16 CO 145/2022

Odůvodnění

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal po žalované zaplacení částky 425 975 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, a to s odůvodněním, že objednal u žalované jako zhotovitele provedení díla vymezeného v cenové nabídce ze dne [datum], spočívající v projektové a inženýrské činnosti v rozsahu dle nabídky: a) zaměření prostoru, výškopis, polohopis, průzkumy na místě, b) studie řešení stavby, c) vypracování projektové dokumentace dle požadavků stavebníka a v rozsahu pro územní řízení, pro stavební řízení vč. nutných výpočtů, d) inženýrská činnost v rozsahu projednání projektové dokumentace a zajištění rozhodnutí o umístění stavby a zajištění povolení stavby, e) dotační management vč. podání žádosti na [anonymizováno], f) energetické posouzení, hlukové posouzení a světelný projekt, g) geologický a hydrogeologický průzkum, h) měření radonu, i) položkový rozpočet, včetně přípravy a podání žádosti o dotace od [anonymizováno] k podpoře výstavby tzv. pečovatelských bytů v objektu novostavby bytového domu na pozemku p.č. st. [anonymizováno] a p. [číslo] vše v k. ú. [okres], a to za celkovou cenu [částka] bez DPH a s termínem plnění jednotlivých etap díla tak, aby do [datum] byla podána žádost o předmětnou dotaci u [anonymizováno]. Mezi stranami nebyla uzavřena písemná smlouva o dílo, resp. o vzájemné spolupráci, a to na žádnou část daného díla dle cenové nabídky ze dne [datum] a rovněž nebyla zhotovitelem předložena žádná cenová nabídka na jakékoliv další práce, spočívající v realizaci činnosti nad rámec cenové nabídky ze dne [datum] Ani o těchto nebyla mezi stranami uzavřena žádná písemná smlouva. Žalobce poskytl žalované na zálohových platbách částku celkem [částka], jak uvedeno v dohodě o narovnání ze dne [datum] Touto dohodou bylo mezi stranami ujednáno následující: a) termíny díla se mění takto: dokončení projektových prací do [datum], projednání dokumentace a podání žádosti o povolení stavby do [datum], předpoklad vydání povolení stavby (vč. nabytí právní moci stavebního povolení) do [datum], podání žádosti o dotaci – podpora výstavby bytů pro seniory do [datum], b) rozsah a cena díla byla sjednána takto: zaměření, výškopis, polohopis, průzkum na místě 13 525 Kč, studie stavby vč. základního návrhu řešení tepelného čerpadla, přípojek a odstavných stání 14 500 Kč, vypracování dokumentace pro společné územní a stavební řízení (bytový dům, zpev. plochy pochůzí a pojízdné, přípojky inž. sítí) a dle požadavků stavebníka, metodiky poskytovatele dotace a dle vyhlášky o dokumentaci staveb v rozsahu pro stavební řízení vč. nutných výpočtů, odpadového hospodářství, statického posouzení a kopírování 190 000 Kč, požárně bezpečnostní řešení vč. výkresové části 9 840 Kč, projekty dílčích částí PD (vnitřní instalace elektro-silnoproud, napojení soustavy na zdroj tepla + návrh ÚT, vnitřní vodoinstalace vč. požární, vnitřní kanalizace, odvětrání) pro stavební povolení 84 105 Kč, inženýrská činnost v rozsahu projednání projektové dokumentace a zajištění všech nutných umístění a povolení stavby vč. vynětí ze ZPF a napojení na komunikaci, přičemž objednatel k tomuto poskytne potřebnou součinnost 33 000 Kč, vypracování položkového rozpočtu stavby 24 550 Kč, dotační management (příprava podkladů a žádosti do úrovně podání žádosti na [anonymizováno], přičemž objednatel k tomuto poskytne potřebnou součinnost 30 000 Kč, energetické posouzení 21 670 Kč, měření a vyhodnocení radonu 6 200 Kč, hlukové posouzení a světelný projekt 15 240 Kč, geologický a hydrogeologický průzkum 21 370 Kč, zaměření a zakreslení stávajícího stavu objektů, projekt demolice objektů na pozemku p. [číslo] p. [číslo] vše v k.ú. [okres] a zajištění dokladů o projednání v roce [rok] (předání kompletní PD k podání žádosti na stavební úřad a stanovisek dotčených orgánů 46 000 Kč, studie – návrh umístění druhého bytového domu 50 000 Kč, celková cena 560 000 Kč bez DPH, c) objekt bytového domu ve variantě [anonymizováno] s [anonymizována čtyři slova]„ u [anonymizováno]“ nikoliv„ u [anonymizováno]“ a bude mít [anonymizováno] bytových jednotek, zpracování nové studie se nepožaduje, využijí se stávající podklady, d) veškerá projektová dokumentace bude provedena v podobě pro sloučené územní a stavební řízení. Žalovaná zůstala u většiny části díla nečinná, provedla pouze dílčí části, a to: zaměření, výškopis, polohopis, průzkum na místě 13 525 Kč, studie stavby vč. základního návrhu řešení tepelného čerpadla, přípojek a odstavných stání 14 500 Kč, zaměření a zakreslení stávajícího stavu objektů, projekt demolice objektů na pozemku p. [číslo] p. [číslo] vše v k. ú. [okres] a zajištění dokladů o projednání v r. 2018 (předání kompletní PD k podání žádosti na stavební úřad a stanovisek dotčených orgánů) 46 000 Kč. Výzvou ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k plnění díla dle smlouvy o narovnání a poskytl jí náhradní termín k plnění do [datum] s tím, že zůstane-li žalovaná nečinná, bude žalobce žádat vrácení většiny peněžních prostředků poskytnutých žalované. Žalovaná zůstala i nadále nečinná. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k vrácení částky 425 975 Kč jako rozdílu smluvního ocenění dosud nerealizovaných a realizovaných části díla. Žalovaná zůstala nadále nečinná.

2. Okresní soud napadeným rozsudkem pro uznání žalovanou zavázal zaplatit žalobci částku 425 975 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, současně žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení 17 040 Kč. Podle názoru okresního soudu byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání podle § 153a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 114b odst. 5 o. s. ř., neboť žalovaná se k věci nevyjádřila ve stanovené lhůtě třiceti dnů ve smyslu ustanovení § 114b o. s. ř. na základě výzvy soudu, která jí byla doručena dne [datum], proto soud rozhodl rozsudkem pro uznání. Žalobce vylíčil skutková tvrzení, která doložil listinnými důkazy, zejména dohodou o narovnání ze dne [datum], výzvou k plnění ze dne [datum], dopisem o ukončení smlouvy – předžalobní výzvou ze dne [datum], včetně dodejky. Na základě dohody o narovnání žalovaná převzala od žalobce částku 500 000 Kč s tím, že provede práce specifikované v dohodě a v ujednaných termínech. Ač byla žalobcem poskytnuta dodatečná lhůta ke splnění, žalovaná zůstala nečinná. Výzvou ze dne [datum] žalobce oznámil ukončení smlouvy a vyzval žalovanou k vrácení poměrné částky ponížené o částečné splnění povinností, a to v termínu do [datum]. Žalovaná zůstala zcela nečinná i v průběhu soudního řízení, uplatněný nárok kvalifikovaně nerozporovala, ač byla poučena ve smyslu ustanovení § 114b o. s. ř. Žalobci náleží podle § 1970 o. z. i úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti, tj. od [datum].

3. Proti rozsudku okresního soudu podala odvolání žalovaná, která namítala, že v projednávané věci nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. Žalovaná má k dispozici důkazy, které prokazují nedostatky při výpočtu nároku na vrácení částky, které je předmětem řízení. Tyto důkazy žalovaná neměla ve lhůtě stanovené k vyjádření k dispozici, neboť v období od [datum] do [datum] probíhalo stěhování společnosti do jiných kancelářských prostor a nebylo možné se dostat ke spisům o jednotlivých zakázkách. Současně zpochybňovala aktivní legitimaci žalobce, neboť v daném vztahu střídavě vystupoval žalobce jako fyzická osoba a jindy zase Advokátní kancelář [právnická osoba] jako právnická osoba, což se spolu s nedostatečnou součinností a složitou komunikací s objednatelem projevilo ve výsledku práce. Žalovaná považovala napadený rozsudek za nespravedlivý, likvidační a založený na nepravdivých tvrzeních žalobce. U odvolacího jednání žalovaná doplnila, že dalším důvodem, proč se ve stanovené lhůtě nevyjádřila k žalobě, byla skutečnost, že jednatel žalované [příjmení] [jméno] [jméno] pečoval společně s manželkou o nemocného tchána, měl tedy jiné starosti a opomněl se včas vyjádřit.

4. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného, přičemž zdůraznil, že podle jeho názoru byly předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání splněny. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nesdělila žádný vážný důvod, který by jí bránil se včas vyjádřit. Nadto žalovanou dodatečně v odvolacím řízení tvrzené důvody nelze hodnotit jako vážné. Námitka týkající se nedostatku aktivní legitimace žalobce není důvodná, neboť žalovaná dobře věděla, kdo je jejím smluvním partnerem, ostatně s žalobcem jako fyzickou osobou uzavřela dohodu o narovnání.

5. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání žalované proti rozsudku soudu prvního stupně bylo podáno ve lhůtě uvedené v § 204 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně z důvodů uvedených v § 205b o. s. ř., jakož i řízení jemu předcházejí, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Odvolací soud předně zdůrazňuje, že v případě rozsudku pro uznání jde v odvolacím řízení o to, aby bylo přezkoumáno, zda soud prvního stupně rozhodl rozsudkem pro uznání v souladu se zákonem, tedy o posouzení, zda pro jeho vydání byly splněny všechny zákonem stanovené předpoklady. Protože předpokladem pro vydání rozsudku pro uznání není zjištění skutkového stavu věci, nelze v odvolání proti tomuto rozsudku úspěšně uvádět skutečnosti, které se týkají skutkového základu věci, ani důkazy, kterými by měla být vyvrácena tvrzení žalobce. Odvolací soud se proto nezabýval námitkami žalované, které se týkaly aktivní legitimace žalobce, tvrzené nedostatečné součinnosti a složité komunikace, ani pravdivostí tvrzení žalobce.

7. Odvolací soud neshledal, že by v řízení, které předcházelo vydání rozsudku pro uznání, došlo k vadám uvedeným v § 205a odst. 2 písm. a) o. s. ř. Ostatně žalobce v odvolání existenci takových vad ani netvrdil.

8. Odvolací soud souhlasí s názorem soudu prvního stupně, že v projednávané věci byly splněny všechny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání podle § 114b odst. 5 a § 153a odst. 3 o. s. ř.

9. Vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu, s výjimkou věcí, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.), nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, místo výzvy podle ustanovení § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř., nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení (srov. § 114b odst. 1 o. s. ř.).

10. K podání vyjádření podle ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř. předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení; bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu (srov. § 114b odst. 2 o. s. ř.).

11. Usnesení podle ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř. nelze vydat nebo doručit po přípravném jednání podle § 114c o. s. ř. nebo po prvním jednání ve věci (srov. § 114b odst. 3 o. s. ř.).

12. Usnesení podle ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř. musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba (srov. § 114b odst. 4 o. s. ř.).

13. Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř. včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se – s výjimkou případů, v nichž byly splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby - za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3 o. s. ř.) musí být poučen (srov. § 114b odst. 5 o. s. ř.).

14. Má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 o. s. ř.), rozhodne soud rozsudkem pro uznání (srov. § 153a odst. 3 o. s. ř.).

15. Usnesení podle ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř. je právním prostředkem přípravy jednání, kterou soud v občanském soudním řízení provádí se záměrem (srov. § 114a odst. 1 o. s. ř.), aby bylo možné věc rozhodnout zpravidla při jediném jednání.

16. Vyzve-li soud žalovaného podle ustanovení § 114b o. s. ř., aby se ve věci písemně vyjádřil, žalovaný výzvě soudu vyhoví tím, že se ve stanovené lhůtě písemně vyjádří, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, a to zcela, zčásti nebo co do základu. Uzná-li nárok uplatněný v žalobě zcela, nemusí písemné vyjádření obsahovat žádné další údaje. V případě, že nárok zcela neuzná (tj. uzná-li nárok jen zčásti nebo co do základu, popřípadě jej neuzná vůbec), musí písemné vyjádření obsahovat též vylíčení rozhodujících skutečností, na nichž staví svoji obranu proti nároku uplatněnému v žalobě, popřípadě označení důkazů, jejichž provedení navrhuje k prokázání svých tvrzení. Vylíčením rozhodujících skutečností žalovaný reaguje na to, co o skutečnostech významných pro rozhodnutí ve věci tvrdil žalobce; obrana žalovaného spočívá v tom, že - ačkoliv pravdivost některých tvrzení žalobce může potvrzovat - vyvrací svými konkrétními údaji pravdivost jiných tvrzení žalobce, popřípadě že uvádí další skutečnosti, které žalobce netvrdil, na jejichž základě by spor měl vyznít v jeho prospěch. Svoji obranu proti nároku uplatněnému v žalobě nemusí žalovaný rozvádět do všech podrobností a výslovně se vyjadřovat ke všem tvrzením žalobce; postačí, jestliže postaví proti tvrzením žalobce alespoň taková svá tvrzení o rozhodujících skutečnostech, z nichž vyplývá základ jeho obrany proti žalobě, tedy jestliže uvede přinejmenším takové skutečnosti, které, budou-li také prokázány, mohou vést k tomu, že bude (může) mít ve sporu alespoň částečný úspěch.

17. Jestliže se žalovaný na výzvu obsaženou v usnesení vydaném podle § 114b o. s. ř. bez vážného důvodu ve stanovené lhůtě nevyjádří ve věci a ani před uplynutím této lhůty soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, nastává - jak vyplývá ze znění ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. - fikce, že nárok, který byl proti němu uplatněn v žalobě, zcela uznává. Na základě této fikce uznání nároku pak soud rozhodne v neprospěch žalovaného rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 o. s. ř.), neboť její účinky - jestliže opravdu nastala - za řízení nelze vyvrátit a nezanikají ani uplynutím času, ani v důsledku okolností, které by posléze (po vzniku fikce) nastaly. Naopak fikce uznání nenastane jen tehdy, jestliže žalovaný prokáže, že mu v podání vyjádření bránil vážný důvod, a současně, jestliže takový vážný důvod alespoň sdělil soudu ve lhůtě stanovené pro podání vyjádření nebo jestliže šlo o tak vážný důvod, který mu zabránil v tom, aby soudu byť jen sdělil, že u něj tento vážný důvod nastal.

18. V daném případě odvolací soud nepovažuje žalovanou tvrzené důvody (stěhování společnosti do jiných kancelářských prostor a péče jednatele společnosti o nemocného člena rodiny) za vážné důvody ve smyslu § 114b odst. 5 o. s. ř., které by jí bránily v podání vyjádření ve stanovené lhůtě, a již vůbec ne za tak vážné důvody, které by jí zabránily v tom, aby soudu prvního stupně byť jen sdělila, že u ní vážný důvod nastal.

19. Ústavní soud v plenárním nálezu ze dne [datum] sp. zn. Pl. ÚS 13/15 akceptoval ústavní konformitu institutu rozsudku pro uznání založeném na fikci uznání v § 153a odst. 3 o. s. ř., s tím, že tento institut sleduje legitimní cíl, kterým je projednání věci bez zbytečných průtahů a obecně není v rozporu s ústavním pořádkem, protože zákonná ustanovení umožňují ústavně souladný výklad. Při posuzování splnění podmínek pro vydání rozsudku pro uznání je však nutno postupovat velmi uvážlivě, aby nedošlo k porušení práva na spravedlivý proces žalovaného. Hlavním důvodem prohry žalovaného je jeho pasivita. Použití fikce uznání je významným zásahem do procesního postavení účastníka řízení, jehož důsledkem je nezvratné odepření meritorního přezkumu věci. Soud je povinen citlivě zacházet s fikcí uznání nároku a musí zejména pečlivě vážit, zda je přes splnění formálních procesních podmínek vydání rozsudku pro uznání namístě, a zda ostatní okolnosti nenasvědčují tomu, že se o procesní obstrukce ani celkovou pasivitu žalovaného nejedná. V případech, kdy je z chování žalovaného zřejmé, že s žalobou nesouhlasí a hodlá se jí bránit, stává se mechanická aplikace § 153a odst. 3 o. s. ř. neslučitelná se zásadami, na nichž občanské soudní řízení stojí, a tím i právem na spravedlivý proces (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. IV. ÚS 842/16).

20. Fikce uznání je vyhrazena pro případy lhostejné či obstrukční pasivity žalovaného, jejíž akceptace by byla z pohledu žalobce nespravedlivou, a proto může mít onen přísný důsledek v podobě předstírání, že žalovaný nárok žalobce uznal. K fikci uznání je tedy nutno přistupovat jako k nástroji výjimečnému, jehož použití je ospravedlněno jen v případech skutečně nesporných, přičemž podmínky jeho použití musí být interpretovány nikoli extenzivně, ale restriktivně. Takovýto vůči žalovanému přísný postup lze akceptovat jen v případech vyjádření nevyvolávajících žádné pochybnosti o své nedostatečnosti, resp. o tom, že se žalovaný nehodlá řádně (tj. i bez obstrukcí) bránit nároku uplatněnému žalobou. Soud by měl při posuzování„ kvalifikovanosti“ vyjádření k žalobě volit výklad spíše vstřícnější ve prospěch žalovaného a dát mu prostor k uplatnění jeho námitek. Nepřípadná a nespravedlivá aplikace § 114b odst. 5 o. s. ř. vede k porušení práva žalovaného být slyšen a vyjádřit se k věci dle čl. 38 odst. 2 Listiny, jakož i k porušení jeho práva na spravedlivý proces obecně, ba dokonce k odepření spravedlnosti (porušení práva na přístup k soudu) dle čl. 36 odst. 1 Listiny (srov. kupříkladu nálezy Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 1024/15, ze dne [datum] sp. zn. IV. ÚS 1252/16, ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 3263/13, ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 1298/17). Lze uzavřít, že fikce uznání podle ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. může nastat jen tehdy, je-li v konkrétním případě zcela zřejmé, že je žalovaný k žalobě lhostejný, případně je obstrukčně pasivní, zjevně taktizuje a jeho jednáním dochází k průtahům.

21. V posuzovaném případě lze podle názoru odvolacího soudu bez zřejmých pochybností dovodit, že žalovaná byla k žalobě zcela lhostejná a pasivní. Z obsahu spisu vyplývá, dne [datum] byl žalované doručen elektronický platební rozkaz s tím, aby se pro případ, že bude podán odpor, k žalobě vyjádřila ve smyslu ustanovení § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř. ve lhůtě 15 dnů ode dne podání odporu. Žalovaná podala dne [datum] blanketní odpor s tím, že se vyjádří nejpozději do [datum], což neučinila. Dne [datum] byla žalované doručena opětovná výzva, aby se k žalobě vyjádřila ve lhůtě 15 dnů. Podáním ze dne [datum] sice žalovaná požádala z důvodu nemoci jednatele společnosti o prodloužení lhůty pro podání vyjádření o 10 dnů, avšak ani v této lhůtě se k žalobě nikterak nevyjádřila. Dne [datum] byla žalované doručena kvalifikovaná výzva ve smyslu § 114b odst. 1 o. s. ř., aby se k žalobě vyjádřila ve lhůtě 30 dnů, na kterou žalovaná vůbec nereagovala, ani soudu prvního stupně nesdělila, jaký důvod jí případně brání v podání vyjádření. Podle názoru odvolacího soudu shora rekapitulovaný průběh řízení svědčí o snaze žalované činit procesní obstrukce a prodlužovat soudní řízení ve smyslu citované judikatury Ústavního soudu, proto bylo v daném případě použití fikce uznání na místě. Nejedná se současně o věc, u které by její povaha nepřipouštěla uzavření soudního smíru, a rozsudek pro uznání není ani v rozporu s kogentními právními předpisy (srov. § 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.).

22. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud shledal rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný a jako takový jej včetně souvisejícího výroku o nákladech řízení v souladu s ustanovením § 219 o. s. ř. potvrdil.

23. Rozhodnutí o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněno ustanovením § 224 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení procesně úspěšný žalobce se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal, proto odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.