Výrok
I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 5 155,90 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobkyně.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 1 149,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Soud prvního stupně výrokem I rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni 20 299,53 Kč s příslušenstvím a výrokem II mu uložil zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce 2 748 Kč. Výši přiznaných nákladů řízení odůvodnil zaplaceným soudním poplatkem ve výši 812 Kč, čtyřmi úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu ve spojení s § 14b odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 1 200 Kč, náhradou čtyř hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu v celkové výši 400 Kč a daní z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů.
2. Pouze proti nákladovému výroku se odvolala žalobkyně a uvedla, že soud prvního stupně nesprávně dospěl k závěru, že i vyjádření žalobkyně k vyjádření opatrovníka podléhá ustanovení § 14b advokátního tarifu. Časově totiž následuje až po podání žalobního návrhu a zmíněné ustanovení tak na něj nemůže dopadat. Navíc vyjádření bylo učiněno až 12. 2. 2025, tedy po účinnosti vyhlášky č. 258/2024 Sb., a žalobkyni by tak měl náležet i režijní paušál podle § 13 advokátního tarifu ve výši 450 Kč.
3. Opatrovnice žalovaného k odvolání uvedla, že žalobkyně sice reagovala podáním na její vyjádření, nicméně pouze doplňovala svá skutková tvrzení, která absentovala v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Nemůže tak jít k tíži žalovaného, že žalobkyně svá tvrzení neuvedla rovnou v žalobním návrhu a musela je následně doplňovat.
4. Odvolání žalobkyně je důvodné.
5. Žalobkyně byla úspěšná se svou žalobou o zaplacení částky 20 299,53 Kč s příslušenstvím, a proto jí soud prvního stupně správně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož se jednalo o žalobu podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, náležela žalobkyni odměna za převzetí věci, předžalobní výzvu a žalobu s ohledem na to, že všechny tyto tři úkony byly učiněny před 1. 1. 2025, ve výši po 300 Kč. Za úkon spočívající v replice žalobkyně k vyjádření opatrovnice žalovaného však již žalobkyni náležela odměna v sazbě podle § 7 bodem 5. advokátního tarifu za použití ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a odst. 3 advokátního tarifu.
6. Žalobkyně má pravdu, jestliže argumentovala tím, že ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu je možné aplikovat pouze na úkony učiněné do podání návrhu na zahájení řízení včetně. Sazbu odměny advokáta za repliku zástupkyně žalobkyně bylo třeba stanovit podle § 7 advokátního tarifu, jak se výslovně v § 14b odst. 4 uvádí. S ohledem na hodnotu předmětu řízení tak činila sazba mimosmluvní odměny za repliku 1 940 Kč, kterou bylo zapotřebí ke třem úkonům právní služby po 300 Kč připočíst. Jelikož tři zmíněné úkony právní služby byly učiněny do 31. 12. 2024, tedy před účinností novely vyhlášky č. 258/2024 Sb., činila náhrada hotových výdajů advokáta 100 Kč za každý z nich v souladu s § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu v tehdy účinném znění. Replika však byla učiněna již za účinnosti vyhlášky č. 258/2024 Sb., náležela proto náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 450 Kč v souladu s § 14b odst. 6 písm. b) advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025.
7. Procesně úspěšné žalobkyni tak před soudem prvního stupně vzniklo právo na zaplacení nákladů v celkové výši 5 155,90 Kč, přičemž tato částka je tvořena odměnou advokáta za tři úkony po 300 Kč (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba), odměnou advokáta za repliku ve výši 1 940 Kč, náhradou hotových výdajů za první tři úkony po 100 Kč, náhradou hotových výdajů za repliku ve výši 450 Kč, DPH v sazbě 21 % ze všech zmíněných částek a soudním poplatkem ve výši 812 Kč. Odvolací soud tak v souladu s § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil nákladový výrok soudu prvního stupně a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni náklady řízení ve správné výši 5 155,90 Kč ve standardní třídenní lhůtě v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
8. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla úspěšná se svým odvoláním, bylo přiznáno právo na jejich náhradu. Předmětem odvolacího řízení byl rozdíl mezi původně přiznanými náklady řízení soudem prvního stupně ve výši 2 748 Kč a správně přiznanými náklady řízení ve výši 5 155,90 Kč, tedy částka 2 407,90 Kč. Z této částky tak sazba odměny advokáta za zastoupení v souladu s § 7 bodu 3. ve spojení s § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu ve výši jedné poloviny činí 500 Kč. Náhrada hotových výdajů podle § 14b odst. 6 písm. b) advokátního tarifu v aktuálním znění činí 450 Kč. Spolu s daní z přidané hodnoty v sazbě 21 % tak náklady odvolacího řízení činí celkem 1 149,50 Kč, které je žalovaný povinen taktéž ve lhůtě tří dnů zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.
9. K argumentaci opatrovnice lze pouze uvést, že namítala-li ve vyjádření k žalobě nedostatek pasivní legitimace žalovaného, jeho nedostatečné ověření jako zákazníka, rozdíly v jeho podpisech, či zpochybňovala-li udělení plné moci žalovaným žalobkyni, bylo nutné, aby žalobkyně na takové námitky reagovala, zvláště pak za situace, kdy k tomu byla ve lhůtě týdne vyzvána soudem. Nejednalo se o tvrzení, která by měla být obsažena v žalobě. Replika žalobkyně tak byla účelně vynaloženým nákladem ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.