Výrok
Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I a II potvrzuje. Ve výroku III se rozsudek soudu prvního stupně mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit na vypořádacím podílu žalovanému 1) částku ve výši 8 437,50 Kč, žalovanému 2) částku ve výši 17 187,50 Kč, žalovanému 3) částku ve výši 480 000 Kč, žalovanému 4) částku 17 187,50 Kč, žalovanému 5) částku 17 187,50 Kč, žalované 6) částku 60 000 Kč a žalované 7) částku 60 000 Kč, a to do sedmi dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Rokycanech státem placené náklady řízení ve výši 7 570 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Napadeným rozsudkem soud prvého stupně zrušil spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] a určil, že výlučným vlastníkem těchto nemovitostí se stává žalobkyně (výroky I a II), žalobkyně je povinna zaplatit na vypořádacím podílu žalovanému 1) částku ve výši 17 568 Kč, žalovanému 2) částku ve výši 35 787 Kč, žalovanému 3) částku ve výši 999 428 Kč, žalovanému 4) částku 35 787 Kč, žalovanému 5) částku 35 787 Kč, žalované 6) částku 124 928 Kč a žalované 7) částku 124 928 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III), žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Rokycanech částku 2 549 Kč (výrok IV) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok V). Rozhodnutí zdůvodnil tím, že výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že všichni účastníci jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí, mezi účastníky nebylo sporu o způsobu vypořádání předmětných nemovitostí, kdy návrh žalobkyně nebyl ze strany žalovaných rozporován, proto bylo žalobě vyhověno. Spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem bylo zrušeno s tím, že výlučným vlastníkem se stává žalobkyně, které byla uložena povinnost zaplatit žalovaným jejich vypořádací podíly. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, a to do všech výroků napadeného rozsudku a uvedla, že si je vědoma skutečnosti, že s výší náhrady, která byla stanovena znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], souhlasila, avšak v mezidobí od vynesení rozsudku do doručení jeho písemného vyhotovení obdržela informace, které její stanovisko k závěrům znaleckého posudku změnily. Dne 18. 5. 2023 byly do datové schránky žalobkyně doručeny další exekuční příkazy, na kterých jako povinný figuruje žalovaný č. 5[Anonymizováno] a jako jeho dlužník žalobkyně. S ohledem na tuto skutečnost, tj. vydání dalších exekučních příkazů, má žalobkyně obavu, aby nebyly nemovité věci soudními exekutory postihovány i poté, co se stane jejich výlučným vlastníkem, resp. má za to, že by toto reálné riziko mělo být zohledněno ve výši náhrady za vypořádací podíl a tato skutečnost by měla být jako právní vada zohledněna i ve znaleckém posudku, kterým byla náhrada za vypořádací podíl stanovena. Dále odkázala na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4556/2018, dle něhož jsou-li nemovitosti, jež jsou předmětem vypořádání spoluvlastnictví, zatíženy právními vadami, měla by se tato skutečnost promítnout do úvah o určení výše přiměřené náhrady. Navrhla proto, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V doplnění svého odvolání žalobkyně uvedla, že posudek byl zpracován před více než jedním rokem a tento stav není aktuální. Základem pro stanovení výše přiměřené náhrady za pozbyté spoluvlastnické podíly je přitom cena obvyklá v daném místě a čase, přičemž určení výše přiměřené náhrady je otázkou právní nikoliv skutkovou. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (usnesení sp. zn. 22 Cdo 1014/2019) pak namítla, že vychází-li se při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví při zjištění ceny předmětu spoluvlastnictví ze znaleckého posudku vypracovaného před více než 6 měsíci, je takový postup nesprávný, neboť nevychází z ceny věci v době vypořádání. Dalším důvodem neaktuálnosti znaleckého posudku je skutečnost, že se stav nemovitých věcí ode dne zpracování znaleckého posudku zásadním způsobem zhoršil. V mezidobí došlo na předmětných nemovitých věcech k menšímu požáru, který byl pravděpodobně uhašen svépomocí osob, které nemovité věci obývají. Tento požár patrně u stavby č. p. [Anonymizováno] způsobil i propadnutí stropu a krovu, který se tak stal nefunkčním, v důsledku čehož do stavby zatéká a nosné prvky stavby jsou degradovány deštěm. Za stávajícího stavu je tak dle mínění žalobkyně otázkou, zda je stavba č. p. [Anonymizováno] vůbec bezpečně uživatelná a neměla by být spíše nařízena její demolice, popř. zda je vůbec hospodárné provádět jakoukoliv její rekonstrukci, nebo naopak nezajistit její úplné odstranění. Odvolací soud doplnil dokazování, a to exekučními příkazy o provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky soudního exekutora JUDr. Alana Havlice ze dne 25. 5. 2023, č. j. 197 EX 4375/20-40, pro vymožení peněžité částky 30 088,49 Kč, soudního exekutora JUDr. L. J. ze dne 24. 5. 2023, č. j. 203 EX 32692/19-40, pro vymožení peněžité částky 14 624,50 Kč, soudního exekutora Mgr. Ing. J. P. ze dne 16. 5. 2023, č. j. 134 EX 02863/16-1534, k vymožení peněžité částky 22 191,40 Kč, č. j. 134 EX 04720/16-1521, k vymožení částky 4 000 Kč, č. j. 134 EX 06115/17-1339, k vymožení částky 9 641,90 Kč, č. j. 134 EX 07661/15-1707, k vymožení peněžité částky 4 000 Kč, č. j. 134 EX 11324/15-1593, k vymožení částky 10 256,20 Kč a č. j. 134 EX 13983/13-1826, k vymožení částky 4 000 Kč, kdy ve všech těchto exekucích povinným je [Jméno zainteresované osoby 4/0], tj. 5. žalovaný. Dále byl k důkazu proveden exekuční příkaz Mgr. Ing. J. P. ze dne 16. 5. 2023, č. j. 134 EX 11365/19-658, k vymožení pohledávky 19 200 Kč s příslušenstvím, kdy jako povinný vystupuje [Jméno zainteresované osoby 0/0], tj. 1. žalovaný. V průběhu odvolacího řízení žalobkyně setrvala na návrhu na přikázání společné věci do jejího výlučného vlastnictví, avšak nesouhlasila s výší vypořádacích podílů tak, jak byly stanoveny rozsudkem soudu prvého stupně. Odvolací soud následně přezkoumal napadené rozhodnutí dle § 212 a § 212 a o. s. ř., dokazování níže uvedeným způsobem doplnil a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně ve vztahu k výši vypořádacích podílů je důvodné. Odvolací soud zopakoval důkaz znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 20. 11. 2022 o ocenění nemovité věci, kdy znalkyně uváděla, že vycházela ze stavu nemovitostí ke dni 17. 11. 2022, a k tomuto dni stanovila obvyklou cenu oceňovaných nemovitostí částku 1 749 000 Kč, dále doplnil dokazování fotodokumentací předloženou žalobkyní ohledně současného stavu nemovitých věcí a jelikož z ní vyplynulo, že stav domu se od zpracování znaleckého posudku podstatným způsobem zhoršil, odvolací soud znalkyni uložil zpracovat doplněk znaleckého posudku a v něm stanovit aktuální cenu nemovitých věcí. Z dodatku znaleckého posudku č. [hodnota] zpracovaného znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že obvyklá cena předmětných nemovitostí ke dni 17. 4. 2024 činila 840 000 Kč. Dle § 1115 odst. 1 o. z., osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společné, jsou spoluvlastníky. Dle § 1140 odst. 1 o. z., nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvávat. Dle odst. 2 každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Dle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnicí, rozhode o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Dle § 1144 odst. 1 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Dle § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nadále požadovala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a s navrženým způsobem vypořádání, tj. přikázáním věci do výlučného vlastnictví žalobkyně souhlasili i ostatní účastníci, odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I a II dle § 219 o. s. ř. potvrdil a s ohledem na zjištěnou současnou cenu nemovitých věcí jej změnil dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. pouze ve výroku III, jímž byla stanovena povinnost žalobkyně zaplatit žalovaným vypořádací podíly S ohledem na zjištěnou současnou cenu nemovitostí pak byla s ohledem na jednotlivou výši spoluvlastnických podílů u každého z žalovaných stanovena i výše jeho vypořádacího podílu a tyto byly uloženy zaplatit žalobkyni. S ohledem na výše uvedené skutečnosti bylo proto rozhodnutí soudu prvého stupně ve výroku I a II dle ust. § 219 o. s. ř. potvrzeno a ve výroku III, jímž byla stanovena povinnost žalobkyně zaplatit žalovaným vypořádací podíly bylo změněno dle ust. § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. s tím, že v souladu s návrhem žalobkyně byla lhůta k uhrazení těchto podílů stanovena 7denní. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 224 odst. 1, 2 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, přičemž odvolací soud odkazuje na odůvodnění soudu prvého stupně, který správně vycházel z Ústavního nálezu ČR sp. zn. IV. ÚS 2081/2021. O náhradě nákladů řízení placených státem bylo rozhodnuto dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně v odvolacím řízení, stejně jako v řízení před soudem prvého stupně uvedla, že je ochotna tyto náklady placené státem zcela uhradit. Za tohoto stavu byla povinnost k úhradě těchto nákladů uložena pouze žalobkyni. Tyto náklady se sestávají z nákladů na vypracování znaleckého posudku včetně jeho dodatku v celkové výši 7 570 Kč.