71 CO 362/2020

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem okresní soud vyhověl žalobě a zavázal žalovaného k zaplacení částky 1.305.820,60 Kč s úrokem z prodlení od 6. 3. 2019 do zaplacení (odstavec I. výroku) a k zaplacení nákladů řízení ve výši [částka] (odstavec II. výroku).

2. Ze strany okresního soudu se jednalo již o druhé rozhodnutí ve věci poté, kdy jeho rozsudek ze dne 6. 11. 2019 byl zrušen usnesením odvolacího soudu ze dne 24. 7. 2020, č. j. 71 Co 7/2020-246. Právní moci nabyl toliko odstavec I. výroku okresního soudu, kterým byla zamítnuta žaloba co do částky 18.136,40 Kč s příslušenstvím. Po doplnění tvrzení a dokazování okresní soud vyšel ze skutkového zjištění, že mezi účastníky byla dne 3. 4. 2015 uzavřena písemná smlouva o dílo, na základě které se žalovaný jako zhotovitel zavázal pro žalobce jako objednatele zhotovit dílo -stavbu rodinného domu v obci [obec], a to do dne 31. 12. 2016 Smlouva byla uzavřena písemně a bylo sjednáno, že změnit či doplnit ji mohou smluvní strany pouze formou písemných dodatků. Přes poučení ze strany okresního soudu žalovaný neunesl důkazní břemeno tvrzení a důkazní ohledně změny termínu dokončení díla včetně tvrzení o posunutí termínu dokončení. Poukazoval na rozporuplná tvrzení žalovaného ohledně doby tvrzené změny termínu dokončení, jakož i ohledně obsahu této dohody. Platné smluvní ujednání o době zhotovení díla do dne 31. 12. 2016 nebylo účastníky účinně změněno, zrušeno či nahrazeno a dílo nebylo ze strany žalovaného dokončeno. Žalovaný prováděl práce na předmětném díle až do 23. 1. 2019, kdy došlo k odevzdání klíčů, pouze ji prováděl s prodlením. Došlo tak k porušení povinnosti žalovaného dokončit dílo ve sjednané době a vznikl nárok žalobců na smluvní pokutu. Sjednanou výši smluvní pokuty vyhodnotil okresní soud jako přiměřenou a nikoliv v rozporu s dobrými mravy. Smluvní pokuta je přiměřená s ohledem na časový prostor pro zhotovení díla a sjednanou cenu díla. Odpovídá hodnotě předmětu díla a významu zajišťované povinnosti. Nárok na smluvní pokutu neshledal ani v rozporu s dobrými mravy, když žalovaný měl stejně jako žalobci možnost tvrzenou změnu termínu dokončení díla zakotvit v písemné změně sjednané smlouvy a nelze tak dovodit šikanózní jednání ze strany žalobců.

3. Proti rozsudku podal včasné odvolání žalovaný a domáhal se zamítnutí žaloby. Žalovaný nebyl ze strany okresního soudu poučen o doplnění tvrzení a důkazů ohledně tvrzení o odkladu termínu dokončení díla. Termín dokončení díla byl ústně mezi účastníky změněn a byl dohodnut na neurčito s tím, že přednost mají zakázky společnosti [právnická osoba] (dále jen společnost) a žalovaný bude dílo provádět ve svých volných termínech. Jelikož nebyl znám rozsah zakázek společnosti, nemohl být ani sjednán přesný nový termín dokončení díla. U jednání odvolacího soudu žalovaný uvedl, že tato dohoda byla uzavřena v únoru 2017 pouze mezi žalovaným a žalobcem b). Žalobkyně a) nebyla přítomna uzavření dohody. Žalovaný měl za to, že o této dohodě věděla, toto mu sdělil žalobce b). O zakázkách společnosti pak musela vědět, když byla později její společnicí a jednatelkou. Koncem roku 2018 se žalovaný domluvil s žalobkyní a) na hrazení jejího cestovného ze svých prostředků z místa jejího tehdejšího bydliště do [obec], kde měla zaměstnání, právě z důvodu nedokončení stavby rodinného domu. Žalovaný osobně plnil zakázky společnosti a nemohl tak být v prodlení s dokončením stavby. Nesouhlasil rovněž s hodnocením věrohodnosti výpovědi svědků ze strany okresního soudu, když tito ve svých výpovědích prokazovali tvrzení žalovaného. Nárok žalobců je rovněž v rozporu s dobrými mravy, když tito požadují zaplacení smluvní pokuty, přitom žalovaného poslali vykonávat jiné práce pro společnost, ze které měli majetkový prospěch oba žalobci. V přípise ze dne 2. 11. 2021 žalovaný uplatnil jako procesní obranu námitku započtení, a to své pohledávky ve výši 1.340.148,94 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Tato pohledávka představuje bezdůvodné obohacení žalobců za práce a materiál, který dodal na stavbu a který dosud nebyl ze strany žalobců uhrazen. Splatnost této pohledávky nastala dne 26. 11. 2019 doručením výzvy ze dne 18. 11. 2019.

4. Žalobci navrhovali potvrzení rozsudku okresního soudu. Poukazovali na několikeré verze uváděné žalovaným ohledně doby a obsahu tvrzené dohody o změně termínu dokončení stavby. Jejich tvrzení je po celou dobu řízení konzistentní s tím, že žádná dohoda o změně termínu dokončení stavby uzavřena nebyla, nikdy se o ní nejednalo. Založení společnosti nemělo na dokončení stavby žádný vliv. Zakázky společnosti zajišťoval žalobce b) a tyto realizoval žalovaný společně s žalobcem b). K námitce započtení ve svém přípise ze dne 3. 12. 2021 namítali, že tuto žalovaný v průběhu řízení nikdy řádně neuplatnil. Tuto pohledávku považují za nejistou, o této pohledávce je vedeno samostatné soudní řízení u Okresního soudu v Olomouci, které dosud není skončeno. Výši této pohledávky žalovaný neustále sám mění, žalobci ji neuznávají a jedná se o pohledávku nezapočitatelnou pro její nejistotu a neurčitost.

5. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Závěr okresního soudu o povinnosti žalovaného uhradit smluvní pokutu je správný, ale z jiných důvodů než uvedl okresní soud.

6. Odvolací soud dílem doplnil a dílem zopakoval dokazování. S ohledem na odvolací námitky žalovaného týkající se hodnocení svědeckých výpovědí ze strany okresního soudu, zopakoval odvolací soud výslech slyšených svědků.

7. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pracoval se svým otcem - žalovaným na stavbě rodinného domu žalobců, později realizoval zakázky společnosti. Stal se rovněž jejím zaměstnancem. Žalobce b) na založení společnosti spěchal s tím, že zakázky společnosti mají přednost, rodinný dům se dokončí, až se společnost rozjede. Žalobkyně a) se o zakázky společnosti nezajímala, pouze určovala, jaké práce se mají dělat na stavbě rodinného domu.

8. Z výslechu [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pracoval pro žalovaného i na stavbě RD žalobců. Zpočátku práce domlouval jen žalobce b), problémy začaly po založení společnosti, kdy žalobkyně a) trvala na pracích na RD. Při jednáních o založení společnosti žalobce b) říkal, že prvotní je společnost, práce na RD počkají. Nevyjadřoval se, zda o tomto ví také žalobkyně a). Ta trvala na dokončení RD do konce roku 2018 O zakázky společnosti se nikdy nezajímala, starala se jen o stavbu RD. Osobně byl u předávání klíčů od stavby RD, které žalobce b) požadoval, blíže se k tomu on ani žalovaný již nevyjadřovali.

9. Ze stavebního deníku stavby RD bylo zjištěno, že práce probíhaly od dubna 2015 vesměs plynule až do 7. 4. 2017. V červnu 2017 se na stavbě odpracovaly 4 dny. Další zápis je až 14. 1. 2018, kdy proběhla schůzka, které se účastnil žalovaný a žalobkyně a). Sepsali stav staveniště a plán prací, které se budou provádět od 15. 1. 2018 s tím, že budou dokončeny cca do 16. 2. 2018. Dne 15. 2. 2018 proběhla na stavbě další schůzka, došlo ke kontrole provádění sjednaných prací a upřesnění průběhu dalších prací včetně termínu jejich dokončení. Poté jsou zapsány práce provedené v roce 2018. Dne 21. 1. 2019 je zapsáno ukončení stavby, odvoz veškerého nářadí s tím, že se domluví ukončení stavby s žalobcem b). Dne 23. 1. 2019 došlo na žádost žalobce b) k odevzdání klíčů od stavby a 24. 1. 2019 byl předán stavební deník.

10. Shodně s okresním soudem odvolací soud nepřistoupil k provedení důkazů navrhovaných oběma účastníky pro jejich nadbytečnost s ohledem na přijatý právní názor. Odvolací soud rovněž nezopakoval výslech svědka [jméno] [příjmení], když tento se k nařízenému jednání odvolacího soudu nedostavil a s ohledem na obsah jeho výpovědi u okresního soudu, kdy uvedl, že na stavbě rodinného domu pracoval až od jara 2018 a nebyl účasten žádných jednání účastníků, nepovažoval odvolací soud opakování jeho výpovědi za nutné.

11. Po doplnění a zopakování dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že mezi účastníky byla sjednána platná písemná smlouva o dílo, jejímž předmětem byla výstavba rodinného domu s tím, že byl sjednán termín dokončení stavby do 31. 12. 2016. K dokončení stavba nedošlo. Po uplynutí sjednaného termínu probíhala mezi žalobcem b) a žalovaným jednání ohledně založení společnosti, kterých se žalobkyně a) neúčastnila. Práce na RD žalovaný prováděl do dubna 2017, poté až od ledna 2018 do ledna 2019, kdy došlo k odevzdání klíčů od stavby.

12. Po provedeném dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že mezi účastníky nedošlo ke změně termínu dokončení díla sjednaného v písemné smlouvě o dílo.

13. Dle ust. § 564 obč. zák. vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě; vyžaduje-li tuto formu jen ujednání stran, lze obsah právního jednání změnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje.

14. Pokud se týká tvrzení žalovaného o nemožnosti dodržení sjednaného termínu dokončení díla z důvodu jednání na straně žalobců, kteří měnili předmět a rozsah sjednaného díla, k tomuto se odvolací soud vyjadřoval již v usnesení ze dne 24. června 2020, č. j. 71 Co 7/2020-246 (bod 12). Na těchto svých závěrech nemá odvolací soud důvod cokoliv měnit, na tyto pro stručnost v plném rozsahu odkazuje s tím, že tato námitka není důvodná.

15. Úprava občanského zákoníku týkající se právních jednání vychází především z vůle jednajících stran, a to i co do formy právních jednání a jejich případných změn. V daném případě účastníci uzavřeli písemnou smlouvu o dílo, kde si sjednali změnu nebo doplnění smlouvy pouze formou číslovaných písemných dodatků. Tímto vyslovili jednoznačně vůli, aby jakákoliv změna smlouvy byla provedena pouze písemně a podepsána osobami oprávněnými jednat jménem nebo za smluvní strany. Doložka formy změny obsahu smlouvy s ohledem na zásadu smluvní volnosti neznamená bez dalšího, že nelze provést změnu i jiným, neformálním způsobem. Tento postup však předpokládá vzájemnou dohodu stran právního jednání. Tak jako byla sjednána písemná forma změny smlouvy, musí být vůle stran tuto sjednanou formu změnit.

16. Smlouva o dílo byla uzavřena mezi oběma žalobci jako spotřebiteli a žalovaným jako podnikatelem. Na straně objednatelů jsou oba žalobci jako manželé, oba jsou ve smlouvě výslovně uvedeni a oba smlouvu také podepsali. Oba tak projevili vůli měnit takto uzavřenou smlouvu formou písemných dodatků. K případné změně takto sjednané formy právního jednání, jakož i k samotné změně smlouvy, je tak nutná dohoda všech účastníků smlouvy.

17. Na rozdíl od okresního soudu hodnotí odvolací soud po opakování výslechu svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jejich svědeckou výpověď jako věrohodnou. Tito vypovídali s časovým odstupem, čemuž odpovídal i obsah jejich výpovědi a případné nepřesnosti ohledně uváděných dat a popisu konkrétních skutečností. Z jejich svědeckých výpovědí bylo prokázáno, že mezi žalovaným a žalobcem b) probíhala jednání týkající se založení společné společnosti a realizace jejich zakázek a v této souvislosti dokončení sjednaného díla. V rámci těchto jednání žalobce b) sice upřednostňoval zakázky společnosti oproti pracím na rodinném domě, nebylo však prokázáno uzavření konkrétní dohody o konkrétní změně termínu dokončení díla se všemi stranami smlouvy o dílo.

18. Z tvrzení žalovaného, jakož i z výslechů svědků bylo prokázáno, že ústní dohodu týkající se změny či posunutí termínu dokončení stavby probíhala pouze mezi žalovaným a žalobcem b). Žalobkyně se těchto jednání nikdy neúčastnila a v řízení nebylo zjištěno, že by o nich byla informována a vyslovila s nimi souhlas. Žalovaný sám uvedl, že vůli žalobkyně a) k této neformální změně nezjišťoval, tuto si nijak neověřoval. Z výslechů svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že se žalobkyně a) žádným způsobem o zakázky společnosti, které měly být důvodem pro odložení termínu dokončení díla, nezajímala, naopak trvala na dokončení prací na rodinném domě. Svědek [příjmení], který byl osobně přítomen u jednání žalovaného a žalobce b) uvedl, že nebylo hovořeno o tom, zda o odložení termínu dokončení díla je informována také žalobkyně a), zda s tímto souhlasí. Žalovaný v rámci smlouvy o dílo vystupoval jako podnikatel, musel si být vědom své povinnosti dokončit dílo ve sjednaném termínu, popř. postupu při případné změně sjednaného termínu dokončení. Pokud byla písemná smlouva o dílo včetně ujednání o formě jejich změn, sjednána mezi oběma žalobci a žalovaným, pak i dohoda o změně její podstatné náležitosti, jakož i formy této změny, musela být uzavřena mezi všemi účastníky původní smlouvy. V daném případě bylo prokázáno, že tomu tak nebylo, když se žalobkyně a) žádným způsobem neúčastnila jednání o případné změně, s touto nevyslovila souhlas a nebylo zjištěno, že by o ní byla vůbec informována. Na tom nemůže nic měnit skutečnost, že do té doby vystupoval za oba žalobce v souvislosti s řízením prací na díle toliko žalobce b), když se jednalo pouze o naplnění předmětu smlouvy, nikoliv o její změnu. Za této situace nedošlo k platné dohodě o změně smlouvy v části týkající se termínu dokončení díla a nárok žalobců na zaplacení smluvní pokuty je důvodný. Žalovaný se ocitl v prodlení s plněním povinnosti dokončit dílo ve sjednaném termínu a žalobcům vznikl nárok na úhradu sjednané smluvní pokuty.

19. S ohledem na přijatý právní názor nepřistoupil odvolací soud k dokazování rozsahu zakázek společnosti, když toto považuje za nadbytečné. Nepodstatná je rovněž skutečnost, zda žalobkyně a) věděla o zakázkách společnosti, když tato se založení společnosti vůbec neúčastnila. I poté, kdy se stala její jednatelkou, byla její účast pouze formální, když v řízení bylo prokázáno, že se o chod společnosti vůbec nezajímala, vše nadále řídil a organizoval žalobce b) a nebyla jí vůbec známa souvislost mezi zakázkami společnosti a dostavbou rodinného domu.

20. O skutečnosti, že mezi účastníky nedošlo k řádné konkrétní dohodě o změně termínu dokončení díla, svědčí i rozporná tvrzení žalovaného v průběhu soudního řízení. Oba žalobci jakoukoliv dohodu o změně termínu dokončení díla popírali. Tvrzení žalovaného byla ohledně této změny nekonzistentní a okresní soud správně poukázal na nejednotnost tvrzení ohledně doby uzavření dohody, jakož i jejího obsahu. Nebylo zřejmé, kdy mělo být sjednáno dokončení díla. Žalovaný jednou uváděl, že dílo bude dokončeno, až se rozjedou zakázky společnosti, následně až bude mít čas mezi jednotlivými zakázkami společnosti, teprve u odvolacího soudu uvedl, že termín byl sjednán na dobu neurčitou a že se tak stalo v únoru 2017. Žalovaný rovněž sám uvedl, že přistoupil na úhradu cestovného žalobkyně a) ze svých prostředků z místa jejího bydliště do zaměstnání v [obec], z důvodu nedokončení rodinného domu a nemožnosti jeho užívání. K tomuto žalovaný přistoupil, přestože dle jeho tvrzení nebyl a nemohl být v prodlení s dokončením stavby.

21. Nedůvodné jsou námitky žalovaného ohledně nepřiměřené výše sjednané smluvní pokuty. K těmto námitkám se okresní soud podrobně vyjádřil ve svém rozsudku (odstavec 44 a 45), jakož i odvolací soud ve svém zrušovacím usnesení ze dne 24. července 2020, č. j. 71 Co 7/2020-246. Na těchto závěrech nemá odvolací soud důvod cokoliv měnit a na tyto pro stručnost v plném rozsahu odkazuje.

22. Odvolací soud se zabýval rovněž námitkou rozporu nároku žalobců na smluvní pokutu s dobrými mravy a shodně s okresním soudem dospěl k závěru, že námitka není důvodná. Z tvrzení žalovaného vyplývá, že tento byl v prodlení s dokončením stavby již před jednáním o založení společnosti. Jak již bylo výše uvedeno, skutečnost, že přistoupil na jakoukoliv změnu předmětu díla, aniž by se to zároveň promítlo do původního termínu dokončení díla, jde zcela k jeho tíži. Žalovaný jako podnikatel si musel být vědom své povinnosti dostát svým již sjednaným závazkům bez ohledu na jeho další podnikání. Musel si být rovněž vědom své povinnosti uzavřít řádně dohodu o případné změně dřívějších závazků, tj. se všemi jejich účastníky. Na tom nic nemůže změnit skutečnost, že jeho další závazky se týkaly společného podnikání s žalobcem b), když účastníkem smlouvy o dílo byla rovněž žalobkyně a), se kterou žalovaný vůbec nejednal a dostatečným způsobem si ani neověřil, zda je v tomto rozsahu oprávněn za ni jednat žalobce b). Změnu písemné smlouvy o dílo uzavřené oběma manžely přitom nelze považovat za běžnou záležitost, v rámci které je bez dalšího oprávněn jeden z manželů zastupovat druhého.

23. Nedůvodná je rovněž uplatněná námitka započtení ze strany žalovaného. Tuto žalovaný řádným způsobem uplatnil až v rámci odvolacího řízení ve svém přípise ze dne 2. 11. 2021, tudíž opožděně. Okresní soud nebyl povinen poučovat žalovaného o řádném uplatnění, upřesnění a doložení námitky započtení, když ze strany žalovaného nebyla tato námitka ve vztahu k soudu řádně uplatněna. Pokud žalovaný namítal, že jednostranné započtení předložil u jednání odvolacího soudu, pak z protokolu o jednání ze dne 11. 6. 2020 vyplývá, že tato listina byla bez dalšího žalovanému vrácena. Ze strany odvolacího soudu nebylo a ani nemohlo být prováděno žádné dokazování, jednání bylo odročeno za účelem mimosoudního vyřízení věci a následně byl rozsudek okresního soudu bez jednání zrušen a vrácen k dalšímu jednání. Přestože poté proběhlo několik dalších jednání před okresním soudem, žalovaný této možnosti nevyužil, námitku započtení řádně neuplatnil a nemůže se nyní dovolávat nedostatku poučení ze strany okresního soudu. Ten má povinnost poučovat účastníky o doplnění a upřesnění již provedených procesních úkonů, nikoliv o tom, zda nemíní nějaký procesní úkon učinit. Závěrem je nutno dodat, že i v případě řádného uplatnění námitky započtení, by tento jednostranný zápočet nebyl možný. Jedná se o pohledávku neurčitou a nejistou a tudíž nekompenzabilní dle ust. § 1987 odst. 2 obč. zák. (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5711/2017). O tomto nároku probíhá u Okresního soudu v Olomouci samostatné soudní řízení, ve kterém žalobci požadovaný nárok rozporují co do důvodu i výše a lze očekávat rozsáhlé dokazování ohledně existence a výše započítávané pohledávky.

24. Z výše uvedených důvodů odvolací soud potvrdil rozsudek okresního soudu dle ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správný.

25. V odstavci II. výroku, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení odvolací soud dle ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil rozsudek okresního soudu a žalovaného zavázal zaplatit žalobcům na nákladech řízení částku [částka] Okresní soud vycházel z nesprávné výše odměny za úkon právní služby. Tato představuje z žalované částky dle ust. § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen vyhl.) částku [částka]. Při zastupování dvou osob je tato částka dle ust. § 12 odst. 4 vyhl. snížena o 20 %, tj. na částku [částka] Odvolací soud tak přiznal odměnu za každý úkon právní služby za oba zastupované žalobce ve výši [částka] s tím, že rozsah poskytnutých úkonů právní služby, jakož i náhrada dalších nákladů (režijní paušály, náhrada za ztrátu času, náhrada jízdného, soudní poplatek) zůstala stejná tak, jak ji přiznal okresní soud. V tomto rozsahu odvolací soud odkazuje pro stručnost na odůvodnění napadeného rozsudku.

26. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. S ohledem na procesní neúspěch byl žalovaný zavázán zaplatit žalobcům náklady odvolacího řízení v celkové výši [částka]. Odměna za právní služby byla stanovena z částky [částka], která byla předmětem odvolacího řízení a dle odst. 7 bod 6 vyhl. představuje částku [částka]. Při zastupování dvou osob se tato částka snižuje o 20 %, tj. na částku [částka]. Odměna za zastupování obou žalobců činí za každý úkon právní služby částku [částka]. Odvolací soud přiznal odměnu za 4 úkony právní služby v plné výši (vyjádření k odvolání, vyjádření ze dne [datum], účast u odvolacího soudu dne [datum] delší než 2 hodiny - 2 úkony), tj. celkem [částka], odměnu za dva úkony právní služby (návrh na vydání předběžného opatření a účast u jednání odvolacího soudu dne [datum], které bylo odročeno za účelem mimosoudního vyřešení věci) sníženou na ½ dle ust. § 11 odst. 2 písm. a) a písm. f) ve spojení s ust. § 11 odst. 3 vyhl., tj. celkem [částka]. Dále byl přiznán režijní paušál po [částka] za 6 úkonů, tj. [částka], náhrada za ztrátu času za 2 cesty z [obec] do [obec] a zpět dle ust. § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 vyhl., za 12 půlhodin po [částka], tj. celkem [částka], náhrada doloženého parkovného v celkové výši [částka] a náhrada cestovného za dvě cesty z [obec] do [obec] a zpět v celkové výši [částka] (205 km, při průměrné spotřebě 5,9 l benzinu na 100 km, v roce 2021 při ceně benzinu ve výši [částka] a náhradě za km ve výši [částka] dle vyhl. č. 589/2020 Sb. v platném znění a v roce 2022 při ceně benzinu ve výši [částka] a náhradě za km ve výši [částka] dle vyhl. č. 511/2021 Sb.) a soudní poplatek za návrh na vydání předběžného opatření ve výši [částka].

27. Náklady řízení byl žalovaný zavázán zaplatit ve lhůtě stanovené dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobců (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).