10 Co 198/2026

Odůvodnění

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem rozvedl manželství účastníků a žádnému z nich nepřiznal právo na náhradu nákladů. Manželství bylo uzavřeno dne 15. 9. 2007, děti se z něj nenarodily. Manželka považovala společnou budoucnost s manželem za neslučitelnou s její představou, tvrdila, že účastníci spolu nevedou manželské ani rodinné společenství, nevedou společnou domácnost, obnovení soužití je vyloučeno. Manžel s rozvodem nesouhlasil, měl za to, že manželka řeší návrhem jen majetkovou situaci. Soud prvního stupně provedl k důkazu oddací list a výslech manželky, která vypověděla, že poslední tři roky manželství vnímala jako problematické, manžel ji trestal mlčením, našel si přítelkyni, třebaže se nadále intimně stýkali i spolu, atmosféra manželství byla nezdravá a pro ni nepřijatelná, zejména kvůli výkyvům manželových nálad. Manžel před soudem prvního stupně nevypovídal, k žádnému jednání se nedostavil, pouze podal řadu procesních návrhů. Soud prvního stupně ho vyzval k prokázání, že rozvod by byl v rozporu s jeho zájmem a že by mu byla způsobena zvlášť závažná újma, ale manžel na tuto výzvu reagoval pouze písemným podáním, v němž popřel, že by měl novou partnerku, a tvrdil, že mezi manželi nedošlo k rozkolu, manželka prostřednictvím návrhu na rozvod usiluje o získání financí na její podnikatelský záměr, takže rozvodem by došlo k nenapravitelné újmě na majetku a k poškození jeho práv. Soud prvního stupně se dále okrajově zabýval písemnými prohlášeními přátel obou manželů a manželčiných dětí a z nich zjistil, že vztahy mezi manželi byly neurovnané. Na základě provedeného dokazování shledal, že manželství je rozvráceno, manželku nelze nutit setrvat ve svazku, ve kterém již nechce zůstat, manžel neprokázal skutečnosti svědčící ve prospěch zachování manželství. Soud proto manželství rozvedl a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

2. Manžel ve včasném odvolání nesouhlasil s rozvodem, soud prvního stupně podle něj zcela ignoroval jeho pohled na věc i jeho návrhy. Soud se neměl ukvapit s rozvodem manželství, které lze ještě zachránit, místo toho jen jednostranně vyslyšel manželku. Manželka se rozvodem pouze snaží získat peníze, do podání návrhu nebyl mezi manžely žádný rozvrat. Navrhl, aby odvolací soud vyslechl osoby označené manželkou, a předložil k důkazu korespondenci stran.

3. Odvolací soud konal jednání bez manželovy účasti, když vyhodnotil jeho žádost o odročení jako neopodstatněnou. Manžel utrpěl dva měsíce před jednáním úraz, který vedl ke zlomenině žebra. Z lékařské zprávy datované den před jednáním vyplývalo, že se subjektivně cítí dobře, má hmatný jeden svalek citlivý na bolest, z rentgenového snímku vyplynula špatně diferencovatelná fraktura osmého či devátého žebra. Lékař manželovi doporučil postupně zatěžovat, s kontrolou při obtížích. Ze zprávy nevyplynulo, že by manžel byl v pracovní neschopnosti či že by mu jeho stav bránil v účasti na jednání. Odvolací soud za této situace jednání neodročil, přezkoumal napadený rozsudek podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř., přihlédl k obsahu odvolání a dospěl k závěru, že soud prvního stupně ve věci rozhodl správně.

4. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí a provedl všechny potřebné důkazy. Manžel se nedostavil ani k jednomu jednání, své stanovisko prezentoval pouze písemnou formou a neumožnil tak svůj výslech. Soud prvního stupně měl tedy k dispozici jen manželčinu výpověď a listinné důkazy, které zhodnotil v souladu s ust. § 132 o. s. ř., a na jejich základě správně dovodil rozvrat manželství. Doplnění dokazování o výslechy svědků se tak nejevilo jako prospěšné, a to ani před soudem prvního stupně, ani v odvolacím řízení, v němž manžel tento důkazní návrh zopakoval.

5. Odvolací soud souhlasil se závěrem soudu prvního stupně, že mezi účastníky došlo k hlubokému a trvalému rozvratu a nelze očekávat obnovení manželského soužití ve všech jeho aspektech a funkcích, i přestože manžel delší dobu nepovažoval situaci za zcela ztracenou. Dostupné důkazy svědčily o rozvratu manželství, a nevyplývalo z nich, že by tu byla šance a společná vůle účastníků manželské soužití obnovit. Korespondencí předloženou manželem v odvolacím řízení se odvolací soud zabýval v rozsahu přípustném podle ust. § 205a o. s. ř a § 397 z. ř. s., tedy jen co do písemností datovaných po vydání napadeného rozsudku a co do písemností nedatovaných vůbec, a zjistil z nich, že vztahy manželů se nadále vyostřují, manželka se obrátila na organizace chránící oběti domácího násilí, účastníci se přou o způsob užívání majetku v jejich společném jmění a celkově jejich způsob komunikace nasvědčuje hlubokému rozvratu manželství.

6. Soud prvního stupně dospěl ke správnému závěru, že manžel netvrdil takové důvody pro zachování manželství ve smyslu ust. § 755 odst. 2 písm. b) o. z., které by mohly vést k zamítnutí návrhu a vyvolaly by nutnost zjišťovat příčinu rozvratu. Důvody ve smyslu ust. § 755 odst. 2 písm. b) o. z. nenaplňuje majetková újma, která přirozeným způsobem souvisí s rozpadem většiny manželství. Těmito důvody se míní především zvláštní důvody na straně nezletilých dětí či zájem nesouhlasícího manžela, spojený s hrozící zvlášť závažnou újmou v důsledku rozvodu a s mimořádnými okolnostmi svědčícími pro zachování manželství. Takové důvody ale manžel netvrdil ani neprokazoval, obava z majetkové újmy je nenaplnila. Jím tvrzené důvody nepostačily pro zachování manželství a nevedly ani k potřebě zjišťovat příčiny rozvratu.

7. Manžel uplatnil v prvoinstančním řízení řadu procesních návrhů, na které bylo ze strany soudu prvního stupně řádně reagováno, o některých rozhodoval i soud odvolací. Soud prvního stupně neřešil jen návrhy zjevně obstrukční, jako zcela nedůvodný návrh na delegaci vhodnou, a v tomto směru mu nelze vytknout žádné pochybení.

8. Odvolací soud dospěl ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že manželství přestalo v podstatných ohledech plnit své funkce, které nemohly být suplovány přetrvávajícími intimními aktivitami manželů. Manželé spolu nežijí, občasné urovnání jejich vztahů nevede k obnovení soužití s dlouhodobější perspektivou, jejich svazek již fakticky nelze považovat za trvalý, bylo významně narušeno jejich emocionální pouto a nedochází mezi nimi ke vzájemné podpoře předpokládané v ust. § 655 o. z. Manželství je již prakticky nefunkční, manželka nemá o jeho zachování zájem. Podmínky pro rozvod manželství podle ust. § 755 odst. 1 o. z. tak byly i přes manželův nesouhlas naplněny.

9. Odvolací soud se shora uvedených důvodů potvrdil rozsudek soudu prvního stupně podle ust. § 219 o. s. ř. a o nákladech odvolacího řízení rozhodl podle ust. § 23 z. ř. s., když neshledal důvody pro přiznání náhrady nákladů řízení jedné či druhé straně.