Výrok
I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I mění tak, že se žaloba zamítá.
II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému k rukám jeho advokáta do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení před soudy obou stupňů v celkové výši 57 838 Kč.
Odůvodnění
1. Soud prvního stupně určil, že žalobkyně je vlastníkem podílu o velikosti ½ nemovitých věcí – pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., zemědělská stavba, pozemku parc. č. [hodnota], zahrada, pozemku parc. č. [hodnota], zahrada, pozemku parc. č. [hodnota], lesní pozemek, a pozemku parc. č. [Anonymizováno], zahrada, vše v k. ú. [adresa]. Žalobkyně tvrdila, že kupní smlouva, na základě které mělo dojít k převodu vlastnického práva k podílu na uvedených nemovitých věcech na žalovaného, je neplatná pro porušení zákonných ustanovení sloužících k ochraně spotřebitele, v jehož postavení žalobkyně v době uzavírání smlouvy dle svého tvrzení byla, pro její lichevní povahu a z důvodu neúměrného zkrácení žalobkyně. Dále tvrdila, že od kupní smlouvy odstoupila z důvodu nezaplacení celé kupní ceny žalovaným. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení žalobkyně spatřovala v tom, že žalovaný má stále k dispozici uzavřenou kupní smlouvu a může na jejím základě usilovat o provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ve svůj prospěch.
2. Žalovaný se proti rozsudku odvolal. Tvrdil, že nedošlo k vkladu vlastnického práva k převedenému podílu na nemovitých věcech do katastru nemovitostí v jeho prospěch, neboť vkladové řízení bylo zastaveno, a žalobkyně tak nemá naléhavý právní zájem na určení svého vlastnického práva k tomuto podílu. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl.
3. Žalobkyně k odvolání uvedla, že napadený rozsudek považuje za správný a navrhla jeho potvrzení.
4. Odvolání je důvodné.
5. Podle § 80 o. s. ř. se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, domáhat žalobou jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Soud prvního stupně shledal naléhavý právní zájem na žalobkyní požadovaném určení v tom, že bez určení vlastnického práva by se právní postavení žalobkyně stalo nejistým. Mezi žalobkyní a žalovaným totiž byla uzavřena kupní smlouva a žalovaný by se kdykoliv v budoucnu mohl domáhat vkladu vlastnického práva k podílu na nemovitých věcech do katastru nemovitostí ve svůj prospěch. S tímto závěrem však odvolací soud nesouhlasí.
6. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k nemovité věci (či k podílu na ní) má zejména ten, kdo není v katastru nemovitostí veden jako vlastník (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2025, sp. zn. 22 Cdo 2333/2025, odst. 10, a tam uvedenou judikaturu). Ze skutkových zjištění soudu prvního stupně vyplývá, že na základě kupní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným zatím nedošlo ke změně zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí; vklad vlastnického práva ve prospěch žalovaného nebyl proveden. Žalobkyně je v katastru nemovitostí stále vedena jako vlastník podílu na nemovitých věcech.
7. Právní postavení žalobkyně jako vlastníka přitom není nejisté ani jinak než tím, že by v katastru nemovitostí byl jako vlastník zapsán někdo jiný než ona. Žalovaný totiž její vlastnictví nijak nezpochybňuje; netvrdí, že by vlastníkem byl někdo jiný než žalobkyně. Pak zde ovšem mezi účastníky není o vlastnickém právu spor, a již proto nemá žalobkyně naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva. Případný spor o vázanosti stran výše uvedenou kupní smlouvou, je jinou otázku, touto žalobou ovšem nevyřešitelnou.
8. Platí přitom, že nedostatek naléhavého právního zájmu na určení je samostatným a prvořadým důvodem, pro který nemůže žaloba uspět a který sám o sobě bez dalšího vede k jejímu zamítnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 5. 2024, sp. zn. 28 Cdo 954/2024, odst. 8). Soud prvního stupně měl tudíž žalobu zamítnout.
9. S ohledem na výše uvedené odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu sám zamítl.
10. Žalovaný byl v řízení nakonec úspěšný, a proto má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Tarifní hodnotou je přitom podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu cena věci, jejíhož vlastnictví se žalobkyně domáhala. Přesná cena však v řízení nebyla a ani neměla být zjišťována, a proto je třeba vyjít z přibližné ceny na základě obsahu spisu. Jestliže účastníci v kupní smlouvě ocenily nemovitost na 800 000 Kč, lze vycházet z toho, že minimálně tuto cenu nemovitost měla, a proto je tarifní hodnotou tato částka. Jestliže pak žalovaný zaplatil soudní poplatek za odvolání ve výši 5 000 Kč a jeho zástupce učinil v řízení celkem čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání a odvolání), činí pak náhrada, včetně DPH, celkem 57 838 Kč.