Výrok
I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího advokáta náklady odvolacího řízení ve výši 3 630 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Okresní soud shora označeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 40 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75% ročně od 25. 5. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), a dále rozhodl o povinnosti žalované nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 23 114,78 Kč k rukám jejího právního zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).
2. Okresní soud v odůvodnění rozsudku uvedl, že se žalobkyně domáhala proti žalované vrácení částky 40 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od 25. 5. 2019 do zaplacení, neboť tato částka byla bez právního důvodu dne 24. 5. 2019 převedena z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované. Žalobkyně přitom žalovanou nezná a právní vztah s žalovanou nemá ani syn žalobkyně, který má k účtu žalobkyně dispoziční právo. K obraně žalované uvedla, že platnost příkazní smlouvy uzavřené se [právnická osoba] [právní forma] skončila dne 31. 7. 2016 a že jedinou fakturou vystavenou na základě této smlouvy zaplatila platbami ze dne 31. 5. 2016 a dne 29. 8. 2016. Předmětnou platbu ve výši 40 000 Kč učinil syn žalobkyně ve prospěch [titul] [příjmení], přičemž nevěděl, že ji zasílá na účet žalované.
3. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a namítala, že s žalovanou měla vztah daný příkazní smlouvou se [právnická osoba] [právní forma]. Převedená částka představovala nedoplatek z této smlouvy. Nakonec i syn žalobkyně bance sdělil, že předmětná platba byla oprávněná.
4. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že žalobkyně zaplatila žalované dne 24. 5. 2019 částku 40 000 Kč, kterou žalovaná odmítla vrátit.
5. Okresní soud z příkazní smlouvy o právním poradenství a obstarání služeb ze dne 31. 5. 2016 zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako příkazcem a [právnická osoba] [právní forma] jako příkazníkem na dobu určitou do 31. 7. 2016. Dojednanou úplatu ve výši 50 000 Kč žalovaná zaplatila ve dnech 31. 5. 2016 a 29. 8. 2016.
6. Okresní soud po provedeném dokazování připomněl, že příkazní smlouva mezi žalobkyní a [právnická osoba] [titul] byla uzavřena na dobu od 31. 5. 2016 do 31. 7. 2016 a že dvě platby podle této smlouvy v celkové výši 50 000 Kč byly uhrazeny již v roce 2016. Přitom sporné plnění ve výši 40 000 Kč bylo vyplaceno až v roce 2019. Žalovaná byla povinna prokázat, že jí byla částka 40 000 Kč poskytnuta důvodně. Žalovaná argumentovala pokračující činností [právnická osoba] [právní forma] i po roce 2016. Ani k výzvě soudu však nepředložila žádnou listinu prokazující prodloužení účinnosti příkazní smlouvy. Žalovaná sice uvedla, že by to prokázala výslechy svědků, nicméně přímo z příkazní smlouvy (srov. čl. VI. odst. 3) vyplynulo, že může být měněna či doplňována pouze písemně. Soud prvního stupně z těchto důvodů dospěl k závěru, že žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila (§ 2991 občanského zákoníku) o částku 40 000 Kč, a proto podané žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku) od 25. 5. 2019 do zaplacení.
7. Okresní soud přiznal úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále „o.s.ř.“) náhradu nákladů řízení, kterou představuje soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměna advokáta za 5,5 úkonů právní služby ve výši 5,5 x 2 700 Kč, paušální náhrada ve výši 6 x 300 Kč, cestovné za dvě cesty osobním vozidlem z [obec] na jednání okresního soudu do Chrudimi a zpět v celkové výši 400,23 Kč, náhrada za promeškaný čas strávený na cestách k jednáním okresního soudu a zpět ve výši 4 x 100 Kč a 21% DPH ve výši 3 664,55 Kč.
8. Žalovaná podala proti rozsudku včas odvolání a navrhla, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil a žalobu zamítl. Poukázala na čl. VI odst. 1 příkazní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] [právní forma]., z nějž je zřejmé, že případná neplatnost některých ustanovení této smlouvy nezpůsobuje neplatnost ostatních částí smlouvy. Vztah mezi žalobkyní a žalovanou odvozovala od vztahu mezi společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] K řetězci vztahů mezi účastnicemi, resp. výše uvedenými společnostmi předložila v průběhu odvolacího řízení rukou psaný přehled a uvedla, že žalobkyně je 50% společníkem společnosti [právnická osoba] a měla zájem na zajištění důkazních listin o protiprávním jednání druhého nemajoritního vlastníka této společnosti. Žalovaná byla transparentním poskytovatelem bankovního účtu pro svého obecného zmocněnce, který je zároveň zaměstnancem [právnická osoba] [titul]. Je pravda, že se žalobkyně a žalovaná nikdy nesetkaly. Smluvní vztah mezi žalobkyní a [právnická osoba] [právní forma]. však pokračoval i po 31. 5. 2016. Žalovaná je přesvědčena, že pan [jméno] [příjmení] si byl od začátku vědom oprávněnosti předmětné platby a žalobkyni používal jen jako manipulační prostředek. Žalované dokonce potvrdil, že se nejednalo o omyl a že částka byla odeslána spravedlivě. Jednání pana [příjmení] nelze pochopit ani lidsky, protože platební rozkaz v této věci byl žalované doručen dne 31. 12. 2020 pouhých 14 dnů po náročném operačním zákroku.
9. Žalobkyně k odvolání žalované uvedla, že se míjí s právní podstatou sporu a navrhla rozsudek okresního soudu potvrdit.
10. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 o.s.ř.), osobou k němu oprávněnou (§ 201 o.s.ř.), je přípustné (§ 202 o.s.ř.) a obsahuje náležitosti dle § 205 odst. 1 o.s.ř., rozsudek z podnětu odvolání přezkoumal, když přihlížel i k důvodům výslovně neuplatněným (§ 212 a § 212a o.s.ř.).
11. V posuzované věci okresní soud učinil správná a obsahu provedených důkazů odpovídající skutková zjištění, která promítl do správného závěru o skutkovém stavu. Proto na ně krajský soud pro stručnost odkazuje.
12. Soud prvního stupně též srozumitelným způsobem uvedl, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil. Okresní soud nakonec na věc správně aplikoval ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku).
13. Odvolací soud nad rámec výše uvedeného k odvolacím námitkám žalované dodává následující.
14. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že z bankovního účtu žalobkyně byla dne 24. 5. 2019 převedena částka 40 000 Kč na bankovní účet žalované. Žalovaná vysvětlovala důvodnost převodu této finanční částky tím, že její bankovní účet byl zřízen pro bankovní transakce [právnická osoba] [právní forma], se kterou měla žalobkyně uzavřenou příkazní smlouvu týkající se společnosti [právnická osoba] Příkazní smlouvu za žalobkyni uzavíral její syn [jméno] [příjmení]. Předmětná částka 40 000 Kč měla podle žalované představovat nedoplatek vyplývající z příkazní smlouvy, protože smluvní vztah žalobkyně a [právnická osoba] [právní forma] pokračoval i po 31. 8. 2016. Z dokazování provedeného v průběhu řízení před soudem prvního stupně však jednoznačně vyplynulo, že příkazní smlouva mezi žalobkyní a [právnická osoba] [právní forma] ze dne 31. 5. 2016 byla uzavřena na dobu určitou do 31. 7. 2016 a úplaty příkazníku v celkové výši 50 000 Kč byly podle dohody účastnic v příkazní smlouvě uhrazeny ve výši 25 000 Kč při uzavření smlouvy a ve výši 25 000 Kč na základě faktury [právnická osoba] [právní forma] dne 29. 8. 2016 Ani žalovanou předložená faktura [právnická osoba] [právní forma] ze dne 8. 5. 2019 znějící na částku 15 000 Kč se netýká předmětné platby ve výši 40 000 Kč, což je zřejmé jak z výše částky, tak i z označení faktury, které se neshoduje s variabilním symbolem použitým při odeslání částky 40 000 Kč z účtu žalobkyně na účet žalované. Nakonec z žádného důkazu předloženého žalovanou nevyplývá, že by účinnost příkazní smlouvy ze dne 31. 5. 2016, uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] [právní forma], která mohla být podle článku VI. odst. 3 měněna pouze písemně, byla prodloužena a vztahovala se i na období následující po 31. 8. 2016. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani obsáhlá argumentace žalované řetězcem vztahů mezi účastnicemi, společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] a synem žalobkyně [jméno] [příjmení], kterého žalovaná nedůvodně navrhla jako svědka s tím, že by potvrdil oprávněnost platby na účet žalované. Krajský soud považuje závěr okresního soudu o nadbytečnosti provedení důkazu výslechem svědka [příjmení] za správný, neboť jeho výpověď na shora uvedených závěrech o nedůvodnosti předmětné platby z účtu žalobkyně na účet žalované nemohla nic změnit.
15. K dalším námitkám žalované uvedeným v jejím odvolání lze dodat, že v průběhu řízení nebyl důvod zabývat se platností či neplatností příkazní smlouvy ze dne 31. 5. 2016, která byla sjednána jen na dobu určitou do 31. 7. 2016. Pokud žalovaná argumentovala poskytnutím bankovního účtu svému obecnému zmocněnci, který byl zaměstnancem [právnická osoba] [právní forma]., tak ze sdělení zástupce žalované na jednání okresního soudu dne 15. 12. 2021 vyplynulo, že v době uskutečnění předmětné platby již zhruba půl roku nebyl zaměstnancem výše uvedené společnosti. Žalovaná pak ani nedoložila dohodu se [právnická osoba] [právní forma]. o tom, že tato společnost bude používat její bankovní účet, jak uvedla při jednání okresního soudu dne 15. 12. 2021. Nakonec však ani předložení této dohody o používání bankovního účtu žalované by na posouzení celé věci nemohlo nic změnit, když nebylo prokázáno, že předmětná úhrada byla důvodnou platbou ve prospěch [právnická osoba] [právní forma].
16. Vycházeje ze shora rozvedených skutečností a veden zásadou stručnosti krajský soud v podrobnostech dále odkazuje na logické odůvodnění rozsudku okresního soudu, který shledává věcně správným, a proto jej potvrdil (§ 219 o.s.ř.) včetně správného závislého výroku o náhradě nákladů řízení, který odpovídal zásadám ustanovení § 142 o.s.ř.
17. O nákladech odvolacího řízení mezi žalobkyní a žalovanou rozhodl krajský soud podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a v odvolacím řízení úspěšné žalobkyni přiznal proti neúspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení. Náklady odvolacího řízení na straně žalobkyně představuje odměna za jeden úkon právní služby spočívající v účasti zástupce žalobkyně na jednání odvolacího soudu dne 20. 6. 2022 ve výši 2 700 Kč (§ 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), k čemuž přináleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu) a 21% DPH z výše uvedených částek ve výši 630 Kč Celkem tak náklady odvolacího řízení na straně žalobkyně dosáhly částky 3 630 Kč, kterou je žalovaná povinna nahradit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně (§ 160 odst. 1, § 149 odst. 1 o.s.ř.).