Výrok
I. Napadený rozsudek se ve výroku II potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
Soud prvního stupně vyhověl žalobě a žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 494 Kč. Žalobkyně se proti výroku o nákladech odvolala a požaduje, aby jí náhrada nákladů byla přiznána ve výši 2 615 Kč, tedy o 121 Kč více. Nesouhlasí s tím, že jí soud náhradu za převzetí věci přiznal podle advokátního tarifu účinného do 31. 12. 2024, a argumentuje, že tento úkon učinila až po 1. 1. 2025, po zvýšení sazeb.Odvolací soud má za to, že žalobkyni lze dát za pravdu. To by mohlo zvýšení její náhrady o 121 Kč odůvodňovat. Nemůže si však nevšimnout, že žalobkyni byla nesprávně přiznána náhrada za předžalobní výzvu. Předžalobní výzvy učiněné advokátkou totiž z hlediska § 142a o. s. ř. nebylo vůbec třeba, neboť žalobkyně – jak plyne z listin připojených k žalobě – žalovaného již dříve sama o zaplacení upomenula. Další upomínka, nazvaná jako výzva k plnění, ale plnící stejnou funkci – upozornit dlužníka na splatný dluh a vyzvat jej plnění – již tedy byla nadbytečná. Žalobkyně tudíž dostala více, než měla dostat, a již proto nemůže být s odvoláním úspěšná.Proto odvolací soud napadený výrok potvrdil. O nákladech odvolacího řízení rozhodl s ohledem na to, že vznikly pouze neúspěšné žalobkyni.