Výrok
I. Rozsudek okresního soudu se v odstavcích I. a II. výroku ohledně lhůty k plnění mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni přiznanou částku v pravidelných měsíčních splátkách po 900 Kč, splatných vždy ke každému 15. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí, až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 17.845,67 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení (odstavec I. výroku), uložil žalovanému zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2.252 Kč (odstavec II. výroku), vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.
2. Včas podaným odvoláním napadl žalovaný lhůtu k plnění jak ve vztahu k jistině, tak ve vztahu nákladům řízení. Namítal, že jeho finanční situace mu nedovoluje žalobkyni přiznané částky zaplatit ve stanovené lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku a navrhoval, nechť je mu umožněno splácet po 500 Kč měsíčně. Poukazoval na to, že je osobou v hmotné nouzi, bojoval se závislostí na alkoholu, v září 2024 nastoupil léčbu závislosti v Psychiatrické nemocnici [adresa], kterou dokončil v únoru 2025. Dále podstupuje program doléčování u [název], který bude trvat 15 měsíců. Pobírá dávku v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí ve výši 4.860 Kč, dávku v hmotné nouzi – doplatek na bydlení ve výši 8.215 Kč. Povinnost stanovenou rozsudkem ve lhůtě tří dnů není schopen splnit a bylo by to pro něj likvidační.
3. Žalobkyně uvedla, že souhlasí s měsíční splátkou ve výši 900 Kč měsíčně ve vztahu k celé přiznané částce, včetně nákladů řízení.
4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu lhůty k plnění a dospěl k závěru, že návrhu na plnění ve splátkách lze vyhovět, byť nikoliv ve splátkách po 500 Kč, jak požadoval žalovaný.
5. V řízení před okresním soudem byla ze strany žalobkyně uplatněna pohledávka vůči žalovanému ve výši 17.845,67 Kč za dodávku elektřiny pro označené odběrné místo za období od 14. 5. 2022 do 29. 11. 2023. Rozsudkem shora označeným byla tato částka žalobkyni přiznána.
6. Dle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.
7. S ohledem na odvolací námitky žalovaného odvolací soud dospěl k závěru, že lze žalovanému poskytnout možnost splátek uvedeného dluhu, včetně nákladů řízení. Částku 900 Kč měsíčně, se kterou souhlasila žalobkyně, lze považovat za přiměřenou majetkovým a osobním poměrům žalovaného. Částku nižší nebylo možno jako měsíční splátku přiznat, neboť se jedná již o dluh z let 2022 - 2023 a po žalobkyni nelze spravedlivě žádat, aby na zaplacení dluhu čekala neúměrně dlouhou dobu.
8. Odvolací soud má za to, že žalovanému bude uvedenými splátkami poskytnuta reálná možnost zaplatit žalobkyni přiznaný dluh dobrovolně a vyhnout se výkonu rozhodnutí. Oproti tomu, pokud žalovaný nezaplatí byť jen jednu splátku, stane se splatným celý zbytek dluhu.
9. S ohledem na shora uvedené závěry bylo napadené usnesení ohledně lhůty k plnění změněno (§ 220 odst. 1 o. s. ř.).
10. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn tou skutečností, že žalobkyně žádné náklady odvolacího řízení nepožadovala a žalovanému žádné prokazatelné náklady nevznikly.