Výrok
I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I.:a) co do částky 49 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 30. 4. 2023 do zaplacení mění následovně:Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 49 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 30. 4. 2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.b) ve zbývajícím rozsahu potvrzuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 742 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 1 881 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 52 863,89 Kč s úrokem ve výši 9 % ročně z částky 49 195 Kč za dobu od 30. 4. 2023 do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 19,9 % ročně za dobu od 30. 4. 2023 do zaplacení (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).
2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, jímž se domáhala zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení. Okresnímu soudu vytýkala nesprávné právní posouzení věci o neunesení důkazního břemene prokazujícího uzavření úvěrové smlouvy elektronickou cestou. Namítala, že předložila k žalobě smlouvu o úvěru včetně procesu uzavření této smlouvy na dálku, stejně tak předložila důkaz o čerpání úvěru, a to bezhotovostním způsobem s tím, že svou povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru dodržela a poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč dne 24. 11. 2022. Žaloba tak byla v celém rozsahu podána důvodně.
3. Žalovaný se k odvolání žalobkyně nevyjádřil.
4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu, včetně řízení jeho vydání předcházejícího, ve smyslu ust. § 212a odst. 1, 2, 3 a 5 o. s. ř. a žádné vady řízení uvedené v ust. § 229 odst. 1 a 2 písm. a) a b) a odst. 3 o. s. ř. neshledal. Po takto provedeném přezkumu pak dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné, toliko však částečně.
5. Z obsahu spisu se podává, že v řízení zahájeném dne 26. 6. 2023 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 52 863,89 Kč s úrokem ve výši 9 % ročně z částky 19 195 Kč za dobu od 30. 4. 2023 do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení v částce 19,9 % ročně z částky 49 195 Kč za dobu od 30. 4. 2023 do zaplacení. Skutkově tvrdila, že dne 24. 11. 2022 uzavřela se žalovaným prostřednictvím elektronického bankovnictví smlouvu o úvěru č. [Anonymizováno] za účelem vyplacení hotovosti k zahájení a rozvoji podnikatelské činnosti, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč za úrok ve výši 9 % ročně, jenž se žalovaný zavázal zaplatit v měsíčních splátkách po 805 Kč počínaje měsícem prosincem 2022. Na úhradu úvěru žalovaný zaplatil toliko jedinou splátku za měsíc prosinec 2022 ve výši 900 Kč, která byla co do částky 805 Kč započtena na jistinu dluhu a co do částky 95 Kč na smluvní úrok. Žádné další částky žalovaný žalobkyni přes její upomínky nezaplatil, v důsledku čehož se zůstatek úvěru stal splatným k datu 29. 4. 2023. Žalovaná částka sestává z nezaplacené jistiny úvěru ve výši 49 195 Kč, nezaplacených úroků ve výši 1 814,23 Kč, nezaplacených úroků z prodlení ve výši 54,66 Kč a nezaplacených poplatků ve výši 1 800 Kč tvořených poplatky za prodlení ve výši 2 x 900 Kč za měsíce březen a květen 2023. Žalobkyně k prokázání svých tvrzení předložila okresnímu soudu k důkazu výpis ze živnostenského rejstříku týkajícího se žalovaného, ceník poplatků žalobkyně, sken obrazovky – doklad o bezhotovostním čerpání úvěru ve prospěch běžného účtu č. [č. účtu] na jméno žalovaného, podklady pro soudní řízení (podklady pre súdné konanie), poslední výzvu k úhradě dlužné částky a oznámení o zesplatnění ze dne 27. 3. 2023 a poštovní podací arch ze dne 31. 3. 2023. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Okresní soud ve věci nařídil jednání na den 29. 2. 2024, k němuž se nedostavil žádný z účastníků řízení. Žalobkyně svou nepřítomnost u jednání omluvila. U jednání okresní soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní a vyhlásil napadený rozsudek. Svůj zamítavý výrok okresní soud odůvodnil tak, že žalobkyně neprokázala uzavření úvěrové smlouvy. K důkazu byla sice předložena listina nazvaná jako smlouva o úvěru č. [Anonymizováno] ze dne 24. 11. 2022, tato však není účastníky podepsána. Okresní soud zdůraznil, že ač lze smlouvu uzavřít prostřednictvím elektronických prostředků, podstatnou náležitostí takovéhoto právního jednání je elektronický podpis jednající osoby. Žalobkyně tak v řízení neprokázala, že by účastníci předloženou smlouvu podepsali, a protože se nedostavila k jednání, znemožnila poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o nesplnění své důkazní povinnosti, stejně tak žalobkyně neprokázala, že by se tvrzená částka 50 000 Kč dostala do dispozice žalovaného, když předložené podklady pre súdné konanie není možno považovat za platební bilanci ani doklad o tom, že se částka 50 000 Kč dostala do dispozice žalovaného. O nákladech řízení pak rozhodl s odkazem na ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. negativním způsobem, neboť procesně zcela úspěšnému žalovanému prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.
6. Odvolací soud v souladu s ust. § 213 odst. 3 o. s. ř. zopakoval dokazování listinami předloženými žalobkyní a v souladu s ust. § 120 odst. 2 o. s. ř. nově k důkazu provedl výpis z podnikatelského účtu žalovaného vedeného u žalobkyně[č. účtu] č. účtu, , za období od listopadu 2022 do ledna 2023, jehož existence se ze spisu podávala již v řízení před okresním soudem a který považoval za nezbytný pro náležité zjištění skutkového stavu.
7. Z takto dílem zopakovaného a dílem nově provedeného dokazování pak odvolací soud zjistil, že smlouva o úvěru č. [Anonymizováno] ze dne 24. 11. 2022 měla být dle svého textu žalovaným podepsána formou elektronického podpisu, a to v rámci internetového bankovnictví žalovaného. K elektronické smlouvě však bylo připojeno potvrzení toliko o podpisu smlouvy žalobkyní. Z podkladů pro soudní řízení pak vyplývá, že žalovanému byla částka 50 000 Kč a na splácení úroků mělo být zaplaceno celkem 900 Kč, z toho splátka jistiny ve výši 805 Kč a splátka řádného úroku ve výši 87,50 Kč a ve výši 7,50 Kč. Z potvrzení o výplatě úvěru z interního informačního systému žalobkyně (sken obrazovky) a z výpisu z podnikatelského účtu žalovaného č. [č. účtu] za období od listopadu 2022 do ledna 2023 pak bylo zjištěno, že žalovanému byla dne 24. 11. 2022 připsána na uvedený účet částka 50 000 Kč. Z tohoto účtu pak bylo provedeno dne 30. 11. 2022 inkaso úvěru ve výši 87,50 Kč, dne 15. 12. 2022 inkaso úvěru ve výši 805 Kč a dne 15. 1. 2023 inkaso částky 7,50 Kč, to vše ve prospěch účtu č. [č. účtu] vedeného žalobkyní a shodujícího se s číslem úvěrové smlouvy. Dne 15. 12. 2022 pak byla z předmětného účtu odepsaná částka 20 000 Kč ve prospěch účtu [č. účtu] a dne 6. 1. 2023 částka 29 100 Kč ve prospěch totožného účtu. K datu 31. 1. 2023 činil zůstatek účtu částku 0 Kč. Výzvou ze dne 27. 3. 2023 informovala žalobkyně žalovaného o okamžitém zesplatnění úvěru a vyzvala jej k úhradě dlužné částky do 28. 4. 2023. Výzva k úhradě dluhu byla žalovanému zaslána prostřednictvím České pošty, s. p., jako doporučená zásilka odeslaná dne 31. 3. 2023, a to na adresu žalovaného shodující se s jeho sídlem [adresa] proti závěru okresního soudu o tom, že v řízení neprokázala uzavření smlouvy o úvěru způsobem a o obsahu žalobkyní tvrzeném, ani výplatu tohoto úvěru v souladu se smlouvou a ku prospěchu žalovaného.9. Odvolací soud v úvodu zdůrazňuje, že v projednávané věci je to žalobkyně, kdo nese v plném rozsahu břemeno tvrzení a důkazní o tom, že byla uzavřena smlouva o úvěru a s jakým obsahem, jakým způsobem proběhla kontraktace i že byl úvěr v tvrzené výši žalovanému řádně poskytnut. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru prostřednictvím elektronického bankovnictví, žádná další konkrétní tvrzení o způsobu a průběhu kontraktace však nesnesla. K důkazu předložila listinu nadepsanou jako smlouva o úvěru č. [Anonymizováno], která měla být uzavřena se žalovaným jako podnikatelem[IČO] IČO, , na částku 50 000 Kč za úrok ve výši 9 % ročně, jehož účelem dle článku I. bod 3 smlouvy mělo být výhradně financování investičních nebo provozních potřeb v souvislosti se zahájením nebo rozvojem podnikatelské činnosti žalovaného. Smlouva obsahuje údaj o tom, že byla dne 24. 11. 2022 podepsaná žalovaným elektronickým podpisem. Elektronická podoba smlouvy zaslaná soudu spolu s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu však obsahuje toliko potvrzení o podpisu smlouvy žalobkyní.10. K tvrzenému způsobu uzavírání smlouvy odvolací soud zdůrazňuje, že uzavírání smluv prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, tedy i prostřednictvím internetu, je nutno v současné době považovat za zcela běžné, tato skutečnost však sama o sobě nezbavuje žalobkyni povinnosti prokázat snesená tvrzení o uzavření smlouvy, v jejíž písemné podobě je namísto vlastnoručního podpisu pouze uveden údaj o tom, že byla klientem, tedy žalovaným podepsána elektronickým podpisem. V případě podpisu dokumentu připojením dat sloužících k podpisu je nutno vždy prokázat také identitu jednající osoby a integritu podepisované listiny, tedy její nezměnitelnost.11. Odvolací soud sdílí názor soudu okresního o tom, že žalobkyně neprokázala, že by žalovaný podepsal předloženou smlouvu o úvěru, k jejíž kontraktaci ani způsobu podpisu žalovaným nebylo ničeho konkrétního tvrzeno. Uzavření předmětné úvěrové smlouvy pak není nepřímo prokazováno ani formou plnění na tuto smlouvu ze strany žalovaného, když částky 87,50 Kč a 805 Kč, jakož i částka 7,50 Kč byly z účtu žalovaného odepsány inkasem, tj. postupem ze strany žalobkyně, aniž by v souladu s uvedenými platbami žalovaný jakkoliv projevil vůli být předmětnou úvěrovou smlouvou vázán. Správným je také závěr okresního soudu o tom, že svou nepřítomností u jednání se žalobkyně zbavila možnosti býti poučena o svých procesních břemenech k prokázání uzavření předkládané smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.12. Na rozdíl od okresního soudu má však odvolací soud na základě dokladů předložených samotnou žalobkyní, a to skenu obrazovky z informačního systému žalobkyně, podkladů pro soudní řízení vyhotovenými žalobkyní, jakož i dokladu, který si odvolací soud vyžádal z úřední povinnosti ve smyslu ust. § 120 odst. 2 o. s. ř. za účelem posouzení správnosti obsahu žalobkyní předkládaných listin, a to výpisu z podnikatelského účtu žalovaného, že žalobkyně dne 24. 11. 2022 poskytla žalovanému částku 50 000 Kč, na jejíž úhradu bylo ve třech platbách provedeno inkaso celkem částky 900 Kč. Inkaso dalších částek z předmětného účtu nebylo provedeno, neboť celá zbývající úvěrová částka ve výši 49 100 Kč již byla z tohoto účtu vyčerpána bezhotovostním převodem ke dni 6. 1. 2023.13. Nebylo-li prokázáno smluvní jednání o uzavření smlouvy samotné, avšak prokázáno bylo, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 50 000 Kč na jeho účet, z nějž bylo vráceno toliko 900 Kč, pak žalobkyni ve smyslu ust. § 2991 o. z. vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení v částce 49 100 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 30. 4. 2023, přičemž počátek prodlení žalovaného nastal v návaznosti na doručení předžalobní výzvy, v níž žalobkyně projevila svou vůli vymáhat po žalovaném zaplacení dlužné částky a která byla prokazatelně odeslána na adresu [adresa]. 3. 2023. Nebyla-li smlouva o úvěru uzavřena, žalobkyni další nároky podle této smlouvy v podobě smluvních úroků a poplatků nenáleží.14. S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud dle ust. § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil zamítavý výrok I. rozsudku okresního soudu tak, že zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 49 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 30. 4. 2023 do zaplacení, ve zbývajícím rozsahu předmětu řízení tento zamítavý výrok rozsudku jako správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil.15. V souvislosti se změnou napadeného rozsudku pak o náhradě nákladů řízení před okresním soudem bylo rozhodnuto dle ust. § 224 odst. 1 a 2 a § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že procesně úspěšnější žalobkyni byla přiznána na náhradě nákladů řízení před okresním soudem částka 1 742 Kč. Žalobkyně se včetně úrokového příslušenství vyčísleného k datu rozhodnutí odvolacího soudu, tj. k datu 15. 7. 2024, domáhala zaplacení celkem částky 70 098,51 Kč, úspěšná byla co do částky 58 028,03 Kč, tj. z 83 %. Po odečtení procesního úspěchu a neúspěchu stran jí tak náleží právo na náhradu nákladů řízení z 66 %. Žalobkyni v řízení před okresním soudem vznikly náklady v celkové výši 2 640 Kč sestávající z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 040 Kč dle položky 2 odst. 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků zák. č. 549/1991 Sb. ze základu poplatku ve výši 50 995 Kč a dále z částky 600 Kč představující paušální náhradu nákladů advokátně nezastoupeného účastníka za sepis předžalobní upomínky a sepis žaloby dle vyhl. č. 254/2015 Sb. po 300 Kč. Z této částky pak přiznané poměrné náhradě nákladů procesně úspěšnější žalobkyni odpovídá částka 1 742 Kč.16. Protože se stejným procesním úspěchem i neúspěchem stran skončilo také odvolací řízení, přiznal odvolací soud dle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 2 o. s. ř. procesně úspěšnější žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 1 881 Kč, když žalobkyni v odvolacím řízení vznikly náklady ve výši 2 850 Kč sestávající z náhrady za zaplacený soudní poplatek dle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků ze základu soudního poplatku ve výši 50 995 Kč v částce 2 550 Kč a z paušální náhrady nákladů advokátně nezastoupeného účastníka v souvislosti s podáním odvolání dle vyhl. č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč. Poměrná náhrada z částky 2 850 Kč ve výši 66 % pak odpovídá přisouzené částce 1 881 Kč.