Výrok
I. Rozsudek soudu prvního stupně se v části odvoláním napadené, tj. ve výroku I o lhůtě splatnosti, mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 941,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 12. 11. 2021 do zaplacení ve splátkách ve výši 2 000 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto usnesení až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.
II. Ve výroku III o lhůtě splatnosti přisouzených nákladů řízení se rozsudek soudu prvního stupně mění tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 1 886 Kč ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení, a to k rukám zástupce žalobkyně.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
1. Napadeným rozsudkem uložil soud prvního stupně žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 22 941,60 Kč se specifikovaným příslušenstvím ve lhůtě tří dnů od právní moci rozhodnutí (výrok I) a žalovanému dále uložil povinnost nahradit náklady řízení žalobkyni ve výši 1 886 Kč, rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci rozhodnutí a k rukám zástupce žalobkyně (výrok III). Lhůtu k plnění jak částky 22 941,60 Kč včetně příslušenství, tak přisouzených nákladů řízení, stanovil soud prvního stupně s odkazem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. zákonnou třídenní.
2. Proti tomuto rozsudku, a to pouze do lhůty splatnosti přisouzené pohledávky a přisouzených nákladů řízení, podal žalovaný včasné odvolání. Žádal o prodloužení lhůty splatnosti, respektive povolení splátkového kalendáře k zaplacení přisouzených pohledávek, z důvodu, že je v současné době bez zaměstnání, pracoval v pozici koordinátora a o zaměstnání přišel z důvodu, že mu byl odebrán řidičský průkaz. Navrhoval splátky ve výši 500 Kč měsíčně, které by hradil již od měsíce dubna 2023 do doby, než by si našel nové zaměstnání.
3. Žalobkyně se k odvolání žalovaného nevyjádřila.
4. Odvolací soud na základě podaného odvolání přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v části odvoláním dotčené, tj. pouze ve výroku o splatnosti přisouzené pohledávky a ve výroku o splatnosti přisouzených nákladů řízení (§ 212 a § 212a o.s.ř.), včetně předcházejícího řízení, a aniž byl nucen k projednání odvolání nařizovat jednání (§ 214 odst. 2 písm. e/ o.s.ř.), dospěl k závěru, že lze odvolání žalovaného co do základu, tedy prodloužení splatnosti přisouzené pohledávky a nákladů řízení, vyhovět.
5. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř., uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.
6. Výše citované ust. § 160 o.s.ř. umožňuje soudu určení delší lhůty k plnění nebo stanovení, že peněžité plnění může být ve splátkách, pokud existují důvody, ze kterých vyplývá, že ke dni vyhlášení rozhodnutí soudu není osoba povinná k plnění, tedy žalovaný, pro své osobní majetkové poměry své povinnosti v zákonné třídenní lhůtě s ohledem na výši přisouzeného plnění dostát. Na druhou stranu však je soud povinen při úvaze o prodloužení lhůty splatnosti vzít v potaz i oprávněný zájem žalobkyně, aby se jí přisouzeného plnění dostalo v přiměřené lhůtě. V té souvislosti proto odvolací soud s ohledem na výši přisouzené pohledávky a žalovaným tvrzené aktuální nepříznivé majetkové poměry (ztráta zaměstnání v důsledku odebrání řidičského oprávnění, náklady na ubytování cca 5 500 Kč měsíčně)) povolil žalovanému zaplacení přisouzené pohledávky ve výši 22 941,60 Kč spolu s příslušenstvím ve splátkách. Výši měsíční splátky stanovil však odvolací soud nikoliv v žalovaným požadované částce 500 Kč měsíčně, ale ve výši 2 000 Kč měsíčně, a to z důvodu, aby se úhrady přisouzené pohledávky dostalo žalobkyni v přiměřené době, za kterou odvolací soud považuje dobu zhruba 1 roku, a to i při zvážení celkové doby prodlení žalovaného se zaplacením uvedené pohledávky (tj. od listopadu 2021), tak aby prodloužením lhůty splatnosti nedocházelo k neúměrnému zvýhodnění dlužníka (žalovaného) oproti věřiteli (žalobkyni). Zároveň pak odvolací soud plnění ve splátkách vázal i na sankci ztráty výhody splátek při nezaplacení některé z nich. Tedy v případě, že žalovaným nebudou splátky řádně hrazeny, dojde ke ztrátě výhody splátek a dluh se stane splatným celý najednou.
7. Pokud jde o výrok o nákladech řízení, jejichž splatnost je určena k rukám zástupce žalobkyně, odvolací soud s ohledem na výši této částky, tj. 1 886 Kč, nestanovoval její úhradu ve splátkách, ale určil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. lhůtu prodlouženou, a to v délce dvou měsíců od právní moci rozsudku.
8. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně v napadené části, tj. ve výroku o lhůtě splatnosti jak přisouzené pohledávky, tak nákladů řízení podle § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil a rozhodl, jak ve výroku rozhodnutí odvolacího soudu uvedeno.
9. Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a skutečnosti, že v odvolacím řízení účastníkům žádné náklady nevznikly.