Výrok
I. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním napadeném výroku I. potvrzuje.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení před odvolacím soudem ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Okresní soud shora označeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Žalobu zamítl v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] (výrok II.), a nakonec žalovanému uložil povinnost nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).
2. Okresní soud uvedl v odůvodnění rozsudku, že se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o půjčce, kterou se žalovaným uzavřela dne [datum] předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] Na základě této smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka] v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku žalobkyni, která se kromě dlužné jistiny ve výši [částka] domáhala kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] z dlužné jistiny a souhrnného poplatku za období od [datum] do [datum], a dále zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobkyně v reakci na procesní obranu žalovaného vysvětlila, že jeho totožnost při uzavření smlouvy byla ověřena podle občanského průkazu, pracovní a nájemní smlouvy a výplatních pásek.
3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a namítal, že žádnou smlouvu nepodepsal. O existenci pohledávky se dozvěděl až od soudu.
4. K jednání okresního soudu nařízenému na den [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně a s dostatečným předstihem předvolán. Okresní soud proto podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále „o.s.ř.“) rozhodl v nepřítomnosti účastníků, neboť i žalobkyně a její zástupce se z jednání soudu omluvili.
5. Okresní soud provedl dokazování smlouvou o půjčce ze dne [datum], smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum] a předžalobní výzvou ze dne [datum]. Okresní soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že smlouva o půjčce, ve které se žalovaný zavázal půjčku ve výši [částka] se souhrnným poplatkem ve výši [částka] splácet v [Anonymizováno] pravidelných týdenních splátkách ve výši [částka]. Smlouva o půjčce ze dne [datum] obsahuje zřetelně čitelný podpis osoby dlužníka, který se předtím, než si své křestní jméno změnil na [Anonymizováno], jmenoval [jméno FO]. Žalovaný žádným způsobem nezpochybnil pravost svého podpisu na smlouvě předložené žalobkyní. Žalovaný se vzdal možnosti být konfrontován s podpisem obsaženým na písemném vyhotovení smlouvy předloženém žalobkyní, protože se k jednání soudu dne [datum] nedostavil. Jelikož nebyla zpochybněna pravost podpisu žalovaného na smlouvě, musel soud vycházet z toho, že došlo k uzavření smlouvy.
6. Pohledávka ze smlouvy o půjčce byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Dopisem ze dne [datum], který byl dne [datum] odeslán žalovanému, mu bylo oznámeno postoupení pohledávky. Žalobkyně předloženými důkazy rovněž vyvrátila námitky žalovaného směřující k tomu, že mu nebyla doložena listina prokazující postoupení pohledávky na žalobkyni. Poštovním podacím lístkem bylo prokázáno, že žalovanému bylo oznámení o postoupení pohledávky adresováno na adresu uvedenou ve smlouvě o půjčce, kde měl žalovaný podle výpisu z centrální evidence obyvatel své trvalé bydliště až do [datum]. Podle článku 10 smluvních podmínek předmětné smlouvy o půjčce měl žalovaný v případě změny bydliště povinnost o takové skutečnosti informovat. Okresní soud neměl k dispozici žádný důkaz o tom, že by žalovaný informoval právní předchůdkyni žalobkyně o změně svého bydliště.
7. Okresní soud posoudil věc podle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do [datum] (dále „obč. zák.“), neboť předmětná smlouva o půjčce byla uzavřena za účinnosti tohoto zákona. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl uzavřením smlouvy o půjčce závazkový právní vztah podle § 657 obč. zák. Žalobkyni, které byla pohledávka za žalovaným postoupena, nepochybně svědčí právo na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši [částka]. Okresní soud se však zabýval i důvodností nároku žalobkyně na vrácení sjednaného souhrnného poplatku ve výši [částka], i když jej žalobkyně přímo nepožadovala, ale domáhala se kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] i z částky odpovídající tomuto poplatku. Funkci úroků ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák. plnil právě sjednaný poplatek za poskytnutí půjčky. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že sjednaná výše poplatku je zcela nepřiměřená a odporuje dobrým mravům, když odpovídá roční úrokové sazbě ve výši 69,6%. Takto vysoký úrok je zcela excesivní, a proto okresní soud posoudil část smlouvy o půjčce týkající se ujednání o zaplacení sjednaného poplatku jako absolutně neplatnou podle § 39 obč. zák.
8. Žalobkyni tak bylo možné přiznat jí požadovaný zákonný úrok z prodlení jen z dlužné jistiny ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] v souhrnné výši [částka] spolu s běžícím zákonným úrokem z prodlení z částky odpovídající dlužné jistině od [datum] do zaplacení. Ve zbývající části požadovaného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, tj. ve výši [částka], okresní soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalobkyni podle poměru úspěchu a neúspěchu obou účastníků ve věci (73% ku 27%) 46% účelně vynaložených nákladů řízení, které představuje zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], mimosmluvní odměna advokáta ve výši [částka] za tři úkony právní služby, tři paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] a daň z přidané hodnoty ve výši [částka].
10. Žalovaný podal proti rozsudku včas odvolání a navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně, případně jej zrušil a vrátil. Namítal zejména, že žalobkyně nepředložila smlouvu o postoupení pohledávky, ve které by byla předmětná pohledávka přesně specifikována. Předložený seznam pohledávek není věrohodný a chybí v něm konkrétní identifikace žalovaného. Předložením podacích lístků, výtisků oznámení bez důkazu doručení a nepodepsaných kopií výzev nebylo prokázáno, že žalovanému skutečně byly doručeny listiny s předžalobní výzvou a oznámením o postoupení pohledávky. Tvrzení žalobkyně o úrocích z prodlení byla vágní a okresní soud měl přezkoumat, zda jejich výše není v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný proto navrhl, aby odvolací soud provedl vlastní výpočet úroku z prodlení a pasivně nepřebíral údaje poskytnuté žalobkyní. Žalovaný v rozsudku okresního soudu postrádal jakýkoliv přehled o tom, jaká část z pohledávky žalobkyně již byla uhrazena nebo vymožena. Nakonec žalovaný nesouhlasil s tím, že soud prvního stupně přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši, když měla být podle § 142 odst. 2 o.s.ř. krácena.
11. Žalobkyně k odvolání žalovaného uvedla, že v odvolání opakuje stejné skutečnosti jako v řízení před soudem prvního stupně, čímž jen zvyšuje náklady řízení. Žalobkyně se ztotožnila se závěry soudu prvního stupně a navrhla, aby krajský soud potvrdil odvoláním napadený rozsudek okresního soudu.
12. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 o.s.ř.), osobou k němu oprávněnou (§ 201 o.s.ř.), je přípustné (§ 202 o.s.ř. a contr.) a obsahuje náležitosti dle § 205 odst. 1 o.s.ř., rozsudek z podnětu odvolání v mezích podaného odvolání (výroky I. a III. rozsudku okresního soudu) přezkoumal, když přihlížel i k důvodům výslovně neuplatněným (§ 212 a § 212a o.s.ř.).
13. V posuzované věci okresní soud provedl veškeré důkazy nezbytné k objektivnímu zjištění skutkového stavu, z jednotlivých důkazů učinil správná a obsahu těchto důkazů odpovídající skutková zjištění, která promítl do správného závěru o skutkovém stavu. Proto na ně krajský soud pro stručnost odkazuje. Soud prvního stupně též podrobně a srozumitelným způsobem uvedl, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil. Nakonec na věc správně aplikoval ustanovení § 657 a násl. obč. zák, když posuzovaná smlouva o půjčce ze dne [datum] byla uzavřena ještě za účinnosti obč. zák. (srov. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb.).
14. Krajský soud k jednotlivým v odvolání uplatněným námitkám žalovaného uvádí následující.
15. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo prokázáno, že pohledávka společnosti [právnická osoba] proti žalovanému ze smlouvy o půjčce číslo [hodnota] ze dne [datum] byla postoupena žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován dopisy postupitele a postupníka ze dne [datum], které mu byly podle předloženého podacího lístku odeslány dne [datum] na adresu uvedenou žalovaným ve smlouvě o půjčce. Z provedených důkazů je zřejmé, že žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována a že postupitel i postupník žalovaného jako dlužníka ze smlouvy o půjčce o postoupení pohledávky řádně informovali.
16. Okresní soud se v napadeném rozsudku správně vypořádal i s požadavkem žalobkyně na zaplacení nedůvodně požadovaných úroků z prodlení v zákonné výši ze souhrnného poplatku, který byl sjednán ve zcela nepřiměřené výši odporující dobrým mravům (§ 39 obč. zák.). Okresní soud proto žalobkyni proti žalovanému správně přiznal úroky z prodlení v zákonné výši (srov. § 517 odst. 2 obč. zák. a nařízení vlády č. 142/1994 Sb.) za požadované období, kdy byl žalovaný v prodlení se zaplacením, jen z dlužné jistiny.
17. Žalobkyně v podané žalobě tvrdila, že žalovaný na dluh ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] ničeho neuhradil. Žalovaný, a to ani v podaném odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, tuto skutečnost nečinil spornou, proto je nedůvodná jeho námitka, že v rozsudku okresního soudu chybí přehled o částkách uhrazených žalovaným.
18. Vycházeje ze shora rozvedených skutečností a veden zásadou stručnosti krajský soud souhlasí se správnými závěry soudu prvního stupně a v podrobnostech dále odkazuje na logické a přesvědčivé odůvodnění rozsudku okresního soudu, který shledává věcně správným, a proto jej dle ustanovení § 219 o.s.ř. v odvoláním napadených výrocích I. a III. potvrdil, když výrok o náhradě nákladů řízení odpovídal zásadám ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Okresní soud v odůvodnění rozsudku správně vysvětlil, že žalobkyně byla ve sporu úspěšná co do částky [částka]. Žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky [částka]. Poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve věci tak činil 73% ku 27%, proto žalobkyni byla přiznána jen náhrada účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 46%, kterou představuje částka [částka].
19. O nákladech odvolacího řízení krajský soud rozhodl podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a v odvolacím řízení úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému. V souzené věci představuje náklady odvolacího řízení na straně žalobkyně odměna za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání žalovaného, účast na jednání odvolacího soudu dne [datum]) z punkta [částka] ve výši 2x [částka] (§ 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. k/, g/ advokátního tarifu), k čemuž přináleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 2x [částka] (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění pozdějších předpisů) a daň z přidané hodnoty ze součtu uvedených částek (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) ve výši [částka]. Celkem tak náklady odvolacího řízení na straně žalobkyně dosáhly částky [částka], kterou je žalovaný povinen nahradit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně (§ 160 odst. 1, § 149 odst. 1 o.s.ř.).