Výrok
I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
Napadeným rozsudkem soud prvého stupně rozvedl manželství účastníků a žádnému z nich nepřiznal náhradu nákladů řízení. Rozsudek odůvodnil s odkazem na § 755 o. z. tím, že z manželství se narodil syn, který je již zletilý, mezi manželi došlo k postupnému citovému odcizení. Manželka uvedla, že manžela nemiluje, opustila společnou domácnost a vyloučila možnost obnovení manželského soužití. Manžel měl snahu manželství zachovat pod podmínkou, že by manželka přerušila vazby s matkou a sestrou, což manželka odmítla. Oba se shodli na incidentu, který vedl manžela k vykázání tchýně ze společné domácnosti účastníků. Pravidelné, dlouhodobé pobyty matky manželky nepřispěly ke klidnému, harmonickému vývoji manželského soužití, stejně tak i to, že manželé netrávili společně volný čas. Za dobu dvacetisedmiletého manželství společně strávili jen tři dovolené. Nelze za dané situace nutit manželku, aby v manželství nadále setrvávala.
Proti rozsudku podal včasné odvolání manžel, který namítal, že má manželku stále rád a že lze manželské soužití obnovit. Zásadním problémem v manželství je závislost manželky na její matce a sestře, které manželství účastníků neschvalují a manželce radí, aby z manželství odešla. Manžel vyslechl hovor manželky s tchýní, která manželce radila, aby sbalila peníze a z manželství odešla. Působení tchýně na manželku je jedním z hlavních důvodů rozvodu manželství. Manžel se po celou dobu manželství snažil manželku a jejich syna finančně zabezpečit a poskytnout jim stabilní a klidné zázemí. Mezi účastníky nedocházelo k takovým rozporům, aby bylo nutno přistoupit k rozvodu manželství. Manžel má k manželce stále citový vztah a nebýt působení matky a sestry manželky, bylo by manželství spokojené a bezproblémové.
Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle § 397 z. ř. s. a § 212 a násl. o. s. ř., včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, přihlédl k odvolání a dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro potvrzení rozsudku.
Především lze konstatovat, že soud prvého stupně v přezkoumávané věci provedl dostatečné množství důkazů, provedenými důkazy správně zjistil skutkový stav věci, který tvoří spolehlivý základ pro rozhodnutí, a odvolací soud z něj rovněž mohl vycházet. Odvolací soud proto, pokud jde o skutkové závěry, v podrobnostech odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku.
Soud prvého stupně rovněž ve věci správně aplikoval ustanovení § 755 o. z. a odvolací soud se s jeho právními závěry, pokud jde o splnění podmínek pro rozvod manželství účastníků, zcela ztotožnil. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, když účastníci ukončili společné soužití, nevedou rodinnou domácnost, nijak se nestýkají a manželka zjevně nechce obnovit manželské společenství. Syn účastníků je již zletilý. Provedenými důkazy ani nebyly prokázány skutečnosti ve smyslu § 755 odst. 2 o. z., pro které by manželství nemohlo být rozvedeno, tedy že by rozvod manželství byl v rozporu se zájmem některého z manželů, že by rozvodem manželství některému z manželů hrozila zvlášť závažná újma a že by zde byly mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství. Odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil.
Výrok o nákladech řízení před soudem prvého stupně, kdy bylo rozhodnuto podle § 23 z. ř. s., odvolací soud rovněž jako správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil, neboť neshledal žádné okolnosti, které by odůvodňovaly přiznání nákladů řízení. O nákladech odvolacího řízení rozhodl s použitím § 224 odst. 1 o. s. ř. shodně.