Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekPotvrzeno

Spisová značka

56 Co 139/2026

Soud: Krajský soud v PlzniDatum rozhodnutí: 9. 9. 2026Č. j.: 56 Co 139/2026-363Předsedkyně senátu: JUDr. Ivana ŠímováAgenda: Odvolací (civilní) (Co)Zveřejněno: 13. 11. 2026Předmět řízení: o odstranění stavu, který je důvodem imisí, o uložení povinnosti žalovanémuECLI:CZ:KSPL:2026:56.Co.139.2026.1
pozemní komunikaceodborynáklady řízenílhůtynáhrada nákladůmajetekznalecký posudekodvolání
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (149) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

Rozsudek soudu prvního stupně se v odvoláním napadené části, tj. ve výroku I, III, IV, V a VI, potvrzuje. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 10 651,38 Kč k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl takto: Žalovaný je povinen odstranit terénní úpravy na západní straně jeho pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno], počínaje místem společné hranice pozemků p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] podél hranice pozemku p. č. [hodnota] směrem k pozemní komunikaci, to je k pozemku p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v délce 25 metrů, výšce návozu 1 metr a šířce 2 metry spočívající ve vybudování hráze návozem materiálu omezující přirozený odtok povrchových vod z pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a umožnit přirozený [rodné přijmení] povrchových vod z pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a to do 1 měsíce od právní moci rozsudku. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zdržet se jakéhokoli zadržování či přivádění povrchových vod na pozemek ve vlastnictví žalobkyně p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] se zamítá. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech náklady řízení ve výši 2 566 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalovaný je povinen zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech náklady řízení ve výši 2 566 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně a žalovaný jsou povinni zaplatit rovným dílem České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech náklady řízení, jejichž výše a splatnost bude uvedena v samostatném usnesení.

2. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že vyhověl žalobě v rozsahu vymezeném ve výroku I, když má za to, že uvedení pozemku do původního stavu odstraněním hráze spolehlivě odstraní poškození (zaplavení) pozemku 365 ve vlastnictví žalobkyně a současně zatíží žalovanou stranu co nejméně. Jde tak o nejúčinnější opatření k odstranění závadného stavu, neboť odstraněním hráze oproti uvažovanému drénu budou spory ohledně odtokových poměrů mezi pozemky spolehlivě vyřešeny. Soud prvního stupně odkázal na ustanovení § 1019 občanského zákoníku.

3. Žalovaný ve včasném odvolání, které směřovalo do všech výroků rozsudku, vyjma výroku II, namítal, že rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení, což bylo soudem prvního stupně porušeno. Soud nezohlednil, že situace v terénu se v mezidobí od zahájení řízení změnila. Působením přírodních sil za uplynulé roky došlo k sesedání povrchu na pozemku žalovaného č. p. [Anonymizováno]. Pokud se jednalo o terénních úpravách či hrázi na pozemku, pak jejich stav ke dni vyhlášení rozsudku byl takový, že postupně téměř splynuly s terénem. Terénní úpravy nevykazují rozměry, které žalobkyně před třemi lety v žalobě odhadla a které soud převzal do rozsudku. V roce 2025 znalec seznal val dlouhý 25 m, v průměru cca 0,8 metru vysoký, lokálně k jihu maximálně až cca 1,3 metru a proměnlivě až cca 2 m široký. Znalec rozměry určoval bez geodeta, odhadem. Soud nesprávně právně věc posoudil, pokud aplikoval ustanovení § 1019 občanského zákoníku. Tvrzení, že žalovaný terénními úpravami zamezil odtoku vody, bylo znalecky vyvráceno. Pokud je problém s odtékáním vody a její kumulací na pozemku [Anonymizováno], jsou příčiny jiné, má-li být kumulace vody snížena či odstraněna, jsou řešení jiná. Z pozemku žalobkyně stéká na pozemek žalovaného č. [hodnota] také voda, jejíž původ není přirozený. Zdrojem je minimálně i dešťová voda ze střechy a splašková voda stékající z pozemku [Anonymizováno]. Jde o zdroje, kterým se dá běžně zabránit, nejsou kryty ochranou dle § 1019, žalovaný není povinen strpět odtok těchto vod. Ustanovení § 1019 o. z. stanoví pouze povinnost strpění odtoku přirozené povrchové vody, nikoli jakékoli vody, a způsob, jak se tak má učinit. Soud prvního stupně dle odvolatele dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. Odvolatel poukazoval na závěry znaleckého posudku. Znalec dle odvolatele uzavřel, že terénní úpravy omezují přirozený odtok povrchových vod z pozemku [Anonymizováno] na pozemek [Anonymizováno] jen lokálně, nikoli však zásadním způsobem. Zdrojem kumulace vody na pozemku [Anonymizováno] je jak povrchová voda z okolí, tak podzemní voda mělkého oběhu a voda náležející hypodermickému odtoku. Voda povrchová je mikrobiálně osídlená bakteriemi, původem kontaminace je pravděpodobně domácí chov drůbeže s volným výběhem na pozemku [Anonymizováno]. Dalším potenciálním zdrojem je svádění srážkových vod ze střechy objektu na st. p. č. [hodnota] ve vlastnictví žalobkyně prostřednictvím okapového svodu. Znalec dle odvolatele vyvrátil, že terénní úpravy jsou příčinou kumulace vod na pozemku a že omezují odtokové poměry. Znalec vyjmenoval vícero příčin kumulace vody a nabídl vícero doporučení. Znalec za příčiny kumulace označil přítok pramene (studánka), přítoky podzemní vody, okapový svod ústící do jižní části pozemku [Anonymizováno], svádění srážek z větší oblasti okolo. Uváděl dále, že pozemek je zřejmě sycen ještě zespoda čili spodní vodou, nevyschl by nikdy úplně. Poukazoval na žalovaným zřízený drén s tím, že kdyby byl drén udělán hlubší, odtekla by většina té vody. Znalec uvedl, že terénní úpravy jsou propustné a vodu propouští. Znalec doporučil pro zlepšení odtokových poměrů udržovat drén (kanál), čistit pozemek. Znalec zdůraznil, že řešení je odvislé od toho, jakým způsobem chce žalobkyně pozemek využívat. Soud v rozporu s provedeným důkazem rozhodl, že žalovaný je povinen odstranit terénní úpravy, neboť tyto omezují přirozený odtok vod. Dospěl tedy k nesprávným skutkovým zjištěním. Skutkový stav zjistil neúplně, neboť neprovedl navržené důkazy. Soud nesprávně vyhodnotil závěr znalce ohledně kvality vody. Odpověď na otázku, včetně zjištění původu znečištění vody, jsou relevantní pro posouzení aplikace § 1019 občanského zákoníku. Nelze vlastníkovi dolního pozemku přikázat, aby strpěl stékání vod odpadních či jinak znečištěných. Přitom bylo znečištění znalecky potvrzeno, ačkoli pouze částečně. Další důkazy byly zamítnuty. Soud se spokojil se zjištěním znalce, že voda na pozemku je mikrobiálně osídlená bakteriemi, je fekálně znečištěná. Znalec doporučil, aby byla provedena zkouška vody a byl odhalen skutečný zdroj znečištění vody. Soud toto odmítl. Žalovaný namítal, že voda je mimo jiné znečištěna splašky (fekáliemi) z jímky zabudované na pozemku žalobkyně. Navrhované důkazy v tomto směru soud odmítl. Odvolatel poukazoval na žalobkyní založenou zprávu [právnická osoba] [adresa], odbor investic, rozvoje a majetku města, ze dne [datum] a [datum], poukazoval na video, které jako důkaz navrhovala žalobkyně. Žalovaný poukazoval a snažil se prokazovat, že ryby, kterými osadil rybníček z nateklé vody vytvořený na pozemku [Anonymizováno], uhynuly. Namítal, že voda přitékající na jeho pozemek z pozemku žalobkyně je mimo jiné znečištěna vodou svedenou z okapů, dle znalce je znečištěna ptačím trusem. Stav není pod ochranou pravidla formulovaného v § 1019 občanského zákoníku. Řízení je postiženo vadou, pokud soud zamítl důkazní návrh žalovaného na předložení projektové a stavební dokumentace k budově umístěné na st. p. č. [hodnota] ve vlastnictví žalobkyně. Soud prvního stupně dle odvolatele dále pochybil, když uzavřel, že nedospěl k závěru, že efektivnější by bylo jiné opatření, například vybudování zmíněného drénu. Byl to žalovaný, který inicioval v průběhu mnoha let různé snahy o řešení situace a uskutečnění konkrétních opatření. Jedná se o vzdálené příbuzenství mezi účastníky, rodiny obou účastníků sídlí v daném místě po generace. Žalobkyně navrhla a soud provedl svědecké výpovědi, které romanticky vzpomínaly na studánku s pitnou vodou. Lišily se však v určení časového okamžiku, do kdy studánka v této podobě existovala. Žalobkyně soudu nepředestřela, jaká byla situace ohledně výskytu vody na dalších pozemcích, které jsou nyní v jejím vlastnictví. Pozemky [Anonymizováno] a [Anonymizováno] byly původně neobdělané, zamokřené. Žalobkyně a její rodina postupně od 70. let 20. století pozemky zavezla odpadním materiálem, zpevnila a postavila na nich budovy – rodinný dům, garáž, kůlnu, kurník a výběh slepic atd. Tím se výšková úroveň pozemků žalobkyně zvýšila a podstatně se zhoršila jejich schopnost absorbovat (vsakovat) vodu. Voda se tak přesunula dál a akumulovala se na pozemku [Anonymizováno], který zavezen a vysušen nebyl. Z toho vyplývá, že soud měl zohlednit při rozhodování, že původně mokrý pozemek v dané lokalitě lze vysušit. Znalec se vyjadřoval, že pozemek [Anonymizováno] je sycen spodní vodou, nevyschl by nikdy úplně. Žalobkyně má ke svému pozemku [Anonymizováno] přístup. [jméno FO] pravda, že jí v přístupu brání jakékoli překážky ze strany žalovaného. Znalec doporučil žalobkyni pozemek vyčistit, doporučil, že každý vlastník se má o svůj majetek náležitě starat. Žalobkyně neučinila nic, čím by se snažila o opatření k ochraně svého vlastnictví. Naproti tomu žalovaný je minimálně po roce 2000 aktivně činný ve snahách postupně čistit a upravovat pozemky, které mu byly vráceny v restitucích. Žalovaný odhalil, že rodinný dům žalobkyně byl napojen na jímku umístěnou na pozemku žalovaného [Anonymizováno]. Žalovaný tuto jímku pravidelně čistí. Vyvolal jednání s žalobkyní za účelem společného podílení se na nákladech provozu jímky, avšak neúspěšně. Žalovaný má podezření, že žalobkyně znečištěnou vodu svedla trativodem směrem na pozemek žalovaného [Anonymizováno]. Žalovaný žalobkyni poskytl potřebné informace, že obec hodlá budovat kanalizaci a strouhu podél silnice, umožnil provádění prací, odplotil svůj pozemek [Anonymizováno]. Žalobkyně ničeho aktivně nečinila, doporučení nenásledovala, o žádné propojení strouhy se nestarala. Doporučeným řešením bylo vybudovat drén, a to podél hranice mezi pozemky [Anonymizováno] a [Anonymizováno] ke strouze podél silnice a odtud do Březovského potoka. Žalovaný nabídl v tomto směru pomoc. Jediné, čím žalobkyně přispěla, bylo, že argumentovala, proč doporučované řešení není možné. Přitom stejnou cestou směrem k silnici, podél silnice a do Březovského potoka zřejmě minimálně jednou nechala odčerpávat vodu za pomoci hasičů. Žalovaný postupně čistil a srovnával povrch pozemku [Anonymizováno]. Jednání žalovaného vycházelo ze zodpovědného přístupu vlastníka ke svému majetku, který získal v nedobrém stavu. Žalovaný vytvořil v dolní části svého pozemku [Anonymizováno] malý rybníček tak, aby se voda nerozlévala nekontrolovaně po pozemku, ale aby byla koncentrována na jedno místo. Výpusť z rybníka, který je průtokový, zahloubil žalovaný do trubek s vývodem do Březovského potoka. Kontrola z [právnická osoba] [adresa] neshledala žádné porušení vodního zákona. Aby voda byla, když už jí nemůže zabránit, využita, proto rybník osadil rybami, které však v důsledku znečištění ze strany žalobkyně náhle uhynuly. Žalovaný vytvořil na svém pozemku drén, ačkoli se jednalo o zlepšení situace na pozemku žalobkyně, sama se o drén nestarala. Žalobkyně pokračuje v soudní při, kterou se snaží donutit žalovaného, aby on musel omezit své vlastnictví a snášet nároky žalobkyně. Namítal dále, že výrok I rozsudku soudu prvního stupně je neurčitý, proto je rozsudek stižen vadou, nepřezkoumatelností. Důvodem neurčitosti a nepřezkoumatelnosti je neurčité určení, o čem soud prvního stupně rozhodl. Je neurčité označení terénních úprav, které má podle nepravomocného rozhodnutí žalovaný provést. Není provedeno geodetické zaměření v terénu, nejsou správně uvedeny rozměry terénních úprav. Navrhoval, aby rozsudek byl zrušen a věc byla vrácena znovu soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Žalobkyně se k odvolání vyjádřila v tom směru, že odvolání žalovaného je plné zavádějících, zkreslených, nelogických a rozporných, dokonce výslovně lživých tvrzení, kterými žalovaný zjevně deformuje provedené důkazy. Přichází s několika zcela novými tvrzeními, ke kterým však s ohledem na koncentraci řízení nebude odvolací soud přihlížet, nehledě na to, že tato tvrzení jsou lživá a žalovaný nepředkládá žádné důkazy. Žalobkyně navrhovala potvrzení rozsudku soudu prvního stupně a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení. Absurdní a účelové je tvrzení žalovaného, že jím vybudovaná hráz dnes již zanikla jejím přirozeným sesedáním. Tvrzení je lživé, rozměry hráze jsou přesně takové, jaké stanovil soud prvního stupně. S touto námitkou přichází žalovaný až v rámci odvolání. Nenavrhuje v tomto směru žádné důkazy. Žalovaný poukazuje na skutečnosti zjištěné znalcem, kdy ohledání se uskutečnilo 4. 9. 2025, tedy téměř dva roky po podání žaloby, kdy znalec dospěl fakticky ke stejným rozměrům zbudované hráze, jaké uvedla žalobkyně. Nedošlo tedy za dva roky k žádnému zásadnímu sesednutí či erozi hráze. Rozsudek byl vydán dne 9. 3. 2026, pouhých šest měsíců po ohledání pozemků znalcem. Tvrzení žalovaného je lživé. Nelze souhlasit s tvrzením žalovaného, že soud věci nesprávně posoudil, pokud aplikoval ustanovení § 1019 občanského zákoníku. Argumentace žalovaného je nelogická a vnitřně rozporná. Na jedné straně žalovaný poukazuje na znalecký posudek, který údajně vyvrací, že žalovaným vybudovaná hráz omezuje přirozený odtok povrchových vod z pozemku u žalobkyně (což není pravda), na druhou stranu poukazuje na kontaminaci povrchových vod fekálním znečištěním a obhajuje svoje právo odtoku bránit. Uvádí, že vybudováním hráze zabraňuje stékání splaškových vod z jímky žalobkyně na svůj pozemek. Otevřeně deklaruje svoji vůli povrchové vody na pozemku žalobkyně zadržovat. Až v průběhu soudního řízení pod tíhou důkazů žalovaný přistoupil k přerušení hráze a vytvoření drénu, jímž většinu zadržované povrchové vody, dle jeho tvrzení kontaminované fekálním znečištěním, dobrovolně vpustil na svůj pozemek. Na tento drén žalovaný nyní poukazuje s tvrzením, že se žádného zadržování povrchových vod na pozemku žalobkyně nedopouští. Účelové vytvoření drénu žalovaným (ačkoli je tento drén zcela nedostatečný, což potvrdil i znalec během svého výslechu), považuje žalobkyně za zjevné zneužití práva žalovaného nakládat se svým majetkem dle svého uvážení, které nepožívá právní ochrany. Již v rámci závěrečného návrhu žalobkyně poukazovala na to, že v případě, že žalovanému nebude uložena povinnost odstranit vybudovaný val, existuje zcela reálná obava, že žalovaný vytvořený drén opět zahrne a veškerý stav věcí se vrátí znovu do doby podání žaloby. Žalobkyně nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že znalecký posudek vyvrací, že terénní úpravy provedené žalovaným jsou příčinou kumulace povrchových vod na pozemku žalobkyně, a že omezují odtokové poměry. Není pravdou, že by soud dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. Znalecký posudek je nutné hodnotit v kontextu dalších provedených důkazů, ze kterých jednoznačně vyplývá, jakým způsobem žalovaný jím vybudovanou hrází změnil odtokové poměry povrchových vod z předmětného pozemku žalobkyně. Žalobkyně poukazovala na svědecké výpovědi, ze kterých vyplývá, že pozemek žalobkyně byl nanejvýše vlhký, nikoli podmáčený a bylo možné po něm „suchou nohou“ dojít ke studánce pro vodu a zase zpět. Z mnoha fotografií předložených žalobkyní je prokázáno, že vybudováním hráze vznikla na pozemku žalobkyně kumulace povrchové vody. [právnická osoba] [adresa] provedl šetření a konstatoval, že vybudovaná hráz omezuje odtok povrchových vod z pozemku žalobkyně, a to podstatným způsobem. Protiprávní stav trval beze změny i v době podání žaloby, nejpozději do dne 27. 3. 2024, kdy žalobkyně zjistila, že žalovaný přerušil hráz a vytvořil drén. Tato skutečnost je opět prokázána fotografiemi, přičemž žalovaný vytvoření drénu potvrdil. Vytvoření drénu je výhradně účelovou záležitostí, jíž se žalovaný snaží vyhnout uložení povinnosti odstranit vybudovanou hráz. Jeho vytvoření je totiž nelogické, v současné době je drén jedinou skutečností, na které žalovaný fakticky staví svoji obranu. K vytvoření drénu by vůbec nemělo být soudem přihlíženo, neboť se jedná ze strany žalovaného o zjevné zneužití práva. Co se týče samotného znaleckého posudku, soud správně vyložil jeho závěry tak, že vybudovaná hráz i v současné době omezuje přirozený odtok povrchových vod z pozemku žalobkyně. Za nejpodstatnější je však nutné považovat zjištění znalce, že i přes vytvořený drén se na pozemku žalobkyně stále nachází kumulace povrchové vody o výši 0,55 m, což je stav, který v žádném případě neodpovídá stavu před vybudováním hráze. Vytvořením drénu žalovaný v žádném případě neuvedl pozemek žalobkyně do stavu před vybudováním hráze. Znalec v rámci výslechu uvedl, že drén není dostatečně hluboký. Za celé přibližně dva roky žalovaný ani jednou drén nevyčistil a nijak jej neudržuje. I tato skutečnost svědčí o účelovém jednání žalovaného a potvrzuje obavy žalobkyně, že jakmile řízení skončí, žalovaný drén opět zaveze. Pokud žalovaný poukazuje na doporučení znalce k zachování terénních úprav, znalec se vyjádřil pro případ, že by žalobkyně chtěla akumulaci povrchových vod na svém pozemku zachovat. Žalobkyně však nic takového nemá v úmyslu. Nelze souhlasit ani s tvrzením, že soud nedostatečně zjistil skutkový stav ve vztahu k údajnému fekálnímu znečištění povrchových vod. Opak je pravdou. Provedenými důkazy bylo tvrzení žalovaného o splaškové vodě unikající z jímky žalobkyně vyvráceno. Žalobkyně předložila soudu doklady ke zcela nové certifikované jímce. Argumentace žalovaného je navíc vyvrácena znaleckým posudkem, v rámci něhož bylo sice mikrobiální znečištění zjištěno, avšak v naprosto minimální míře, v jaké se dají povrchové vody považovat za nezávadné. Míru znečištění povrchových vod je nutné hodnotit z hlediska místních poměrů obce [adresa], kde je naprosto běžný chov domácích zvířat, kdy i žalobkyně na svém pozemku p. č. [hodnota] chovala slepice, přičemž chov slepic zrušila krátce po ohledání pozemků znalcem a od té doby slepice nechová. Dalším lživým tvrzením žalovaného je tvrzení, že žalobkyně měla jakýmsi trativodem svádět odpadní vodu ze své jímky na pozemek žalovaného. Něco takového je naprosto absurdní, nic takového nikdy neučinila. Není pravdivé ani tvrzení žalovaného, že znalecký posudek potvrdil, že voda svedená okapem z hospodářské budovy žalobkyně na její pozemek [Anonymizováno] je znečištěna ptačím trusem. Okapový svod na hospodářské budově žalobkyně ústí na pozemek žalobkyně a jeho umístění tedy není jakkoli protiprávní. Soud v žádném případě nepochybil, když zamítl návrh žalovaného na provedení projektové a stavební dokumentace k hospodářské budově k důkazu, přičemž tento návrh byl učiněn po koncentraci řízení. Vedle toho žalobkyně prokázala, že připravila odklonění okapového svodu dále od místa současné akumulace, pro nemožnost přístupu v důsledku akumulace vody, není možné napojení svodu dokončit, je však připravena tak učinit, jak to bude možné. Neuvěřitelná je argumentace žalovaného, pokud sám sebe vykresluje jako správného hospodáře, který se snaží problémům předcházet a pokud nastanou, aktivně je řešit, přičemž žalobkyni popisuje jako zanedbávající své povinnosti. Realita je naprosto odlišná. Žalovaný neváhá svoji vůli prosazovat bez ohledu na ostatní. Pravidelně vyvolává konflikty, osoby, které s ním přijdou do styku, se zpravidla následně vyjadřují tak, že s ním dále nechtějí mít nic společného. Ve vztahu k žalobkyni se žalovaný dlouhodobě chová šikanózním způsobem, kdy vedle vybudování hráze například při kácení stromů poškodil plot a zídku žalobkyně, aniž by sjednal nápravu, parkuje svojí zemědělskou technikou před okny rodinného domu žalobkyně, aby znemožnil výhled a přístup světla do domu žalobkyně. Některá argumentace v odvolání žalovaného tak nejen, že je uplatněna po koncentraci řízení, tedy zásadně pozdě, a odvolací soud k ní nebude přihlížet, je i naprosto zavádějící, až vysloveně lživá. Žalobkyně odmítá, že by ona, respektive její matka způsobily, že se hromadí povrchové vody na pozemku [Anonymizováno] tím, že v minulosti navezly odpadní materiál na pozemek a zhoršily schopnost vsakovat vodu. Tato lživá tvrzení ukazují nemorální snahu žalovaného přenést odpovědnost za následky vlastního jednání na žalobkyni. Žalovaný v rámci místního šetření nabízel, že vlastními silami vybuduje odvodňovací drén podél hranice předmětných pozemků a dále podél pozemní komunikace do Březového potoka, nicméně okamžitě po skončení místního šetření od tohoto svého návrhu ustoupil. Žalovaný by byl ochoten přistoupit pouze na taková řešení, jimiž bude zajištěno odvodnění jeho pozemku, avšak na náklady žalobkyně. Žalobkyně namítá, že předmětem řízení není hledání nejefektivnějšího řešení pro odvodnění předmětných dvou pozemků, ale odstranění protiprávního stavu, který žalovaný vytvořil. Je naprosto nepatřičné, že se žalovaný snaží přesunout svoji odpovědnost za následky tohoto protiprávního stavu na žalobkyni. Bylo navrhováno potvrzení rozsudku soudu prvního stupně.

5. Žalovaný k vyjádření žalobkyně předložil repliku, ve které uváděl, že vyjádření žalobkyně je emocionálně laděné, obsahuje nekorektní výroky a je složité v něm sledovat logickou linku. Znovu opakoval, že dle jeho názoru výrok I rozsudku je neurčitý, není provedeno geodetické zaměření v terénu, nejsou uvedeny správně rozměry terénních úprav, není reflektován skutečný stav v terénu ke dni vyhlášení rozsudku. Opakoval, že tvrzení žalobkyně znalec vyvrátil, tvrzení žalobkyně jsou mylná. Žalovaný neporušil žádnou svou právní povinnost. Žalobkyně srovnává stav v 70. – 90. letech 20. století se stavem ve 20. letech 21. století. Svědecké výpovědi nelze považovat za relevantní. § 1019 občanského zákoníku není ve věci aplikovatelný, soud měl řádně ověřit skutkový stav a provést navržené důkazy. Setrval na svém odvolacím návrhu.

6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), osobou k tomu oprávněnou (§ 201, 202 o. s. ř. a contrario) a směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadené části, to je ve výroku I a souvisejících výrocích (tedy mimo výroku II) včetně předcházejícího řízení dle § 212 a následujících zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále o. s. ř.) z podnětu odvolání žalovaného, přihlédl k vyjádření žalobkyně a následné replice žalovaného, dospěl poté k závěru, že odvolání nelze shledat důvodným.

7. Žalobou podanou u Okresního soudu v Klatovech dne 19. 9. 2023 se domáhala žalobkyně (I) uložení povinnosti žalovanému odstranit veškeré terénní úpravy provedené na pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] omezující přirozený odtok povrchových vod z pozemku p. č. [hodnota] tamtéž a umožnit přirozený odtok povrchových vod z pozemku p. č. [hodnota] a dále (II) uložení povinnosti žalovanému zdržet se jakéhokoli zadržování či přivádění povrchových vod na pozemek p. č. [hodnota]. Konstatovala, že je vlastníkem pozemku p. č. [hodnota] - výše položeného a žalovaný pozemku p. č. [hodnota] – níže položeného, oba v k. ú. [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] (dále pozemky označovány jen parcelními čísly). Od roku 2017 začal žalovaný na svém pozemku [Anonymizováno] na hranici s pozemkem [Anonymizováno] navážet zeminu, kamení a zbytky stavebního materiálu, tím vybudoval podél hranice obou pozemků hráz zamezující přirozenému odtoku povrchových vod z pozemku žalobkyně na pozemek žalovaného. Z důvodu těchto terénních úprav je pozemek [Anonymizováno] dlouhodobě zatopen, žalobkyně tak nemá možnost ani jej oplotit. Matka žalobkyně tehdy, jako vlastník [Anonymizováno], se obrátila na [právnická osoba] [adresa] s oznámením o omezení přístupu na svůj pozemek a o provedených terénních úpravách. Na místním šetření úřadu 26. 9. 2017 bylo zjištěno, že pozemek žalobkyně je zatopen povrchovými vodami, jejichž odtok byl v důsledku terénních úprav omezen, když terénní úpravy mají vliv na odtokové poměry povrchových vod. K dotazu žalobkyně ze dne 29. 6. 2022 vydal [právnická osoba] [adresa] dne 12. 8. 2022 sdělení, kde uvedl, že volný odtok povrchových vod v důsledku provedených terénních úprav je omezen. Žalovaný jako důvod zbudování hráze uvedl, že na jeho pozemek [Anonymizováno] mají z pozemku [Anonymizováno] přitékat splašky, znečištěná voda přímo z odpadní jímky rodinného domu žalobkyně. Žalobkyně však zbudovala v roce 2021 zcela novou, certifikovanou jímku, čímž jakýkoli únik z jímky vyloučila. V důsledku terénních úprav žalovaného došlo k zásadnímu omezení až zamezení přirozeného odtoku povrchových vod z pozemku žalobkyně, žalovaný i přes výzvu ze dne 11. 4. 2023 terénní úpravy neodstranil, nadále udržuje protiprávní stav, v jehož důsledku je pozemek [Anonymizováno] zatopen. Soud usnesením ze dne 26. 2. 2026 na jednání připustil změnu žalobního petitu, jak byla požadována žalobkyní, postupem dle § 95 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně se tak domáhala (I) uložení povinnosti žalovanému odstranit terénní úpravy provedené na jihozápadní straně pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno], počínaje místem společné hranice pozemků p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] podél hranice pozemku p. č. [hodnota] směrem k pozemní komunikaci k pozemku p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v délce 25 m, výšce návozu 1m a šířce 2 m spočívající ve vybudování hráze návozem materiálu, omezující přirozený odtok povrchových vod z pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a rovněž (II) uložení povinnosti žalovanému zdržet se jakéhokoli zadržování či přivádění povrchových vod na pozemek ve vlastnictví žalobkyně p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno].

8. Soud prvního stupně provedl dokazování způsobem postačujícím pro zjištění skutkového stavu, ve věci učinil skutkové a právní závěry, se kterými se odvolací soud ztotožňuje, které dále doplňuje. Soud prvního stupně poskytoval v průběhu řízení účastníkům potřebná poučení dle občanského soudního řádu, zejména při jednání dne 15. 1. 2024 byla žalobkyně dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzvána, aby prokázala, že žalovaný navezl na pozemek p. č. [hodnota] při hranici s pozemkem p. č. [hodnota] vše v k. ú. [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno], zeminu, kamení, zbytky stavebního materiálu (dále navážka), čímž zamezil přirozenému odtoku povrchové vody z pozemku p. č. [hodnota] na pozemek p. č. [hodnota], dále, aby uvedla a prokázala, v jakém rozsahu žalovaný navážku provedl, aby prokázala, že v důsledku zrealizované navážky žalovaným na pozemku p. č. [hodnota] žalovaný změnil přirozené odtokové poměry povrchové vody a tím způsobil podmáčení až zaplavení pozemku žalobkyně p. č. [parcela]. Byla zároveň poučena o riziku nepříznivého rozhodnutí ve věci, nebude-li na výzvu reagováno. Během řízení bylo dáno rovněž poučení dle § 118b odst. 1 o. s. ř.

9. Soud prvního stupně provedl důkazní řízení, veden návrhy účastníků, v tomto směru odvolací soud odkazuje na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně bod 5 až 21, v bodech 22–24 odůvodnění se zabýval odůvodněním svého postupu, proč některé z navržených důkazů neprovedl. Po skutkové stránce soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně jako vlastník výše položeného pozemku p. č. [hodnota] a žalovaný jako vlastník níže položeného pozemku p. č. [hodnota] mají společnou hranici při jihozápadní straně pozemku [Anonymizováno]. Na pozemku [Anonymizováno] byla umístěna historicky studánka, která byla využívána veřejností. Ještě v roce 2017 byla využívána i původní vlastnicí pozemku p. č. [hodnota] [jméno FO]. Žalovaný v rámci řízení doznal, že předmětnou hráz v roce 2017 zbudoval, když nechtěl, aby se z pozemku [Anonymizováno] na jeho pozemek [Anonymizováno] dostávala znečištěná voda. Již v roce 2017 vodoprávní orgán uzavřel, že zbudovaná hráz na pozemku [Anonymizováno] má podstatný vliv na odtokové poměry. Navýšený terén, účastníky označovaný jako hráz, zadržoval a zadržuje vodu na pozemku [Anonymizováno], zabraňoval a zabraňuje jejímu přirozenému odtoku na níže položený pozemek [Anonymizováno], který měl vodu svedenou potrubím do potoka, a tudíž měl zajištěný přirozený odtok vody. Zamezením odtoku vody z pozemku [Anonymizováno] na pozemek [Anonymizováno] tak došlo k akumulaci vody na pozemku [Anonymizováno], tedy k jeho zaplavení. Žalovaný na místním šetření uvedl, že hráz zbudoval, když zjistil, že žalobkyně mu pouští odpadní vody do jeho septiku. Zbudováním hráze žalovaný chtěl zamezit přirozenému odtoku vody z pozemku [Anonymizováno] na pozemek [Anonymizováno], což se mu podařilo. Voda nemohla odtékat, na pozemku [Anonymizováno] se hromadila, když hladina vodního sloupce dosahovala cca 0,80 m v době ohledání místa soudem a 0,50 m v době ohledání znalcem. Žalovaný v průběhu řízení zbudoval drén (kanál), konkrétně po místním šetření soudu, jak účastníci učinili nesporným. Tímto zmírnil negativní následky svého počínání – zbudování hráze, neodstranil je však zcela. Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaným vybudovaná hráz v roce 2017 brání přirozenému odtoku vody z pozemku [Anonymizováno] ve vlastnictví žalobkyně. Ani samotný drén zbudovaný žalovaným neuvedl pozemek [Anonymizováno] do původního stavu, to je do stavu před vybudováním hráze, byť zmírnil negativní následky snížením hladiny vodního sloupce na pozemku [Anonymizováno]. Pozemek žalobkyně [Anonymizováno] byl a je zaplaven v důsledku úprav na pozemku žalovaného. Pokud se žalovaný bránil tím, že voda na pozemku [Anonymizováno] je kontaminovaná, proto zbudováním hráze chtěl zamezit jejímu odtoku na pozemek [Anonymizováno], soud prvního stupně se touto obranou žalovaného zabýval v bodě 21 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, kdy vycházel z protokolu o vodě ze dne 10. 2. 2025 a ze závěrů znaleckého posudku. Bylo zjištěno, že voda je osídlena bakteriemi, které svědčí o fekálním znečištění, nicméně jde o znečištění relativně méně významné, kdy každý rybník vedle Babína má podobné parametry. Soud prvního stupně vycházel ze zjištění, že povrchová voda, jakož i podzemní v daném úseku není vodou pitnou, a proto nemusí splňovat požadavky kladené právním předpisem na vodu pitnou. Pokud jde o právní posouzení věci, soud prvního stupně vycházel z ustanovení § 1019 občanského zákoníku za použití § 10 odst. 1 o. z., přičemž vycházel i ze závěrů rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 2743/2016 ze dne 31. 1. 2017. Soud prvního stupně vyhověl žalobě ve výroku I rozsudku, když má za to, že uvedení pozemku do původního stavu odstraněním hráze spolehlivě odstraní poškození (zaplavení) pozemku [Anonymizováno] a současně zatíží žalovanou stranu co nejméně. Jde tak z pohledu soudu o nejefektivnější a nejúčinnější opatření k odstranění závadného stavu, neboť odstraněním hráze v délce 25 m, výšce návozu 1 m a šířce 2 m budou spolehlivě zajištěny odtokové poměry z pozemku [Anonymizováno] na pozemek [Anonymizováno], oproti uvažovanému drénu, který by musel být rozšířen, prohlouben, pravidelně udržován funkční, což v případě nedodržení požadavků kladených na drén by vedlo k dalším sousedským sporům. Odstraněním hráze tak budou spory ohledně odtokových poměrů mezi pozemky vyřešeny. Soud nedospěl k závěru, že efektivnější by bylo jiné opatření, například vybudování zmíněného drénu, aby eventuálně na tuto skutečnost mohla žalobkyně reagovat změnou petitu.

10. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem, že bylo prokázáno, že žalovaný v roce 2017 vybudoval hráz na jeho pozemku č. p. [Anonymizováno], která brání přirozenému odtoku vody z pozemku č. p. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalobkyně, kdy změnil odtokové poměry, což vede k zaplavení či k jeho znepřístupnění, tedy žalobkyně nemůže pozemek užívat v rozsahu před vybudováním hráze. Soud prvního stupně správně na posuzovanou věc aplikoval ustanovení § 1019 občanského zákoníku. Postup soudu prvního stupně je v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu 22 Cdo 2743/2016, podle něhož vlastník, jehož pozemek bývá zatopen, se může domáhat nejen úpravy stavby, ale i pozemku, jak plyne z druhé věty ustanovení § 1019 odst. 1 a contrario, nemůže-li totiž soused požadovat úpravu pozemku v případě, že voda stéká přirozeným způsobem, může se úpravy domáhat, stéká-li na jeho pozemek v rozsahu vyšším než přirozeném jen v důsledku úprav pozemku patřícího žalovanému. V tomto směru je třeba ještě dodat, že i když ustanovení § 1019 občanského zákoníku upravuje jen tu část obrany chránící před zaplavováním vlastníka „dolního“ pozemku, ochranu je však třeba poskytnout i vlastníku „horního“ pozemku, je-li jeho pozemek zaplavován či podmáčen proto, že vlastník „dolního“ pozemku jeho úpravami či zřízením stavby zamezil přirozenému odtoku dešťové či jiné přirozeně tekoucí vody (blíže 22 Cdo 2743/2016). Nejde o pouhé obtěžování vlastníka podmáčeného pozemku, respektive o omezení obvyklého užívání pozemku (§ 1013 odst. 1 o. z.), ale o přímé ohrožení vlastnického práva. Tedy dává-li § 1019/2 občanského zákoníku vlastníkovi pozemku, na který stéká voda ze sousední stavby, respektive v důsledku úprav sousedního pozemku právo žádat úpravu stavby, respektive úpravu pozemku, pak stejné právo (§ 10 odst. 1 o. z.) má ten, jehož pozemek či stavba jsou zaplavovány nebo podmáčeny v důsledku zřízení stavby či úprav sousedního pozemku. Dle § 10 odst. 1 o. z. totiž platí, nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího.

11. K odvolacím námitkám je třeba uvést, že znalec nevyvrátil tvrzení žalobkyně, jak uvádí odvolatel, neboť znalec naopak učinil závěr, že terénní úpravy (hráz) omezují přirozený odtok povrchových vod z pozemku č. p. [Anonymizováno] na pozemek č. p. [Anonymizováno]. Byť uvedl, že jen lokálně, při výslechu před soudem vysvětlil, že prováděl pouze jedno šetření, a to v období měsíce září. Pokud mu při jednání soudu byly předloženy fotografie a videozáznam, na zjištění z nich vyplývající znalec při své výpovědi reagoval. K existenci drénu (kanálu) se znalec vyjádřil v tom směru, že vzhledem k jeho existenci jsou hydrologické a hydrogeologické poměry pozemku p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] změněny jen nevýznamně. Znalec poukázal na to, že v době srážek či tavných vod by hráz představovala bariéru a při omezení funkčnosti drénu by došlo k akumulaci vody na pozemku č. p. [Anonymizováno]. Drén tak dle znalce nevytvořil stav odpovídající stavu před vybudováním předmětné hráze. Soud prvního stupně vycházel při svém rozhodování nejen ze závěrů znaleckého posudku a výslechu znalce, nýbrž i ze zprávy vodoprávního orgánu a dalších důkazů – fotodokumentace, videozáznamů, listinných důkazů, výpovědí slyšených svědků. Pokud odvolatel namítal, že zbudováním hráze chtěl zamezit odtoku kontaminované vody na svůj pozemek, soud prvního stupně z provedených důkazů správně vyvodil závěr, se kterým se odvolací soud ztotožňuje, a sice, že se jedná o znečištění relativně méně významné, kdy nejde o pitnou vodu a rybníky v okolí mají podobné parametry. Pokud odvolatel poukazoval na údajně chybný názor soudu prvního stupně, nedospěl-li k závěru, že efektivnějším opatřením by bylo vybudování drénu, odvolací soud se ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně, že toto opatření by nebylo řešením trvalým (kromě toho bylo poukazováno na potřebu větší hloubky a šířky drénu, potřebu pravidelného čištění a podobně) oproti odstranění terénních úprav (hráze), což spory mezi účastníky definitivně odstraní a předejde se tak případnému uplatňování dalších žalob s ohledem na konfliktní vztah mezi účastníky.

12. K odvolací námitce ohledně neurčitosti výroku I a absenci geodetického zaměření v terénu odvolací soud uvádí, že sice částečně může vlivem přírodních procesů docházet k proměnlivosti stavu terénních úprav, nicméně je směrodatný popis terénních úprav, přičemž se jedná v dané lokalitě pouze o tuto jednu hráz. Žalobkyně se před odvolacím soudem vyjádřila v tom směru, že hráz se nachází v daném místě ve stejné podobě. Pokud účastníci před odvolacím soudem předestírali rozdílná tvrzení o stavu hráze v době rozhodování soudu, je na nich, aby hodnověrným způsobem zdokumentovali stav hráze v době rozhodování odvolacího soudu, což by mělo případně vliv na probíhající vykonávací řízení, bude-li probíhat. Žalobkyně na podané žalobě v rozsahu výroku I rozsudku soudu prvního stupně setrvala, poukazovala na to, že v průběhu řízení před soudem prvního stupně dokládala zřízení zcela nové certifikované jímky, ukončení chovu slepic, poukazovala na to, že žalovaný za celé dva roky ani jednou jím dle žalobkyně účelově zřízený drén nevyčistil a nijak jej neudržuje. Žalobkyně má důvodné obavy, že jakmile řízení skončí, žalovaný terén opět zaveze a pokud by ve zřízení drénu soud spatřoval řešení situace, byla by žalobkyně vydána na pospas jednání žalovaného. Odstraněním hráze dojde k odstranění protiprávního stavu, přičemž je v zájmu obou účastníků, aby tímto způsobem byl odklizen spor mezi účastníky v pozici vlastníků sousedících pozemků. I přes vytvořený drén znalec na pozemku žalobkyně zjišťoval kumulaci povrchové vody o výši 0,55 m, tedy byl zjišťován stav, který neodpovídá stavu před vybudováním předmětné hráze. Vybudováním drénu tudíž žalovaný neuvedl pozemek žalobkyně do stavu před vybudováním hráze. K části odvolacích námitek odvolací soud uvádí, že pokud žalovaný v odvolání předkládal nová tvrzení, s ohledem na koncentraci řízení (viz výše) jsou tato tvrzení nepřípustná, nedošlo k prolomení koncentrace. Odvolací soud ze všech výše uvedených důvodů rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I, jakož i v souvisejících výrocích, jako věcně správný a zákonu odpovídající postupem dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

13. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení se opírá o ustanovení § 224 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud přiznal v odvolacím řízení úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náklady odvolacího řízení sestávají z odměny za právní zastoupení žalobkyně za 3 úkony právní pomoci po 2 300 Kč (§ 7, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. c), g) a k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. – další konzultace se žalobkyní dne 25. 5. 2026 (doloženo potvrzením o konzultaci z 25. 5. 2026 od 17.00 do 18.30 hod. týkající se odvolání žalovaného, potvrzení je podepsáno žalobkyní), vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu dne 9. 9. 2026, dále sestávají z náhrady cestovného v částce 1 501,38 Kč (cesta [adresa] a zpět osobním automobilem KIA -175,6 km x 8,55 Kč/km), z náhrady za promeškaný čas za 6 půlhodin po 150 Kč (§ 14 odst. 3 vyhlášky), ze 3 režijních náhrad po 450 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky). Žalovaný je povinen zaplatit náklady odvolacího řízení k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) v zákonné třídenní lhůtě běžící od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací