té míry, že právní předchůdce žalobce koupil od žalovaného stavbu vlečky (tj. spodek i svršek kolejové dráhy) a pozemky (např. p.č. [hodnota]), na kterém jsou umístěna zařízení potřebná pro provoz vlečky včetně stavby vlečky, a to v rozsahu její tzv. první části a současně od žalovaného koupil zbývající pozemky, na kterých byla postavena stavba vlečky ve své tzv. druhé části (např. pozemek p.č. [Anonymizováno]), a které dosud nevlastnil.43. K dalším odvolacím námitkám žalovaného lze uvést následující.44. Žalovaný měl za to, že situační nákres vlečky, ze kterého vycházel soud prvního stupně, byl vypracovaný dříve, než došlo k dostavění vlečky, a proto má pouze minimální důkazní hodnotu se silou pouhého obrázku, a že ani není jisté, k jakému účelu byl vypracován.45. Tato odvolací námitka je ale v rozporu s provedenými důkazy, protože situační nákres vlečky byl vyhotoven v říjnu [Anonymizováno], stvrzen [Anonymizováno], traťovou distancí [adresa], že odpovídá skutečnosti dne [datum], a byl použit jako příloha vlečkové smlouvy ze dne [datum] uzavřené na období od [datum] do [datum]. Z těchto skutkových zjištění vyplývá, že drážní správní orgán ([Anonymizováno], traťová distance [adresa]) v rámci své působnosti podle § 1 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 68/1964 Sb. zaujal stanovisko ke zdokumentované vlečce, která měla být ve své nové části připojena k železniční síti. Bez významu je pak v tomto směru zavedení této druhé části vlečky do majetku družstva [Anonymizováno] až k [datum], protože tato účetní operace nemůže vypovídat ničeho o vlastnickém právu k vlečce.46. Námitka žalovaného, že získal celou vlečku, tj. v její první i druhé části, do svého vlastnictví na základě privatizačního projektu státního podniku [právnická osoba] obstát nemůže také. Není sporu o tom, že tento právní předchůdce žalovaného měl vlečku v celé své délce, tj. [Anonymizováno] metrů, zaevidovanou ve svém majetku, ale tato účetní operace nevypovídá nic o vlastnických poměrech k celé vlečce. Pokud by se mělo důsledně vycházet z privatizačního projektu, v něm je vlečka označena i termínem jejího uvedení do provozu, tj. rokem [Anonymizováno]. Ale taková doba zprovoznění je v přímém rozporu s údajem o její celkové délce, která měřila [Anonymizováno] metrů až po tzv. zavlečkování nově vybudovaného [Anonymizováno].47. I pokud by byla správná argumentace žalovaného, že zprivatizoval majetek, který měl jeho právní předchůdce v užívání, pak ani z tohoto pohledu v rámci privatizace nemohla na žalovaného přejít tzv. druhá část vlečky, protože tu zcela zjevně právní předchůdce žalovaného neužíval, což vyplývá zejména ze všech předložených vlečkových smluv, a to ať již byly vystaveny na vlečkaře v osobě právního předchůdce žalovaného nebo právního předchůdce žalobce. Z žádného provedeného důkazu v tomto řízení se nepodává, že by vlečku v tzv. druhé části užíval právní předchůdce žalovaného.48. Bez schopnosti zvrátit shora uvedené závěry je i odvolací argumentace týkající se srovnání ceny za rekonstrukci vlečky v roce [Anonymizováno] ve výši [částka] za jeden běžný metr oproti cenám nově budované vlečky v roce [Anonymizováno] ve výši [částka] za jeden běžný metr. Je i možné, že je pravdivé tvrzení žalovaného, že nově budovaná vlečka byla zčásti stavěna z materiálu z dříve rekonstruované, tzv. první části, vlečky. Zde je ale třeba připomenout rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, v poměrech občanského zákoníku z roku 1964, za jehož účinnosti byla druhá část vlečky budována, podle níž z hlediska nabytí vlastnictví ke stavbě není samo o sobě rozhodné, z jakého materiálu stavebník stavěl. Jestliže použil cizího materiálu, nestává se vlastník materiálu bez dalšího vlastníkem, popřípadě spoluvlastníkem takové stavby jenom tím, že na stavbu bylo použito (zcela nebo zčásti) jeho materiálu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]). I proto odvolací soud nepřistoupil k dokazování zpracováním znaleckého posudku na zjištění, zda tzv. druhá část vlečky byla vybudována zčásti z pražců nebo jiného materiálu, který původně tvořil před rekonstrukcí první část vlečky, a v jakém rozsahu.49. Lze tak uzavřít, že právní předchůdce žalobce družstvo [právnická osoba], nabyl vlastnické právo k tzv. druhé části vlečky podle § 132 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. na základě zhotovení této nové části vlečky. Tou jinou skutečností stanovenou zákonem, která je uvedena jako nabývací titul v § 132 odst. 1 obč. zák. je právě zhotovení nové věci. K její první části nabyl vlastnické právo právní předchůdce žalobce [právnická osoba]., na základě kupní smlouvy ze dne [datum] od žalované. Družstvo [Anonymizováno] bylo ke dni [datum] transformováno na společnost [právnická osoba]., na kterou přešlo veškeré jmění družstva. Na základě projektu rozštěpení společnosti [právnická osoba]. a sloučení odštěpované části jmění do nástupnické společnosti došlo k nabytí druhé části vlečky žalobcem. Nabytí její první části žalobcem nebylo mezi účastníky sporné (a nadto je v tomto směru možné odkázat odůvodění rozsudku soudu prvého stupně). Pouze na základě toho s kým drážní podnik provozující celostátní dráhu (§ 10 odst. 2 věta první zákona č. 51/1964 Sb.) uzavřel vlečkovou smlouvu, zda s právním předchůdcem žalovaného či žalovaným nebo právním předchůdcem žalobce či žalobcem, nelze usuzovat, kdo byl majitelem tzv. druhé části vlečky, případně vlečky celé, neboť podle citovaného § 10 odst. 2 zákona o drahách pokud drážní podnik provozující vlečku (vlečkař) požádá o vypracování vlečkové smlouvy, drážní podnik provozující celostátní dráhu návrh takové smlouvy vypracuje. Proto je možné, že vlečková smlouva byla uzavřena jak s právním předchůdcem žalobce ([Anonymizováno] závod [adresa] dne [datum], s [právnická osoba] dne [datum]) tak s žalovaným (jako v případě vlečkové smlouvy ze dne [datum] – byť se jednalo o provozování pouze tzv. druhé části vlečky).50. Na správnost rozhodnutí soudu prvního stupně nemá vliv ani uzavření hospodářské smlouvy č. [Anonymizováno] ze dne [datum] mezi [Anonymizováno] [adresa], a [Anonymizováno] [adresa], na jejímž základě byly některé z pozemků, na kterých byla umístěna vlečka, převedeny do správy [Anonymizováno] koncern se sídlem v [Anonymizováno], protože v okamžiku privatizace již byly mezi privatizované pozemky zařazeny.51. Z těchto důvodů je rozsudek okresního soudu věcně správný, a proto jej odvolací soud podle §219 o.s.ř. v odvoláním napadené části výroku I. a výroku II., včetně správného nákladového výroku III., potvrdil.52. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodoval odvolací soud podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 151 odst. 3 o.s.ř. a v řízení zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu hotových výdajů v paušální výši podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za pět úkonů po 300 Kč (za přípravu na jednání dne [datum] podle § 1 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 254/2015 Sb., za účast na jednání dne [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. a [datum] podle § 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. a za písemné podání ze dne [datum] podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb.). Za jiné úkony žalobce paušální náhradu hotových výdajů nepožadoval. Náklady odvolacího řízení v celkové výši [částka] je žalovaný povinen nahradit žalobci podle § 160 odst. 1, věta před středníkem, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.