15 CO 81/2022

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu co do zaplacení částky 376 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 376 500 Kč od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (výrok I.), uložil žalobci zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 344 704,80 Kč (výrok II.), uložil žalobci zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě na náhradě nákladů řízení částku 55 827 Kč (výrok III.).

2. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok II.) odůvodnil okresní soud odkazem na ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dovodil, že žalovaná byla ve sporu plně procesně úspěšná a vzniklo jí tak právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které vyčíslil částkou 344 704,80 Kč. Tato se sestává z odměny za 24 úkonů právní služby po 9 820 Kč dle § 7 bod 6 a § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), a to za přijetí a přípravu zastoupení, sepis odporu a jeho odůvodnění, účast u jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], porada přesahující 1 hodinu dne [datum], účast u mediace dne [datum], účast u jednání [datum] (2 úkony), písemné podání – námitka protokolace [datum], účast u jednání [datum] (3 úkony), účast u jednání [datum] (4 úkony), námitka protokolace [datum], odvolání proti usnesení o procesním nástupnictví [datum], vyjádření k procesnímu nástupnictví [datum], účast u jednání [datum] (3 úkony), písemné vyjádření ke smlouvě o postoupení pohledávek [datum], účast u jednání [datum], dále 24 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu za tytéž úkony, dále ve smyslu § 137 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) náhradu za 21% DPH z částky 242 880 Kč, která činí 51 004,80 Kč. Žalované přiznal i náhradu nákladů za zpracování znaleckého posudku ve výši 50 820 Kč včetně DPH, které soudu doložila ve smyslu § 137 odst. 1 o. s. ř.

3. Okresní soud dále vyložil, které úkony právní služby v náhradě nákladů řízení nezohlednil z důvodu jejich neúčelnosti. Okresní soud nepřiznal žalované odměnu a náhradu hotových výdajů za doplnění odporu, neboť toto doplnění mohlo být učiněno přímo součástí odporu, který byl podán jakožto neodůvodněný, a nejde tedy o náklady účelně vynaložené. Z obdobných důvodů soud nepřiznal žalobkyni též odměnu za informování o výsledku mediace [datum], vyjádření žalované k rozpočtu [datum], návrh na vydání mezitímního rozsudku [datum], vyjádření ke znalci [datum], vyjádření k podání žalobkyně ze dne [datum], vyjádření k výzvě znalce [datum], vyjádření ke znaleckému posudku [datum], vyjádření se k výzvě soudu [datum] a závěrečný návrh [datum]. Žalovaná těmito vyjádřeními a podáními do spisu sice sdělovala soudu svůj pohled na věc a na vedení řízení, ale jde o vyjádření, která byla činěna v písemné formě z praktických důvodů a mohla být činěna též při jednání či souhrnně. To lze dobře demonstrovat například na závěrečném návrhu, který je účtován jednak jako úkon písemný, ale jednak též jako účast u jednání soudu [datum], kdy byl přednesen (a prakticky nic jiného se u jednání neudálo), ovšem i u dalších vyjádření žalované výše vyčtených jde o situaci obdobnou. Rovněž pak okresní soud nepovažoval za účelně vynaložené úkony právní služby v podobě porad s klientem přesahujících jednu hodinu. Za účelnou považoval okresní soud pouze poradu před mediací dne [datum], dalších šest porad soud za účelné nepovažoval, když sice při osobní účasti žalované soud chápe nutnost drobné porady před jednáním, více než hodinová porada před každým jednáním či významnější událostí v jednání se však soudu jeví jako neúčelně dlouhá. Soud proto náhradu takto neúčelně vynaložených nákladů nepřiznal.

4. Proti tomuto rozsudku, pouze proti výroku o náhradě nákladů řízení (výrok II.), podali včasné, odůvodněné a přípustné odvolání jak žalobce, tak i žalovaná.

5. Žalobce navrhoval, aby byl výrok o nákladech řízení změněn a žalované nebylo přiznáno ničeho na nákladech řízení, případně jen jejich polovina. Namítal, že okresní soud měl aplikovat § 150 o. s. ř. Dále akcentoval, že ve sporu byl neúspěšný jen z důvodu formálního pochybení při postoupení žalované pohledávky, v důsledku čehož pozbyl aktivní legitimaci ve sporu, jinak byla jeho pohledávka za žalovanou zcela důvodná. Žalovaná naopak neuhradila žalobci cenu za provedené dílo, spor rozsáhlými a zavádějícími tvrzeními úmyslně prodlužovala, k vydání rozsudku došlo až po čtyřech letech, kdy se jí podařilo žalobce znechutit natolik, že dosáhla pouze formálního vítězství, aniž by toto vítězství reflektovalo okolnosti případu a jeho spravedlnostní rozměr. Takovému jednání žalobkyně nemůže být poskytnuta ochrana. Soud by měl zohlednit to, že žalobce přišel o svou pohledávku, nadto o dalších 120 000 Kč, které zaplatil jako cenu za postoupení pohledávky a rovněž musel žalobce vynaložit náklady na své právní zastoupení a nemalé náklady na zaplacení soudního poplatku, kdy celkem jeho ztráta ze sporu dosáhla částky 1 160 400,60 Kč. Jelikož se ze strany žalobce nejednalo o neúčelné uplatnění práva, když žaloba byla zamítnuta jen z formálních důvodů, pak je dle jeho názoru zcela namístě aplikace § 150 o. s. ř. Žalobce namítal, že výrok II. rozsudku okresního soudu je tak možná zákonný, ale rozhodně není spravedlivý. Žalobce dále namítal, že některé z okresním soudem přiznaných nákladů řízení jsou neúčelně vynaloženými náklady a neměly být žalované k náhradě přiznány vůbec. Konkrétně za neúčelné označil náklady na vynaložení znalečného za zpracování znaleckého posudku [titul] [příjmení] nebo námitky proti protokolaci ze dne [datum] a [datum]. Námitce ze dne [datum] nebylo soudem vyhověno pro nedůvodnost a druhou námitku mohla vznést žalovaná přímo u jednání soudu, když protokol o jednání byl hlasitě diktován, proto její vznášení samostatným úkonem v písemné podobě po jednání je neúčelným nákladem. Znalecký posudek je mimořádně nekvalitní a neodpovídá na otázky, které byly předmětem řízení, ostatně i soud dospěl k závěru, že posudek vychází ze skutkového stavu, který je odlišný od skutkového stavu, jak jej zjistil soud dokazováním, pro nadbytečnost důkaz tímto znaleckým posudkem okresní soud neprovedl. Nadto posudek nechala žalovaná zpracovat před výslechem znalce [titul] [příjmení], který byl soudem ustanoven. Posudek byl žalovanou zadán na základě jejích vlastního rozhodnutí, předčasně a vzhledem ke konkurenčnímu posudku znalce [titul] [příjmení] i opožděně, byl nekvalitní tak, že byl nepoužitelný. Za něj vynaložený výdaj 50 820 Kč je pak výdajem neúčelným, který by neměl být žalované nahrazován.

6. Proti nákladovému výroku rozsudku podala odvolání i žalovaná a navrhovala, aby byl výrok změněn a žalované přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 552 873,20 Kč. V odvolání předestřela svůj nesouhlas s tím, že okresní soud nesprávně vyhodnotil celou řadu úkonů právní služby jako neúčelně vynaložených. Konkrétně k úkonům za šest porad advokáta s klientem namítala, že se jednalo o složitý spor, řízení trvalo více než 4 roky, jednání trvala několik hodin, byli vyslýcháni svědci, znalec a bylo prováděno velké množství důkazů, a proto 7 společných porad delších jedné hodiny není nikterak neobvyklým nákladem, který by bylo možno posoudit jako neúčelně vynaložený náklad. V zásadě se jednalo o porady před soudními jednáními, popřípadě o poradu uskutečněnou v souvislosti s existencí znaleckého posudku a společné schůzky se znalkyní. Pokud soud uvádí, že žalované postačovala s advokátem jen jedna porada delší hodiny, pak není zřejmé, pokud měl být spor tak triviální, proč soudu nepostačovalo k rozhodnutí sporu jediné jednání. Nadto okresní soud uvádí, že přiznává odměnu za 24 úkonů, ale ve výčtu má celkem 25 úkonů právní služby. Žalovaná rovněž nerozumí tomu, proč soud nepřiznal odměnu za úkony právní služby, které byly zjevně činěny na základě pokynů soudu a jeho výzev, či výzev znalce, když se nejednalo o úkony, které by svévolně činila žalovaná, případně se ani nejednalo o úkony, jimiž by žalovaná odstraňovala nedostatky v podáních žalované. Pokud se jednalo o úkony neúčelné, pak není jasné, proč k jejich činění soud žalovanou vyzýval.

7. Žalovaná v rámci vyjádření k odvolání žalobce namítala, že toto je nedůvodné. Žalovaná byla ve sporu plně procesně úspěšná, bránila ve sporu svá hmotněprávní i procesní práva a činila tak zjevně úspěšně, když žaloba byla zamítnuta, a proto žalované náleží plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaná se nadto v průběhu sporu od jeho počátku snažila o smírné vyřešení sporu a navrhovala žalobci (v dané době předchůdkyni žalobce), že uhradí žalobci částku ve výši 100 % doplatku nad dle jejího tvrzení sjednanou cenu díla, která byla ze strany žalované uhrazena, žalobce to však odmítal a požadoval 100% úhradu žalované částky. Žalovaná tedy od počátku usilovala o vyřešení věci a eliminaci nákladů řízení. Je zcela nepodložené tvrzení žalobce, že by žalovaná zavrženíhodným způsobem a v rozporu s dobrými mravy opakovaně měnila svá tvrzení. Vydání rozsudku prodloužilo zpracování soudně znaleckého posudku, který byl však nepřesný, neboť znalec vycházel z účetních dokladů, k nimž neměl a nesměl s ohledem na jejich charakter přihlížet. Proto na tento znalecký posudek byla žalovaná nucena reagovat svým znaleckým posudkem, což jí však jako procesně úspěšné straně sporu nemůže být vytýkáno k tíži. Naopak to byla žalovaná, která navrhovala vydání mezitímního rozsudku, a to právě proto, aby se předešlo zbytečným nákladům na znalecké dokazování. K námitkám žalobce na aplikaci § 150 o. s. ř. žalovaná namítala, že zde nejsou dány žádné okolnosti, pro které by bylo nespravedlivé náklady vzniklé straně žalované přiznat. Řízení vyvolal svou žalobou žalobce, nebyl úspěšný, manipulace s pohledávkou jejím postoupením jde rovněž k tíži žalobci, který s postoupením, jež rovněž prodloužilo řízení, přišel a oznámil toto soudu těsně před konáním jednání. To, že postoupení pohledávky nebylo provedeno v souladu se zákonem, na což žalovaná od počátku poukazovala, přičemž tato skutečnost pak vedla k zamítnutí žaloby, nemůže jít jakkoliv k tíži žalované. K námitkám stran posudku [titul] [příjmení] žalovaná uvedla, že provedení posudku k důkazu se nekonalo nikoliv pro údajnou chybnost posudku, ale proto, že žalobce pozbyl aktivní legitimaci ve sporu, a proto bylo nadbytečné provádět jakékoliv další důkazy.

8. Žalobce se k odvolání žalované nevyjádřil.

9. Odvolání žalobce i žalované jsou včasná, přípustná a byla podána osobami subjektivně k podání odvolání legitimovanými.

10. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v odvoláním napadeném rozsahu, tj. pouze ve výroku o nákladech řízení mezi účastníky (výrok II.), postupoval dle § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro změnu napadeného rozhodnutí.

11. Z dosavadního obsahu spisu plyne, že v řízení zahájeném dne [datum] se původní žalobkyně ([právnická osoba]) vůči žalované domáhala zaplacení žalované částky 376 500 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalobkyně uzavřela s žalovanou na jaře roku [rok] smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení interiéru, vybavení a stavebních úprav kavárny„ [anonymizována tři slova]“ a dílo, jehož předmětem bylo zhotovit pekárnu a prodejnu na adrese [adresa]. Žalobkyně skutkově tvrdila, že celková cena díla činila 476 500 Kč, od ní žalobkyně odečetla zaplacenou zálohu 100 000 Kč, žalovaná částka 376 500 Kč představuje dlužnou cenu díla. Žalovaná od počátku řízení (již v odporu proti platebnímu rozkazu) navrhovala zamítnutí žaloby, namítala, že žaloba je nedůvodná, namítala, že si není žádné smlouvy o dílo z roku 2015 vědoma, že se s žalobcem dohodla na provedení díla v hodnotě 100 000 Kč, tuto částku mu již zaplatila a ničeho dalšího nedluží. V doplnění odporu uvedla, že uzavřela smlouvu o dílo, ale nikoliv s žalobkyní, ale s p. [jméno] [příjmení] jako fyzickou osobou, a proto původní žalobkyně není věcně legitimována k podání žaloby. Rovněž zpochybňovala rozsah žalobcem tvrzených prací a jejich hodnotu. V neposlední řadě namítala, že žalobce po postoupení pohledávky (kdy návrhu původní žalobkyně dle § 107a o. s. ř. bylo ze strany soudu vyhověno) není věcně aktivně legitimován ohledně uplatněné pohledávky. Okresní soud po provedeném dokazování žalobu v celém rozsahu zamítl se závěrem, že žalobce nemá ve sporu aktivní věcnou legitimaci. Smlouva o postoupení pohledávek, kterou původní žalobkyně v průběhu řízení postoupila žalobou uplatněnou pohledávku na současného žalobce (vstup žalobce do řízení na místo dosavadní žalobkyně soud pravomocně připustil), shledal okresní soud neplatnou, když námitka relativní neplatnosti této smlouvy byla ze strany původní žalobkyně vůči žalobci namítnuta.

12. Odvolací soud po seznámení se s obsahem spisu dospěl k závěru, že výrok o náhradě nákladů řízení neobstojí a jsou splněny podmínky pro jeho změnu dle § 220 o. s. ř.

13. Dle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

14. Dle § 150 o. s. ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

15. Odvolací soud plně sdílí závěr okresního soudu o tom, že žalovaná byla ve sporu plně procesně úspěšná a vzniklo jí tak dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení, a to pouze těch, které byly žalovanou vynaloženy účelně k řádnému bránění práv před soudem. Účelnost nákladů vždy posuzuje soud.

16. Namítá-li žalobce, že by měl být v daném případě aplikován § 150 o. s. ř., pak tento závěr odvolací soud nesdílí a okresní soud zcela správně k aplikaci § 150 o. s. ř. nepřistoupil.

17. Obecně platí, že náhradu nákladů sporného řízení ovládá zásada procesního úspěchu ve věci. Soud může k moderaci postupem dle § 150 o. s. ř. přistoupit jen ve výjimečných případech a důvody zvláštního zřetele musí vycházet z posouzení všech okolností konkrétní věci. Při zkoumání, zda tu jsou důvody zvláštního zřetele, soud přihlíží v první řadě k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení, je třeba přitom vzít zřetel nejen na poměry toho, kdo by měl hradit náklady řízení, ale je nutno také uvážit, jak by se takové rozhodnutí dotklo zejména majetkových poměrů oprávněného účastníka. Významné z hlediska aplikace § 150 o. s. ř. jsou rovněž okolnosti, které vedly k soudnímu uplatnění nároku a postoj účastníků v průběhu řízení.

18. Oproti názoru žalobce odvolací soud v dané věci žádné důvody zvláštního zřetele hodné pro aplikaci § 150 o. s. ř. neshledal. Takovým důvodem nemůže být argument předestřený žalobcem, že ve sporu neuspěl jen z„ formálních důvodů“, či pro„ jen“„ formální nedostatek postupní smlouvy“, přičemž dle jeho názoru by byl jinak se svou pohledávkou úspěšný. To, zda by byl žalobce se svou pohledávkou úspěšný, nebýt zamítnutí žaloby pro absenci věcné aktivní legitimace, je otázkou nejistou a za dané procesní situace ji nemůže ani odvolací soud posuzovat. Pro odvolací soud je závazný pravomocný výsledek sporu, tj. pravomocný výrok o zamítnutí žaloby, přičemž zamítnuta byla žaloba ze zcela zásadního důvodu, neboť dle závěrů okresního soudu žalobce neměl ke dni rozhodnutí soudu ve sporu aktivní věcnou legitimaci, což je zásadní věc pro úspěch každého žalobce v každém sporu. Nutno rovněž zdůraznit, že na tom neměla žádné příčiny žalovaná, když to byl právě žalobce, který ač advokátně zastoupen, v průběhu sporu postupoval žalobou uplatněnou pohledávku postupní smlouvou, která byla soudem shledána neplatnou v důsledku uplatnění námitky relativní neplatnosti ze strany původní žalobkyně. Rovněž v chování a jednání žalované v průběhu celého řízení neshledává odvolací soud ničeho, co by bylo možno označit za mimořádné důvody, pro které by bylo namístě jinak úspěšné žalované zcela či zčásti právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení odepřít. Mezi tyto důvody rozhodně nepatří argument žalobce, že jej neúspěch ve sporu již„ stál“ pro jeho formální chybu nejen samotnou soudní pohledávku, ale také další částky, které musel vynaložit na placení vlastních nákladů řízení. Žalobce totiž zjevně přehlíží, že výsledek sporu je pro něj nepříznivý, ve sporu zvítězila v plném rozsahu žalovaná, neboť žaloba byla proti ní zamítnuta. Nadto žalovaná se nerozhodla vystupovat ve sporu o vlastní vůli, aby byla do sporu vztažena tím, že proti ní byla podána žaloba. Žalobce, který se svým souhlasem do řízení na místo původní žalobkyně vstoupil, musí nést veškeré důsledky s prohrou sporu související, tedy i povinnost nahradit protistraně účelné náklady řízení. Odvolací soud rovněž přihlédl k tomu, že i žalovaná na advokátní zastoupení musela vynaložit nemalé prostředky, dle obsahu spisu řízení nikterak nezdržovala, nečinila žádných procesních obstrukcí. To, že byla procesně aktivní a v řízení se náležitě bránila, nadto i s procesním úspěchem (zvítězila ve sporu), jí nelze klásti k tíži. Rovněž nelze odhlédnout od toho, že se aktivně zúčastnila mediace, rovněž i navrhla žalobci, že mu uhradí částku 100 000 Kč na úplné vypořádání uplatněných nároků. Důvody pro aplikaci § 150 o. s. ř. zde tedy odvolací soud žádné neshledal.

19. Okresní soud proto při správném závěru, že není namístě použít § 150 o. s. ř., zcela správně přikročil k posuzování účelnosti žalovanou vynaložených a k náhradě uplatněných nákladů řízení, které zástupce žalované přehledně vyúčtoval (viz čl. 533-534).

20. Odvolací soud k odvolacím námitkám žalobce uvádí, že plně sdílí jeho námitky ohledně odměny advokáta za úkony právní služby účtované za sepis námitek proti protokolaci ze dne [datum] a ze dne [datum]. Již v usnesení ze dne 13. 3. 2014, sp. zn.

21 Cdo 2737/2012, Nejvyšší soud vyjádřil právní názor, že měl-li u jednání přítomný účastník za to, že protokol o jednání odvolacího soudu neodráží věrně děj v jednací síni, bylo to důvodem k uplatnění námitky do protokolace, o které by byl soud povinen rozhodnout; povahou věci je přitom dáno, že takovou námitku mohl účastník, který se jednání zúčastnil, uplatnit nejpozději do skončení tohoto jednání. Za této situace, kdy jak zástupce žalované, tak i osobně žalovaná, byli u jednání soudu dne [datum] a dne [datum] přítomni a dle obsahu protokolů o jednáních námitku proti protokolaci u daných jednání neuplatnili a učinil tak zástupce žalované až samostatným písemným úkonem několik dnů po skončení jednání v podáních ze dne [datum] a v případě druhého jednání až v podání ze dne [datum], pak se jedná o úkony právní služby neúčelně vynaložené, neboť tyto námitky měla a mohla žalovaná, která byla u jednání přítomna i se svým právním zástupcem, uplatnit u daných jednání, když protokolace byla hlasitě diktována (viz shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2737/2012). Za tyto úkony právní služby proto náhrada nepřísluší a byly-li vykonány, ponese si tento náklad na ně sama žalovaná, není důvodu tyto přenášet v rámci jejich náhrady na žalobce.
21. Nedůvodnou naopak shledává odvolací soud další odvolací námitku žalobce, a to námitku, že žalované nenáleží náhrada za náklad ve výši 50 820 Kč spočívající v zaplacené odměně znalkyni za zpracování oponentního znaleckého posudku k posudku, který nechal vypracovat okresní soud znalcem [titul] [příjmení]. V řízení bylo doloženo, že tento náklad na posudek žalovaná vskutku vynaložila (zaplatila – viz čl. 535 až 538 spisu), jedná se o náklad účelně vynaložený k řádnému bránění jejich práv před soudem. Tento znalecký posudek má všechny náležitosti znaleckého posudku, byl vypracován znalkyní z příslušného oboru, obsahuje doložku znalce dle § 127a o. s. ř. To, že nebyl v řízení nakonec proveden, je dáno tím, že byla uplatněna námitka relativní neplatnosti ve vztahu k postupní smlouvě a okresní soud dospěl k závěru, že žaloba již z tohoto důvodu musí být zamítnuta, proto bylo zcela nadbytečným vyslýchat znalkyni, která zpracovala daný znalecký posudek, či provádět posudek k důkazu, neboť by ničeho nemohl změnit na výsledku sporu. Rovněž tak odvolací soud přihlédl k tomu, že výše odměny za tento zpracovaný posudek není nikterak zásadně odlišná od odměny, kterou si naúčtoval za posudek k týmž otázkám znalec ustanovený soudem.

22. Odvolací soud se dále zabýval odvolacími námitkami žalované směřujícími k okresním soudem vytýkané neúčelnosti některých úkonů právní služby, za které požadovala žalovaná náhradu odměny. Odvolací soud v zásadě přijal téměř shodné závěry jako soud okresní, byť oproti okresnímu soudu některé úkony advokáta žalované posoudil jako neúčelně vynaložené a naopak některé, které shledal okresní soud účelnými, posoudil jako neúčelné. Odvolací soud proto s ohledem na četnost vykonaných úkonů právní služby provedl hodnocení všech žalovanou v řízení učiněných úkonů právní služby, za které požadovala náhradu odměny, a zaujal toto stanovisko:
-) příprava a převzetí zastoupení dne [datum] (čl. 9 spisu, kdy převzal zastoupení původní advokát žalované [titul] [příjmení]), jde o úkon dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu zcela účelně vynaložený, odměna náleží plná ve výši 9 820 Kč dle § 7 bod 6 tarifu;
-) sepis odporu ze dne [datum] proti platebnímu rozkazu (čl. 7 spisu), jedná se o úkon právní služby za plnou odměnu dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, jde o úkon ve věci samé, tento úkon může být proveden i blanketně, tj. není potřeba, aby odpor byl odůvodněn, v tomto případě byl stručně odůvodněn, odměna činí 9 820 Kč;
-) sepis podrobného odůvodnění odporu jako úkon vyjádření ve věci samé k žalobě (čl. 11 spisu), jedná se o úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) tarifu, za tento úkon okresní soud odměnu nepřiznal s tím, že mohlo být odůvodnění odporu uvedeno již v odporu. Tuto výtku okresního soudu odvolací soud nesdílí a naopak považuje standardně odůvodnění odporu provedené samostatně od odporu za samostatný úkon právní služby podléhající náhradě, je-li provedeno s časovým odstupem od odporu a obsahuje-li vyjádření k žalobě, které není jen opisem toho, co je již uvedeno v odporu. Je nutno totiž zohlednit to, že odpor obecně odůvodněn být nemusí (může být zcela blanketní), a proto nelze vytýkat žalované straně, že odpor, který musí být podán v krátké patnáctidenní lhůtě, není v úplnosti odůvodněn, respektive nelze následně vytýkat straně to, že podrobné odůvodnění odporu ve všech podrobnostech stanoviska k žalobě učiní strana sporu až po podání odporu. Naopak podrobné vyjádření k žalobě obsažené v podání na čl. 11 spisu je plně účelně vynaloženým nákladem, za který přísluší náhrada odměny ve výši 9 820 Kč;
-) účast u jednání okresního soudu dne [datum] (čl. 29 spisu), kterého se účastnil i zástupce žalované a rovněž osobně i žalovaná, jedná se o účelně vynaložený úkon advokáta dle § 11 odst. 1 písm. g) tarifu, za který náleží plná odměna ve výši 9 820 Kč;
-) vyjádření žalované k věci samé ze dne [datum] (čl. 44 spisu), jedná se o úkon ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) tarifu, za tento náleží plná odměna 9 820 Kč, vyjádření bylo učiněno po poučení soudem, který u jednání dne [datum] poučil obě strany sporu dle § 118a o. s. ř., a dle § 118b o. s. ř., obě strany sporu si vyžádaly lhůtu 30 dnů k doplnění tvrzení a důkazů, zástupce žalované podáním ze dne [datum] plnil svou procesní povinnost stran břemene tvrzení a důkazního, jedná se o plně účelně vynaložený úkon právní služby;
-) porada s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum] – jedná se o účelně vynaložený úkon právní služby, jde o poradu s klientem před mediací, tuto shledává odvolací soud ve shodě s okresním soudem jako zcela účelně vynaložený úkon právní služby, kdy bylo zcela účelné provést další poradu s klientem za účelem stanovisek k případným smírným návrhům a podobně, za tento úkon náleží odměna dle § 11 odst. 1 písm. c) tarifu ve výši 9 820 Kč;
-) úkon jednání s protistranou před mediátorem dne [datum] – jedná se dle názoru odvolacího soudu o účelně vynaložený úkon právní služby, který lze podřadit pod § 11 odst. 1 písm. i) tarifu. K advokátnímu zastoupení při jednání účastníka před mediátorem lze odkázat například na závěry usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 10. 2021, sp. zn. I. ÚS 2542/2021, který vyložil, že byť je jak soudní, tak i mediační řízení zcela odlišného charakteru a vychází z odlišných metod a postupů, společným rysem je úprava vzájemných práv a povinností sporných stran. V případě, kdy je mediační dohoda schválena soudem v podobě smíru, případně kdy je vykonatelnost této dohody zajištěna notářským zápisem s doložkou vykonatelnosti, představuje před mediátorem uzavřená dohoda vykonatelný právní titul. Práva a povinnosti účastníků sporu tak nemusí být nutně dotčena jen a pouze výsledkem soudního řízení - rozsudkem, ale též, uzavřením dohody před mediátorem. Za takového stavu věci lze jen stěží klást účastníkům k tíži, že v řízení před mediátorem využijí služeb právního odborníka (advokáta). Odvolací soud dospěl k závěru, že za účast advokáta žalované na jednání se zástupcem žalobce před mediátorem náleží odměna ve výši 9 820 Kč, jako odměna za účelně vynaložený náklad řízení;
-) sdělení zástupce žalované ze dne [datum] (čl. 78 spisu) o výsledcích mediace, nejedná se dle názoru odvolacího soudu o úkon právní služby dle § 11 odst. 1 ani dle § 11odst. 2 či odst. 3 advokátního tarifu, jedná se o úkon právní služby, který není honorovatelný. Již v usnesení ze dne 9. dubna 2013, sp. zn. I. ÚS 3104/11 (dostupném na http://nalus.usoud.cz), Ústavní soud uvedl, že„ ne všechny úkony právní služby (§ 16 odst. 2 zákona o advokacii) jsou zároveň úkony, za něž je poskytována mimosmluvní odměna podle § 11 advokátního tarifu“. Přitom na tento princip již judikatura Ústavního soudu opakovaně odkazovala; a to např. v nálezu ze dne 13. 8. 2009, sp. zn. I. ÚS 1099/09, v usnesení ze dne 23. 8. 2006, sp. zn. II. ÚS 435/06, v usnesení ze dne 23. 8. 2007, sp. zn. III. ÚS 791/07, v usnesení ze dne 25. 10. 2007, sp. zn. III. ÚS 1855/07;
-) porada s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum], bylo doloženo, že porada proběhla, odvolací soud ve shodě s okresním soudem nepovažuje tuto poradu za účelně vynaložený úkon právní služby, tato porada proběhla několik dní před konáním ústního jednání, a to poté, co se ve spise ničeho neudálo a poslední porada s klientem, za kterou byla odměna přiznána, proběhla před mediací. Pro účelnost této porady ničeho nesvědčí. U porad s klientem musí soud obzvláště pečlivě hodnotit jejich účelnost a vždy posuzovat (zpravidla dle obsahu spisu), zda ve spise či v průběhu řízení došlo k něčemu, co vskutku k řádné obraně práv či uplatnění práva další poradu s klientem, nadto přesahující jednu hodinu, vyžaduje. Ničeho takového odvolací soud u této porady neshledal. Za tento úkon proto odvolací soud odměnu nepřiznal;
-) účast u jednání soudu dne [datum], jednání se konalo za přítomnosti zástupce žalované, jedná se o účelně vynaložený úkon advokáta dle § 11 odst. 1 písm. g) tarifu, za tento náleží dvě odměny, protože jednání trvalo od 8:30 hodin do 10:47 hodin, tj. odměna činí 2 x 9 820 Kč;
-) námitka proti protokolaci ze dne [datum] není úkonem právní služby dle § 11 odst. 1, odst. 2 či 3 tarifu, za který by příslušela odměna (viz odůvodnění výše);
-) porada s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum], bylo doloženo, že porada proběhla, odvolací soud ve shodě s okresním soudem nepovažuje tuto poradu za účelně vynaložený úkon právní služby, tato porada proběhla několik dní před konáním ústního jednání ([datum]), a to poté, co se ve spise ničeho neudálo, kromě toho, že se konalo dne [datum] jednání soudu, u kterého však byla žalovaná osobně přítomna, tedy vše, co se zde událo, co svědci vypovídali, či vyplynulo z dokazování, sama slyšela, nic dalšího neočekávaného, co by vyvolalo nutnost další porady advokáta s klientem, nadto v délce přesahující 1 hodinu, se z obsahu spisu nepodává. Za tento úkon proto odvolací soud odměnu nepřiznal;
-) účast u jednání soudu dne [datum], jednání se konalo za přítomnosti žalované i zástupce žalované od 8:30 do 13:15 hodin, jedná se o účelně vynaložený úkon advokáta dle § 11 odst. 1 písm. g) tarifu, za tento náleží tři odměny, tj. odměna činí 3 x 9 820 Kč;
-) vyjádření zástupce žalované ze dne [datum] (čl. 106 spisu) je úkonem právní služby, avšak odvolací soud tento nepovažuje za účelně vynaložený, neboť se jedná o vyjádření žalované k tvrzením žalobkyně ohledně rozpočtu, tato tvrzení žalobkyně k rozpočtu uvedla již u jednání dne [datum], u tohoto jednání byla přítomna jak žalovaná, tak i její zástupce, obě strany, tedy i žalovaná, se mohly k těmto skutečnostem vyjádřit u tohoto jednání přímo do protokolu, obě shodně uvedly, že se vyjádří samostatně písemně posléze, takový postup je samozřejmě možný, ale vede ke vzniku dalších nákladů, kdy za takovéto samostatné podání pak již nebude náležet odměna, neboť pokud by se přítomný zástupce žalované, který měl u jednání i žalovanou jako klientku, vyjádřil k tomu, co proběhlo u jednání přímo do protokolu, pak by ke vzniku dalších nákladů nedošlo, nadto předmětný rozpočet se nachází ve spise od července [rok] Odvolací soud ve shodě s okresním soudem nepovažuje tento úkon za účelně vynaložený;
-) účast advokáta u jednání soudu dne [datum], jednání se konalo za přítomnosti žalované i zástupce žalované od 8:30 do 15:15 hodin, avšak jednání bylo v době od 10:40 do 11:45 hodin přerušeno za účelem oběda. Dle rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 8 To 24/97, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod pořadovým číslem 7/1998, do doby účasti na jednání před soudem, tedy do úkonu právní služby, lze zahrnovat jen ty přestávky, kdy jednání bylo přerušeno na dobu 30 minut a kratší. Pokud je jednání přerušeno na dobu delší než 30 minut, včítá se doba přerušení do času promeškaného v souvislosti s poskytnutím právní služby. Odvolací soud tento názor sdílí a standardně aplikuje ve své praxi, za dané situace náleží odměna za tři úkony právní služby a nikoliv čtyři, jak dovodil okresní soud, odměna tedy činí 3 x 9 820 Kč;
-) vyjádření zástupce žalované ze dne [datum] (čl. 116 spisu) obsahuje jeho návrh soudu, aby rozhodl mezitímním rozsudkem a obsahuje shrnutí průběhu sporu, toto vyjádření založil zástupce žalované do spisu krátkou cestou u jednání dne [datum], jedná se o neúčelně vynaložený úkon, neboť obsah podání mohl přednést při jednání, nadto odvolací soud má za to, že ani jinak by za tento úkon nebylo možno považovat za úkon podléhající odměně, neboť v daném podání obsažené argumenty jsou již jen shrnutím či opakováním toho, co bylo uvedeno v dřívějších podáních zástupce žalované. Návrh na mezitímní rozsudek není úkonem, který by obecně bylo možno podřadit pod jakýkoliv úkon dle § 11 odst. 1, odst. 2 či odst. 3 tarifu;
-) námitka proti protokolaci ze dne [datum] (čl. 122 spisu) není úkonem právní služby dle § 11 odst. 1, odst. 2 či 3 tarifu, za který by příslušela odměna, nadto jak vyložil odvolací soud výše, tento úkon byl neúčelný, neboť dle judikatury dovolacího soudu lze účinně uplatnit námitku nesprávnosti či neúplnosti protokolace do doby skončení jednání, při kterém bylo hlasitě protokolováno, ostatně s touto námitkou nebyla žalovaná ani úspěšná, za tento úkon náhrada odměny nepřísluší;
-) podání ze dne [datum] obsahující nesouhlasné stanovisko k záměru soudu ustanovit znalce a formulace navrhovaných dotazů na znalce dle názoru odvolacího soudu není úkonem, který by se dal podřadit pod jakýkoliv úkon dle § 11 odst. 1, odst. 2 či odst. 3 tarifu, za která by náležel dle tarifu odměna. Jak již bylo vyloženo výše, ne každý úkon právní služby, ne každá reakce advokáta na dotaz či výzvu soudu, ještě musí být úkonem právní služby, za který by náležela advokátu odměna. Soud se zástupci komunikuje, činí na ně běžně celou řadu dotazů, odpovědi zástupců nemusí být vždy úkony právní služby, které by dle tarifu byly honorovatelné odměnou;
-) podání ze dne [datum] (došlé soudu dne [datum]) považuje odvolací soud oproti okresnímu soudu za úkon ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) tarifu, nadto účelně vynaložený, tedy podléhající odměně 9 820 Kč, když obsahuje reakci na některá nová tvrzení žalobkyně ze dne [datum], ke kterým se žalovaná vyjadřuje (namítá, že některá tvrzení či důkazy byly sneseny v tomto podání až po koncentraci řízení atd.);
-) poradu s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum], bylo doloženo, že porada proběhla, odvolací soud ve shodě s okresním soudem nepovažuje tuto poradu za účelně vynaložený úkon právní služby, z obsahu spisu se nepodává nic, co by vyvolalo nutnost této další porady, nadto v délce přesahující 1 hodinu. Za tento úkon proto odvolací soud ve shodě s okresním soudem odměnu nepřiznal;
-) podání ze dne [datum] (čl. 150 spisu) je úkonem, který nepodléhá náhradě, obsahuje doložení podkladů, fotografií, informace o doložení dokladů či doložení samotných dokladů není úkonem ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a ani jiným úkonem dle § 11 odst. 2 a odst. 3 tarifu, za který by náležela odměna;
-) porady s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum] a [datum], bylo doloženo, že porady proběhly, odvolací soud považuje za účelný úkon pouze jednu poradu přesahující jednu hodinu, nikoliv obě porady, protože dle obsahu spisu byl v danou dobu doručen žalované rozsáhlý vypracovaný znalecký posudek soudem ustanoveným znalcem, přičemž žalovaná byla žádána o vyjádření se ke znaleckému posudku. Bylo tedy účelné se s klientem poradit k této skutečnosti před formulací vyjádření ke znaleckému posudku, a proto jednu z porad hodnotí odvolací soud jako účelně vynaložený úkon. Náleží tedy pouze jedna odměna ve výši 9 820 Kč;
-) podání ze dne [datum] (čl. 371 spisu) obsahuje vyjádření ke znaleckému posudku, jedná se o úkon ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) tarifu, za který náleží odměna 9 820 Kč;
-) sepis odvolání proti usnesení dle § 107a o. s. ř., tento úkon je úkonem odvolání směřujícím nikoliv proti rozhodnutí o věci samé, náleží proto odměna pouze ve výši poloviny mimosmluvní odměny dle § 11 odst. 2 písm. c) tarifu, odměna tak činí 4 910 Kč;
-) sepis vyjádření ze dne [datum] (čl. 470 spisu) ve věci návrhu žalobce dle § 107a o. s. ř., jedná se o úkon právní služby dle § 11 odst. 2 písm. c) tarifu, za který náleží jen polovina mimosmluvní odměny, tj. částka 4 910 Kč;
-) porada s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum], bylo doloženo, že porada proběhla, odvolací soud považuje tuto poradu ve shodě s okresním soudem za neúčelný úkon právní služby, dle obsahu spisu ode dne [datum], kdy se žalovaná naposledy do spisu vyjadřovala, nedošlo ve spise k žádným změnám či zvratům (skutkovým, důkazním, procesním apod.), které by vyvolaly nutnost další porady, nadto v délce přesahující hodinu, za tento úkon porady odměna nenáleží;
-) účast advokáta u jednání soudu dne [datum], jednání se konalo za přítomnosti žalované i zástupce žalované od 8:30 do 13:00 hodin, jedná se o úkon dle § 11 odst. 1 písm. g) tarifu, s ohledem na délku trvání náleží tři odměny (za každé započaté dvě hodiny), tj. 3 x 9 820 Kč;
-) vyjádření ze dne [datum] (čl. 512 spisu) je úkonem účelně vynaloženým dle § 11 odst. 1 písm. d) tarifu, obsahuje nové právní námitky absence věcně legitimace žalobce, za tento náleží odměna 9 820 Kč;
-) sepis závěrečného návrhu ze dne [datum] není účelně vynaloženým úkonem právní služby dle § 11 odst. 1 písm. c) tarifu v situaci, kdy jej zástupce žalované sepsal a učinil součástí spisu až u jednání [datum], kterého se rovněž účastnil, za které byla přiznána odměna a při němž mohl tento závěrečný návrh přednést, není důvod, aby příslušela jako účelně vynaložený úkon advokátovi jednou odměna za účast u posledního jednání dne [datum] a zároveň za sepis závěrečného návrhu sepsaného téhož dne [datum] a dodaného do spisu téhož dne [datum] Odvolací soud proto přiznal pouze odměnu za účast advokáta u jednání konaného dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) tarifu ve výši odměny 9 820 Kč a za sepis závěrečného návrhu již nikoliv.

23. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že účelně vynaložené náklady žalované činí celkem částku 345 431 Kč. Žalované náleží celkem 25 náhrad za odměnu advokáta (z toho 23 plných odměn po 9 820 Kč a 2 odměny po 4 910 Kč) za celkem 25 účelně vykonaných úkonů právní služby. Plná odměna po 9 820 Kč náleží za těchto 23 účelně vynaložených úkonů právní služby, a to za přípravu a převzetí zastoupení, sepis odporu, sepis doplnění odůvodnění odporu na čl. 11 spisu, účast u jednání soudu dne [datum], vyjádření ve věci samé ze dne [datum], porada s klientem ze dne [datum], jednání s protistranou dne [datum] (při mediaci), účast u jednání soudu dne [datum] (dva úkony, trvalo déle než 4 hodiny), účast u jednání soudu dne [datum] (tři úkony, trvalo déle než šest hodin), účast na jednání konaném dne [datum] (tři odměny, trvalo déle než šest hodin), podání ze dne [datum] obsahující vyjádření ve věci samé, porada s klientem ze dne [datum], podání ve věci samé ze dne [datum], účast advokáta u jednání dne [datum] (trvalo déle než šest hodin, náleží tři odměny), sepis vyjádření ve věci samé ze dne [datum] a účast u jednání soudu dne [datum]. Dále náleží dvě odměny ve výši poloviny mimosmluvní odměny po 4 910 Kč za sepis odvolání proti usnesení dle § 107a o. s. ř. a odměna za vyjádření k návrhu dle § 107a o. s. ř. Celkem náhrada za odměny advokáta činí částku 235 680 Kč. K celkem 25 úkonům právní služby náleží 25 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 tarifu, tj. na této náhradě náleží částka 7 500 Kč. Dále náleží náhrada za promeškaný čas advokáta strávený tím, že soud jednání přerušil dne [datum] na dobu delší než 30 minut, dle rozhodnutí publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod pořadovým číslem 7/1998 (jak bylo výše vyloženo) náleží za tuto dobu přerušení náhrada za promeškaný čas, a to za každou započatou půlhodinu ve výši 100 Kč, tj. na této náhradě částka 300 Kč. Dále náklady sestávají z náhrady za 21 % DPH z výše uvedených částek, DPH činí 51 131 Kč (DPH se zaokrouhluje nahoru). K nákladům žalované náleží odůvodněně i vynaložený náklad na znalecký posudek ve výši 50 820 Kč. Všechny tyto náklady v celkové výši 345 431 Kč považuje odvolací soud za účelně vynaložené.

24. Odvolací soud s ohledem na výše uvedené změnil výrok II. rozsudku okresního soudu a uložil žalobci zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 345 431 Kč.

25. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. a § 142 odst. 2 o. s. ř. Předmětem řízení byl toliko výrok o nákladech řízení. Úspěch a neúspěch žalobce a žalované v tomto odvolacím řízení je téměř stejný, žalobce navrhoval, aby žalované nebylo přiznáno na náhradě nákladů řízení ničeho, případně odepřena alespoň jejich polovina, žalovaná naopak navrhovala, aby jí přiznané náklady okresním soudem byly navýšeny až na částku 552 873,20 Kč. Po rozhodnutí odvolacího soudu výrok II. rozsudku okresního soudu ve svém důsledku (byť s mírně odlišným posouzením účelnosti některých úkonů) zůstal téměř stejný, a proto odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, jak ve výroku ad II. tohoto usnesení uvedeno.