Výrok
I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, aby žalovaná 1) byla povinna platit výživné ve výši 500 Kč měsíčně, na zletilého nezaopatřeného [jméno FO], narozeného [Anonymizováno] od 27. 8. 2023 České republice na účet [právnická osoba] a žalovaný 2) byl povinen platit výživné ve výši 1 000 Kč měsíčně, na zletilého nezaopatřeného [jméno FO], narozeného [Anonymizováno] od 7. 8. 2023 České republice na účet [právnická osoba]. Dále vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že dne 2. 10. 2023 byla přiznána dávka zaopatřovacího příspěvku pro zletilého [jméno FO] ve výši 17 250 Kč, a to od 7. 8. 2023. Zletilý [jméno FO] je studentem [právnická osoba]. od 1. 9. 2022 v denním studiu. Následně střední škola sdělila ve své zprávě ze dne 30. 8. 2024, že [jméno FO] byl žákem učiliště od 3. 1. 2022, ve školním roce 2023 až 2024 byl žákem druhého ročníku. Studium mu však bude ukončeno 31. 8. 2024 z důvodu nepostoupení do vyššího ročníku, když neuzavřel klasifikaci za druhý ročník a nepodal ke dni odeslání sdělení žádost o opakování ročníku. Z rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 13. 9. 2021, č. j. 100 P 229/2016-1026, jež nabyl právní moci 27. 10. 2021, okresní soud zjistil, že u tehdy nezletilého [jméno FO] byla prodloužena ústavní výchova s tím, že bude nadále realizována v [adresa] U tehdy nezletilého [jméno FO] bylo zjištěno, že se projevuje náladově, dochází u něj ke střídání negativních a pozitivních nálad. Je vulgární, nevrlý, výbušný. Je hodnocen jako nesamostatný a nezodpovědný v oblasti osobní hygieny. Otec tehdy nezletilého byl dne 4. 8. 2021 propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody. Nepodařily se prošetřit poměry otce, ten s dětskými domovy nespolupracoval. U matky se také nepodařily prošetřit poměry, s dětskými domovy nespolupracuje, neprojevuje o své děti zájem stejně jako otec.
3. Na základě takto zjištěného skutkového stavu okresní soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, když žalobkyně neprokázala, že by oba žalovaní měli finanční prostředky, ze kterých by bylo možno stanovit výživné, respektive že by bylo v jejich možnostech a schopnostech výživné hradit, a dále, že by se zletilý [jméno FO] svým soustavným studiem připravoval na své budoucí povolání a nebyl schopen se sám živit. Žalobce v řízení tvrdil, že oba žalovaní jsou v evidenci uchazečů o zaměstnání, pobírají dávky státní sociální podpory, nepobírají podporu v nezaměstnanosti. Toto prokázáno nebylo. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, jaká je výdajová stránka u obou žalovaných, jaké mají pravidelné měsíční výdaje, jaké mají vzdělání, zda, kde a kdy pracovali.
4. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně a domáhala se jeho zrušení a vrácení okresnímu soudu k dalšímu řízení. V odvolání poukázala na to, že žalobkyně proplácela v době od 7. 8. 2023 do 31. 8. 2024 [jméno FO] zaopatřovací příspěvek. Pokud donese mladistvý potvrzení školy o studiu a má magistrátem vypracovaný individuální plán, tak ÚP je povinen příspěvek vyplácet a nemá žádnou možnost si ověřit, zda studuje řádně. V podstatě jen sleduje, zda nedošlo ke změně učebního oboru vícekrát než 3x, když v tomto případě by nárok na zaopatřovací příspěvek zamítl. Jakmile je zaopatřovací příspěvek vyplácen, musí ÚP podat žalobu na stanovení výživného. Okresní soud žalobu zamítl s tím, že žalobkyně neprokázala, že by oba žalovaní měli finanční prostředky, resp. že by bylo v jejich možnostech a schopnostech výživné hradit, ale žalobkyní navržené důkazy, a to výslech žalovaných neprovedl. Žalobkyně proplácí žalovaným příspěvky na bydlení, což je dávka státní sociální podpory, v případě, že náklady na bydlení přesáhnou 30 % příjmů. Pokud je žadatel v hmotné nouzi, což žalovaní jsou, pak jim vznikne nárok na doplatek na bydlení, a to v případě, že příspěvek na bydlení nepokryje celé náklady na bydlení.
5. Žalovaní se k odvolání žalobkyně nevyjádřili.
6. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu I. stupně včetně předcházejícího řízení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
7. Skutkový stav zjištěný okresním soudem odvolací soud přejímá. Tento skutkový stav byl doplněn zjištěním z listiny s názvem Konto příjemce žalovaného 1), ze kterého bylo zjištěno, že žalovaný pobírá příspěvky na bydlení a příspěvky na živobytí, a to, jak formou peněz, tak formou poukázek.
8. Na základě takto doplněného skutkového stavu má odvolací soud za to, že jsou zde podmínky pro potvrzení rozsudku okresního soudu, byť z jiných důvodů, než uvedl okresní soud.
9. V řízení bylo prokázáno, že v možnostech a schopnostech obou žalovaných není řádně hradit výživné pro [jméno FO]. Oba žalovaní jsou dlouhodobě a opakovaně vedeni na Úřadu práce, pobírají nejen dávky státní sociální podpory, ale rovněž i dávky hmotné nouze – příspěvky na živobytí. Žalovaný 2) pak nejen formou finanční podpory, ale i formou poukázek na nákup potravin.
10. S ohledem na tyto okolnosti pak odvolací soud dospívá k závěru, že výživné nelze stanovit.
11. Ze všech těchto důvodů byl rozsudek okresního soudu dle § 219 o. s. ř. potvrzen, když řízení, které předcházelo jeho vydání netrpělo žádnou vadou a pochybení nebylo shledáno ani ve výroku o nákladech řízení.
12. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. a skutečnostmi, že žalovaným dle obsahu spisu žádné náklady odvolacího řízení nevznikly.