Výrok
I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I. a III. potvrzuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech odvolacího řízení 27 723 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou u Okresního soudu v Rakovníku na žalované domáhala zaplacení348 325 Kč s úrokem z prodlení z titulu nedoplatku ceny díla dle Smlouvy o dílo, kterou žalovaná, jako objednatel, uzavřela s žalobkyní, coby zhotovitelem, kdy předmětem díla byla montáž ocelové konstrukce volně stojícího komínu s vložkou, včetně spalinových cest, s místem plnění [anonymizováno] [obec].
2. Okresní soud v Rakovníku (dále jen„ soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem(dále jen„ rozsudek soudu prvního stupně“ nebo„ napadený rozsudek“) uložil žalované zaplatit žalobkyni 348 325 Kč s a z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení,do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 348 325 Kč za dobu od [datum] do [datum], zamítl (výrok II.) a uložil žalované zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 88 580 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku,k rukám zástupce žalobkyně (výrok III.).
3. Soud prvního stupně vycházel ze skutkových zjištění, že účastnice uzavřely dne [datum] Smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla dodávka volně stojící ocelové konstrukce vysoké30 metrů, svislé spalinové cesty DN 800, vodorovný vstup do komína ve výšce 3 000 mm,DN 800; dílo mělo být dokončeno dne [datum]. Smluvená cena díla ve výši 1 161 081 Kč, bez DPH, měla být splacena ve třech částech, z toho první dvě faktury v celkové výši 70 % ceny díla žalovaná žalobci zaplatila, ale konečné vyúčtování obsažené ve třetí faktuře vystavené dne[datum], po předání a převzetí díla, kdy mělo být zaplaceno 30 % z celkové ceny díla, tj. částka 348 325 Kč, se splatností [datum], žalovaná neuhradila. Žalobkyni se sice nepodařilo prokázat, že předmětnou fakturu žalované odeslala, avšak prokázáno bylo, že dne [datum] zaslala žalobkyně žalované výzvu k zaplacení dlužné částky do [datum], a ta na ni prostřednictvím svého jednatele reagovala sdělením, že firma má finanční problémy, které vyřeší do 4 až 6 týdnů, a žádala, aby bylo o tuto dobu posečkáno. Dále vzal soud prvního stupně za prokázané, že žalovaná předmět díla - stavbu, jejíž součástí byl i žalobkyní vyhotovený komín, předala dne[datum] [právnická osoba], kdy s předáním díla, ani s kolaudací dne [datum], nebyly žádné problémy a dílo bylo zkolaudováno s tím, že je schopno trvalého a bezpečného užívání. Soud prvního stupně uzavřel, že dílo pro žalovanou bylo žalobkyní provedeno řádně, žalovaná žádné vady díla neuplatnila a ačkoliv se žalobkyni nepodařilo prokázat, že fakturu [číslo] odeslala, tak výzvu k zaplacení v dodatečné lhůtě do [datum] žalovaná obdržela a„ tedy lze říci“, že počínaje dnem [datum] nastalo na straně žalované prodlení s plněním dluhu.
4. Proti tomuto rozsudku, a to výslovně pouze proti výrokům I. a III. podala žalovaná v zákonné lhůtě odvolání. Uvedla, že nikdy nezpochybňovala vznik závazkového vztahu mezi účastníky, avšak vytýkala soudu prvního stupně, že se nevypořádal s její námitkou předčasnosti podané žaloby, kdy namítala jednak to, že jí faktura na částku 348 325 Kč se splatností [datum] dosud nebyla doručena a žalobkyně neprokázala ani její odeslání a dále, že žalobkyně dílo neprovedla, když podle uzavřené smlouvy s žalovanou se žalobkyně zavázala provést dílo v rozsahu uvedení zařízení do provozu a komplexního vyzkoušení, což se nastalo. Poukazovala na to, že žalovaná si musela provést po montáži závěrečné vyspárování keramickými hmotami sama a dále, že žalobkyně bez jakéhokoliv vyzkoušení nechala na stavbě svůj vyhotovený předávací protokol podepsat nezmocněné osobě. Navrhovala, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil, žalobu zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
5. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání po upozornění na vstup žalované do likvidace uvedla, žes argumentací, kterou žalovaná vytváří právní fikci o nepředání díla, nedoručení faktury a předčasnosti žaloby, se soud prvního stupně vypořádal, kdy dle přesvědčení žalobkyně jde ze strany žalované pouze o účelová tvrzení s cílem nezaplatit. Navrhovala potvrzení rozsudku soudu prvního stupně a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení.
6. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení, které předcházelo jeho vydání, v rozsahu napadeném odvoláním, tedy ve výrocích I. a III.,podle ustanovení § 212 a následujících zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu(dále jen„ o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Výrok II. napadeného rozsudku samostatně nabyl právní moci.
7. Odvolací soud vyšel ze správných skutkových zjištění soudu prvního stupně shrnutých zejména v odstavci 14 odůvodnění napadeného rozsudku, s nimiž se ztotožňuje a pro zjednodušení na ně odkazuje. Soud prvního stupně správně zjistil podmínky účastníky uzavřené smlouvy o dílo ze dne [datum] a nepochybil v závěru, že dílo bylo žalované předáno bez vad v pondělí[datum] (tj. první pracovní den po sjednaném termínu dokončení díla). K tomu odvolací soud dodává, že dílo za žalovanou převzala a předávací protokol podepsala kompetentní osoba –[anonymizováno] [příjmení] [příjmení], uvedený už ve smlouvě o dílo ze dne [datum] na straně objednatele,tj. žalované, jako„ oprávněný zástupce ve věcech technických“. Stejná osoba pak za žalovanou dne [datum] předávala celé dílo„ Rekuperace tepla a snížení emisí u výtopny x [právnická osoba]“, jehož součástí byla i subdodávka žalobkyně – stavba komína, hlavnímu zadavateli celé akce - [právnická osoba] Pokud žalovaná při převzetí díla od žalobkyně, ani následně, řádně nevytkla žádné vady díla, které posléze sama předala v rámci dokončení širší zakázky, a celé toto dílo bylo zkolaudováno, jsou v řízení uplatňované námitky žalované o neprovedení díla žalobkyní pouze účelovým pokusem o vyhnutí se plnění svého závazku ze smlouvy s žalobkyní.
8. Soud prvního stupně nepochybil ani v závěru o tom, že žalovaná byla nejpozději v srpnu 2019 žalobkyní vyzvána k zaplacení zbývajících 30 % celkové ceny díla ve výši žalované částky do[datum], když z odpovědi jednatele žalované je zřejmé, že žalovaná tuto výzvu obdržela. V této souvislosti k argumentaci žalované nedoručením faktury ze dne [datum] odvolací soud poukazuje na to, že ve smyslu ustanovení § 1963 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) je faktura jen jednou z možných forem výzvy k úhradě vzájemného závazku podnikatelů, přičemž stejnou funkci plní i„ jiná výzva podobné povahy“. Byla-li tedy žalovaná žalobkyní prokazatelně vyzvána k zaplacení konkrétní částky ze zcela zřejmého konkrétního titulu, je námitka, že nebyla doručena konkrétní faktura týkající se téže pohledávky,a proto dosud nenastala splatnost pohledávky, nedůvodná.
9. Správné je i právní posouzení věci z hlediska ustanovení § 2586, § 2604, § 2605, § 2610 a§ 2625 o. z., jež soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku ocitoval.Odvolací soud pro stručnost odkazuje v plném rozsahu na závěry rozsudku soudu prvního stupně, který se zcela dostatečným způsobem vypořádal i s námitkami žalované uplatněnými v odvolání, a které byly žalovanou namítány již v řízení před soudem prvního stupně. V tomto směru postupuje odvolací soud v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011 (dostupné na webových stránkách /nsoud.cz),podle kterého, vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením § 157 odst. 2 o. s. ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakcina námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem prvního stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, který plní roli přezkumné instance a nevytváří svá rozhodnutí bez vazbyna argumentaci soudu prvního stupně.
10. Na základě všech výše uvedených skutečností a závěrů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném výroku I. podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, včetně správného výroku III., o nákladech řízení.
11. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a v odvolacím řízení úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů za právní zastoupení sestávající z odměny za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast u jednání) po 9 700 Kč (§ 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. g), k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“)), dvou paušálních náhrad hotových výloh po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT), paušální náhrady za ztrátu času, a to deseti půlhodin po 100 Kč (§ 14 odst. 3 AT), cestovného zástupce žalované při cestě ze sídla jeho kanceláře v [obec] k odvolacímu soudu a zpět, celkem 300 km osobním automobilem [registrační značka], s kombinovanou spotřebou motorové nafty 4,63 l /100 km, při sazbě základní náhrady ve výši 4,70 Kč na jeden kilometr a ceně paliva36,10 Kč (vyhláška č. 511/2021 Sb., § 157 odst. 4 písm. b) zákoníku práce), celkem cestovné 1 911,42 Kč a 21 % daně z přidané hodnoty v celkové výši 4 811,41 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celková výše náhrady po zaokrouhlení činí 27 723 Kč.