UsneseníZměněno

Spisová značka

15 CO 67/2022

Soud: Krajský soud v OstravěDatum rozhodnutí: 2022-06-09Č. j.: 15 CO 67/2022-73Soudce: Mgr. Dagmar GottwaldováAgenda: Odvolací (civilní) (CO)Zveřejněno: 2022-06-14ECLI:CZ:KSOS:2022:15.Co.67.2022 .1
peněžité plnění
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení.

Použité předpisy

Označená místa (10) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku IV. mění následovně:
Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě na náhradě nákladů řízení žalované částku 3 256 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 968 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. V záhlaví označeným rozsudkem okresní soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 750 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 750 Kč za dobu od [datum] do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu co do částky ve výši 11 100 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 1 178,61 Kč, co do úroku ve výši 3 155,48 Kč, co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10 666,14 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 666,14 Kč za dobu od [datum] do [datum] a co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 916,14 Kč za dobu od [datum] do zaplacení (výrok II.), přiznal opatrovnici žalované na odměně a náhradě hotových výdajů částku ve výši 3 920 Kč (výrok III.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě na náhradě nákladů jmenovaného opatrovníka žalované částku ve výši 3 920 Kč (výrok IV.).

2. Okresní soud výrok o náhradě nákladů řízení výrok IV. rozsudku odůvodnil tak, že odkázal na § 148 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) s tím, že u žalobkyně nebyly shledány podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Soud zavázal žalobkyni zaplatit České republice částku ve výši 3 920 Kč, tj. částku, která odpovídá procesnímu neúspěchu žalobkyně, resp. částku stanovenou v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř., když naopak neúspěch žalované spočíval v naprosto nepatrné části - částka je určena jako náhrada nákladů jmenovaného opatrovníka žalované dle výroku ad. III rozsudku.

3. Proti výroku IV. o náhradě nákladů řízení podala žalobkyně včasné odvolání, jímž se domáhala jeho změny tak, aby žalobkyni byla uložena k náhradě nákladů řízení částka 3 256 Kč a nikoliv nesprávně stanovená částka 3 920 Kč. Žalobkyně nezpochybňovala, že je povinna hradit státu náklady řízení spočívající v odměně a hotových výdajích ustanoveného opatrovníka, advokáta žalované, jež jí byl ustanoven soudem dle § 29 odst. 3 o. s. ř., nezpochybňovala ani počet úkonů právní služby, namítala však, že okresní soud nesprávně stanovil výši odměny za jeden úkon právní služby, kdy odměna činí 1 328 Kč a nikoliv částku 1 660 Kč za jeden úkon. Okresní soud totiž opomenul postupovat dle § 12a vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen „advokátní tarif“) a nesnížil odměnu o 20 % Celkem je tak žalobkyně povinna hradit státu jen náklady ve výši 3 256 Kč.

4. Žalovaná se k podanému odvolání nevyjádřila.

5. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí okresního soudu v odvoláním napadeném rozsahu, tj. pouze ve výroku o náhradě nákladů řízení. Přitom postupoval v souladu s § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř., přičemž vady uvedené v § 212a odst. 5 o. s. ř. neshledal a tyto nebyly ani žádným z účastníků namítány. Odvolací soud pak rozhodl o odvolání bez nařízení jednání v souladu s § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř., přičemž shledal odvolání žalobkyně důvodným.

6. Na tomto místě odvolací soud uvádí, že žalobkyně výslovně ve svém odvolání uvedla, že toto směřuje výhradně proti výroku IV. o náhradě nákladů řízení s tím, že proti výroku III. rozsudku odvolání nepodává. Dále vyjádřila názor, že výrok III. (o přiznání odměny a hotových výdajů ustanoveného opatrovníka) je výrokem závislým na výroku o náhradě nákladů řízení. S tímto názorem odvolací soud nesouhlasí a uvádí, že výrok o přiznání odměny ustanovenému zástupci a výrok o náhradě nákladů řízení jsou výroky na sobě vzájemně nezávislé (k tomu srovnej závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2018, sp. zn. 21 Cdo 3776/2016). Tedy jinak řečeno, pokud je napaden odvoláním jen výrok o náhradě nákladů řízení a není napaden výrok o přiznání odměny a hotových výdajích ustanovenému zástupci, pak tento nenapadený výrok není výrokem závislým na výroku o nákladech řízení a není proto umožněno odvolacímu soudu tento nenapadený výrok přezkoumat ani jako výrok závislý dle § 206 odst. 2 věta druhá o. s. ř. Rovněž lze shledat jako s judikaturou Nejvyššího soudu rozporným právní názor žalobkyně, že účastníci nebyli oprávněni podat odvolání proti rozhodnutí soudu o určení odměny a hotových výdajů ustanoveného zástupce, když Nejvyšší soud dospěl ve svém usnesení ze dne 29. 7. 2015, sp. zn. 25 Cdo 1748/2015, k opačnému závěru, přičemž na toto rozhodnutí odkázal Nejvyšší soud i ve svém pozdějším rozhodnutí ze dne 17. 8. 2018, sp. zn. 21 Cdo 3776/2016.

7. Odvolací soud proto uvádí, že žalobkyně výslovně ve svém odvolání uvedla, že svým odvoláním napadá jen nákladový výrok IV. rozsudku okresního soudu a výslovně uvedla, že odvolání proti výroku III. nepodává. Odvolací soud proto vázán rozsahem podaného odvolání, když se nejedná o výroky závislé, přezkoumal toliko výrok o nákladech řízení.

8. Odvolání žalobkyně je zcela důvodné.

9. Z obsahu spisu plyne, že advokátka [titul] [jméno] [příjmení] byla žalované ustanovena usnesením okresního soudu ze dne [datum] (čl. 31) jako opatrovnice, a to z důvodu dle § 29 odst. 3 o. s. ř., tj. že pobyt žalované není znám. Tato vykonala v řízení celkem dva úkony právní služby, a to přípravu a převzetí zastoupení a vyjádření ve věci samé, jedná se o úkony účelně vynaložené, ostatně počet a druh vykonaných úkonů právní služby nezpochybňuje ani žalobkyně.

10. Dle § 140 odst. 2 o. s. ř. byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně 64) a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem 57d). V odůvodněných případech stát poskytne advokátovi přiměřenou zálohu.

11. Dle § 142 odst. 3 o. s. ř. i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

12. Dle § 149 odst. 2 o. s. ř. zastupoval-li ustanovený advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování.

13. Odvolací soud předně uvádí, že sdílí závěr okresního soudu, že žalovaná měla v řízení procesní neúspěch jen v nepatrné části (spočívající ve výroku I. rozsudku okresního soudu), a proto jí vzniklo dle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na plnou náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení, což ostatně opět nezpochybňuje ani odvolatelka. Žalované žádné osobní náklady nevznikly. Jediné náklady řízení žalované, které v řízení žalované vznikly, ale které neplatila osobně, tyto dle § 140 odst. 2 o. s. ř. platil stát (bude platit stát), jsou náklady na její zastupování ustanoveným advokátem - opatrovníkem. O takto vzniklých nákladech řízení nikdy nelze rozhodovat dle § 148 odst. 1 o. s. ř. (jak učinil okresní soud), ale vždy dle § 149 odst. 2 o. s. ř. Za této situace proto vznikla žalobkyni povinnost zaplatit státu plnou náhradu nákladů řízení žalované spočívající v odměně a hotových výdajích ustanoveného zástupce.

14. Okresní soud neurčil výši nákladů řízení správně.

15. Dle § 12a vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) sazby mimosmluvní odměny podle § 7 za úkony právních služeb ustanoveného zástupce v občanském soudním řízení, ustanoveného opatrovníka v občanském soudním řízení, ustanoveného obhájce v trestním řízení, ustanoveného zmocněnce v trestním řízení, opatrovníka dítěte podle jiného právního předpisu upravujícího soudnictví ve věcech mládeže, určeného advokáta pro řízení před orgánem veřejné správy nebo řízení před Ústavním soudem se snižují o 20 %.

16. Dle čl. II. Přechodných ustanovení k vyhlášce č. 406/2021 Sb. za úkony právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky náleží advokátovi odměna podle dosavadních právních předpisů.

17. Ustanovená zástupkyně poskytla úkony právní služby přede dnem [datum], tj. před účinností vyhlášky č. 177/1996 Sb., která § 12a advokátního tarifu zrušila, a proto je nutno na výši odměny ustanovení § 12a advokátního tarifu ještě aplikovat a odměnu ustanoveného zástupce za jeden úkon právní služby, která činí 1 660 Kč, snížit o 20 %, tj. o částku 332 Kč. Nárok na odměnu ustanoveného zástupce proto činí za jeden úkon právní služby částku 1 328 Kč a nikoliv okresním soudem uváděnou částku 1 660 Kč.

18. Výši nákladů řízení, které lze uložit žalobkyni k náhradě dle § 149 odst. 2 o. s. ř., proto činí jen částku 3 256 Kč, která sestává ze dvou náhrad za odměnu ustanoveného zástupce za úkony příprava a převzetí zastoupení a sepis vyjádření ve věci samé, a to za jeden úkon po 1 328 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 7 a § 12a odst. 1 tarifu, tj. na odměně celkem 2 656 Kč a dále dvě náhrady hotových výdajů po 300 Kč, tj. 600 Kč, dle § 13 odst. 4 tarifu.

19. Odvolací soud proto v souladu s § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil výrok IV. rozsudku o náhradě nákladů řízení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení.

20. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v odvolacím řízení plně procesně úspěšná. Předmětem odvolacího řízení byl pouze výrok o náhradě nákladu řízení přiznaných okresním soudem ve výši 3 920 Kč Náklady odvolacího řízení žalobkyně činí celkem částku 968 Kč a sestávají z odměny za úkon právní služby ve výši poloviny mimosmluvní odměny za sepis odvolání proti výroku nikoliv ve věci samé (dle § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu, vyměřeno z tarifní hodnoty 3 920 Kč představující předmět řízení - náklady přisouzené okresním soudem, shodně dle rozhodnutí publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod pořadovým číslem 2 z roku 1996), tj. 500 Kč, dále z jedné náhrady hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč a z náhrady za 21% DPH z těchto částek ve výši 168 Kč.

21. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci tohoto usnesení, neboť pro stanovení lhůty delší či povolení splácení dluhu ve splátkách neshledal odvolací soud žádných důvodů.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací