Výrok
I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku III. mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1.640,30 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupkyně žalobkyně.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 1.149,50 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 7.000 Kč (výrok I.), zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4.333 Kč a úroku z prodlení z částky 7.000 Kč od 15. 5. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně (výrok II.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.), a uložil žalobkyni povinnost zaplatit České republice doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč (výrok IV.).Proti tomuto usnesení, a to pouze do výroku III. o náhradě nákladů řízení podala žalobkyně včasné odvolání a namítla, že okresní soud měl žalobkyni přiznat náhradu nákladů řízení podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla v převážné části se svojí žalobou úspěšná.Žalovaný se k odvolání žalobkyně nevyjádřil.Krajský soud při konstatování přípustnosti odvolání, jeho včasnosti a podání oprávněnou osobou, přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu, tedy ve výroku III. o náhradě nákladů řízení, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné.Okresní soud o náhradě nákladů řízení rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení s odůvodněním, že úspěch obou účastníků byl srovnatelný.S tímto závěrem okresního soudu se odvolací soud neztotožňuje.Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobkyně se domáhala žalobou zaplacení částky 11.333 Kč s příslušenstvím, které kapitalizované do rozhodnutí okresního soudu představuje částku 356,63 Kč. Celkem se tedy žalobkyně domáhala zaplacení částky 11.689,63 Kč a okresní soud žalobě žalobkyně vyhověl co do částky 7.000 Kč. Procentuální úspěch žalobkyně tedy představoval 59,8 % a neúspěch 40,2 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu je zřejmé, že žalobkyně má nárok na náhradu nákladů řízení, a to v rozsahu rozdílu mezi úspěchem a neúspěchem, tedy v rozsahu 19,6 %.Náklady řízení před soudem prvého stupně pak představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1.000 Kč a dále náklady právního zastoupení za 3 účelně vynaložené úkony právní služby dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a podání žaloby) ve výši 1.580 Kč za každý z těchto úkonů právní služby. Dále žalobkyni přísluší režijní paušál 3x 450 Kč, tedy 1.350 Kč a 21% DPH ve výši 1.278,90 Kč. Celková výše nákladů řízení před soudem prvého stupně tak představuje částku 8.368,90 Kč, z čehož 19,6 % představuje částku 1.640,30 Kč.Ze shora uvedených důvodů krajský soud rozsudek okresního soudu v napadeném výroku III. o náhradě nákladů řízení změnil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení v návaznosti na výpočet uvedený v odůvodnění tohoto rozhodnutí.O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl krajský soud podle ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla v odvolacím řízení zcela úspěšná. Předmětem odvolacího řízení byla částka 1.640,30 Kč, kterou žalobkyně požadovala přiznat na náhradu nákladů řízení před okresním soudem. Náklady odvolacího řízení žalobkyně sestávají z odměny za zastoupení advokátem ve výši 500 Kč dle ustanovení § 7 bod 1, § 11 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za odvolání, nikoliv do věci samé z tarifní hodnoty 1.640,30 Kč, z náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 450 Kč dle ustanovení § 13 odst. 1 a 3 uvedené vyhlášky, k čemuž přísluší 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 199,50 Kč, když zástupkyně žalobkyně je plátkyní DPH. Celkem tedy náklady odvolacího řízení představují částku 1.149,50 Kč.Místo plnění náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů určil krajský soud v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupkyně žalobkyně s tím, že lhůtu k plnění určil třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro povolení delší lhůty k plnění nebo plnění ve splátkách.