Výrok
I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
1. Napadeným rozsudkem okresní soud rozvedl manželství účastníků (odstavec I. výroku) a rozhodl, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení (odstavec II. výroku).
2. Po provedeném dokazování dospěl okresní soud k závěru o rozvratu manželství účastníků, z jejichž vztahu se v průběhu posledních let vytrácela nejen vzájemná láska, úcta a ohleduplnost, ale dokonce elementární lidská slušnost. Zůstaly již pouze vzájemné urážky, výčitky, obviňování, ponižování, lhostejnost a odpor. Manželství účastníků vyhodnotil jako hluboce a trvale rozvrácené, kdy odchod manžela ze společné domácnosti a navázání mimomanželského poměru s jinou ženou byl již jen dovršení tohoto rozvratu. Neshledal žádné mimořádné okolnosti, které by mohly svědčit pro zachování manželství. Příčiny rozvratu shledal na straně obou manželů, kdy rozvrat byl dovršen výhradně jednáním manžela, který manželku i společnou domácnost opustil a navázal mimomanželský poměr s jinou ženou.
3. Proti tomuto rozsudku podala odvolání manželka a domáhala se jeho změny tak, že bude žaloba zamítnuta. V odvolání shrnula její pohled na průběh manželství s tím, že za vše může matka manžela, popř. jeho přítelkyně, které mají manžela k rozvodu navádět. Manžela označuje za zákeřného, mstivého, hnusného člověka, obdobným způsobem označuje také jeho matku. Uvedla, že v něm není nic lidského, když opustil 70letou nemocnou manželku, že jí a dceři Barboře bude škodit pořád, dokud budou žít. Uvedla, že si nebude měnit příjmení. U jednání odvolacího soudu uvedla, že se nic nezměnilo, manžel stále bydlí jinde, ale rozvést se nechce, manžel by mohl bydlet v samostatné místnosti v domě, kterou si dříve sám zařídil.
4. Manžel navrhoval potvrzení rozsudku, o obnovení manželského soužití nejevil žádný zájem. Stále žije se svou přítelkyní, plánují spolu budoucnost, je s ní šťastný.
5. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
6. Okresní soud při dokazování postupoval v souladu s procesními předpisy, z provedených důkazů vyvodil logická zjištění odpovídající ustanovení § 132 o. s. ř. Z těchto důvodů odvolací soud skutková zjištění okresního soudu jako správná přejímá. Skutkový stav zůstal nezměněn i v odvolacím řízení.
7. Na správně zjištěný skutkový stav aplikoval okresní soud správné právní ustanovení. Odvolací soud souhlasí i s právním posouzením věci, které okresní soud ve věci zaujal a na které odvolací soud v podrobnostech odkazuje.
8. I v průběhu odvolacího řízení bylo jednoznačně zjištěno, že manželství účastníků je trvale a hluboce rozvráceno a nelze očekávat obnovení tohoto soužití. Manžel o toto nejeví žádný zájem, žije v současné době ve šťastném vztahu s jinou ženou. Manželka sice s rozvodem manželství nesouhlasila a uváděla, že měla manžela ráda. Na druhou stranu obsáhle v rámci svých podání popisovala, jak špatně se v průběhu manželství choval a označovala ho často hanlivými až urážejícími výrazy. Za této situace odvolací soud souhlasí se závěrem okresního soudu, že zde jsou podmínky pro rozvod manželství. Pouze na okraj odvolací soud k námitce manželky, že se nevzdá svého příjmení, dodává, že možnost změny příjmení po rozvodu manželství je pouze právo nikoliv povinnost manželky.
9. Z těchto důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu dle ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.
10. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ust. 23 z. ř. s., dle kterého nemají účastníci v tomto řízení obecně právo na náhradu nákladů řízení, když shodně s okresním soudem pro přiznání těchto nákladů neshledal žádné mimořádné důvody.